Ekologický výukový program pro předškolní děti – „Žížala“

V bakalářské práci se budu zabývat environmentálním vzděláváním v praxi ve formě výukového programu. V teoretické části se zaměřím na vymezení pojmů a jejich zakotvení v odborné literatuře. V praktické části budu vycházet ze svých dosavadních zkušeností s dětmi a oporu budu nacházet i ve školském zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka.

Praktická část bakalářské práce bude realizována a dále využita v environmentálních programech pro předškolní děti v rámci organizace Lipka. Součástí práce bude metodika výukového programu, při kterém se děti seznámí s půdou a žížalou obecnou, která bude průvodkyní výukového programu.

Východiskem pro bakalářskou práci bude odborná literatura sepsaná odborníky z praxe, kteří se zabývají environmentální výchovou. Podle Jančaříkové (2009) předškolní dítě potřebuje pobývat v přírodě, aby se mohlo zdravě vyvíjet. V návaznosti na to Krajhanzl (2012) uvádí, že právě v předškolním období se děti setkávají s přírodou poprvé samostatně (myšleno na dohled dospělých) a je třeba využívat jejich přirozeného chování k poznávání, tvoření a prožívání.

Další teoretickou oporu budu nacházet v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání, v odborné literatuře z oblasti psychologie, ekopsychologie, ekologie a environmentálního vzdělávání v přírodním prostředí. Formou výukových programů se snaží mnoho organizací přiblížit dětem ekologickou výchovu a vybudovat v nich, pomocí environmentálního vzdělávání, vztah k přírodě a ohleduplnost v chování ke svému okolí. O výukové programy je velký zájem.

Učitelé mateřských škol vítají praktické ukázky práce v přírodní zahradě. Děti i pedagogové více prozkoumají danou problematiku tématu, získají nové informace a vše si prakticky vyzkouší.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Cílem teoretické části bakalářské práce bude seznámení se s teorií tvorby ekologického výukového programu v rámci environmentálního vzdělávání a jeho zasazení v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Cílem praktické části bude tvorba, realizace a zhodnocení výukového programu s environmentální tématikou, který bude sloužit jako podpora environmentálního vzdělávání v mateřských školách.

Práce bude sloužit ke vzdělávání předškolních dětí v rámci ekologicko-vzdělávacích programů ve školském zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka. V budoucnu by mohla inspirovat pedagogy v mateřských školách a sloužit jako pomocný materiál při environmentálním vzdělávání.

Vermikompostování a žížaly

Vermikompostování je metoda zpracování bioodpadu, při které se využívá žížal (z latinského vermes, tedy červ, žížala). Ty při své práci tvoří jedna z nejkvalitnějších organických hnojiv - tzv. vermikompost a žížalí čaj, v klidu a pohodlí vašeho domova. Ač někomu může koncept domácího vermikompostování připadat poněkud zvláštní, při správném fungování vermikompost nezapáchá a je poměrně nenáročný na údržbu. Nemusíte se obávat ani invaze žížal do vašeho domu či bytu, spokojené žížaly nikam neutíkají.

Vermikompostování je pro každého, kdo ocení jeho výše zmíněné výhody. Je nenáročný jak na prostor, tak na údržbu a skvělým řešením pro ty, co nemají k dispozici zahrádku s kompostem. Je potřeba hlídat správnou vlhkost kompostu, pokud je kompost příliš suchý, žížaly trpí a začnou hynout, pokud je příliš vlhký, žížaly se mohou utopit. V obou extrémech také hrozí plíseň a zápach. Správnou vlhkost substrátu poznáte jednoduchou zkouškou - pokud naberete do ruky hrst substrátu a pouze při stisknutí v dlani z něj začnou odkapávat kapky vody, vlhkost je správná.

Do vermikomostu se používá speciálně vyšlechtěný druh žížal, kterým se říká kalifornské (Eisenia andrei), na rozdíl od své příbuzné, žížaly hnojní (Eisenia fetida) jsou kalifornské žížaly žravější a rychleji se rozmnožují. Dospělci těchto žížal zůstávají poměrně malí, takže není třeba se obávat obřích žížalích otesánků.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Co jedí žížaly?

Některé druhy bioodpadu mohou být rizikové pro vznik plísní a intenzivního zápachu, žížaly ho nejsou schopné zpracovat či jím přímo ohrožujete jejich život.

• masné výrobky a kosti
• mléčné výrobky
• tuky a oleje
• chuťově výrazné potraviny (např. sůl, zázvor, koření, česnek)
• citrusy (snažte se jejich množství omezit na minimum)

Projekt Malý zahradník

Projekt Malý zahradník je určen mateřským školám zaměřeným na ekologickou a environmentální výchovu. Cílem projektu je vzbudit u dětí zájem o přírodu, o procesy a zákonitosti, které v přírodě probíhají, rozvíjet v dětech zodpovědnost, samostatnost a radost z vlastního objevování a zkoumání.

Firma nabízí témata projektů typu - U babky kořenářky, Koloběh v přírodě, Ovocná zavařenina, Živý vánoční stromeček, Slunečnice, Zeleninová zahrádka, Kytička pro maminku, Bramboračka, Podzimní krása cibulovin a další. Je na každé zapojené mateřské škole, která témata si zvolí a jakým způsobem je s dětmi zpracuje.

