Úložiště radioaktivního odpadu v ČR

Jaderný odpad je velkým tématem, které již desítky let rozděluje společnost v pohledu na jaderné technologie. Jaderný odpad je odpadem vznikajícím v odvětvích, kde se zpracovávají radioaktivní látky. V ČR je evidováno několik set producentů jaderného odpadu, kteří podléhají kontrole ze strany Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). To, jak se s radioaktivním odpadem nakládá, záleží na jeho povaze. Kromě stupně radioaktivity se hodnotí i doba, po kterou se musí izolovat, a jejich skupenství. Za krátkodobé se považují ty s poločasem rozpadu v desítkách až stovkách let. Za dlouhodobé pak ty, u niž je tato doba o několik řádů delší.

Zpracování a ukládání radioaktivního odpadu

U nízkoaktivních a středněaktivních odpadů dochází před samotným uložením ke zpracování (např. zahuštění a zpevnění kapalných odpadů, nebo lisování pevných odpadů). Než se nízkoaktivní a středněaktivní odpady uloží, musí být nejdříve zahuštěné, zpevněné nebo lisované. Zpracované odpady se naplní do sudů, které se zafixují cementem, či asfaltem a jsou vloženy do většího sudu (meziprostor je vyplněn betonem). Poté se naplní do sudů, které se zafixují cementem či asfaltem a jsou vloženy do většího sudu. Na správné uložení dohlíží SÚJB, který kontroluje a schvaluje například nepřekročení limitu aktivity pro daný radionuklid, hmotnost sudu, dávkový příkon na povrchu sudu a další. Zpracování odpadů zajišťují firmy specializující se na práci s jadernými odpady.

U vysokoaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva je situace složitější. Než ho bude možné uložit do hlubinného úložiště, je potřeba ho nejdřív 5 až 10 let dochlazovat ve speciálních bazénech poblíž reaktoru. Poté se na několik desetiletí uskladní do meziskladů v prostorách elektráren. V těchto meziskladech je vyhořelé palivo uloženo ve speciálních kontejnerech CASTOR. Pro tyto odpady se plánuje do roku 2065 vybudovat hlubinné úložiště. Vyhořelé jaderné palivo se do této doby nejprve dochlazuje ve speciálních bazénech poblíž reaktoru, odkud se poté na několik desetiletí uskladní do tzv. V těchto meziskladech je vyhořelé palivo skladováno ve speciálních kontejnerech CASTOR.

Vysokoaktivní odpad (např. Často se v souvislosti s vyhořelým odpadem z elektráren hovoří o možnosti jeho přepracování, nebo zpracování v reaktorech 4. generace. Nová generace reaktorů, které by měly přijít do komerčního provozu ještě v první polovině tohoto století, se ukazuje jako výhodnější z hlediska radioaktivních odpadů. Odpadů je menší množství a není nutné jej skladovat po stovky tisíc let.

Dříve se rovněž uvažovalo o možnostech ukládání jaderného odpadu pod hladinu oceánů, nebo například o vypouštění jaderného odpadu do vesmíru. Odborníci hledají nejlepší způsob zneškodnění vysokoaktivních odpadů již od 70. let minulého století. Co všechno zvažovali? Například ukládání do věčně zmrzlé půdy, které ale narazilo na nejasnosti ohledně budoucího klimatického vývoje na Zemi. Dále také ukládání do moře a podmořské dno. Zde je však problémem zákaz využívání moří a oceánů k ukládání radioaktivních odpadů (tzv. Londýnská konvence). Uvažovalo se i o ukládání do antarktických ledovců, proti kterému však hovoří zákaz o exportu radioaktivních odpadů do Antarktidy.

Čtěte také: Volně žijící živočichové a legislativa

V zahraničí se v současnosti připravuje výstavba uložiště například ve finském Olkiluoto, kde by měl být postaven první trvalý sklad vyhořelého paliva na světě. Zprovoznění se předpokládá ve dvacátých letech tohoto století a o spolupráci na jaderných projektech Finska a ČR před nedávnem informovalo české ministerstvo průmyslu a obchodu.

