Sněmovna odložila první čtení zákona o zálohování nápojových obalů. Někteří poslanci se totiž domnívají, že by Česko mohlo splnit evropské recyklační cíle i bez zavedení zálohovacího systému. To se však ještě nikde jinde v Evropě nepodařilo.
Evropa si stanovila ambiciózní cíle pro recyklaci - dosažení 90% využití materiálů z PET lahví a nápojových plechovek. O výjimku z tohoto pravidla mohou požádat ty země, které v roce 2026 dosáhnou zpětného odběru 80 % nápojových plechovek a PET lahví uvedených na trh. Zároveň musí předložit strategii a plán opatření, jak dosáhnout 90% cíle k 1. 1. 2029.
V zemích jako Německo, Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Švédsko, Belgie a Rakousko, kde je zálohování povinné, dosahují míry odběru u nápojových obalů hodnot mezi 90-98 %.
„Směřujeme k cirkulárnímu odpadovému hospodářství a zálohování PET lahví a nápojových plechovek je jasným krokem kupředu. To se samozřejmě nelíbí některým provozovatelům skládek nebo firem nakládajících s odpady, protože přijdou o část zisků.
Závažným problémem je také znečištění, které způsobují nápojové obaly vyhozené na ulici nebo v přírodě. Tyto obaly jsou podstatně větší než jiné běžně odhazované věci, jako jsou cigaretové nedopalky nebo žvýkačky; předpokládá se, že tvoří zhruba 40 % celkového objemu odhozeného odpadu. I když se přesné složení odpadu liší podle země, potvrzuje tento odhad i studie o odpadcích v České republice. Ta ukázala, že jen samotné PET lahve tvoří 30 % odhozeného odpadu podle hmotnosti a 37 % podle počtu kusů.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Podle studie Eunomia Research & Consulting by zavedení zálohového systému snížilo množství odhozených obalů v přírodě o více než 90 %. Potvrzují to mimo jiné mezinárodní zkušenosti z Německa, Dánska nebo Nizozemska, kde systém již funguje. To je velká výhoda pro obce, protože se tím sníží množství odpadu, který musí uklízet, a tím šetří náklady na jeho odvoz a zpracování. Větší čistota obcí pak může zvýšit jejich turistický potenciál, což přináší nepřímé ekonomické výhody. Obcím se také zavedením zálohového systému zvedne jejich rozpočet.
Pozitivní zkušenosti z ostatních evropských zemí jasně dokazují, že zálohování nejen výrazně zvyšuje míru recyklace a snižuje tak plýtvání surovinami, ale prokazatelně také pomáhá tomu, aby nápojové plechovky a PET lahve nekončily v přírodě a ve veřejném prostoru, jak se to děje dnes, často i ve velkém.
Ačkoli počet černých skládek v Česku klesá, taková místa jsou stále velkým problémem a podle Lesů ČR stojí jejich likvidace i nadále statisíce korun ročně. Průzkumy už dávno ukázaly, že tři z pěti Čechů podporují zálohy na PET lahve. Podporují je také nápojářské firmy, které jsou za odpad z nápojových obalů zodpovědné. Jediným, kdo zavedení zálohování dlouhodobě sabotuje jsou odpadové firmy, které díky němu přijdou o část zisku. Fakt, že právě díky jejich neefektivnímu systému Česko platí každý rok miliardové pokuty z kapes občanů je pro ně vedlejší.
Podle ředitele České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) Petra Havelky stávající systémy mohou splnit evropské cíle bez potřeby zálohování. Plánují například zvýšit počet kontejnerů na třídění kovových obalů, včetně jejich zařazení do žlutých nádob spolu s plasty, což by mělo zlepšit sběr. To však odporuje realitě, ve které se to žádné jiné evropské zemi nepodařilo.
V Česku se na začátku června rozhořela debata, jestli bychom po vzoru některých evropských zemí měli zavést systém vratných záloh na umělohmotné lahve. Podle propagátorů této myšlenky by se po zavedení záloh v Česku vytřídilo více plastových obalů, než je tomu dosud, a tyto vytříděné lahve by se také daly lépe recyklovat.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Ministerstvo životního prostředí ale návrh odmítlo s odůvodněním, že český systém třídění odpadů, který se tu rozvíjí roky, funguje dobře a zavedení nekoncepční novinky by ho jen ohrožovalo. Jde o mimořádně citlivé téma, ve kterém jsou obě strany sporu pevně přesvědčeny, že pravda je na jejich straně. Příklady ze zahraničí přitom ukazují, že k lepšímu recyklování obalů mohou vést obě cesty - tedy jak třídění do kontejnerů, tak zálohování. Na evropské špičce v recyklování obalů jsou totiž dvě země: Belgie a Dánsko, z nichž první zálohy nezavedla, druhá ano.
