100 možností jak zmírnit změny klimatu

Klimatická změna se projevuje čím dál častějšími jevy počasí jako je zvyšování teplot, a to až do extrémů, dlouhodobé sucho, vydatné srážky a přívalové povodně nebo extrémní vítr. V tomto roce jsme byli také v ČR svědky rozsáhlého požáru lesní vegetace.

Dotýká se různých oblastí - lesního hospodářství a zemědělství, vodního režimu v krajině a vodního hospodářství, biologické rozmanitosti, ale také zdraví obyvatel a urbanizované krajiny, dopravy, průmyslu a energetiky. Setkáváme se s ní v každém aspektu našeho života, a také ve městech ji v posledních letech zažíváme velice citelně.

Jaké však máme možnosti postavit se dopadům změny klimatu? Mezi odbornou veřejností se dnes již běžně hovoří o mitigačních a adaptačních opatřeních.

Mitigační opatření

Mitigací je myšleno zmírnění či zpomalení změny klimatu, a to způsoby redukce vypouštění skleníkových plynů, úsporou energií nebo výrobou tzv. zelené energie. Mitigační opatření každý zná, ať už jde o výměnu starého kotle za nový, zateplení budovy, využívání automobilu na elektrický pohon nebo zakoupení úsporných zářivek do domácnosti, ale také zvýšení plochy lesů, které CO2 (oxid uhličitý, skleníkový plyn) vážou.

Na úrovni města se dále jedná o větší projekty v oblasti umístění fotovoltaických panelů na střechy budov, snížení tzv. uhlíkové stopy v průmyslu nebo dobré hospodaření rámci správy budov.

Čtěte také: Zateplení fasády s ohledem na životní prostředí

Energetika - Přechod na obnovitelné zdroje energie (solární, větrné či vodní elektrárny), které při produkci elektřiny víceméně neprodukují skleníkové plyny. Využívání jaderné energie a technologický vývoj řízené termonukleární fúze.

Doprava - Zejména rozvoj hromadné dopravy. Omezování spalovacích motorů na fosilní paliva, vývoj v oblasti elektromobility a využívání alternativních paliv (např. vodíku - \mathrm{H_2}).

Zemědělství a využívání půdy - Omezení emisí se živočišné výroby či menší využívání dusíkatých hnojiv.

Průmysl a ekonomická opatření - Zvyšování efektivity výrobních procesů. Uhlíková daň a/nebo prodej emisních povolenek vedoucí k rozvoji čistších technologií.

Adaptační opatření

Protože však nedokážeme plně snížit zatěžování planety skleníkovými plyny, je nutné se k dopadům klimatické změny prostředí tzv. adaptovat, tedy vyrovnávat se s dopady měnícího se klimatu. Za adaptační opatření považujeme úpravu prostředí, která vede ke snižování jeho zranitelnosti vůči dopadům klimatické změny. Adaptačními opatřeními zvyšujeme pružnost prostředí a jeho schopnost být připraven, reagovat a obnovit se.

Čtěte také: Globální znečištění plasty

Vědci se zabývají šlechtěním nových suchovzdorných odrůd plodin, obce realizují protierozní opatření v krajině, krajinářští architekti a vodohospodáři zkoumají možnosti zadržení vody ve městech, tzv. modrozelenou infrastrukturu.

Přizpůsobení se probíhajícím (či předpokládaným) změnám klimatu se označuje jako adaptace. Na rozdíl od mitigace neodstraňuje příčiny, ale omezuje následky. Patří sem např. protipovodňová opatření a včasné varování před extrémním počasím, zlepšování hospodaření s vodou nebo šlechtění odolnějších odrůd plodin. Součástí adaptace může být i vhodné městské plánování (např.

Strategie adaptace v ČR

Na národní úrovni se adaptací zabývá ministerstvo životního prostředí, které koordinovalo vznik Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, vládou schválenou v říjnu 2015, s aktualizací v září 2021.

Adaptace měst na klimatické změny

Město je z pohledu změnu klimatu zranitelné. Sedmý cíl strategického plánu rozvoje města Ostravy s názvem „Přiblížit město přírodě“ prezentuje snahu města zkultivovat městské parky a zelené plochy pro volný čas, sport a rekreaci, využívat vodní prvky a prvky podporující biologickou rozmanitost, připravit město na dopady klimatické změny, zvýšit energetickou účinnost života ve městě nebo omezit zdroje znečištění ovzduší apod. Jedním ze strategických projektů tohoto cíle je tvorba Adaptační strategie statutárního města Ostravy na dopady a rizika vyplývající ze změny klimatu.

