Nase Nivy v Proměnách Času: Ochrana Přírody

Labské pískovce, do kterých regionálně patří i České Švýcarsko, jsou krajinou, která se geologicky utvářela miliony let, a současně s geologickou složkou se vyvíjela i její složka živá. Tato krajina byla původně pokryta, až na extrémní prostředí skal, celá lesem, jehož podoba a rozsah byly přímo určovány přírodními podmínkami.

Později se však na utváření její podoby začal stále více podílet člověk, a jeho vliv byl a je jedním z nejsilnějších faktorů, který iniciuje v čase velké změny. Pokud vliv člověka oslabuje, je pak přírodními procesy stírán a příroda si bere své území zase zpět. Takové změny je možné číst i v historickém kontextu.

Chceme-li se dozvědět více o přírodě, která nás obklopuje, a lépe ji pochopit, je třeba se zaměřit na dějiny novodobé, a to je zejména poslední století, bohaté na zásadní historické události. Změny iniciované politickou situací, socioekonomickými faktory i stavem společnosti se do značné míry odrážejí ve struktuře krajiny a stavu přírodních hodnot. Tyto změny lze dnes již pokročilými geoinformačními metodami analyticky hodnotit.

Řeka Litavka pramení v naší nejmladší chráněné krajinné oblasti Brdy, protéká Příbramskem, známým bohatou těžební a průmyslovou historií, a v Berouně se vlévá do řeky Berounky. Z celkové délky toku 56 km má úsek až po Lochovice podhorský charakter, od Lochovic se podélný spád zmírňuje a řeka vstupuje do převážně kanalizovaného koryta, které je zpevněno a vyztuženo betonem nebo velkými kameny.

Říční niva, prostor, který řeka utváří a pravidelně zaplavuje, byla v případě Litavky významně ovlivněna lidskou činností.

Čtěte také: Českého Středohoří

Polabská nížina je jednou z nejdůležitějších zemědělských oblastí ve střední Evropě. Od neolitu bránilo zemědělství plné expanzi smíšeného listnatého lesa. Prostředí vhodné pro fosilizaci těchto dvou typů fosilií se liší a společný výskyt obou je vzácný. Nicméně, 0,75 m hluboký profil aluviálních spraší a jílů situovaný v nepravidelně zaplavovaném údolí potoka Dubanka poskytl materiál bohatý na ulity měkkýšů i pyl.

Velmi bohatá společenstva měkkýšů se vyskytují pouze ve vrstvě silné 45 cm, která byla datována pomocí AMS radiokarbonové metody do doby bronzové (1796 - 1258 př. n. l.). Společenstva měkkýšů se skládají z trvale se vyskytujících vzácných druhů listnatých lesů (jako Discus perspectivus, Platyla polita, Cochlodina orthostoma, Ruthenica filograna) a druhů reliktních mokřadů (např. Perpolita petronella, Vertigo angustior, V. antivertigo, Vallonia enniensis).

Pylové analýzy také naznačují přítomnost mokřadních společenstev, s obrovským podílem olše v centrální části sukcese, následované vrbou. Listnaté lesy se skládají z jilmu (Ulmus), dubu (Quercus), lípy (Tilia), javoru (Acer) a lísky (Corylus). Pylová zrna smrku (Picea), jedle (Abies) a buku (Fagus) potvrzují pozdně holocenní stáří profilu. Tyto výsledky poskytují důkaz o mozaice lesů a mokřadů, která stále pokrývala tuto krajinu během doby bronzové, na rozdíl od dnešní monotónní otevřené nížiny.

V dnešní době není znalost základních ekologických principů výhradní doménou hrstky nadšených ochránců přírody. Ekologické aspekty jsou stále častěji nedílnou součástí ekonomických projektů, jejich znalost je významná i na politické a správní úrovni. Proto se znalost biologických principů ochrany přírody stává součástí základního vzdělání každého moderního člověka.

Kniha Vojena Ložka pojednává o proměnách české, moravské a slovenské krajiny za posledních zhruba osmnáct tisíc let. Během té doby ustoupily ze severní Evropy ledovce a přišel les a s ním i lidé živící se nejprve lovem a později zemědělstvím. Každá pravěká kultura vtiskla naší krajině poněkud jinou tvář, zároveň ale musela reagovat na klimatické změny, vývoj říčních niv i změny lesních porostů. Snad nejzávažnějším motorem změn byly střídající se vlny suchého kontinentálního a vlhkého oceánského klimatu.

Čtěte také: Látky znečišťující ovzduší a jejich vliv na zdraví

Jako lidé této země s proměnami podnebí a prostředí se střídavým úspěchem zacházíme více jak dvanáct tisíc let, tedy celý holocén, a je to vzrušující příběh! Kniha však není ohlédnutím za minulostí, ale hlavně zprávou pro současnou dobu hlubokých proměn krajiny a očekávaných změn klimatu. Sucha i povodně, odlesnění, hluboká eroze i nástup nových druhů tu již byly. Máme tedy možnost studovat, jak se projevovaly a co způsobily.

Ve světle historie krajiny nejen poznáváme to hodnotné, co nám dřívější tisíciletí zachovala, ale také to, že svět - jeho stromy, půdy a mraky plynou, vyvíjí se a nečekají. Ve starém Řecku stabilita neznamenala neměnnost, jednalo se o stabilitu cyklu, tedy o přirozený a nevyhnutelný tok změn. Podobně jako nás historie lidských činů učí porozumět současnosti a možná i budoucnosti, tak historie krajiny a klimatu nás vede ke schopnosti žít společně s rostlinami, ptáky a živly na této zemi.

Čtěte také: Životní Prostředí a Klimatické Změny

tags: #nase #nivy #v #promenach #casu #ochrana

Oblíbené příspěvky:

• Uhlíková stopa knih
• Podmínky ekologického zemědělství
• Rizika skládky Rakovice a azbestu
• Nelegální obchod s ohroženými druhy
• Rizika planých neštovic a těhotenství