Zálohový systém, jak ho nyní navrhují jeho čeští propagátoři, by fungoval následovně: použité lahve od nápojů vyrobené z materiálu PET by lidé nosili do obchodů, kde by za ně dostali zpět vratnou zálohu ve výši tří korun. Obchodníci by pak tyto lahve prodali zpracovatelům odpadů, kteří by je umyli a rozdrtili na malé šupiny, z nichž jde poté vyrábět nové PET lahve či jiné výrobky. Třídění zbylého plastového odpadu, tedy vaniček od másla, igelitových pytlíků či kelímků, by fungovalo beze změny - lidé by tyto odpadky i dál nosili do žlutých kontejnerů na tříděný odpad.
Výhodou nového systému by podle jeho zastánců bylo, že tříkorunová záloha by víc motivovala lahve vracet v obchodě a nevyhazovat je do směsného odpadu či do přírody, jako to řada lidí dělá nyní. Takto vybrané lahve by zároveň byly čistší, díky čemuž by se jich v součtu dařilo recyklovat víc, než když jsou v kontejnerech zmačkané a slepené s ostatními plastovými odpadky.
S návrhem na zavedení zálohovaných PET lahví přišla iniciativa Zálohujme.cz, kterou tvoří nezisková organizace Institut pro cirkulární ekonomiku (INCIEN), největší tuzemský výrobce nealko nápojů Karlovarské minerální vody a Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT). Tato trojice došla k závěru, že systém záloh by Česku pomohl dosáhnout cílů evropské směrnice o odpadech.
Také další země, které zálohování zavedly, vytřídí přes 90 procent PET lahví. Ze sousedních zemí je to třeba Německo, které zálohy na plastové lahve zavedlo už před patnácti lety. Dnes Německo hlásí, že vytřídí 98 procent všech PET lahví a téměř všechny se daří recyklovat.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Ministerstvo životního prostředí si však na téma zavedení záloh nechalo vypracovat vlastní studii. Její vypracování přitom zadalo Centru ekonomických a tržních analýz (CETA) - což je think-tank, který zavedení vratných záloh pro český trh dlouhodobě odmítá, a závěr studie proto není příliš překvapivý - návrh iniciativy Zálohujme.cz na začátku června jasně odmítl.
Více než stostránková studie CETA varuje hlavně před tím, že po zavedení záloh na lahve lidé ztratí ochotu třídit ostatní odpadky. Jako příklad studie uvádí Německo, kde v roce 2003 po zavedení záloh na plastové lahve došlo k celkovému propadu třídění všech plastových obalů o 11 procent. Tento propad Německo dohnalo až po třech letech.
V Česku by podle průzkumu agentury Kantar po zavedení záloh omezily třídění odpadu asi tři procenta lidí. Studie CETA také upozorňuje, že z celkem 33 zemích světa, kde došlo k zavedení záloh, dosáhlo 90 procent vytříděných PET lahví jen šest zemí. Zavedení záloh se tedy automaticky nerovná 90 procentní úspěšnost třídění, tvrdí autoři studie.
Kolektiv autorů CETA vedený Alešem Rodem dále uvádí další nevýhody zálohového systému: vysoké počáteční investice na zavedení (především nákup třídicích automatů do obchodů), nepraktické skladování nezmačkaných PET lahví v domácnostech, kde by zabíraly hodně místa, nutnost obchodů vytvořit zvláštní skladovací prostory. Studie naopak připomíná klady českého systému sběru pomocí barevných kontejnerů. Recykluje se tu 75 procent všech vyrobených obalů (všech materiálů - tedy i papíru či skla), což je třetí nejlepší výsledek v Evropě.
Faktem podle CETA je i to, že PET obaly, kterých by se zálohy měly týkat, tvoří v celkovém komunálním odpadu jen velice malou část (asi jedno procento veškerého odpadů domácností). Jejich o něco málo lepší sběr by tedy celkový sběr a recyklaci zase tolik neovlivnil.
Analýza se tedy ptá: Proč by mělo Česko, které má fungující systém sběru odpadu, riskovat a zavádět nový paralelní systém s velkými počátečními investicemi, navíc jen pro úzkou kategorii obalů - tedy PET lahví?
