Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Podmínky a cíle

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) hraje klíčovou roli v ochraně přírodního a krajinného dědictví České republiky. V tomto článku se podíváme na její zaměření, priority, historii, změny po sloučení s dalšími organizacemi a její působnost.

Historie a vývoj AOPK ČR

Do sametové revoluce byla státní ochrana přírody roztříštěna. Ten stav byl roztříštěný, a tak již po sametové revoluci došlo k vzniku jednoho Českého ústavu ochrany přírody, který byl v té době krokem správným směrem.

V polovině devadesátých let proto došlo ke vzniku Správy chráněných krajinných oblastí ČR. Od té doby existovaly Agentura ochrany přírody a krajiny a Správa CHKO ČR resp. Správa ochrany přírody vedle sebe až do roku 2006.

Prvního ledna 2006 vešlo v platnost opatření Ministerstva životního prostředí o změně zřizovací listiny Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), kterým se převádí veškerá práva a povinnosti Správy ochrany přírody (SOP) na AOPK ČR. Součástí rozhodnutí MŽP je zrušení SOP ke dni 31. prosince 2005. Sloučení obou organizací má přinést zefektivnění práce, zkvalitnění metodického vedení pracovníků a zlepšení spolupráce v regionech.

Od března letošního roku je jejím ředitelem RNDr. František Pelc, jenž nastínil vztah Agentury k lesnímu hospodářství.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

Dlouhodobé zaměření AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR se musí profilovat jako přirozené zázemí ochrany přírodního a krajinného prostředí národního významu v celoevropském kontextu. Zajišťujeme speciální státní správu pro dvacet čtyři chráněných krajinných oblastí, kriticky a silně ohrožené chráněné druhy, vybrané ptačí oblasti a v neposlední řadě management ve dvě stě třiceti národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách.

Jsme spolu s ministerstvem životního prostředí gestory vymezení a postupného vytváření evropské soustavy chráněných území Natura 2000 u nás a dále zajišťujeme monitoring stanovišť a druhů v zájmu evropského společenství a realizaci opatření ke zvýšení biodiverzity a ekologické stability naší krajiny s využitím krajinotvorných programů.

Priority v řízení AOPK a hlavní úkoly

Budujeme zcela novou organizační strukturu, která by měla zajistit co nejefektivnější řízení i provádění praktické ochrany přírody. Z hlediska vnitřního managementu je postavena tak, aby časem žádný zaměstnanec neřešil, zda přišel ze Správy CHKO nebo bývalé Agentury. Každý se musí identifikovat se smysluplným pracovním programem, který musí odrážet dané priority ochrany přírody a krajiny.

Organizace má čtyři základní sekce. Kromě ekonomicko-provozní sekce zde naleznete sekci ochrany přírody a krajiny, sekci dokumentace a monitoringu a sekci informatiky. Každá má jasné definované kompetence, odrážející naše národní a celounijní priority. Pro kvalitní zajištění ochrany přírody jsou klíčová regionální pracoviště, kterých máme třicet sedm, z toho dvacet čtyři správ CHKO a třináct středisek AOPK.

Důvody a dopady sloučení AOPK a SOP

Sloučení AOPK a SOP bylo v současnosti strategicky zcela správným rozhodnutím, které by mělo posílit ochranu přírody jako celek a které reaguje na nové prostředí, v němž se pohybujeme. Oproti začátku devadesátých let zde totiž máme rozvinutý tržní a demokratický systém, vstoupili jsme do Evropské unie a vzniklo nové krajské zřízení. Máme novelizovaný zákon, kde speciální státní správě v ochraně přírody vznikly rozšířené a strukturovanější působnosti.

Čtěte také: Program Podpory a ochrana přírody

Zde musím také odmítnout zcela mylnou představu, že se vracíme k Českému ústavu ochrany přírody nebo předchozí Agentuře či Správě chráněných krajinných oblastí. Všechno je jinak. My musíme reagovat na nové skutečnosti a tvoříme zcela novou organizaci, která má co nejúčelněji přispět k zajištění péče o naše přírodní dědictví a svou činností přispět k zvýšení ekologické stability naší krajiny.

Je mým úkolem, abych podstatně zvýšil odborný potenciál nově koncipované organizace.

