Zákon o ochraně přírody a krajiny (§ 70) a práva spolků

Zákony týkající se ochrany přírody a krajiny patří k nezbytným právním předpisům většiny ekologicky citlivých států. Proto existenci zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon), na našem území můžeme vnímat již od samotného vzniku samostatné České republiky. Jednou z nejzásadnějších součástí zákona je § 70, který se zaměřuje na účast občanů při ochraně přírody a krajiny (týká se řízení jak podle samotného zákona o ochraně přírody - např. kácení dřevin, vydávání výjimek z ochrany ohrožených druhů).

Účast spolků na ochraně přírody a krajiny

Ustanovení o účasti občanů (§ 70) na ochraně přírody a krajiny, především o právu občanských sdružení (podle současného občanského zákoníku spolků) účastnit se při splnění stanovených podmínek správních řízeních, patří k pilířům zákona o ochraně přírody a krajiny. Za třicet let účinnosti zákona bylo několikrát novelizováno a ke sporným otázkám podmínek účasti v řízeních a rozsahu námitek uplatnitelných spolky vznikla bohatá judikatura.

Právní úpravu účasti veřejnosti na ochraně přírody naleznete v § 70 zákona č. 114/1992 Sb. Každý spolek, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, a který má právní subjektivitu (resp. tak o zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle ZOPK - s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb.). Tato žádost je platná vždy jeden rok ode dne jejího podání a lze ji podávat opakovaně. Žádost musí být věcně a místně specifikována.

Spolek splňující podmínky dle § 70 odst. 2 ZOPK (viz výše) má právo účastnit se řízení dle ZOPK a nebo řízení podle jiného právního předpisu (typicky řízení o povolení záměru dle stavebního zákona č. 283/2021 Sb.) pokud se v něm rozhoduje na základě jednotného environmentální stanoviska vydávaného namísto povolení kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 56 odst. 1 nebo 2 ZOPK.

ZOPK nestanoví pro žádost spolků dle § 70 odst. Žádost však musí být věcně a místně specifikována, tedy by z ní mělo být zřejmé, o která řízení a zásahy se spolek zajímá a jak rozsáhlého území v rámci územní působnosti správního orgánu se týkají. Žádost je podáním ve smyslu § 37 odst. 2 zákona č. IČO a adresu sídla, příp.

Čtěte také: Ekologická újma a nová legislativa

Informování spolků o zamýšlených zásazích a zahajovaných řízeních

Podalo-li občanské sdružení (nebo jeho organizační jednotka), jehož hlavním posláním je podle stanov ochrana přírody a krajiny, žádost, aby bylo předem informováno o zamýšlených zásazích a zahajovaných řízeních (§ 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), je povinností správního orgánu poskytovat mu tyto informace primárně podle obecných pravidel správního řádu pro doručování písemností (§ 19 a násl. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2022, čj.

Pro ekologické spolky, které podle § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny (dále též „ZOPK“) podaly věcně a místně specifikovanou žádost o informování o zahajovaných řízeních, má samozřejmě zásadní význam, zda je ve většině případů musí správní orgány informovat o zahájení řízení adresným doručením, nebo tak „podle své úvahy“ mohou činit pouze zveřejněním na úřední desce.

Jak nyní výstižně uvedl Krajský soud v Plzni v rozsudku citovaném v úvodu tohoto článku, „pokud by se bylo možné spolehnout na dobrou vůli samotných správních orgánů, že své postupy budou regulovat samostatně a v co nejlepším zájmu věci, nebylo by nutno postup správních orgánů nakonec vůbec normovat“ (bod 94.

Za nejsilnější pasáž nedávného rozsudku Krajského soudu v Plzni považuji zdůraznění smyslu právní úpravy, konkrétně podání žádosti spolku podle § 70 odst. 2 ZOPK o informování o zahajovaných správních řízeních.

