Nebezpečný odpad a jeho sběr

Odpady jsou významným produktem lidské činnosti. Odpad, který je produkován obyvateli na území města, se nazývá komunálním odpadem. Nevýrobní podniky a podnikatelé (fyzické a právnické osoby) produkují odpad nazývající se odpadem podobným komunálnímu.

Třídění odpadu je sběr jednotlivých druhů odpadů (papír, sklo, plasty, bioodpad…) odděleně od ostatních. Tím se tedy rozumí správně roztříděný komunální odpad podle své materiální podstaty, který lze posléze opětovně recyklovat a znovu začlenit do výroby.

Sběr odpadu probíhá ve speciálních kontejnerech řádně označených konkrétní sběrnou surovinou (plast, papír, sklo…) nebo ve speciálních zařízeních (sběrné dvory, kompostárny, výkupny kovů, apod.).

Jak správně třídit odpad do barevných kontejnerů

Informace, podle kterých byste se měli při třídění odpadu řídit, naleznete přímo na barevných sběrných nádobách. Na kontejnerech jsou umístěny nálepky, které přesně popisují, co do nich patří a co ne. Uvádíme zde pouze informace ke kontejnerům, které jsou v současné době používané v naší obci.

• Plasty patří do žlutého kontejneru. V průměrné české popelnici zabírají nejvíc místa ze všech odpadů, proto je nejenom důležité jejich třídění, ale i sešlápnutí či zmačkání před vyhozením. V naší obci se zvlášť netřídí nápojové kartony, proto je můžete vhazovt do žlutých kontejnerů.

  Co sem patří: Do kontejnerů na plasty patří fólie, sáčky, plastové tašky, sešlápnuté PET láhve, obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, mléčných výrobků, balící fólie od spotřebního zboží, obaly od CD disků a další výrobky z plastů. Pěnový polystyren sem vhazujeme v menších kusech.

  Čtěte také: Nebezpečný odpad v České Republice

  Co sem nepatří: Naopak sem nepatří mastné obaly se zbytky potravin nebo čistících přípravků, obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny či novodurové trubky (PVC).

• Papír patří do modrého kontejneru. Ze všech tříděných odpadů právě papíru vyprodukuje průměrná česká domácnost za rok hmotnostně nejvíc. Modré kontejnery na papír bývají nejsnazším způsobem, jak se ho správně zbavit. Alternativu pak poskytují sběrné suroviny, které nejsou vždy dostupné, na druhou stranu nabízejí za papír roztříděný podle druhů finanční odměnu.

  Co sem patří: Vhodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okénky sem můžete také vhazovat, Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Zpracovatelé si s nimi umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku!

  Co sem nepatří: Do modrého kontejneru nepatří celé svazky knih (vhazovat pouze bez vazby, ve větším počtu patří na sběrný dvůr), uhlový, mastný nebo jakkoliv znečištěný papír. Ale také ruličky od toaletního papíru nebo účtenky z obchodu (termopapír). Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice!

• Sklo vhazuje se do zeleného nebo bílého kontejneru. Pokud jsou k dispozici oba, je důležité třídit sklo i podle barev: Barevné do zeleného, čiré do bílého. Pokud máte kontejner na sklo jen jeden, pak do něj dávejte sklo bez ohledu na barvu. Vytříděné sklo není nutné rozbíjet, právě naopak, bude se dále třídit! Díky svým vlastnostem se dá skleněný odpad recyklovat do nekonečna.

  Co sem patří: Do zeleného kontejneru můžeme vhazovat barevné sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů. Vhodit do zeleného kontejneru můžete také tabulové sklo z oken a ze dveří. Do bílého kontejneru vhazujte sklo čiré, tedy sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin a rozbité skleničky.

  Co sem nepatří: Do těchto nádob nepatří keramika a porcelán. Nepatří sem ani autosklo, zrcadla nebo třeba drátované sklo, zlacená a pokovená skla. Vratné zálohované sklo vracejte zpět do obchodu.

