Klimatické Změny: Aktuální Trendy a Důsledky

O málokterém tématu toho bylo publikováno tolik, jako o klimatické změně. Klimatické změny, role člověka, možná řešení a ekonomické důsledky se stávají středobodem současné veřejné diskuse.

Extrémní Počasí a Jeho Dopady

Sucho, vlny veder i přírodní požáry představují pro státy střední Evropy stále větší výzvu. Zvyšující se riziko horkých vln přináší i vyšší riziko pro zemědělce. Fenomén, který byl v Česku ještě v 80. letech minulého století prakticky zanedbatelný, nabírá na síle. Zatímco dosud se objevuje převážně v nížinách, do budoucna klimatologové na základě modelů předpokládají, že se bude ve značné míře týkat i středních poloh.

Požární situace v Austrálii je letos na přelomu roku nejhorší od takzvaného černého léta na přelomu let 2019 a 2020. Ničivé lesní požáry spálily letos v lednu 3980 kilometrů čtverečních, což je téměř rozloha Pardubického kraje. Na jižní polokouli, která nyní prožívá vrchol léta, hoří i v Jihoafrické republice, Argentině či Chile.

Lesní požáry, které byly ve střední Evropě po desetiletí spíše výjimečné a málo intenzivní, se mohou v budoucnu stávat častějšími a silnějšími. Podle německého odborníka Matthiase Forkela z Technické univerzity v Drážďanech se region musí připravit na podmínky, jaké dnes panují spíše v jižní Evropě. Jako zásadní zlom označil Forkel na odborné konferenci projektu Interreg CE Clim4Cast v Praze požár v roce 2022 v národním parku České a Saské Švýcarsko, který byl podle něj takzvaným budíčkem pro celý region. Podle něj se celosvětově i v Česku mírně zvyšuje počet požárních incidentů.

Sucho v České Republice

Půdě na jihu Česka chybí voda. Jih Čech i Moravy patří k zemědělsky nejproduktivnějším oblastem Česka, dnes zde ale půda čelí degradaci kvůli klimatické změně i historickým zásahům. Nové techniky, které ji mohou zachránit, přijímají spíše malí zemědělci. Sucho v půdě přesto není, ve svrchní vrstvě je naopak půda zcela nasycena.

Čtěte také: Vědecké studie o klimatických změnách

Půda v Povodí Dyje se téměř každý rok potýká s výrazným nedostatkem vody, přičemž klimatická změna a s ní související růst teplot bude tento problém prohlubovat. Vědci proto společně se zemědělci a vodohospodáři hledají řešení, která by v krajině zadržela více vody.

Nástroje pro Předpověď a Adaptaci

Monika Hlavsová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR představila nový nástroj včasného varování před klimatickými riziky. Unikátní web Clim4Cast dokáže předpovídat extrémní projevy sucha, veder a požárů v sedmi zemích a umožňuje tak úřadům, záchranářům i veřejnosti připravit se na nebezpečí dříve, než nastane. Klíčem k efektivnímu rozhodování je sdílení dat, společné postupy a moderní předpovědní nástroje. To vše se snaží obsáhnout projekt Clim4Cast, který nabízí monitoring a předpověď aktuálního výskytu těchto negativních jevů na jednom místě pro daný evropský region. Posiluje tak schopnost střední Evropy lépe se připravit na rizika, která se s klimatickou změnou stále častěji objevují, a adekvátně na ně reagovat.

Nová online platforma TerraDrought přináší inovativní propojení dat monitoringu sucha na zemi, jeho předpovědi ale také informace o globálních dopadech sucha. Právě část zaměřená na sběr dopadů přináší nový přístup, který informace o tom, co se ve světě děje, zakládá na analýze online článků ze zpravodajských serverů.

Oteplování a Sněhové Podmínky

Česko se otepluje - a sněhu ubývá. Je méně „zasněžených“ dní, snižuje se výška sněhové pokrývky, sníh častěji taje i během zimy. Studie Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje jasný trend: ve srovnání s obdobím 1961-1990 je v období 1991-2020 v průměru o 40 centimetrů sněhu za rok méně. Ubylo také dnů, kdy leží alespoň jeden centimetr sněhové pokrývky. Sníh navíc častěji taje i uprostřed zimy - krátké epizody, kdy se krajina zahalí do bílé, rychle střídají teplá období.