Ostrava je na cestě k úspěšné adaptaci v dílčích projektech i větších záměrech. Nahrazení nepropustných povrchů plochami zeleně (trávníkem, záhony trvalek, loukami, stromy a keři) se zabývá projekt REPLACE. K výměně povrchů dojde na ploše o rozloze téměř 22 000 m² a bude se týkat nejen betonových ploch, ale také částí městského mobiliáře, jako jsou např. pískoviště, klepače na koberce, sušáky na prádlo, lavičky nebo zídky.

Čtěte také: Řešení problémů se znečištěním vody

Projekt CLAIRO má za cíl systematické snižování znečištění ovzduší výsadbou vhodné zeleně s prokázanou schopností pohlcovat nečistoty z různých zdrojů. Komunitní centrum Všichni spolu, stavba realizována obvodem Ostrava-Poruba je vzorovým příkladem budovy adaptované na klimatickou změnu. Střechy jsou řešeny jako zelené, brání tak přehřívání budovy, v zimě izolují proti chladu. V Ostravě jsou ozeleňovány tramvajové pásy, jejichž výhodou je nejen estetizace tramvajové trati, snížení hlučnosti a prašnosti provozu, ale také zasakování vody a zlepšení mikroklimatu pro cestující.

Úspěšná a rozsáhlá adaptace na změnu klimatu je pro Ostravu, stejně jako jiná města dlouhodobý úkol.

Mezinárodní spolupráce a závazky

Mezinárodní koordinaci klimatické politiky zajišťuje hlavně UNFCCC (United Nations Framework Convention on Climate Change - Rámcová úmluva OSN o změně klimatu) přijatá v roce 1992. Kjótský protokol (1997) - První závazná mezinárodní smlouva ukládající průmyslovým zemím konkrétní cíle snižování emisí. Pařížská dohoda (2015, COP21) - Přijata 196 státy, jejichž cílem je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C oproti úrovni před průmyslovou revolucí, optimální limit je 1,5 °C. Současně nastavená opatření s největší pravděpodobností nepovedou k naplnění cílů Pařížské dohody.

Na základě závazků přijatých na konferenci v Cancunu, je očekáván růst teplot v rozmezí 3,7 až 4,8 °C. Výrazné změny v investičních strategiích nutné pro omezení globálního oteplení na 2 °C by znamenaly pouze nepatrné snížení spotřeby v průběhu celého 21. století.

Smutnou skutečností je, že i přes zavádění politik na snížení emisí CO2, rostou emise v posledním desetiletí rychleji, než dříve. Hlavní podíl na růstu mají země v kategorii vyšších středních příjmů na osobu. Růst emisí je dlouhodobě způsoben růstem populace a růstem HDP na osobu. Zejména růst HDP na osobu v poslední dekádě výrazně vzrostl. Opačným směrem působí snižování energetické intenzity HDP.

Omezení růstu obsahu CO2ekv v atmosféře na 450 ppm, a tedy globálního oteplení na úrovni 2 °C, by znamenalo výrazné změny v investičních strategiích. Důsledkem by bylo snížení spotřeby o 1,7 % (1 %-4 %), v roce 2030, o 3,4 % (2 % až 6 %) v roce 2050 a o 4,8 % (3 %-11 %) do roku 2100 ve srovnání s výchozí hodnotou (která v průběhu století vzroste o 300 % až 900 %). To odpovídá snížení růstu spotřeby v průběhu 21. století o 0,06 (0,04-0,14) procentních bodů za rok (ve vztahu k ročnímu růstu spotřeby, který je odhadován mezi 1,6 % a 3 %).

Odhady nákladů však nezahrnují ani výhody zmírnění změny klimatu (snížení dopadů) ani další výhody (např.

Možnosti zmírnění změny klimatu

Příspěvek Pracovní skupiny III (WGIII), která se věnovala možnostem zmírnění změny klimatu (mitigace), je již třetí zveřejněnou částí Páté hodnotící zprávy. Zpráva WGIII nese název Změna klimatu 2014: Zmírnění změny klimatu. Kromě kompletní zprávy v rozsahu cca 1500 stran WGIII vypracovala Technické shrnutí v rozsahu asi 100 stran a 30stránkové Shrnutí pro politiky. Celá zpráva byla transparentně recenzována jak odborníky, tak vládami zúčastněných zemí, aby byla zajištěna kvalita a komplexnost. Samotné Shrnutí pro politiky bylo řádek po řádku schváleno zástupci vlád na 12. zasedání WGIII v Berlíně ve dnech 7.

Michal Ščasný označil celou zprávu IPCC za vynikající zdroj informací a shrnutí relevantní literatury. Za jedno z nejdůležitějších sdělení považuje, že oddalování bude zvyšovat problémy a nebude možno dosáhnout cíle 450 ppm, tj. oteplení do 2 °C. Dohoda z Cancúnu by měla být považována za základní scénář (= nikoli mitigační). Zajímavé je, že dodatečné náklady jsou zanedbatelné, zhruba jeden rok zpoždění spotřeby. Není přitom pravda, že základní scénář je bez nákladů, jsou tam náklady - negativní dopady nicnedělání.