Úložiště v České republice

Jak je již uvedeno výše, v České republice se o ukládání radioaktivních odpadů stará SÚRAO a kontroly provádí SÚJB. Činnosti těchto institucí jsou financovány z tzv. jaderného účtu, který je vedený u ČNB a spravovaný ministerstvem financí. V současnosti Česká republika, která se po prohlášení látky za radioaktivní odpad stává jejím majitelem, provozuje tři úložiště nízko a středněaktivních odpadů. Jedná se o úložiště institucionálních (zdravotnictví, výzkum) odpadů Richard u Litoměřic, úložiště Dukovany (jaderné elektrárny Dukovany a Temelín) a úložiště Bratrství (odpady s obsahem přirozených radionuklidů jako je uran či radium).

• ÚRAO Dukovany bylo vybudováno v areálu JE Dukovany pro ukládání upraveného RAO z jaderné energetiky. Případnému úniku radionuklidů do biosféry zabraňuje soustava bariér s dlouhodobou životností. V trvalém provozu je od roku 1995.
• ÚRAO Richard bylo vybudováno v komplexu bývalého vápencového dolu Richard II (v podzemí vrchu Bídnice - 70 m pod povrchem). Na tomto úložišti je ukládán zejména institucionální odpad (RAO pocházející z užití radioizotopů ve zdravotnictví, průmyslu a výzkumu).
• ÚRAO Bratrství vzniklo adaptací těžní štoly bývalého uranového dolu, kde bylo pro ukládání upraveno 5 komor o celkovém objemu necelých 1200 m3. Bylo uvedeno do provozu v roce 1974. Toto úložiště je určeno výhradně k přijetí odpadu obsahujícího přírodní radionuklidy.

Vyhořelé jaderné palivo se u nás zatím skladuje v areálech jaderných elektráren, ale to není dlouhodobé řešení. Za nejbezpečnější se celosvětově považuje ukládání do hlubinných úložišť a Česká republika pro něj vybírá vhodné místo již od 90. let minulého století. V prosinci loňského roku vláda schválila k dalšímu výběru 4 lokality. Do roku 2025 by mělo být vybráno konečné místo pro skladování odpadů a finální a záložní lokalita by měla být potvrzena do roku 2030. Součástí příprav je i provoz „laboratoře” v prostorách někdejšího uranového dolu Rožná na Vysočině. Tam zhruba v půlkilometrové hloubce zkoumají způsoby, jak nejlépe postupovat při budování místa pro trvalé uložení radioaktivního odpadu.

Podobně jako Česká republika jsou na tom s jadernou energií i ostatní státy. Nejdále je Finsko, které by mělo první trvalý sklad vyhořelého paliva zprovoznit v Olkiluoto již v tomto desetiletí.

Výběr lokalit pro hlubinné úložiště

V současnosti v ČR probíhá výběr lokalit vhodných pro budoucí úložiště. Na těchto lokalitách by proto v současnosti měla proběhnout tzv. první fáze výběru, tedy povrchový geofyzikální průzkum, který se skládá z odběru vzorků půdy v hloubkách od jednoho do pěti metrů. Během tří až čtyř měsíců pomocí měření na povrchu (při pochůzkách v terénu) budou odborníci odebírat vzorky, aby následně mohlo být určeno ideální místo pro hluboký vrt (700 - 1000 m), který ověří geologickou stavbu území v hloubce. Vrtání do takové hloubky by pak mělo zabrat zhruba 4 měsíce.

Čtěte také: Ekologické dopady

Podle poslední verze má hlubinné úložiště jaderného odpadu v Česku vzniknout v jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Praha - Obce z lokalit Březový potok na Klatovsku a Janoch u Temelína neuspěly s rozkladem proti stanovení průzkumných území pro plánované hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Zamítlo ho ministerstvo životního prostředí, informovala dnes ČTK mluvčí Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Martina Bílá. Pravomocné stanovení průzkumných území je podle ní důležitým krokem k výběru finální a záložní lokality pro hlubinné úložiště. Ve zmiňovaných lokalitách na západě a jihu Čech nyní podle SÚRAO budou moct začít průzkumné práce. Půjde například o podrobné geologické mapování, následovat bude geofyzika i hluboké vrty.