Jak soud uvedl, „mezi adresným (individuálním) doručením oznámení, tedy doručením jeho písemného vyhotovení, a jeho doručením vyvěšením na úřední desce je evidentní rozdíl. Ten po věcné stránce tkví v tom, že individualizované oznámení o zahájení řízení poskytuje svému adresátu podstatně větší míru právní jistoty a procesního komfortu, neboť se o zahájení správního řízení dozví bez další své aktivity (učiněné nad rámec podání žádosti podle § 70 odst. 2 ZOPK), jmenovitě bez nutnosti kontrolovat v pravidelných intervalech úřední desky příslušných správních orgánů.

Čtěte také: Postup vyrozumění spolku

Opravdu těžko chápat, že takto evidentní účel podání žádosti spolku podle § 70 odst. 2 ZOPK byly některé správní orgány schopny „nevidět“ a stavěly proti tomu svoji vlastní argumentaci, že paušální informování spolků o zahájených řízeních jen na úřední desce je vlastně pro zapojení spolků do ochrany přírody a krajiny výhodnější, neboť informaci mohou zachytit i spolky bez žádosti, a do řízení se „stihnout“ přihlásit do 8 dnů od vyvěšení na úřední desce.

Jak zkritizoval Krajský soud v Plzni, takový výklad nerespektuje ani literu, ani smysl právní úpravy, naopak ji vyprazdňuje. Ve výsledku vedl k tomu, že „o něm (zahájení řízení) nebyl informován ani spolek, který právě za tím účelem podal žádost podle § 70 odst. 2 ZOPK, a který tak zcela důvodně a legitimně očekával, že o něm informován bude“ (bod 94.

V závěru tohoto příspěvku už nelze tajit, že správními orgány (orgány ochrany přírody), které dlouhodobě nerespektovaly práva spolků s žádostí podle § 70 odst. Rozsudky Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 6. 2019, č. j. 30 A 143/2018-35, a Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 7. 2021, č. j. 77 A 12/2021-469, bylo vyhověno zásahovým žalobám ekologického spolku, a určeno, že postup spočívající v odmítnutí zasílat spolku na základě žádosti podle § 70 odst.

Opakovaně citovaným nejnovějším rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2022, č. j. 77 A 108/2021-88, bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, které jako nepřípustné zamítlo odvolání ekologického spolku proti rozhodnutí krajského úřadu o povolení výjimky podle § 56 ZOPK. Ministerstvo vycházelo z toho, že spolek se nestal účastníkem řízení, neboť oznámení o účasti v řízení podal opožděně; zákonná lhůta 8 dnů byla totiž počítána od zveřejnění informace o zahájení řízení na úřední desce orgánu ochrany přírody I. stupně (krajského úřadu).

Tento výklad poslední věty § 70 odst. 3 ZOPK shledal soud opětovně nesprávným, resp. podrobil jej silné a podle mého názoru excelentně odůvodněné kritice. Těsně před publikací tohoto článku jiný senát Krajského soudu v Plzni rozsudkem ze dne 13. 9. 2022, č. j. 57 A 102/2021-93, vyhověl další žalobě ekologického spolku proti rozhodnutí MŽP v obdobné věci (postupem orgánů ochrany přírody byla spolku s žádostí podle § 70 odst.

Čtěte také: Analýza dopadů nového zákona

Jednotné environmentální stanovisko (JES)

Ekologickému spolku však z § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny plyne právo být v případě své žádosti předem informován o vydávání JES namísto úkonů podle ZOPK. Další procesní práva v „řízení“ o vydání JES může spolek mít jako tzv.

Podle § 70 odst. Zamýšlenými zásahy, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle ZOPK, nepochybně jsou záměry, k nimž je orgánem ochrany přírody vydáváno závazné stanovisko podle § 149 správního řádu, resp. Spolek nepostačí informovat až o vydaném závazném stanovisku, neboť zákon hovoří o informování „předem“. Stejně tak judikoval Nejvyšší správní soud, který uvedl v odst. 30 rozsudku č. j. 1 As 269/2021 - 47 ze dne 30. 11. 2022, č. 4442/2023 Sb. NSS, že „co se týče zamýšlených zásahů, jedná se dle ZOPK zejména o záměry, k nimž orgán ochrany přírody a krajiny vydává závazné stanovisko podle § 149 s. ř. (např. § 4, § 44, ZOPK), přijímá oznámení (např. § 8 odst. 2 ZOPK) či vydává opatření obecné povahy (např. § 56 odst. 4 ZOPK).