Bedřich Moldan považuje za hlavní v zásadě dva body. Především urgentnost, naléhavost - oddálení bude nejen nebezpečné, ale i velice nákladné. Druhým důležitým bodem je zvětšení transparentnosti celého procesu. Pro veřejnost je klíčové, aby bylo jasné, že celý proces je maximálně transparentní.

Skea - Je jasné, že co je pro jednoho náklad, je pro jiného příjem = ekonomická příležitost. Je to otázka mezinárodní soutěže. Kdo dokáže postřehnout příležitost a využít ji, může získat ekonomickou výhodu.

Moldan - Většina opatření je výhodných z dlouhodobého hlediska, investovat je však nutno dnes. Kromě toho, jak bylo zmíněno v přednášce, prognózy za rok 2050 jsou velmi mlhavé.

Skea - Na jedné straně Německo investuje do OZE a většinou decentralizovaných řešení. Naopak v Británii to takto to nefunguje - obecně na komunální úrovni mají nižší pravomoci. Je proto možné, že u nás i OZE budou fungovat na centralizovaném modelu (obrovské větrné farmy…).

Ščasný - K decentralizaci by měly přispět chytré sítě a měřidla. Zatím exituje směrnice, na jejímž základě bude povinnost montovat tato chytrá měřidla.

Moldan - Nejsem expert na technologické otázky. Co jsem však viděl v různých studiích - decentralizace v ČR i v UK probíhá velmi rychle a má podporu veřejnosti.

Skea - Každá země bude tvrdit, že oni mají tu nejskvělejší politiku (Německo, Británie…). Pokud se snažíme být neutrální, je zajímavým příkladem Čína. Scénáře počítají se zlomem v produkci emisí mezi lety 2020 a 2050.

Moldan - Vývoj bude záviset na tom, jak se budou chovat jednotlivci a jednotlivé firmy. Kontrast mezi chováním jednotlivých firem a jednotlivců a tím, co říká vláda, je někdy obrovský. Nemáme jen přístup shora dolů, ale i zdola nahoru. V souvislosti s tím, co zaznělo v Německu - stále více bude záviset na tom, co budou dělat lidé.

Dopady klimatických změn

Klimatická změna je významným problémem životního prostředí, rozhodně však ne jediným. Může prohlubovat jiné problémy.

• Tání ledovců a pevninského ledu - Vede k postupnému zvyšování hladiny moří. Tání ledovců či kratší/mírnější zimy s menším množstvím sněhu ovlivňují např.
• Extrémy počasí - Vlny veder, povodně (mohou přímo ohrožovat zdraví lidí).
• Narušení/proměna ekosystémů - Při překročení určité míry ovlivnění dochází ke ztrátě rozmanitosti života (biodiverzity). Dochází k migraci organismů (a tedy např.
• Okyselování oceánů - Změna pH ovlivňuje např.

Skleníkový efekt a plyny

Skleníkové plyny mají schopnost pohlcovat infračervené záření (teplo). Teplo, které by jinak uniklo zpět do vesmíru, se v přítomnosti skleníkových plynů hromadí v atmosféře Země. To se označuje jako skleníkový efekt.

• Oxid uhličitý (\mathrm{CO_2}) - Vzniká při spalování uhlíkatých látek (typicky fosilních paliv či biomasy). Také se uvolňuje při rozkladu organických látek či sopečné činnosti. Z atmosféry je naopak odstraňován fotosyntézou, jeho množství tedy může být ovlivněno např. odlesňováním. Před průmyslovou revolucí ve vzduchu bylo dlouhodobě kolem 0,028 % \mathrm{CO_2}.
• Oxid dusný (\mathrm{N_2O}) - Vzniká např.
• Methan (\mathrm{CH_4}) - Tvoří se při rozkladu organické hmoty za nepřístupu vzduchu (mj.

Globální hlad a klimatické změny

Studie ukázala, že lépe je na tom také Myanmar, kde byl počet hladovějících dříve alarmující a nyní se dostal mezi světový průměr. Ačkoliv se index dlouhodobě zlepšuje, v devíti zemích se situace od roku 2010 zhoršila. Podle žebříčku Global Hunger Index je situace vážná celkem ve 43 zemích, v dalších pěti je pak výrazně alarmující. Vůbec nejhorší stav je ve Středoafrické republice, kde je 60% obyvatel podvyživených.

Právě podvýživa je jedním ze tří ukazatelů, s nimiž žebříček pracuje. Počet podvyživených lidí dlouhodobě klesal, od roku 2015 ale narostl na 822 milionů, přibylo tak 37 milionů lidí. Jedním z důvodů je i klimatická změna a faktory s ní spojené.

