3 Základní Klimatické Oblasti ČR a Jejich Charakteristika

Česká republika leží v mírném podnebném pásu a je pro ni typické střídání čtyř ročních období s převládajícím západním prouděním vzduchu. Vnitrozemská poloha uprostřed evropského kontinentu způsobuje, že jsme na rozhraní západoevropského oceánského a východoevropského klimatu. Počasí v ČR je proto proměnlivé a nestálé.

Klasifikace podnebí má za cíl stanovení klimatických typů a vymezení klimatických oblastí jak v globálním měřítku na Zemi, tak v jednotlivých geografických oblastech. Třídění probíhá podle mnoha kvalitativních a kvantitativních hledisek, jako jsou teplota vzduchu a půdy, atmosférické srážky, výpar aj.

Quittova klasifikace podnebí je nejpoužívanější klasifikací na území ČR i SR. Oproti Köppen-Geigerově vznikala pro regionální, resp. státní úroveň (pro ČSSR) a je tedy jemnější. Systém klasifikace vytvořil český klimatolog Evžen Quitt a publikoval ho roku 1971 v díle Klimatické oblasti Československa. Při určení klimatických oblastí autor vycházel z klimatologických dat období 1901-1950 a z území republiky rozčleněného na čtverce o straně 3 km (900 ha).

Tímto způsobem vzniklo pro ČSSR 23 jednotek ve třech hlavních oblastech: v teplé pět (T1 až T5), v mírně teplé 11 (MT1 až MT11) a v chladné sedm (CH1 až CH7). Nejvyšší číslo u uvedených jednotek znamená vždy nejteplejší a nejsušší oblast (T5, MT11 a CH7). Na území naší republiky se vyskytuje jen 13 z 23 jednotek (ostatní se nacházejí na území Slovenska) ve třech klimatických oblastech. V ČR se vyskytuje jen jednotka T2 a T4.

Charakteristiky Klimatických Oblastí dle Quitta

Teplá Oblast

• Jaro je poměrně krátké, teplé až mírně teplé.
• Léto je teplé, dlouhé a suché.
• Podzim je poměrně krátký, teplý až mírně teplý.
• Zima je krátká, suchá až velmi suchá.

Jaro je velmi krátké a teplé, léto je velmi dlouhé, velmi suché a velmi teplé, podzim je velmi krátký a teplý, zima je velmi krátká, teplá, suchá až velmi suchá.

Čtěte také: Klima v České Republice

Klimatický region VT: Zahrnuje jižní část Moravy (jižní a střední část Dyjskosvrateckého úvalu, Pavlovské vrchy, Dolnomoravský úval) a jeho rozšíření je totožné s rozšířením velmi teplé černozemní oblasti stanovištních jednotek (ČMt).

Klimatický region T2: Je rozšířen ve středních Čechách (východně od Vltavy po Kutnou Horu), dále koncentricky kolem regionu T1 v severozápadních Čechách.

Mírně Teplá Oblast

Na území Česka se nachází jen jednotka MT2 až MT5, MT7 a MT9 až MT11.

Klimatický region MT4: Je z klimatických regionů plošně nejrozšířenější. Zaujímá všechny vyšší části pahorkatin a navazuje tak na region MT2: patří sem Tachovská brázda, Chodská pahorkatina, části Středočeské pahorkatiny, Brdská vrchovina, největší část Českomoravské vrchoviny, Drahanská vrchovina, Vizovická vrchovina, Nízký Jeseník, Žulovská pahorkatina, Podkrkonošská pahorkatina atd.

Klimatický region MCH: Zahrnuje všechna podhůří v nadmořské výšce zpravidla nad 550 m; jeho plocha je zhruba totožná s vrchovinnou oblastí stanovištních jednotek. Zaujímá nižší části Krušných hor a Českého lesa, Šumavské podhůří, nejvyšší části Středočeské pahorkatiny a Brdské vrchoviny, značnou část Českomoravské vrchoviny, Bílých Karpat, Javorníků a Hostýnských vrchů, nižší část Moravskoslezských Beskyd, nižší část Nízkého Jeseníku, Orlické podhůří, Frýdlantskou pahorkatinu atd.