Ochrana přírody jako společenský a odborný obor

Co vůbec je ochrana přírody? Především to není, jak se někdy i sami mylně domníváme, přírodovědná disciplína, ale je to obor navýsost společenský a odborný. K dobré kvalitě speciální ochrany přírody potřebujeme kvalitní právní regulaci a její systematickou aplikaci (to za prvé), odborné znalosti o přírodních fenoménech a krajinně-ekologických problémech (to za druhé), ekonomické nástroje včetně adresných a účelně realizovaných ekologických dotačních programů (to za třetí) a informovanou a nakloněnou veřejnost, považující ochranu přírody za důležitou věc (to za čtvrté).

Kvalitní ochrana přírody se vyznačuje kreativní kombinací uváděných skupin instrumentů a to v proporcích odrážejících charakter prostředí v tom nejobecnějším smyslu slova (to za páté). Na speciálním výkonu státní správy v ochraně přírody se proto budou podílet všechna regionální pracoviště.

Speciální státní správa v ochraně přírody

Samozřejmě lze uvažovat o různých modelech. Nicméně všechny by měly odrážet nějakou racionalitu. Obecná státní správa v ochraně životního prostředí by se měla zaměřovat především na značně frekventovaná a na informace a odbornost méně náročná řízení. Naopak speciální státní správa je na místě v případě rozhodování o věcech náročných na odborné zázemí a to s frekvencí řešení větší či menší.

Čtěte také: Veselí nad Moravou: Zpráva AOPK

Když nějaké přírodní fenomény považujete za ohrožené a více je chráníte, např. kriticky ohrožené a vzácné druhy nebo ojedinělá chráněná území, musíte o nich více vědět. Vyšší stupeň ochrany indikuje vyšší regulaci, která vyúsťuje ve větší frekvenci rozhodování o aktivních ochranářských opatřeních. Pro účinnou ochranu a obsahově kvalitní a flexibilní rozhodování zde pak speciální státní správa poskytuje lepší předpoklady.

Navíc většina velkoplošných chráněných území leží na území dvou i tří krajů, neboť jejich hranice respektují přírodní podmínky a ne administrativní hranice. Tím nechci říci, že obecná státní správa je horší než speciální státní správa a naopak. Prostě jde o dva kompatibilní systémy, které jsou určeny každý trochu pro něco jiného, nicméně dohromady tvoří jeden vnitřně strukturovaný celek.

Působnost AOPK v lesním hospodářství a myslivosti

AOPK ani její vnitřní složky žádnou státní správu lesů ani myslivosti nevykonává. Protože však zákon o ochraně přírody je zákonem speciálním k vyjmenovaným zákonům a některé působnosti jsou v příčinné souvislosti s myslivostí a správou lesů, některé kompetence správ CHKO podmiňují a usměrňují i tyto činnosti.

Důležité je například závazné stanovisko ke schválení lesních hospodářských plánů a osnov, zalesňování a odlesňování nad 0,5 ha nebo k záměru lesních meliorací dle ust. § 4. Pro myslivost je možné připomenout,že výkon práva myslivosti můžeme například omezit, pakliže by byl v rozporu s ochrannými podmínkami chráněného území nebo ohrožoval chráněné druhy živočichů a rostlin.

Zákony a paragrafy týkající se státní správy AOPK ČR

AOPK prostřednictvím správ CHKO zajišťuje výkon speciální státní správy v ochraně přírody a krajiny výhradně podle zákona o ochraně přírody a krajiny v novelizovaném znění. Na území CHKO zajišťují správy CHKO relativně ucelený systém kompetencí v ochraně přírody, zejména udělování závazných stanovisek k umisťování a povolování staveb a ke schvalování lesních hospodářských plánů a osnov, vyhlašování přírodních rezervací a přírodních památek, vymezování územního systému místního a regionálního významu, mohou vést různá sankční a vynucovaní řízení.

Novela zákona č. 218/2004 Sb. rozšířila kompetence správ CHKO na celé území státu při vydávání souhlasu pro definované ptačí oblasti zasahující do CHKO nebo národní přírodní rezervace a národní přírodní památky, při povolování výjimek z ochranných podmínek zvláště chráněných kriticky a silně ohrožených druhů a vydávání osvědčení a souhlasů. Z pověření ministerstva také zajišťujeme praktickou péči o dvě stě třicet národních přírodních rezervací a národních přírodních památek, ať už jsou kdekoliv.