Ministerstvo proto návrh Zálohujme.cz odmítlo, požadované kvótě 90 procent sběru PET lahví do roku 2029 chce dosáhnout jinak - tím, že ještě zahustí síť žlutých kontejnerů. Především se však chce MŽP zaměřit na jiný a mnohem závažnější problém českého odpadového hospodářství - tedy snížit celkové množství odpadu, který z tuzemských domácností putuje na skládky či do spaloven. Z tzv. komunálního odpadu (součet obsahu černých i barevných kontejnerů) se daří recyklovat jen 34 procent.
Celých 45 procent odpadů domácností končí na skládkách. Směrnice o odpadech přitom stanovuje Česku povinnost dosáhnout v roce 2025 55 procent, v roce 2030 60 procent a v roce 2035 65 procent míry recyklace komunálního odpadu. Zavedení zálohového systému na PET lahve by na dosažení těchto cílů mělo zanedbatelný vliv.
Neziskovka INCIEN, která je jedním z iniciátorů návrhu na zavedení záloh, ale studii CETA považuje za zaujatou. Podle její ředitelky Soni Jonášové je napsaná s jasným zadáním - systém záloh odmítnout. „Autorem je Aleš Rod, který už loni v říjnu v rozhovorech veřejně říkal, že zavedení zálohování je nesmysl,“ upozorňuje Jonášová.
Jako příklad uvádí výčet zemí, kde byl systém zálohování zaveden. „Studie uvádí, že dosáhnout 90procentní míry třídění PET lahví se podařilo jen v šesti z celkem 33 zemí, kde byl systém zaveden. Ale studie už neuvádí, že v pěti z deseti evropských zemích se to povedlo. Pojďme se srovnávat se zeměmi, které nám jsou blízko,“ říká Jonášová.
Zálohový systém na nápojové obaly funguje v deseti zemích Evropy - v Chorvatsku, Německu, Dánsku, Norsku, Finsku, Švédsku, Holandsku, Estonsku, na Islandu a v Litvě. Například Litevci jsou podle Jonášové dobrým příkladem. Svůj zálohový systém spustili v roce 2016 a už po dvou letech fungování vykázal systém povzbuzující čísla - jeho prostřednictvím se vytřídilo 92 procent PET lahví. Jonášová argumentuje také tím, že zavedení záloh podle průzkumů veřejného mínění podporují tři čtvrtiny Čechů. „Lidé to chtějí,“ říká Jonášová s tím, že INCIEN v kampani bude pokračovat.
Ministerstvo ale svůj postoj vyjádřený studií CETA změnit nehodlá. „MŽP vnímá zavedení zálohového systému jako krok urychlený a nekoncepční pro stávající systém třídění odpadů,“ potvrzuje mluvčí ministerstva Ondřej Charvát. „Mohlo by významně ohrozit splnění evropských cílů pro sběr, respektive recyklaci komunálního odpadu.“
Zatímco v Evropě přibývá zemí, které chystají zavedení zálohového systému, například Slovensko či Velká Británie, Česko se k nim tedy zatím nepřidá. Místo toho chce dál kráčet svojí vyzkoušenou cestou.
Názory odborníků na dosažení 90% cíle recyklace PET lahví
O zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky se v Česku již několik let vedou vášnivé debaty. K tomu všemu Evropská komise na konci loňského roku představila novou legislativu, ve které navrhuje cíle sběru nápojových obalů zpřísnit. Nabízí se tak otázka, jestli jich budeme schopni dosáhnout bez diskutovaného zálohového systému.
V České republice dosahuje tříděný sběr nápojových PET obalů 82 %. Připravovaný návrh evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu ale pro členské státy navrhuje povinný zálohový systém na PET lahve a plechovky, pokud země nebudou už v roce 2026 schopny vysbírat 90 % těchto nápojových obalů.
Dnes do polemiky přispěl Miloš Kužvart, ředitel ČAObH, Petr Bielan ze společnosti OZO Ostrava, Petr Havelka z ČAOH a Lucie Müllerová za obalovou společnost EKO-KOM.
Miloš Kužvart, ředitel České asociace oběhového hospodářství
Vzhledem k dosavadním statistickým trendům a zvýšení účinnosti separovaného sběru jsem přesvědčen, že jako Česká republika budeme schopni dosáhnout stanoveného cíle 90 %.
Problém vidím v tom, že v připravovaném Evropském nařízení o obalech se lhůta pro dosažení tohoto cíle ZPĚTNĚ (retroaktivně) zkracuje z roku 2029 na rok 2026. Díky tomu nám zbývají pouhé tři roky.
Sportovní terminologií je to stejné, jako když při sportovní soutěži se uprostřed klání významným způsobem změní pravidla. Zde jde o ekonomické možnosti firem, obcí a měst obměňovat technologické celky, kdy se Vám však časový rámec pro realizaci projektů radikálně mění.
