Africká města ohrožena změnou klimatu

Afrika patří k regionům, které jsou vůči klimatické změně nejzranitelnější. Klimatická změna bude zesilovat problémy, se kterými se tento kontinent potýká.

Již nyní se mnohé země tohoto kontinentu potýkají se suchem a proměnami v charakteru srážek - což má negativní dopad na přístup k pitné vodě (až 400 milionů lidí čelí jejímu nedostatku) i na zemědělskou produkci, a tedy potravinovou bezpečnost (čtvrtina obyvatelstva subsaharské Afriky trpí podvýživou a třeba Madagaskar se v důsledku sucha aktuálně potýká s velkým hladomorem).

Vedle toho však sucho ohrožuje i dodávky elektřiny - celou čtvrtinu v tomto regionu dodávají vodní elektrárny.

Africké státy se potýkají s nízkou životní úrovní a nedostatečným přístupem k energii, který je pro zvýšení životní úrovně zásadní. Navíc se očekává, že do roku 2040 bude poptávka po energii s ohledem na rychle rostoucí populaci dvojnásobná.

Afrika má příležitost vydat se cestou obnovitelných zdrojů energie (zejména solárních a větrných), a zajistit tak čistý ekonomický růst i nová pracovní místa. V současnosti plánované elektrárny ovšem ve velké míře spoléhají na uhlí a plyn.

Čtěte také: Africká příroda zdarma

Klíčovým faktorem pro rozvoj obnovitelných zdrojů bude dostatek finančních prostředků, tedy i to, jak budou bohaté země plnit své závazky vůči zemím rozvojovým. Všechny africké země již představily své národní závazky ke snižování emisí (NDCs), nicméně pro Afriku bude mnohem důležitější adaptace a zvládání škod.

Dobře si nevede Afrika, kde jsou silně patrné problémy spojené s různými formami znečištění, ale obecně tu mezi rizikovými faktory vedou klimatické změny, respektive efekty globálního oteplování. Ty představují problém pro 40 ze zdejších 45 hodnocených měst.

„Tento kontinent se bude výhledově potýkat v ještě větší míře se suchem, vlnami veder, záplavami a povodněmi,“ říká Nichols. „Ale ještě více bude zápasit se svou neschopností na tom něco změnit.“

Afrika totiž nedisponuje silnými vládami, ekonomikou ani technologiemi, což neblaze pocítí jak Lagos, tak i Kinshasa, dvě nejohroženější a populací nejvýraznější metropole regionu.

Ve své zprávě to v úterý oznámila Světová meteorologická organizace (WMO). WMO zprávu zveřejnila před klimatickou konferencí, jež začne 31. října v Glasgow. Vyplývá z ní, že Afrika s 1,3 miliardy obyvatel se otepluje víc a rychleji, než je průměr ve zbytku světa, a je klimatickou změnou "krajně ohrožená".

Čtěte také: Africká savana: Příčiny ohrožení

Přední africká agronomka z Komise Africké unie Josefa Sacková upozornila, že se nejenom mění fyzické podmínky, ale přibývá také lidí, kteří tím trpí. Pokud se podle ní nic nezmění, bude do roku 2030 "mimořádnému suchu, záplavám a extrémnímu horku čelit 118 milionů chudých Afričanů".

Afrika je kontinentem, který je vůči dopadům změny klimatu nejzranitelnější, uvádí OSN. Na většině jejího území již teplota roste přibližně o 0,7 °C a s předpovědí, že teploty budou dále stoupat, čelí Afrika široké škále dopadů, včetně zvýšeného rizika sucha a povodní.

Na dopady není podle analýz připravená. V blízké budoucnosti přispěje změna klimatu k poklesu produkce potravin, záplavám a zaplavování pobřežních oblastí a delt, šíření nemocí přenášených vodou a vyššímu riziku malárie a ke změnám přírodních ekosystémů a ztrátě biologické rozmanitosti.

Podle hodnoticích zpráv Světové meteorologické organizace se množství i intenzita sucha v některých částech Afriky zvyšují už od počátku jednadvacátého století. Celková dostupná voda ve velkých povodích Nigeru, Čadského jezera a Senegalu se snížila o 40-60 procent a mnoho klimatických modelů předpovídá pokles průměrných srážek v již tak suchých oblastech jižní Afriky.

Afrika přitom není oproti Evropě, Asii a Americe nijak významným zdrojem emisí skleníkových plynů vzniklých průmyslem. Na Afriku připadají pouze 2 až 3 procenta světových emisí oxidu uhličitého z energetických a průmyslových zdrojů.

Čtěte také: Odbor životního prostředí Jihlavy

Přitom se ale nedávno ukázalo, že kdyby byly tropické oblasti Afriky samostatným státem, byly by druhým největším zdrojem oxidu uhličitého na světě - před USA, které v současnosti vypouštějí 5,3 miliardy tun tohoto plynu ročně.