Střediska AOPK a jejich působnost

AOPK má garanci za přípravu návrhu evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v rámci tzv. celoevropské soustavy chráněných území NATURA 2000. Mezi nové dlouhodobé prioritní úkoly patří zajištění monitoringu stanovišť a druhů v evropském zájmu a zvyšující se podíl na distribuci prostředků z národních a celoevropských dotačních programů. To jsou tři pilíře, kde si AOPK musí najít pevnou pozici a které ovlivní i obsah pracovních programů středisek AOPK a v určitém rozsahu i správ CHKO.

Správy mají kromě hlavní působnosti uvnitř CHKO pro nové kompetence vymezená území s využitím hranic přírodních celků a správních obvodů obcí třetího stupně. Pro veřejnost je však důležité, že příjemcem příslušné žádosti je jakákoliv správa CHKO, kde je podání provedeno. Střediska AOPK pak zajišťují ostatní činnosti mimo CHKO v podstatě v hranicích krajů.

Správy CHKO i střediska mají poměrně ucelené spektrum odborností od lesníků, zemědělců, stavařů, zoologů a botaniků a některých dalších profesí. Zájemcům z řad veřejnosti poskytujeme informace nejen o výskytu chráněných a významných přírodních fenoménů, míře ochrany dotčených pozemků, ale i rady vlastníkům a hospodářům k získání podpory na realizaci opatření pro zvýšení druhové a prostorové diverzity lesa, zjemnění obnovy porostů a další zvýšení ekologické stability krajiny obecně.

Protože k dobrému zajištění ochrany přírody potřebujeme i relativně rovnoměrné pokrytí území státu regionálními pracovišti, o snížení jejich počtu v principu neuvažuji. Nicméně lokalizace středisek stejně jako obsah působností, jak jsem naznačil, se měnit může.

Kompetence AOPK a ostatní orgány státní správy

To je upraveno kompetenčním zákonem a složkovými zákony. Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem územního plánování, které patří ke klíčové kompetenci využívání a ochrany krajiny. Ministerstvo zemědělství pak upravuje podmínky lesního a dalšího hospodaření v krajině se zohledňováním ochrany životního prostředí a udržitelného využívání krajiny.

Vlastní ochrana přírody a krajiny je realizována podle věcné a územní působnosti ministerstvem životního prostředí, správami CHKO a správami národních parků, krajskými a obecními úřady a inspekcí životního prostředí. Specifická je kompetence se sdílenou působností při vymezování a schvalování územních systémů ekologické stability krajiny, kde je nezbytný společný postup orgánů územního plánování a ochrany přírody.

Změny v počtu zaměstnanců a financování

Po sloučení organizací došlo naopak k vyčlenění nové příspěvkové organizace Správa jeskyní. Po sloučení měla organizace původně přes sedm set zaměstnanců, nyní jich má přes šest set. V souvislosti s reorganizací a dalšími okolnostmi, jako je vznik vědeckovýzkumných institucí, předpokládám, že ušetříme ještě asi dvacet míst převážně z ústředí.

Část úspor z ústředí bych chtěl využít na podporu některých regionálních pracovišť, kde by celkově mělo skončit přes 3/4 všech zaměstnanců. Na zajištění výkonu speciální státní správy v celém rozsahu se budou podílet všichni zaměstnanci, byť v různé intenzitě a struktuře.

Pro aktivní péči o přírodní a krajinné prostředí nám slouží přes deset let Program péče o krajinu a Program revitalizace říčních systémů. Od příštího roku by měl mezi významné nástroje nově přibýt i Operační program infrastruktura (OPI) zaměřený ve své části na přírodu a krajinu. Objem zde alokovaných prostředků by měl představovat několikanásobek současného objemu národních krajinotvorných programů, který se dlouhodobě pohybuje okolo půl miliardy korun ročně.

Kromě jasně a adresně definovaných titulů pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny přispěje k efektivnímu využívání těchto prostředků i práce místně znalých a instruovaných regionálních pracovišť a v některých okruzích podpory i fungování regionálních poradních sborů. Podrobnosti o způsobu rozdělování prostředků z OPI jsou však v současnosti předmětem meziresortních jednání.

V péči o ekologickou hodnotu lesní krajiny upřednostňuji promyšlenou a korektní spolupráci mezi ochranáři přírody a lesníky před prázdnou konfrontací. Myslím, že současné i připravované programy mohou přispět přírodní kvalitě lesa i oběma profesním skupinám. Jak to uchopíme, záleží jen na nás.