Pro spolek může být informace o žádosti o JES jako zamýšleném zásahu ve smyslu § 70 odst. 2 ZOPK impulsem pro to, aby „si hlídal“ zahájení následného řízení a přihlásil se do něj, pokud mu právní úprava možnost být účastníkem řízení dává.

Zbývá důležitá otázka, zda má spolek nějaká procesní práva v „řízení“ o vydání JES namísto úkonů podle zákona o ochraně přírody a krajiny, ať již se o tomto procesu dozvěděl na základě své žádosti podle § 70 odst. 2 ZOPK, příp.

Domnívám se však, že o ekologických spolcích lze jako o osobách dotčených vydáním JES uvažovat i v některých případech, kdy jim zákony právo účasti v následném řízení (o povolení záměru podle stavebního zákona) nepřiznávají.

Historie a vývoj § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny

Během prvních několika let působnosti zákona nedošlo k žádným zásadním útokům na § 70 a můžeme tedy toto období označit za nejklidnější v průběhu celých 18 let působnosti tohoto právního předpisu. Už v roce 2002 podala vláda návrh na změnu zákona. Tato velká novelizace byla úzce spjata se snahou o vznik soustavy Natura 2000.

Minulé volební období se zapíše do historie - parlament poprvé od roku 1989 vzal občanům práva a zakázal jim podílet se na rozhodvání o životním prostředí. Poslanci a senátoři v létě 2017 odsouhlasili novelu stavebního zákona, která § 70 omezila jen na řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Spolky se budou moci zapojit jen do územních řízení na ty největší záměry.

Účast spolků v různých typech řízení

Spolky se mohou rovněž vyjádřit v rámci řízení o uložení preventivních či nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě. Kromě těchto řízení se spolky mohou vyjadřovat také v rámci územního řízení, kde mají stejně jako kdokoliv jiný právo podávat připomínky.

Pokud je účelem vašeho spolku ochrana životního prostředí, může se za splnění určitých podmínek stát účastníkem některých správních řízení.

1. Účel spolku, který vymezují stanovy, musí být v souladu s podmínkami zákona, podle kterého se chcete stát účastníky řízení.
2. Spolek v zákonem dané lhůtě písemně oznámí svou účast správnímu orgánu, který řízení vede. Tato lhůta činí zpravidla 8 dní, pouze u řízení navazujících na proces EIA to je 30 dní. V této souvislosti doporučujeme sledovat úřední desku daného orgánu, jelikož v některých případech se za oznámení považuje „pouhé“ zveřejnění této informace na úřední desce.

Spolky se mohou účastnit také řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě. svou účast do 8 dnů písemně oznámí příslušnému správnímu orgánu. Pokud podáváte žádost o zahájení řízení, můžete také požádat o informování o zahajovaných řízeních. Daný orgán vás v takovém případě bude po dobu 1 roku muset informovat o každém zahájeném řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření Žádost, můžete podat i opakovaně, vždy však musíte určit, o jakém území chcete informace dostávat.

Judikatura a výklad zákona

Z judikatury správních soudů od roku 2013 do současnosti jasně vyplývá, že orgány ochrany přírody jsou v naprosté většině případů povinny informovat spolky s žádostí podle § 70 odst. 2 ZOPK adresným doručením informace o zahájení řízení.

Úprava práv spolků v § 70 odst. Na pozadí dlouholetého porušování práv spolků některými orgány ochrany přírody, resp. vedení řady soudních sporů (ze strany správních orgánů za veřejné peníze) o podmínkách účasti spolků v řízeních nelze nevidět názorový střet o význam účasti angažované veřejnosti na ochraně přírody a krajiny, resp. životního prostředí vůbec.

tags: #70 #zakon #o #ochrane #prirody #a

Oblíbené příspěvky:

• Adaptace ptáků na prostředí
• Služby pro odpady a čištění kanalizací v Děčíně od Jakuba Jahody
• Školy v přírodě Hrachov
• Informace o emisích z chovu dobytka
• Recenze penzionů pro rodiny