Podle správy geologové díky průzkumům mohou do detailu zkoumat masiv, ve kterém může být úložiště v budoucnu umístěno. Cílem bude sběr informací o mineralogickém složení hornin, jejich pevnosti, zlomech nebo puklinách, dále o složení podzemní vody nebo jejím proudění. Všechny práce podle SÚRAO přispějí k výběru nejvhodnější a nejbezpečnější lokality pro hlubinné úložiště určené pro radioaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo.

Po stanovení průzkumných území začne stát obcím vyplácet příspěvky, na které mají nárok ze zákona. Pro lokalitu Březový potok půjde podle SÚRAO o 31,2 milionu Kč ročně a pro lokalitu Janoch o 17 milionů Kč ročně.

Stát by měl nejvhodnější místo vybrat do roku 2030. Hlubinné úložiště má být podle plánů správy konečným řešením životního cyklu radioaktivních odpadů. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Původně mělo vzniknout do roku 2065, o urychlení výstavby se mluví kvůli dočasnému zařazení jádra v EU mezi zelené investice. Podmínkou je, že státy spoléhající na jadernou energetiku mají mít hlubinná úložiště od roku 2050. Kromě Česka připravují svá úložiště i další státy.

Čtěte také: Ochrana přírodních lokalit

Průzkumná území mají výrazně větší rozlohu než samotný povrchový nebo podzemní areál hlubinného úložiště. Podzemní část se bude rozkládat na ploše dvou až tří kilometrů čtverečních. Podle zpracovaných studií se velikost povrchového areálu pohybuje od 15 do 20 hektarů.

Problémy a kontroverze

Český stát už více než 23 let hledá vhodnou lokalitu pro dlouhodobé uložení radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Proč stále není jasné, kde úložiště vznikne? Místo vhodné pro jeho ukládání -tzv. hlubinné jaderné úložiště - má za úkol najít Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Příslušný úřad už údajně utratil téměř dvě miliardy korun. Zatím bez výsledku. Ve hře je několik důvodů: jednak jsou to nejasnosti ohledně počtu lokalit, jednak výběr vhodné lokality, jednak komunikace mezi státem a obcemi ve vybraných lokalitách, které deklarují silný odpor vůči úložišti. Hlubinné úložiště a jeho stavba by se dotkly několika desítek tisíc lidí a samozřejmě by ovlivnily život v dané lokalitě.

NEZPOCHYBNITELNÁ PRÁVA OBCÍ Koncem listopadu 2020 vydala Platforma proti hlubinnému úložišti (dále jen Platforma) stanovisko: kritizuje v něm neexistenci legislativy, která měla posílit možnosti samospráv při rozhodování o úložišti a zlepšit nevyhovující postavení obcí v povolovacích řízeních. Zákon je obcím, na jejichž území stát hledá úložiště, slibován již od roku 2011, od roku 2016 s jeho vznikem počítá také nový atomový zákon. Podle mluvčího Platformy a starosty obce Chanovice Petra Kláska by se jednak měl přijmout zákon, který by zajistil práva obcím a jejich obyvatelům, dále závazná pravidla, aby je státní úřady neměnily s každou výměnou ministrů a v neposlední řadě by se měly hledat alternativy k využití jaderného odpadu.

Letos v lednu starostové dotčených obcí představili na tiskové konferenci svá stanoviska k záležitosti. Odpor nadále trvá, obcím vadí, že k výběru lokalit došlo navzdory neexistujícímu již zmíněnému zákonu o zapojení obcí do vyhledávání úložiště. Je téměř jisté, že požadovaný zákon do konce volebního období nevznikne a bez něj opět mohou přijít roky podvodů ze strany zodpovědných státních úřadů, jaké obce zažily v předchozí etapě. Příprava, stavba i provoz hlubinného úložiště přitom zásadně ovlivní životy lidí ve vybraných obcích nejen v této generaci.