  Čtěte také: Správné označení lahví s nebezpečným odpadem

Elektroodpad - vysloužilá elektrozařízení, světelné zdroje a baterie

Staré a nefunkční elektrické spotřebiče podléhají tzv. „zpětnému odběru", který zajišťují specializované firmy. Místa, kde můžete zdarma odkládat takové vysloužilé výrobky, jsou označována jako „Místa zpětného odběru". Nejčastěji jsou zřízená ve sběrných dvorech, nebo v prodejnách elektro.

Od roku 2005 je v platnosti novela zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, která ukládá výrobcům a dovozcům spotřebičů zajistit sběr a likvidaci starých, tzv. historických elektrospotřebičů. Účelem nařízení je zamezit hromadění elektroodpadu na skládkách a přistupovat k němu jako ke zdroji obnovitelných součástí, jejichž opětovné zpracování omezuje celkovou spotřebu přírodních zdrojů.

Vyhazování starých spotřebičů do komunálního odpadu je zakázáno a vážou se k němu podobné normy jako k třídění plastů nebo skla. Tato nařízení se netýkají pouze starých lednic, sporáků nebo televizí, ale i mobilních telefonů, světelných zdrojů a dokonce i elektronických hraček.

Existuje několik možností, které spotřebitele nestojí jedinou korunu. V první řadě je tu zpětný odběr. Při nákupu nového spotřebiče je prodejce na požádání povinen zajistit odvoz toho starého. Spotřebič si samozřejmě můžete nechat pro další užívání, ale pokud už pro něj využití nemáte, je tato varianta nejrychlejší a nejsnazší.

Druhou možností je odevzdat spotřebič v elektroservisu nebo přímo v prodejně elektra. Dříve byla tato možnost vyhrazena pouze zákazníkům daného prodejce a i v takovém případě bylo možné odevzdat pouze zařízení stejného typu. Od 1. 10. 2014 však platí vyhláška, podle které je možné odevzdat zařízení s rozměry do 25 cm v každé prodejně s plochou nad 400 m2. Odmítnutí této služby je protizákonné.

Čtěte také: Nebezpečný odpad Dobrovítov: Co potřebujete vědět

Tím se dostáváme k třetí možnosti, kterou je využití některého z více než tisíce sběrných dvorů. Některé kolektivní systémy tuto službu za určitých podmínek provádějí i zdarma, jiné za poplatek.

Baterie jsou chemické zdroje elektrické energie, které při vybíjení mění svoji chemickou energii na elektrickou energii. Látky obsažené v bateriích, jako například olovo, kadmium, rtuť a lithiové sloučeniny, mohou vylučovat škodlivé látky, pokud nejsou správně zlikvidovány. Tyto látky se při nesprávném skladování uvolňují do okolí, kde znečišťují půdu a vodu, což má negativní dopad na rostliny, živočichy a lidi.

Kovy

Kovy jsou ceněnou surovinou pro další výrobu, proto jejich sběr probíhá prostřednictvím výkupen druhotných surovin, kde za ně dostanete peníze, někde formou vyhlášených svozů „železná neděle" nebo také pomocí sběrných dvorů. Do sběrných surovin bychom neměli nosit plechovky od barev a jiných nebezpečných látek, domácí spotřebiče a jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů a to ani jejich demontované části. Na sběr všech těchto odpadů slouží sběrné dvory. Samostatnou kapitolu tvoří autovraky, jež převezmou a doklad o ekologické likvidaci vystaví na vrakovištích.

Bioodpad

Jedná se o biologicky rozložitelný odpad pocházející především z údržby zahrad, ale i kuchyní. Některé obce a města v ČR organizují pro své občany jejich oddělený sběr. K tomuto sběru se pak nejčastěji využívají hnědé odvětrávané popelnice, nebo mobilní sběry, případně je možné je odkládat na sběrném dvoře. Bioodpady je také možné jako jediné legálně využít na zahradách v zahradních kompostérech nebo komunitních a obecních kompostárnách.

