Absence Odpady Hodin Procenta Definice: Komplexní Pohled na Ukládání Odpadů, Energetické Využití a Biodynamické Osvětlení

Česko je zemí, kde se zákaz skládkování posunul z dlouhodobě očekávaného roku 2024 až na rok 2030 a v nakládání s odpady se zdůrazňuje především význam recyklace.

Ekologické organizace jako Arnika, Hnutí DUHA, Greenpeace a Děti Země často bojují v rámci povolovacích řízení s projekty i malých spaloven a naopak předcházení odpadů a recyklace mají řešit dokonce problémy plastového odpadu v oceánech.

Podle nich již při současné kapacitě českých spaloven, při vyšší míře recyklace (až 70%) a předcházení odpadů, další skládky ani spalovny nemáme potřebovat.

Zvonečník se od tohoto alibistického přístupu některých ekologických organizací distancuje s odkazem na odpadové statistiky (k roku 2019 v ČR ročně produkce 5,9 milionů tun komunálních odpadů, reálná kapacita spaloven a cementáren do 1,2 milionu tun a při ambiciózní recyklaci 65-70% místo dosavadních 40% chybějící kapacita spaloven přes 600 tisíc tun).

Vyzývá k systémové veřejné podpoře výstavby nových spaloven v regionech, kde tyto spalovny chybějí.

Čtěte také: Nakládání s Odpady: Kompletní Průvodce pro Firmy

Právě absence veřejné podpory spaloven je klíčová pro finální cenu naložení s odpadem pro zákazníky - sice tak podporovaná recyklace nevychází špatně, ale spalovny jsou rozhodně dražší než skládky (běžná cena odpadových položek v ZEVO činí 3000 Kč/t, skládky zákazníkům nabízejí poloviční cenu).

Řada obcí kontrakty na energetické využití odpadů ani nemá, nejsou k tomu ani nijak motivovány a přes pokroky v recyklaci české skládky zbytečně bobtnají.

V čistě tržním prostředí cenově samozřejmě vyhrávají skládky nad vším ostatním.

Směsný komunální odpad má v současnosti pro spalovny uspokojivé složení.

V posledních desetiletích výrazně narostlo využívaní plastových obalů, s nárůstem recyklace ale ve směsném odpadu není tolik plastů, že by byl nadměrný problém s nálepy na kotlech či nadměrně stoupla výhřevnost spalovaných odpadů (běžně se pohybuje 7-14 MJ/t a úplné optimum pro spalovny 10-11 MJ/t).

Čtěte také: Efektivní třídění odpadu v Mníšku pod Brdy

Po náběhu spalovacího procesu spalovna běžně nepotřebuje pomocné dodávky zemního plynu nebo topného oleje, a je cenným zdrojem energie bez ohledu na počasí.

Jelikož část odpadů tvoří papír a další produkty ze dřeva/biomasy, jde částečně také o využívání obnovitelné energie - ovšem bez běžného uvolňování rakovinotvorných látek do ovzduší jako u domácích kotlíků.

Velký význam má ale zejména likvidace plastů, kterých se nikdy nezrecykluje 100 %.

Zvonečník se nejen vyslovuje pro systémovou investiční i provozní veřejnou podporu spaloven a za smysluplné považuje projekty spaloven s kapacitami 100-120 tisíc t/rok a efektivním využitím tepelné energie (Jihlava, Pardubice, Karviná, Mělník).

Vyslovuje se také pro zdůraznění, že spalovny odpadů jsou plně energetická zařízení, ale dosud pro ně platí zvláštní emisní limity, protože z tohoto pohledu jsou brány jako odpadářská zařízení a nikoli energetické zdroje.

Čtěte také: Skládka a odpady s.r.o. - Co potřebujete vědět

Ve Vídni mají dokonce čtyři spalovny odpadu, z toho jednu pro odpad nebezpečný.

Všechny jsou zapojeny od městského okruhu soustavy zásobování tepelnou energií a dodávají teplo obyvatelstvu podnikům a institucím.

ZEVO Mělník podle projekce bude stačit na zbytkové odpady celého Středočeského kraje.

