Korálové útesy sice poskytují útočiště tisícům druhů, samy se ale ocitly v ohrožení. Jsou jedním z nejtajuplnějších organismů na Zemi a svojí různorodostí, barvami a složitostí nemají ve světě sobě podobné stvoření.
Korálové útesy nemají mimořádný význam jen pro mořský ekosystém, který na nich v některých oblastech do značné míry závisí, jejich zdraví a samotná jejich existence ovlivňuje také miliony lidí. Korálové útesy hrají také důležitou roli v potravinovém řetězci a regulují množství ryb a jiných mořských organismů.
Odhaduje se, že na útesech tvořených korály, závisí živobytí asi půl miliardy lidí. Útesy fungují jako přírodní zdi, které zeslabují sílu vln a chrání břeh před bouřemi a tsunami. Spousta lidí po celém světě je přímo závislá na konzumaci ryb a jiných vodních tvorů, které žijí v korálových útesech. Potápění či šnorchlování u korálových útesů přináší ročně tisíce dolarů do ekonomiky zemí, které se mohou pochlubit korálovými koloniemi ve svých výsostných vodách.
Organické sloučeniny vápníku a mnohých minerálů se po procesu čistění a rozemletí stávají součástí prášku nebo kapslí potravinových doplňků. Pro Středoevropana mají nádech exotiky: šnorchlování, teplé moře a pestrobarevná podívaná, která se jen tak neomrzí.
Korálové útesy se jen těžko vyrovnávají se stoupající teplotou a kyselostí mořské vody. To způsobuje jejich blednutí, tedy odumírání symbiontů, které je tvoří. Situace je o to složitější, že korály neohrožuje jen oteplování moří, ale také narůstající znečištění oceánů, intenzivní rybolov a houstnoucí lodní doprava. Jaké jsou tedy hlavní hrozby pro korálové útesy?
Čtěte také: Problémy zemědělské půdy
Oteplování oceánů ohrožuje korálové útesy. Podle vědců ze Southamptonské univerzity stačí vzestup teploty o pouhý jeden stupeň Celsia nad obvyklé letní maximum a symbióza se naruší. Blednoucí korál strádá a velmi často také uhyne. Bez ochranného obalu živých tkání se kostra působením vln rychle rozkládá. Stačí pár let a tímto způsobem může zmizet celý korálový útes.
Většina korálů roste nejlépe při teplotách vody 23-29 °C. Vyšší teplota je pro korály stresující a způsobí, že koráli symbiotickou řasu ze svých buněk vypudí. Tomuto jevu se říká zbělení korálů. To sice automaticky neznamená, že korál odumře, nicméně vypuzení symbiotické řasy pro něj představuje ztrátu živin, a tedy oslabení. Déletrvající „vlna veder“ v moři však způsobí smrt celého korálového útesu.
Dalším z velkých rizik pro budoucí existenci korálů je zvyšování koncentrace CO₂ v atmosféře. Ta má za následek pokles pH mořské vody. V té chvíli se stává pro korály náročnější tvorba jejich vápenaté schránky. Zpomaluje se tak jejich růst či případná obnova po zbělení. Pokud okyselování oceánů bude pokračovat, bude růst korálů dál zpomalovat, až rychlost rozpouštění jejich vápenatých schránek převáží nad jejich růstem.
Samozřejmě je tu i negativní činnost člověka. Na jednu stranu je turistika finančním přínosem, mnohdy ale může přinést i přímé poškození korálových kolonií. Pro Středoevropana mají nádech exotiky: šnorchlování, teplé moře a pestrobarevná podívaná, která se jen tak neomrzí. Je nám líto, že pomalu mizí, ne každý však ví, že ztrácíme mnohem víc než jen potěšení během dovolené - korálové útesy hrají zásadní roli v tom, jak se daří životu v moři (ale i na zemi).
Vedle okyselování a zvyšování teploty mořské vody hraje v některých místech roli i přímé poškození člověkem. Mezi nejvíce ohrožující vlivy patří činnost člověka. Ta se negativně podepisuje především chemickým znečištěním, škodami způsobenými loděmi a čluny, ilegálním sběrem korálů a nadměrným rybolovem, který často používá dynamit. Osudový vliv má i rozvoj masové turistiky, potápění a rostoucí obliba mořské akvaristiky.
Čtěte také: Čínské ovzduší
V Rudém moři biologové na rozdíl od korálů v australském Velkém bariérovém útesu takové problémy nezaznamenali. Místní druhy korálů proto začali pečlivě zkoumat a uměle jim v laboratorních podmínkách měnit životní podmínky. Tým biologů nyní přišel i s vlastní teorií, proč jsou koráli z Rudého moře odolnější než jejich příbuzné druhy z jiných moří. Může za to podle nich přirozený výběr, který zřejmě proběhl přibližně před osmnácti tisíci lety.
O záchranu životního prostředí se může aktivně snažit každý z nás. Stoupáním na korálové útesy se podílíme na jejich poškození. Během mořských sportovních aktivit proto stoupejte pouze na kameny či dno. Nesbírejte ani nekupujte suvenýry z korálů a jiných mořských živočichů i pokud najdete jejich mrtvé schránky na pláži.
Čtěte také: Zánik Mezopotámie: Role životního prostředí
tags: #3 #duvody #proc #jsou #koralove #utesy