Znalecká činnost AOPK ČR

Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků pro účely trestního, civilního nebo správního řízení. Z důvodu, že se Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) podílí především na zpracovávání znaleckých posudků pro účely správního řízení, je tento článek věnován právě tomuto procesu s ohlédnutím a některými postřehy, které vyplývají z patnáctiletého postavení AOPK ČR v pozici znaleckého ústavu.Mezi znalecké ústavy vykonávající znaleckou činnost se již 15 let řadí Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, která je zapsána do prvního a druhého oddílu seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost v oborech ekonomika a ochrana přírody.

Dne 22. 2. 2008 rozhodl ministr spravedlnosti o žádosti AOPK ČR o změně zápisu v prvním a druhém oddílu seznamu ústavů klasifikovaných pro znaleckou činnost pro obory ekonomika a ochrana přírody s rozsahem oprávnění pro hodnocení ekologických systémů krajiny, krajinného rázu, krajinných prvků, dřevin rostoucích mimo les, planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a jejich společenstev, nerostů, paleontologických nálezů, geologických a geomorfologických útvarů a chráněných částí přírody, včetně vyčíslení jejich hodnoty. Hodnocení zásahů ovlivňujících genetickou, druhovou, ekosystémovou a krajinnou biodiverzitu.

Z pozice znaleckého ústavu vydala AOPK ČR od roku 1995 k 31. 8. 2010 celkem již 459 znaleckých posudků.

Přehled znalecké agendy AOPK ČR

Následující tabulka shrnuje znaleckou agendu AOPK ČR v letech 2007-2010:

*údaje platné k 31. 8. 2010

Vztah ochrany přírody a obrany státu

Zákon o ochraně přírody a krajiny ve svém platném a účinném znění obsahuje tři klíčová ustanovení, která vymezují vztah mezi ochranou přírody a činnostmi či územími souvisejícími s obranou státu. Pro činnosti konané v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo bezpečnosti státu je zásadní ustanovení § 90 odst. 2 zákona, které vymezuje podmínky, za kterých se na tyto činnosti některá zákonná ustanoven neaplikují.

Podle platného znění § 90 odst. 2 zákona se ustanovení § 4 odst. 2, § 6, 7, 8, 12, 63 a 70 (o ochraně významných krajinných prvků, dřevin rostoucích mimo les, krajinného rázu, o přístupu do krajiny a o účasti občanů na ochraně přírody) nevztahují na činnosti konané v přímé souvislosti se zajištěním obrany nebo bezpečnosti státu[1], zejména z důvodu výcviku nebo cvičení ozbrojených sil anebo bezpečnostních sborů.

Dále se stanoví, že „případné poškozování přírody z důvodu obrany státu v těchto případech nesmí překročit nezbytně nutnou míru“ a další podrobnosti, aby tato míra nebyla překročena. Jediným kritériem pro to, zda mají či nemají být vytčená ustanovení aplikována, je tak podle platného znění zákona charakter prováděné činnosti, při níž by mohlo dojít k poškození zákonem chráněných zájmů.

Má-li orgán ochrany přírody za to, že tato podmínka splněna nebyla, může s osobou, jež například bez povolení dřevinu poškodila nebo zničila, zahájit sankční řízení [§ 87 odst. 2 písm. e), § 88 odst. 1 písm. c) zákona].

Standardy péče o přírodu a krajinu

Deset let Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) vyvíjí společně s akademickými institucemi standardy péče o přírodu a krajinu. Byly zveřejněny téměř tři desítky standardů a přibližně stejný počet je rozpracovaný. Dosavadní zkušenosti ukazují, že koncept standardizace se osvědčil a plní svůj účel, pracují s nimi projektanti, objednatelé, realizátoři prací, hodnotitelé žádostí o podporu opatření, jsou využívány při výkonu státní správy. Občas však dochází i k jejich chybné aplikaci.

AOPK ČR přistoupila ke standardizaci činností v oblasti péče o přírodu a krajinu v roce 2010 po zjištění, že komentované návody (např. metodiky vydávané v metodické řadě AOPK ČR) nedokážou zajistit dostatečné porozumění mezi všemi partnery a účastníky zapojenými do plánování a realizace praktických opatření v ochraně přírody. Přestože výraz standard může být vnímán jako synonymum normy (Knotek 2012), nemá ambicí jí být. Odlišností je především způsob vývoje standardů v široké oborové diskusi, podrobnosti přizpůsobené jejich používání a veřejné dostupnosti zdarma. Typická pro standardy je také dlouhodobá spolupráce mezi státem a příslušnými akademickými pracovišti pro zajištění průběžné aktualizace.

