Agentura ochrany přírody a krajiny v Labských pískovcích

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) je organizační složkou státu. Je zřízena s účinností od 1. 1. AOPK ČR je správním úřadem. Vznikla v roce 1995 transformací Českého ústavu ochrany přírody a od 1. ledna 2015 je zřízena zákonem o ochraně přírody a krajiny. Provádí odborné, metodické, vzdělávací, výchovné, osvětové a informační činnosti v oblasti ochrany přírody, zajišťuje péči o zvláště chráněná území, poskytuje uživatelům lesní a zemědělské půdy (včetně rybníků) finanční náhrady za ztížené zemědělské a lesnické hospodaření, které je způsobené omezením ze strany ochrany přírody.

AOPK ČR má 13 regionálních pracovišť. Na území Jihočeského kraje bylo zřízeno Regionální pracoviště Jižní Čechy sídlící na náměstí Přemysla Otakara II. č. 34 v Českých Budějovicích.

AOPK ČR je zapsána podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech do Evidence znaleckých ústavů pro obory Životní prostředí včetně přírody a krajiny a Ekonomika s tím, že dokáže popsat společenskou hodnotu, kvalitu, perspektivitu, potenciál, míru poškození apod. určité složky životního prostředí (například dřeviny), kvantitu výskytu druhů a jiných společenstev na lokalitě, nastavit a doporučit vhodná nápravná opatření, nikoli však ocenit / spočítat majetkovou cenu složky životního prostředí podle oceňovacích předpisů (vyhl. č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku).

Historie a vývoj ochrany přírody v Labských pískovcích

V obsáhlém článku Ohlédnutí za 50 lety existence chráněné krajinné oblasti Labské pískovce autoři připomínají důležité milníky v historii ochrany tohoto území.

• Dochází k nucenému vysídlení německého obyvatelstva po 2. světové válce, zásadnímu úbytku obyvatelstva, také k návratu ochrany přírody pod čs.
• Objevují se první snahy o vyhlášení národního parku v Saském Švýcarsku, vznikají kontakty mezi českými (dr. Čeřovský, prof. Klika) a východoněmeckými ochranáři.
• Vyhlášení národní přírodní památky (původně chráněného přírodního výtvoru) Pravčická brána (k. ú.
• Německý publicista Reimar Gilsenbach navrhuje zřízení bilaterálního přírodního parku (1963).
• Pokračují kontakty českých (dr. Hůrský, dr. Čeřovský, dr.
• Vyhlášení chráněné krajinné oblasti Labské pískovce výnosem MK z 27. 6. 1972 na rozloze 324 km2.
• Na rozdíl od saské LSG je na české straně též postupně vytvářena správa CHKO.
• Sedmdesátá a osmdesátá léta 20.
• Vyhlášení přírodní rezervace (původně státní přírodní rezervace) Čabel (k. ú. Bynovec) a národní přírodní rezervace (původně státní přírodní rezervace) Růžák (k. ú.
• Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem zřizuje na trase Hřensko - Pravčická brána - Mezní Louka - Tichá soutěska - Hřensko „Naučnou stezku přátelství ČSSR-NDR“.
• Z iniciativy saských ochranářů, zejména Dietricha Grafa, začínají nové kontakty s českou státní ochranou přírody, především Ing.
• Krajská rada v Drážďanech navrhuje Radě ministrů NDR vyhlášení Saského Švýcarska jako „chráněné krajinné oblasti centrálního významu“, díky tomu od r.
• Jan Čeřovský předkládá v Čs.
• Politické změny po listopadu 1989 představují zásadní pozitivní změnu i pro účinnou ochranu přírody v Československu i ve znovusjednoceném Německu.
• Výsledkem těchto změn je i zřízení Národního parku Saské Švýcarsko na 93 km2. Nationalpark Sächsische Schweiz se stává prvním a dosud jediným národním parkem ve spolkové zemi Sasko.
• Prvním vedoucím NP je jmenován dr.
• Slavnostní vyhlášení NP Saské Švýcarsko (28. 4. 1991) znamená i zásadní oživení česko-saské spolupráce v ochraně přírody a zejména ve věci záměru vyhlášení národního parku na české straně (tehdejší ministr životního prostředí Ivan Dejmal sděluje záměr vyhlásit jej do konce roku 1992).
• Vlády Saska a České republiky uzavírají mezistátní dohody o spolupráci v ochraně přírody, jejich součástí je i záměr vyhlášení národního parku v Českém Švýcarsku.
• Od roku 1991 se na Správě CHKO vytváří nový aktivní kolektiv pod vedením ing. Wernera Hentschela, mezi jehož priority patří mj. intenzivní česko-saská spolupráce a zejména příprava národního parku.
• První odborný návrh vymezení Národního parku České Švýcarsko zpracovaný správou CHKO (Mgr. Vít Friml) je hotov ještě v roce 1991, příprava a projednávání národního parku se však nakonec z politických příčin protáhne až do roku 1999.
• Ve spolupráci s akademickými a výzkumnými institucemi se rozjíždějí dlouhodobé projekty, jako např.
• Nový zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) vytváří moderní rámec pro účinnou ochranu a dává Správě CHKO potřebné kompetence, mj.
• Vyhlášení přírodní rezervace Pavlinino údolí (k.ú.
• Vyhlášení přírodní rezervace Stará Oleška (k.ú.
• Vyhlášení přírodních rezervací Arba (k. ú. Srbská Kamenice), Libouchecké rybníčky (k. ú. Libouchec) a přírodních památek Meandry Chřibské Kamenice (k.ú. Srbská Kamenice, Všemily), Tiské stěny (k. ú.
• Vyhlášení přírodní rezervace Pekelský důl (k.ú. Česká Kamenice) a přírodní památky Pod lesem (k.ú.
• Vyhlášení přírodní památky Jeskyně pod Sněžníkem (k. ú. Sněžník).
• Při Správě CHKO začíná působit Entomologický klub.
• Český rybářský svaz zahajuje ve spolupráci se správou NP repatriační projekt zaměřený na návrat lososa obecného.
• Vyhlášení přírodní rezervace Za pilou (k.ú.
• K 1. 1. vzniká Národní park České Švýcarsko na 80 km2, rozloha CHKO Labské pískovce se tím zmenšuje na 243 km2. Sídlem správy NP se stává Krásná Lípa, kdežto správa CHKO zůstává i nadále v Děčíně.
• Prvním ředitelem je jmenován RNDr. Zdeněk Patzelt. Je ustavena Rada národního parku.
• Správa NP rovněž přebírá péči o lesy v NP. Začíná období rekonstrukčního managementu lesa, zejména s důrazem na odstranění invazních nepůvodních druhů (borovice vejmutovka) a přestavbu smrkových monokultur.
• Vyhlášení přírodní památky Hofberg (k. ú. Vysoká Lípa) a přírodní památky Rybník u Králova mlýna (k. ú.
• Založení společnosti České Švýcarsko, o. p. s., se sídlem v Krásné Lípě.
• Vyhlášení přírodní rezervace Niva Olšového potoka (k. ú.
• Vyhlášení přírodní rezervace Rájecká rašeliniště (k. ú. Tisá) a ptačí oblasti Labské pískovce.
• Správa CHKO pořádá konferenci „Labské pískovce: historie, příroda a ochrana území“ k 35. výročí existence CHKO, během konference jsou ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem oceněni za přínos k ochraně území W. Hentschel, J. Stein, J. Čeřovský, Z. Řehák, J. Marek a R. Marschner.
• Druhým ředitelem správy NP se stává Ing. Pavel Benda, Ph.D.
• Vyhlášení národní přírodní rezervace Kaňon Labe (k.ú.
• Českosaské Švýcarsko (oba NP a obě CHKO) získávají na 5 let certifikát Transboundary parks od Federace EUROPARC.
• Správy národních parků České Švýcarsko, Saské Švýcarsko a Góry Stołowe podepisují 25. 4.
• Vyhlášení přírodních rezervací Holý vrch u Jílového (k.ú. Jílové u Děčína, Modrá u Děčína), Maiberg (k. ú.
• Vyhlášení přírodní památky Sojčí rokle (k. ú.