Africké emise jsou „nečekaně velké“, uvedli nedávno autoři studie v časopise Nature Communications. Důvodem je skutečnost, že povrch země pokrývají tropické lesy a rašeliniště, tedy prostředí, která obvykle pohlcují velké množství CO2 z atmosféry. Jenže tato místa degradují a místo, aby oxid uhličitý pohlcovala, uvolňují ho. Podobný proces se odehrává také v Amazonském deštném pralese.

Mohlo by to souviset se „silným“ jevem El Niño, uvádějí vědci pro web Carbon Brief. El Niño je přírodní jev, který pravidelně ovlivňuje počasí v mnoha částech světa. V afrických tropech může způsobit neobvykle vysoké teploty a sucho. Mezi další příčiny emisí CO2 by mohly patřit „podstatné změny ve využívání půdy“, včetně odlesňování a požárů spojených se zemědělstvím, uvádí studie. Jenže jsou to všechno jen odhady - chybí tvrdá data.

Podle dat Světového institutu zdrojů (WRI) ze srpna 2019 čelí extrémnímu nedostatku vody asi čtvrtina světové populace, přičemž nejvíc trpí Střední východ a severní Afrika.

Krize sucha trápí v současnosti sedmnáct států i několik desítek milionových měst včetně Sao Paula v Brazílii, Čennaie v Indii a Kapského města v Jihoafrické republice.

Naše populace ekonomicky rostou a potřebují čím dál víc vody. Podle Betsy Ottové, ředitelky globálního programu zaměřeného na vodu ve WRI, ale takovéto Dny nula určitě do budoucna nastat mohou, a to nejen v JAR. „Situace je alarmující a na mnoha místech po celém světě čelíme globální krizi. Naše populace ekonomicky rostou a potřebují čím dál víc vody.

Nemocniční oddělení v Keni, kde lékaři poskytují akutní pomoc lidem trpícím podvýživou, se v posledních letech plní malými dětmi. Hlad, který se šíří africkou zemí s 54 miliony obyvatel, má příčiny v suchu, nejhorším za čtyři desetiletí.

"Navštívila jsem rodiny, které musely změnit své stravovací návyky a nyní jedí jen jednou denně," popisuje situaci v zemi aktivistka Abigael Kimaová, stojící za podcastem Hali Hewa (ve svahilštině "klima") o klimatické změně. "Některé farmářky mi říkaly, že občas nejsou schopny poskytnout jídlo ani svým dětem, protože nemají vůbec nic k jídlu. Za peníze z farmaření dříve posílali děti do školy. Zemědělci představující 40 procent pracovní síly v zemi a jsou nuceni měnit své návyky.

Místo dvou sklizní za rok jsou rádi alespoň za jednu úrodu. Pěstují také plodiny, které rychleji uzrají a potřebují méně vody. Odborníci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) uvádějí, že za současný stav může atmosférický jev La Niña, který dlouhodobě snižuje teplotu oceánů, a tím ovlivňuje počasí v různých částech planety. Dalším důvodem je klimatická změna.

Kvůli suchu přicházejí o živobytí také pastevci, kteří nemají čím krmit svá stáda. Kvůli suchu umírají také divoká zvířata. Mezi červnem a zářím to bylo několik desítek vzácných zeber Grévyho, kterých na celém světě zbývají už jen tři tisíce. Negativní dopady klimatických změn v Keni se podle Lettingové projeví i na okolních zemích.

Úbytek úrodné půdy a tím i zdroje obživy je v Etiopii velký problém. Odlesňování, degradace půdy, eroze, velká sucha anebo povodně ohrožují etiopské farmáře.

V důsledku klimatických změn se Etiopie potýka s nepravidelnými obdobími dešťů nebo naopak velkými suchy. Podle indexu ND GAIN (Country Index, 2020), který je určen kombinací zranitelnosti a připravenosti na změnu klimatu, je Etiopie hodnocena jako "nízká" a je na 161. místě ze 182 zemí.

Etiopie je jednou ze zemí s největším rizikem sucha na světě v důsledku změny klimatu, což pro její obyvatele představuje obrovskou výzvu. Země se potýká se stále nepředvídatelnějšími srážkami a v některých letech s úplným nedostatkem sezónních srážek.

Dopady změny klimatu se projevují v mnoha směrech, včetně častějších a silnějších such a povodní, méně úrodné půdy a většího výskytu škůdců. Tyto změny vedou také k úbytku keřů, trávy a lesů. Dopady změny klimatu zhoršuje také špatné hospodaření s přírodními zdroji a růst populace.

Nedostatek vody, její nepravidelné dodávky či znečištění významně přispívají ke vzniku a šíření infekčních onemocnění, čímž ohrožují zdraví a snižují kvalitu života dospělých i dětí.

tags: #africke #mesta #ohrožena #zmenou #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Snadné čištění odpadu
• Zvířata v Beskydech
• O aktivitách a cílech Greenpeace
• Průvodce tříděním odpadu
• Aktivity Domu přírody Blaníku