Standardy si v praxi našly široké využití. Orgánům ochrany přírody a dalším investorům napomáhají při definování zadání pro projektanta, formulování předmětu díla a pro hodnocení díla při jeho přebírání (Knotek 2013). Pro veřejnou správu jsou pomůckou pro porovnání efektivity podporovaných opatření.

Poskytování dat AOPK ČR

Většina dat spravovaných AOPK ČR je veřejně volně přístupná. K datům lze přistupovat dálkovou formou - prostřednictvím veřejných databází, využitím veřejných mapových služeb či webových mapových prohlížečů nebo přímým stažením. Citlivá data se zobrazují v agregované podobě nebo jsou dostupná až po přihlášení s příslušnou uživatelskou rolí.

Datovým standardem pro poskytování vektorových geografických dat je Esri shapefile, pro tabelární data dbf formát, případně strukturovaný text. Aplikace zobrazuje základní informace o jednotlivých datových sadách, které AOPK ČR spravuje a poskytuje. Web umožňuje výběr z datových sad pomocí jednoduchého filtru. Každá datová sada zde má zřizenou podstránku (kartu) s uvedením základních informací o datové sadě, o jejím správci a o licenčních podmínkách jejího využívání.

Poskytovaná data jsou rozdělena do dvou základních skupin: 1) otevřená data, 2) data s řízeným přístupem. Otevřená data lze kromě prohlížení také přímo z webu Poskytování dat AOPK ČR stahovat a to za podmínek dodržení otevřené licence Creative Commons Uveďte původ. Data s řízeným přístupem jsou poskytována na základě žádosti o data, na základě registrace nebo je pro jejich poskytnutí vyžadováno uzavření licenční smlouvy.

Otevřená geografická data jsou na webu Poskytování dat AOPK ČR označena jednoduchou ikonou zeměkoule, případně ikonou tří zeměkoulí u skupin dat. Velká část dat vytvářených AOPK ČR je volně dostupná ke stažení pod otevřenou licencí prostřednictvím webové stránky Poskytování dat AOPK ČR. Data lze stahovat v rozsahu celé ČR, ve formátu Esri shapefile, v souřadnicovém systému S-JTSK Křovák East North. Zde je možné poskytovaná data prohlížet, filtrovat i stahovat.

Adaptivní management v péči o ZCHÚ

Řízená péče o zvláště chráněná území je jedním z nejdůležitějších poslání státní ochrany přírody od devadesátých let minulého století. S narůstajícím poznáním o rozšíření druhů a přírodních biotopů, o jejich vývoji, ale také se sílící nejistotou plynoucí z neúplných znalostí o dopadech rozsáhlých změn v užívání krajiny člověkem a životních podmínek v důsledku probíhajících změn podnebí je zřejmá neudržitelnost tradičního dlouhodobě plánovaného managementu.

Hlavním motivem pro územní ochranu byla od počátku snaha zajistit cenným a výjimečným přírodním nebo přírodě blízkým lokalitám ochranu před zničením či poškozením (ať už těžbou, zástavbou, intenzivní pastvou, nebo třeba rušením) tak, aby byly zachovány i pro další generace. Postupně se ale ukázalo, že vyhlášení chráněného území většinou nestačí. K tomu, aby se zachovala jejich kvalita a pestrost, je potřeba uskutečňovat další opatření cílená na udržení, nebo případně zlepšení stavu tzv. předmětů ochrany území.

Jako předměty ochrany jsou přednostně identifikovány ekosystémy (biotopy), které požívají ochranu, včetně všech svých přirozených složek. Pokud je předmětem ochrany květnatá bučina, není bráno v úvahu jen fytocenologické hledisko, součástí předmětu ochrany jsou i živočichové a houby, jejichž přítomnost je chápána jako indikátor kvality biotopu, a přeneseně tedy i kvality ochrany a péče.

tags: #agentura #ochrany #prirody #a #krajiny #staz

Oblíbené příspěvky:

• Orientace v terénu pomocí pravých úhlů
• Aktuální trendy klimatu
• Mustangové a ekosystém: Jak se projevuje jejich chování?
• Druhy nebezpečného odpadu v ČR
• Člověk a ekosystém