A to je nepřijatelné. Základním předpokladem úspěchu v oblasti investic do oběhového hospodářství je stabilita právního prostředí.
Vyjděme z nepravděpodobného předpokladu, že výše uvedené změny v načasování nám nebudou vnuceny.
Máme příklady z třídících a úpravárenských linek velkých měst (Ostrava, Brno), že lze zvýšit efektivitu třídících systémů. Pokud budou i díky značné finanční podpoře financovány technologie automatického dotřídění, nemusíme zavádět povinné zálohování.
Petr Bielan, technický náměstek společnosti OZO Ostrava
Dovolte mi, abych před odpovědí k problematice PET uvedl několik informací o zásadních úkolech v oblasti komunálních odpadů v ČR.
Rámcový pohled:
ČR produkuje cca 5 mil tun komunálních odpadů ročně a cca 50% z tohoto množství ukládá na skládky a hlavním úkolem je tyto odpady odklonit ze skládky.
ČR si dále stanovila cíl recyklovat 60% komunálních odpadů
Toto jsou zásadní úkoly týkající se ČR a značnou část z těchto úkolů přenesla vláda na obce a města, zejména v oblasti třídění odpadů. Další část není zákonem specifikována, ale 2,5 mil tun odpadů ročně budeme muset zpracovat v průmyslu a energetickém sektoru. Vývoz těchto materiálů do třetích zemí se omezuje a bude ještě více omezovat.
Jedním z mnoha další úkolů je recyklovat 90% obalů PET uvedených na trh Na trh se uvádí cca 60 tis. tun nápojových PET obalů a cca 80% již se vrací zpět. Z těchto údajů je vidět, že PET není prioritou hospodaření s komunálními odpady, protože když splníme cíle pro PET, tak se odpadové hospodářství zlepší o cca 0,1%, ale my jej potřebujme zlepšit o 50%.
Chceme-li zlepšit zásadním způsobem odpadové hospodářství tak, jak se vláda rozhodla, musíme začít u jednotlivých obcí a rovněž budovat infrastrukturu využití odpadů v průmyslu. Na úrovni obcí realizujeme zvýšení třídění odpadů občany, rozvoj door to door systému, aby občané měli snadnější možnost třídit. Což se již postupně zavádí. Tedy se zavádí zároveň i výtěžnost PET, Al.
Zavádět automatizované dotřídění odpadů z tříděného sběru obcí (zejména se jedná o vytříděné plasty, kovy, papír a sklo) s cílem zvýšení efektivity třídění. Tedy tímto se zvýší i množství vytříděných PET lahví a hliníku.
Dále zavádění třídění směsných komunálních odpadů s cílem rozdělení těchto odpadů na energeticky využitelnou část odpadů a materiálově využitelnou část odpad (sklo, kovy plasty, papír). Tím naplnit oba zásadní cíle pod body 1) a 2). Odklon ze skládky a zvýšení materiálové recyklace. Toto se dotkne i nápojového PET a Al.
Průmysl na toto zvýšené množství využitelných odpadů reaguje ve vzájemných synergiích.
Tento náročný úkol již realizujeme a budeme postupně rozšiřovat. Například v Ostravě budujeme automatizovanou třídící linku na SKO a vytříděné plasty, která bude sloužit všem občanům města Ostravy. S uvedením do provozu počítáme v letošním roce.. Celková kapacita 80 kt ročně zajistí výše uvedené úkoly a do recyklačního průmyslu odvede o 1300 tun PET ročně více. Tedy jen tento projekt zvýší množství nápojového PET pro recyklaci z 80% na cca 81,5%. Jestli ČR celkově potřebuje zvýšit výtěžnost PET o potřebných 10% v rámci ČR jen tato jediná linka se postará o 1,5%. Ve spádové oblasti linky můžeme říci, že vytřídíme PET a Al s účinností na 95%.
Podobné linky se připravují i v jiných částech ČR. Brno automatickou linku třídění staví a Praha ji již postavila. Přepravují se projekty v Karviné a Olomouci. Rozvíjí se door to door systémy třídění v obcích.
Pokud splníme hlavní úkoly odpadového hospodářství v oblasti komunálních odpadů, zároveň splníme i požadavek zvýšení výtěžnosti PET a hliníku.
Pokud bychom zavedli zálohy PET sníží se účinnost již zavedeného systému třídění, který stejně musíme rozvíjet v rámci celkových cílů. Zároveň by se vybudoval jiný systém sběru zálohovaných lahví.
tags: #90 #recyklace #PET #cíl #EU #studie
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]