V naší školce jsme s dětmi dosud realizovali témata Rostliny dýchají pro nás, Kytička pro maminku a Slunečnice. Na podzim jsme s dětmi zasadili cibulky narcisů a tulipánů na naší přírodní zahradě a u branky mateřské školy. Děti se učí prostřednictvím vlastních činností poznávat, co potřebují různé rostliny ke svému růstu. Naučily se připravit půdu pro sázení cibulek, pečovat o vyrostlé tulipány a narcisy a rovněž zjistily vliv střídání ročních období na vývoj cibulových rostlin - na podzim se cibule sázejí do země, přes zimu „spí“ a na jaře děti pozorují jejich růst a kvetení.

Zeleninu děti pěstují od semínek. Přes zimu pečují o naklíčení semínek v teple třídy mateřské školy, kde se starají, zda mají semínka dostatek světla, tepla a vláhy. Pozorují, jak semínka klíčí, a postupně je přesazují do kelímků. Na jaře připraví záhon, do kterého sazenice kedluben, hrášku, salátu a další zeleniny zasadí. Děti vědí, že o sazenice musí pečovat i nadále, zalévat je a plít záhonky. Prostřednictvím tohoto programu získávají děti základní poznatky o bylinách a jejich pěstování.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Dalšími činnostmi děti přicházejí na to, že k pěstování bylin nám nestačí jen půda a květník nebo záhonek, ale výrazně pomáhají i drobní živočichové, kteří žijí v půdě nebo létají na květy bylin. Děti se dozvědí, že na záhoncích žijí drobní živočichové, kteří jsou při pěstování bylin užiteční a důležití. Někteří žijí v půdě, jiní létají na květy bylin - všechno má konkrétní důvod. Děti získají povědomí o symbióze rostlin a živočichů.

Spolupráce s odborníky a environmentálními organizacemi

V rámci environmentálního vzdělávání dětí v naší mateřské škole spolupracujeme také s různými odborníky, kteří pro děti připravují jednotlivé vzdělávací programy, a to zpravidla přímo v přírodě. Ornitolog pan Jaroslav Kubíček předvedl dětem kroužkování ptáků a vysvětlil jim význam tohoto procesu. Děti získaly mnoho znalostí o ptácích žijících v našem okolí a o jejich způsobu života. RNDr. Petra Nová, Ph.D., zaměstnankyně ČESONu, předala dětem své zkušenosti o ochraně netopýrů, děti si mohly netopýry prohlédnout a poslechnout prostřednictvím detektoru jejich hlas.

Velmi zajímavá je spolupráce s ekologickou stanicí Lesy hl. m. Prahy. Zaměstnanec Ing. K nezajímavějším a velmi oblíbeným patří například podvečerní vycházky do přírody. V letošním roce jsme se společně s dětmi a rodiči zúčastnili večerní vycházky za sovím houkáním a vycházky za netopýry. Během večerního pobytu v přírodě jsme měli možnost slyšet sovy a netopýry a také naslouchat Petrovu poutavému vyprávění o přírodě.

Významná spolupráce je rovněž s místním mysliveckým sdružením, jehož členové připravují několikrát v roce přírodovědné programy pro děti. Prostřednictvím vyprávění, ukázek obrázků a rozmanitých mysliveckých rekvizit vedou děti k poznávání způsobu života volně žijících zvířat, k jejich ochraně a péči o ně (především v zimních měsících).

Aktivity a projekty v mateřské škole

V rámci environmentálního vzdělávání realizujeme během školního roku projektové dny, například Den stromů, Ukliďme svět, Den zdraví a další. Výlety s dětmi obvykle zaměřujeme rovněž k environmentální výchově, děti se seznamují se zvířaty na farmě, ve stanici s handicapovanými zvířaty apod. Udržujeme české svátky a tradice, oblíbený je svatomartinský průvod s dětmi a rodiči v čele se „sv. Martinem“ na skutečném bílém koni.

Kromě klasických svátků připravujeme každoročně společně s dětmi a rodiči vánoční jarmark pro veřejnost, který se těší velké návštěvnosti. Každý rok sbíráme papír a hliník, který přinese drobný finanční zisk mateřské škole. Víčka z PET lahví sbíráme pro handicapovaného chlapce z blízkého města, přičemž pomoc rodičů je velmi obětavá.

Vermikompostér v mateřské škole

V budově mateřské školy bude krásný, zelený vermikompostér Urbalive, ve kterém budou kalifornské žížaly, které jsou speciálně vyšlechtěny na zpracování rostlinných zbytků - mají větší chuť k jídlu a rychleji se množí. V naší přírodě by nepřežily. Děti ze třídy Kočičky se budou společně s paní učitelkou o vermikompostér starat a společně budou krmit žížaly. Ostatní děti se mohou přidat po dohodě s paní učitelkou z Kočiček. Paní učitelka nadzvedne víko a děti do nádoby vloží připravené rostlinné kousky, které později žížaly budou zpracovávat. Potom paní učitelka víko zavře. Další péči o kompostér bude mít na starosti paní učitelka.

Jsme přesvědčeni o tom, že projekt pomůže dětem lépe porozumět přírodě, bude pro ně zábavný a naučí se, že o každé zvířátko je důležité se starat.

O vermikompostéru

• interiérová nádoba pro bioodpad
• výsledný produkt - vermikompost podobný rašelině a tzv. „žížalí čaj“ (přírodní hnojiva - pomáhají růstu rostlin a chrání rostliny před nemocemi)

Vás prosíme, neotvírejte kompostér a nekrmte žížaly. Děkujeme.

tags: #environmentalni #projekt #zizala

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická Pavla Májová a IR: Zkušenosti
• Kompostér do kuchyně
• Fotografování přírody
• Relax v přírodě
• Kontejnery na papír