Navýšená kapacita Malešic bude stahovat zhruba dvojnásobek zbytkových odpadů, než dosud, já vidím pro obce jako původce odpadu docela růžovou budoucnost, protože se ZEVO budou zřejmě po roce 2035 dokonce přetahovat o surovinu ke spálení.

Obecně vzato - komplet odpadové hospodářství EU se vyznačuje tím, že se odpady exportují do třetích zemí (Asie, Afrika) , druhotné využívání plus recyklace je zoufale nedostatečné a tolerují se mafiánské způsoby "likvidace" odpadů.

ČR by se měla podívat do Švédska, kde i na malých městech spalovny běžně fungují a veřejnost to bere jako normální věc.

Použil jsem příměr turistického ostrova schválně, právě proto, že odpad cestuje globálně a vzniká lokální problém kam s ním.

Biodynamické Veřejné Osvětlení: Mýty a Fakta

V poslední době se v tisku často objevuje termín biodynamické veřejné osvětlení. Co to vlastně je?

Biodynamické veřejné osvětlení je osvětlení, u kterého je po část noci odbourána modrá složka světla.

Propaguje se systém, kdy večer bude svítit veřejné osvětlení normálním světlem (s modrou složkou), aby se cca ve 22 hodin modrá odbourala a svítilo se "jantarově" až do rána - samozřejmě s nízkou intenzitou.

Při rozednění by se zase rozsvítilo světlo s modrou složkou.

Jak to funguje a jaké jsou důvody pro volbu biodynamického osvětlení?

Změna světla je prakticky možná jen přepínáním skupin různobarevných LEDek (jiný způsob je možný, ale neúměrně drahý).

Tedy ve svítidle jich musí být dvojnásobný počet.

Podřadné firmy navíc dávají do svítidla dva napájecí bloky.

Takže vlastně prodávají dvě svítidla v jednom obalu (ale větším).

A hned je jasný důvod pro biodynamiku - je to dobrý kšeft prodat dvojnásobný počet výrobků.

Jiný důvod není.

Svítit "biodynamicky" je jen záminka pro zdvojnásobení zisků.

A to i za cenu zhoršení životního prostředí i bezpečnosti.

Jaký vliv má tzv. modré světlo na dopravní bezpečnost?

Z hlediska dopravního je modrá spektrální složka velmi důležitá.

V noci, když je opravdu tma, tak nevidíte červenou barvu.

Vidíte maximálně odstíny, ale červenou ne.

Protože citlivost oka je posunuta ke kratším vlnovým délkám.

V noci je významné vidění tyčinkami.

Jsou zvlášť citlivé na modré světlo a zajišťují především periferní vidění.

Když modrou odbouráte, tak nevidíte, co se děje kolem silnice.

Vy ale musíte vidět nejen na silnici, ale i do okolí.

Může vám tam z okolí vběhnout zvíře, dítě, něco tam padá, je tam díra apod.

Při absenci modré složky se prodlužují reakce až 6 krát na 3 vteřiny.

Reakční doby odpovídají tomu, jako byste byli hodně opilí.

Modrá složka je důležitá i pro udržení bdělosti řidičů.

Ovšem přepnutí v nočních hodinách na červenou s nadsázkou znamená, že řidiči začnou usínat za volantem a nebudou vybuzeni na dobrý výkon.

Právě v době, kdy by to potřebovali víc, než řidiči ve večerních hodinách, kteří jsou pravděpodobně čilejší než ti noční.

Z pohledu lidí by se mělo svítit "modře" celou noc.

Proč se tedy vůbec uvažuje o vypnutí modré složky v noci?

Argumentace pro přepnutí na "jantarovou" v noci spočívá v tom, že se musí chránit zvěř.

Nebudu rozporovat, zda jí modrá vadí nebo ne.

tags: #absence #odpady #hodin #procenta #definice

Oblíbené příspěvky:

• Palmový olej: Pohled na udržitelnost
• Výtvarná výchova a projekty
• Thriller Ohrožení Britannicu
• Důsledky zavlečení živočichů
• CPI Byty and alternative financing