DLOUHODOBÉ SKLADOVÁNÍ MÍSTO ULOŽENÍ Platforma proti hlubinnému úložišti z důvodů důvěryhodnosti a transparentnosti požadovala, aby celý dosavadní proces výběru lokalit SÚRAO včetně podkladových zpráv zrevidoval nezávislý oponentní tým. Nestalo se, výsledky rychlé procesní analýzy firmy Deloitte Advisory, provedené na objednávku Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), takovou oponenturou nejsou. Dotčené obce chtějí, aby se plnohodnotnou alternativou vůči nyní vládou preferovanému konečnému hlubinnému uložení vyhořelého jaderného paliva stalo jeho dlouhodobé skladování. V letošním roce mají probíhat práce na aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem České republiky, která musí otevřít dveře i této variantě.

POMOHOU KRAJE? Letos v únoru zaslali starostové dotčených lokalit dopisy, v nichž žádají o pomoc nové krajské samosprávy (kraje Plzeňského a Vysočiny). Chtějí po nich podporu proti postupu Ministerstva průmyslu a obchodu a SÚRAO a podporu změn v legislativě, které zajistí respektování jejich zájmů při hledání úložiště. Důležitá je pro ně také změna vládní koncepce (dlouhodobé skladování vyhořelého jaderného paliva). V dopisech se nejčastěji kromě nekorektního postupu státu a SÚRAO objevují argumenty jako poškození krajiny stavbou úložiště a z něj vyplývající dopady na lokalitu a její obyvatele i turistický ruch v místě, neexistence slibovaného zákona o spolupráci s obcemi a zakonzervování vyhořelého jaderného paliva bez možnosti ho později v budoucnu využít. Nesouhlas vyjadřují i obce z lokality Janoch u Temelína, kde se vybudování úložiště zdá poměrně logické.

Trochu to připomíná NIMBY efekt (Not In My Back Yard), a pokud bychom spekulovali, může to vypadat, že se obce snaží zvýšit svoje akcie (bonitu svého území). Nechme však spekulací, pravdou je, že dotčené obce dostaly od státu slibované částky, nicméně samy je označují za čertovy peníze. Některé je mají na zvláštním účtu a nechtějí je používat, některé je už použily.

SÚRAO se hájí tím, že dělá jen to, co mu uloží nadřízený orgán, tedy MPO a potažmo stát s tím, že má na starosti technické záležitosti týkající se průzkumu lokalit. Na otázku, kde je konkrétní výsledek velké finanční investice, nebylo schopno dát jednoznačnou odpověď. Ostatně na to poukázal i Nejvyšší kontrolní úřad, který konstatoval, že v letech 2015 až 2019 vynaložila Správa úložišť radioaktivních odpadů na výběr lokalit téměř 566 milionů korun. Do čeho peníze šly?

V budoucnosti bude o úložišti radioaktivních odpadů v ČR ještě zajisté hodně slyšet, protože rozhodnutí o finálním umístění, stejně jako následná stavba a uvádění do provozu je otázkou následujících desítek let. Z dlouhodobého hlediska se hlubinné úložiště považuje za nejbezpečnější způsob vypořádání se s radioaktivním odpadem. Ten vzniká zejména v jaderných elektrárnách, ale produkují ho i zdravotnická zařízení nebo výzkumné ústavy. O tyto nebezpečné látky se stará Správa úložišť radioaktivních odpadů, u které je zaregistrováno téměř 150 firem, produkujících každý rok dohromady přibližně 450 tun nízkoaktivních a středněaktivních odpadů. Ty pocházejí zejména ze zdravotnictví, výzkumu a dalších jaderných technologií.

tags: #uložiště #radioaktivního #odpadu #v #čr

Oblíbené příspěvky:

• Prevence ohrožení zvířetem
• Dopady znečištění vod
• Jak třídíme odpad v Česku?
• Sběr nebezpečného odpadu v Mírové pod Kozákovem
• Motiv Černobylu v přírodě