Čtěte také: Více o vztahu člověka a přírody

Jaro je poměrně krátké, teplé až mírně teplé, léto je teplé dlouhé a suché, podzim je poměrně krátký, teplý až mírně teplý, zima je krátká, suchá až velmi suchá.

Chladná Oblast

Z hlediska orografických podmínek (horstva s relativně malými nadmořskými výškami) se v ČR vymezují jen tři jednotky v této klimatické oblasti: CH4, CH6 a CH7.

Klimatický region CH: Je v podstatě totožný s horskou oblastí stanovištních jednotek, která byla vymezena podle týchž kritérií.

V současné době se řeší nová klimatická regionalizace České republiky v rámci projektu NAZV QH92030 „Hodnocení půd z hlediska jejich produkčních a mimoprodukčních funkcí s dopady na plošnou a kvalitativní ochranu půd České republiky“. Důvodem jsou klimatické změny, které je nutné v regionalizaci klimatických regionů zohlednit. Nové hodnocení klimatické regionalizace je prováděno Českým hydrometeorologickým ústavem ve spolupráci s VÚMOP, v. v.

Charakteristický den v klimatologii

V klimatologii se používá termín charakteristický den. Tento slouží jako klimatologický index a ukazuje vývoj klimatu, jeho charakteristiky a změny vůči předchozím období v dané oblasti. Podle těchto klimatologických charakteristik lze pozorovat a vyhodnocovat klimatické změny v dané oblasti.

Čtěte také: Úvod do krajinné ekologie

Charakteristický den v klimatologii je definován většinou podle dosažení konkrétní takzvané prahové hodnoty meteorologického prvku, například a to nejčastěji prvku teploty vzduchu, například hodnoty 25.0°C a vyšší pro letní den. Druhou nejčastější definicí těchto dnů je výskyt určitého meteorologického jevu jako je například druh srážek nebo bouřka.

Podle těchto klimatických ukazatelů můžeme hodnotit určité období z hlediska dlouhodobého normálu i co se týče srovnání se shodným obdobím v jiném roce nebo více letech.

Z hlediska našeho území je definováno několik charakteristických dnů. Ty jsou přizpůsobeny pro naše klima a některé jsou rozšířeny i mezinárodně. Kritéria pro označení těchto dnů se mohou i v jiných zemích mírně lišit. Větší odlišnosti najdeme z hlediska jiných kontinentů, spadajících do jiného klimatického pásma.

Příklady charakteristických dnů

• Letní den: Maximální teplota vzduchu musí v daný den vystoupit minimálně na 25.0°C.
• Tropický den: Prahová hodnota teploty vzduchu je vyšší a to 30.0°C.
• Velmi horký den: Maximální hodnota teploty vzduchu vystoupí na 35.0°C a vyšší.
• Mrazový den: Pokles teploty vzduchu na hodnotu 0.0°C a nižší.
• Arktický den: Teplota vzduchu nesmí vystoupit nad -10.0°C.
• Srážkový den: Výskyt atmosférických srážek v dané lokalitě nebo o dosažení určitého úhrnu srážek.
• Den s deštěm: Den s výskytem srážek v podobě deště, včetně srážek neměřitelných.
• Den s sněžením: Den s výskytem tuhých srážek (nejen sněžení, ale i sněhové krupky, krupky či zmrzlý déšť aj.) a také smíšené srážky formy deště a sněžení.
• Den s bouřkou: Den s výskytem bouřky na stanici, dále blízké i vzdálené bouřky.
• Den se sněhovou pokrývkou: Termín 7 hodin v rámci dne, kdy se alespoň polovina plochy půdy v okolí měřící stanice pokryla souvislou vrstvou sněhu (minimálně tedy výšky 1cm).

tags: #3 #zakladni #klimaticke #oblasti #cr #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Stupeň ohrožení Formica Polyctena v ČR
• Hovorové výrazy pro odpad
• Jak vyčistit pračku LG?
• Vliv zátěží na ceny nemovitostí
• Nakládání s komunálním odpadem