Letošní rok se podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe mohl zdát někomu chladnější, opak je však pravdou. Na brněnské měřicí stanici patří k nejteplejším za 226 let a podle aktuálních odhadů bude jedenáctý nejteplejší.

Čtěte také: Co jsou klimatické změny?

Únor 2024 byl s odchylkou +6,1 °C nejteplejší od roku 1961. Letošní měsíc však přinese teploty pod dlouhodobým průměrem - noční mrazy kolem −7 °C a denní maxima jen těsně nad nulou. Znamená to konec globálního oteplování? Rozhodně ne. Bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu pro výzkum globální změny Akademie věd ČR připomíná, že letošní zima „se zatím nepřibližuje zimám, které byly v českých zemích běžné až do 80. let 20. století." Jde o běžnou klimatickou variabilitu, která existuje i v oteplujícím se klimatu.

Řešení a Adaptace

Regenerativní zemědělství se po letech vědeckých pokusů i praktického užití jeví jako možnost, jež může pomoct řešit některé problémy konvenčního zemědělství a dopadů klimatické změny. Klíčovým benefitem je schopnost ukládat uhlík v půdě. Podle Karla Klema, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin, mohou takto hospodařit zemědělci kdekoliv, ale nejprospěšnější je to v sušších oblastech či sušších letech. Větší užitek z něj patrně budou mít na těžších půdách, kde je potenciál ukládání uhlíku větší.

Obří požáry v USA se nepodaří eliminovat, pokud země nebude masivně investovat do obnovy krajiny a prevence. Spoléhání na stále větší hasičskou sílu řeší pouze důsledky, nikoliv příčiny.

Přístupů k odstraňování oxidu uhličitého (CO₂) již bylo navrženo mnoho. Jejich proveditelnost ve velkém měřítku však zůstává nejasná. Naši kolegové ve spolupráci s dalšími zahraničními vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování hmoty vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie.

Asociace ekologických organizací Zelený kruh zveřejnila studii „Od adaptace na změnu klimatu ke klimatické odolnosti: Aktuální trendy a česká realita“. Studie analyzuje nedostatky současného přístupu k adaptaci v Česku a nabízí konkrétní doporučení, jak posílit celkovou odolnost společnosti vůči klimatickým rizikům.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Rada pro klima je nový poradní a strategický orgán Jihomoravského kraje. Má být klíčovým prvkem pro naplňování Klimatického akčního plánu (KAP) schváleného loni v září, jehož cílem je připravit region na klimatické změny do roku 2050. Rada přispěje k tomu, aby se plán nezastavil u papíru, ale měnil se v konkrétní projekty v obcích, městech i krajině.

Globální Trajektorie Skleníkového Efektu

Devastací planety spouští lidstvo procesy, které už nebude schopné zastavit. Dynamika klimatické změny se radikálně mění. Nyní ale hrozí, že se klima Země změní mnohem rychleji, radikálněji a především nevratně. Ukazuje to nová studie týmu vědců pod vedením William J. Rippla. Tým varuje před „trajektorií skleníkového efektu“. Jde o scénář, kdy vzájemně se posilující zpětné vazby tlačí klimatický systém Země za bod, odkud není návratu.

Podle týmu vědců lidstvo už dosavadním spalováním fosilních paliv řadu těchto zpětných vazeb spustilo. Tím lze vysvětlit i překvapivě rapidní růst průměrné globální teploty v posledních letech. Politici a veřejnost si podle Wolfa stále nejsou vědomi rizik spojených s překročením bodů zlomu.

Vědci rovněž konstatují, že hladiny oxidu uhličitého jsou nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je dvojnásobná oproti období před průmyslovou revolucí. V klimatickém systému planety stále výrazněji posilujeme skleníkový efekt. Abychom zamezili rozvratu klimatu, musíme snížit emise na minimum.

tags: #klimaticke #zmeny #clanky

Oblíbené příspěvky:

• Život v přírodě
• Seznamte se s invazivními druhy rostlin
• Ovzduší: vizuální průvodce
• Inspirace pro outdoorové aktivity
• Odpadové hospodářství a úprava surovin