Ochrana přírody a krajiny - specifika Labských pískovců

Území se rozkládá podél státní hranice s Německem o celkové délce 43 km, v nejširším místě má 17 km a leží mezi obcemi Tisá, Děčín, Česká Kamenice a Mikulášovice. Oblast Labské pískovce je tvořena převážně druhohorními sedimenty, převážně pískovci, jsou zde však zastoupeny také např. prvohorní granodiority. Geomorfologicky patří oblast do celku Děčínské vrchoviny, rozdělené tokem Labe. Pozdější sopečná činnost rozlámala až 1 km mocnou pískovcovou desku soustavou zlomů. Po další milióny let byla tvářnost krajiny modelována nejrůznějšími erozivními silami. K základním tvarům území patří údolí tvaru soutěsek a kaňonů, obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

Kaňon Labe mezi Děčínem a Hřenskem představuje jedinečný přírodní útvar. Mezi důležité přítoky patří říčky Kamenice a Křinice. Reliéf je velmi členitý. Specifikum tvoří pískovcové kaňony, hluboká údolí, skalní města a stolové hory. Údolí vodních toků jsou hluboce zaříznuta do podloží, úzká bez výrazněji vytvořené nivy. V oblasti je několik základních půdních typů. Lesní půdy jsou zastoupeny především arenických podzolem, litozemí a arenickou kambizemí. Charakteristické pro zdejší oblast jsou výrazné skalní útvary, které slouží jako hnízdiště pro dva cílové druhy - sokola stěhovavého (Falco peregrinus) a výra velkého (Bubo bubo). Další cílový druh datel černý (Dryocopus martius) je typickým lesním zástupcem a vzhledem k velké lesnatosti území je poměrně hojně zastoupen.