“Klimatická změna s sebou přínáší sucho a zhoršuje možnosti, jak si zajistit obživu,” říká poradce pro zemědělství a přírodní zdroje z Člověka v tísni Jan Svitálek. Od roku 1990 se navíc zdvojnásobily extrémní výkyvy počasí jako jsou sucha, bouře, povodně nebo požáry. “Ty spolu s úbytkem vody snižují úrodu a malá úroda a zvyšující se ceny pak znamenají, že potraviny na trhu nejsou dostupné pro ty nejchudší skupiny obyvatel,” upozorňuje Jan Svitálek.

Nejhorší situace stále panuje v subsaharské Africe, kde extrémního stupně dosáhl také Čad, Zambie a Madagaskar. Jen o něco lepší je situace v Jihovýchodní Asii. Za zhoršením situace stojí především konflikty, dopady klimatických změn a ekonomická krize, často však kombinace všech tří faktorů. V oblastech, které jsou zasaženy dlouhotrvajícím konfliktem, zvyšují klimatické změny ještě více napětí a prohlubují stávající problémy.

Právě ti nejchudší lidé budou jejími dopady v budoucnu nejvíce ohroženi.“Chudoba a hlad vede mimo jiné k devastaci životního prostředí. A právě i regiony, ve kterých trpí lidé hladem nejvíce, jsou navíc nejohroženější dopady klimatických změn. Přítom jejich obyvatelé nemají moc možností, jak se na ně připravit,” říká Jan Svitálek.

Zpráva varuje, že současná celosvětová reakce na nebezpečí, které klimatické změny představují, není dostatečná. Podle ní by především ty nejrozvinutější země měly investovat do posílení odolnosti a adaptačních opatření v zemích globálního jihu. Právě ony totiž nesou velký podíl odpovědnosti za množství vypuštěných emisí skleníkových plynů.

Global Hunger Index je žebříček sestavený na základě dat OSN a Světové banky, který zahrnuje 3 důležité dimenze hladu: nedostatečný příjem potravy, dětskou úmrtnost a dětskou podvýživu.

Vesmírné bubliny

S nápadem hodným publikace v první dubnový den přišli vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT), kteří řešili otázku, jak zmírnit dopady probíhajících klimatických změn. „Pokud změna klimatu již zašla příliš daleko, jaká by mohla být naše nouzová řešení?“ ptají se vědci na webové stránce věnované vesmírným bublinám (Space Bubbles). Sami odpovídají, že naší poslední a jedinou možností může být geoinženýrství - soubor nově vznikajících technologií, které dokážou manipulovat s prostředím a částečně kompenzovat některé dopady klimatických změn.

V dalším textu konstatují, že většina návrhů je vázána na Zemi, což však představuje obrovské riziko pro náš živý ekosystém. Podstatně bezpečnější by mohla být vesmírná řešení. „V návaznosti na práci Rogera Angela, který jako první navrhl použití tenkých reflexních fólií ve vesmíru, jsme vytvořili inovativní řešení, které je snadno nasaditelné a plně reverzibilní.“ Jedná se o bubliny odrážející sluneční záření, které již vědci otestovali v laboratořích.

Bubliny by mohly být vyrobeny přímo ve vesmíru, kde by vytvořily rozsáhlou odrazivou plochu v Lagrangeově bodě mezi Zemí a Sluncem, kde gravitační síly vytvářejí stabilní oběžnou dráhu. Na technických a sociálních aspektech tohoto projektu planetárního rozsahu pracuje interdisciplinární tým vědců z MIT z oborů architektury, stavebního a strojního inženýrství, fyziky a materiálových věd.

Soustava bublin by byla tvořena nafukovacími štíty z tenkého křemíku nebo jiného vhodného materiálu. Vědci v tiskové zprávě uvedli, že pokud bude tento plán někdy v budoucnu realizován, bude dokončená soustava velká zhruba jako Brazílie.

Jedním z hlavních problémů celého návrhu je logistika výroby velké fólie, její přeprava do vesmíru a následné rozložení do bublinového tvaru. Z důvodu minimalizace nákladů na dopravu se tak jako optimální jeví výroba přímo ve vesmíru.

Výzkumníci z MIT popsali navrhované vesmírné bubliny jako něco, co by doplnilo ostatní snahy o zmírnění klimatických změn, ale stále se jedná o spekulativní plán a v současné době existují i jiná řešení.

tags: #100 #možností #jak #zmírnit #změny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Výběr travní směsi
• Ekologické daně v EU a ČR
• Folklor a politika ve 20. století
• Podívejte se na rozdíly v produkci potravin
• Vliv fosfátů v pracích prostředcích