Velkoobjemový odpad

Velkoobjemový odpad je složka komunálního odpadu, kterou pro rozměry či charakter nelze zařadit mezi odpad zbytkový (např. o starý nábytek, koberce, linolea, umyvadla, toalety, kuchyňské linky, elektrotechniku, drobný stavební odpad atd.). Tyto odpady (kromě stavebního odpadu) můžete odvézt na sběrný dvůr ve Studené. V případě, že v určitém časovém úseku produkujete těchto odpadů velké množství - provádíte např. rekonstrukci domu, tak si objednejte a zaplaťte přistavení velkoobjemového kontejneru. Obec Studená nabízí zapůjčení velkoobjemového kontejneru i dopravu za úplatu dle platného sazebníku. Likvidaci stavebního odpadu si však každý musí zajistit sám.

Nebezpečný odpad

Tyto odpady, nebo obaly jimi znečištěné mají nebezpečné vlastnosti, které mohou ohrozit zdraví lidí a životní prostředí. Proto musí být využity, či odstraněny ve speciálních zařízeních. Tyto odpady nepatří do běžné popelnice na směsný odpad. Jedná se např. o: Barvy, lepidla, rozpouštědla, oleje, pesticidy, léky a domácí chemikálie Nebezpečné odpady můžete odkládat do sběrného dvora. Když si nevíte rady s nějakým prázdným obalem, podívejte se na jeho etiketu, vždy by měla být na jeho obalu informace, jak s daným obsahem naložit. Staré léky můžete vrátit do jakékoliv lékárny.

Nebezpečným odpadem jsou především barvy, lepidla a obaly jimi znečištěné, pryskyřice, rozpouštědla, fotochemikálie, kyseliny, odmašťovací přípravky, hydroxidy, galvanické články, pesticidy, mazací a motorové oleje a obaly jimi znečištěné, autobaterie nebo ostatní odpady s obsahem rtuti (např. teploměry, zářivky).

Skončí-li v půdě nebo ve vodě, mají drtivý dopad na životní prostředí. Je proto zakázáno vyhazovat tyto výrobky do jakýchkoliv kontejnerů. Je možné je odložit buď do sběrných dvorů, nebo do mobilních sběren nebezpečného odpadu.

Recyklace ojetých pneumatik už je dnes běžnou praxí. Dříve se běžně stávalo, že se staré a nepoužitelné pneumatiky hromadily za garáží, nebo je lidé pohodili v lese. Stejně jako u starých spotřebičů se ale nabízí několik možností, jak s nimi naložit. Zpětný odběr kupříkladu funguje už od roku 2002 a týká se všech výrobců, dovozců a prodejců pneumatik. Každý prodejce je povinen svého zákazníka informovat o této možnosti a současně je zavázán tento odběr provést bez nároku na úplatu. Mnohdy mají prodejci dohodu se sběrným dvorem, který tento odběr provádí a kam je možné krom elektroodpadu odevzdat i pneumatiky či nebezpečný odpad.

Třídění odpadu pouze zmírňuje negativní dopad obalového průmyslu na životní prostředí, proto je důležité předcházet vzniku odpadů a tuto myšlenku mít na paměti již při nakupování. Třídění odpadu má proto hlavně velký ekologický význam.

Množství dále nevyužitelného komunálního odpadu mohou ovlivňovat sami občané tím, že vzniklý odpad třídí.

Většinu základních informací máme přímo na očích - dají se snadno vyčíst z obalu výrobku. Že spotřebič nepatří do komunálního odpadu, je patrné podle symbolu přeškrtnutého kontejneru, na nebezpečný nebo toxický odpad zase upozorňuje série výstražných symbolů. Tyto značky mohou být umístěny na obale, v návodu, záručním listu nebo i přímo na zboží.

Proto TŘIĎTE ODPAD! MÁ TO SMYSL!

tags: #nebezpečný #odpad #a #jeho #sbírání #dětmi

Oblíbené příspěvky:

• Proč jsou měřicí stanice ovzduší důležité?
• Výzvy v polárních oblastech
• Komplexní pohled na přírodní rizika
• Likvidace aut Nový Bor - průvodce
• Nože do přírody od Matějky