V oblasti je poměrně výrazně zastoupena také zemědělská krajina, která si dodnes uchovala značnou pestrost a díky tomu se zde vyskytuje také řada druhů typických pro toto prostředí včetně čtvrtého kritériového druhu chřástala polního (Crex crex). Díky rozmanitým typům prostředí je avifauna této oblasti poměrně bohatá, hnízdění nebo velmi pravděpodobné hnízdění bylo prokázáno u více než 140 druhů ptáků. Byl zde zaznamenán výskyt ještě dalších 19 druhů Přílohy I, např. kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) - 25-30 párů, sýc rousný (Aegolius funereus) - 20-40 párů, včelojed lesní (Pernis apivorus) - 5-10 párů. Otevřené plochy hostí ve významných počtech ťuhýka obecného (Lanius collurio) - 220-250 párů. Velmi významným typem prostředí jsou zde také stojaté vody a mokřady, na které je vázán např. jeřáb popelavý (Grus grus) - 1-2 páry. Vodní plochy často přecházejí do mokřadních luk, kde hnízdí např. další významný druh bekasina otavní (Gallinago gallinago) - 10-15 párů.

K velmi zachovalým krajinným prvkům tohoto území patří vodní toky, které poskytují dostatek hnízdních příležitostí ledňáčkovi říčnímu (Alcedo atthis) a skorci vodnímu (Cinclus cinclus). Mimořádně významná je řeka Labe s pravidelně hnízdícím pisíkem obecným (Actitis hypoleucos). Pravidelně zde zimují stovky kusů ptáků např. morčák velký (Mergus merganser), lyska černá (Fulica atra), polák velký (Aythya ferina), polák chocholačka (Aythya fuligula), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), a vzácně další druhy. Pravidelně tu protahuje např.

Přírodní památka Pod lesem

Přírodní památka Pod lesem [1] se nachází nedaleko Jílového u Děčína, na jižním úpatí Holého vrchu, a chrání dvacet hektarů druhově pestrých luk s orchidejemi či vzácnými druhy motýlů. Zdejší louky vznikly hospodářskou činností člověka a jsou významnou součástí kulturní krajiny Labských pískovců.

„Historické údaje potvrzují, že lidé využívali zdejší zemědělskou krajinu po staletí. „Podíváme-li se na intenzivně obhospodařované pastviny, neuvidíme onu barevnost ani neucítíme vůni charakteristickou pro květnatou louku. Nevyužívaná místa naopak zarůstají lesem. Přírodní památka Pod lesem je místem, kde cenná luční společenstva zůstala zachována,” vysvětluje Jana Tutková.

Čtěte také: Program Podpory a ochrana přírody

Přírodní památka hostí nejen pozoruhodnou květenu, která zahrnuje například naše orchideje prstnatec májový či vstavač osmahlý, ale také množství vzácných živočichů zejména z říše hmyzu. K nejpozoruhodnějším patří motýli modrásek bahenní či modrásek očkovaný, kteří během svého krátkého dospělého života potřebují nektar z krvavce totenu, do jehož květenství kladou vajíčka. Po vylíhnutí se larvy dostávají na zem, kde je může adoptovat jediný rod mravenců a zajistit jim život ve svých mraveništích, v nichž se napřesrok vylíhnou dospělí motýli. Narušení tohoto koloběhu má pak negativní dopad na existenci celé populace vzácných motýlů.

Smyslem přírodní památky Pod lesem je cenná luční společenstva chránit a zachovat pro budoucí generace, a to především napodobováním v minulosti běžných způsobů obhospodařování. Zahrnuje kosení, extenzivní pastvu, vyřezávání náletových dřevin, či seč v termínech optimálních právě pro rozmnožování populací modrásků, ale také výsadby krajových ovocných odrůd či například lip nebo dubů na vhodných místech.

Vyhlášení přírodní památky nepřináší pro veřejnost významná omezení, platí zde pravidla srovnatelná s pravidly běžnými v chráněné krajinné oblasti. [1] Nařízení Správy chráněné krajinné oblasti Labské pískovce o zřízení nové přírodní památky Pod lesem vešlo v platnost koncem dubna letošního roku.

Hrozby a výzvy

Mezi hlavní hrozby patří:

• Rušení sokolů stěhovavých a výrů velkých na hnízdištích turistikou a horolezectvím.
• Vybírání hnízd sokolů stěhovavých a výrů velkých.
• Úhyny na sloupech elektrického vedení (sokol stěhovavý, výr velký).
• Zarůstání skalních stěn (sokol stěhovavý).

Spolupráce a partnerství

Ochrana přírody a krajiny v pískovcové oblasti by nemohla efektivně fungovat bez dobrých partnerů, které Správa vnímá jako velmi důležité hráče. Bez zemědělců a místní samosprávy bychom nebyli schopni zachovat tvář Labských pískovců.

Čtěte také: Veselí nad Moravou: Zpráva AOPK

tags: #agentura #ochrany #prirody #a #krajiny #labske

Oblíbené příspěvky:

• Jak urychlit kompostování?
• Oběhové hospodářství a odpady
• Podmínky emise bankovních obligací
• Tipy na výlety do přírody
• Recyklace a darování koše