Agentura ochrany přírody a CHKO Karlštejnsko: Ochrana přírodního bohatství Českého krasu

Chráněná krajinná oblast Český kras, s Agenturou ochrany přírody v čele, představuje unikátní území s bohatou historií a přírodními poklady. Vyhlášením CHKO Český kras 12. dubna 1972 byla završena několik desetiletí trvající cesta k ochraně vzácného území za západními hranicemi Prahy. První návrhy na ochranu nejhodnotnějších částí tohoto území vznikly již ve 20. letech minulého století.

Historie ochrany Českého krasu

Ve stejných letech byla formálně zajištěna ochrana zejména botanicky nejcennějších částí Karlštejnska. Intenzivní snahy o prosazení ochrany pokračovaly ihned po druhé světové válce dokonce návrhem na zřízení národního parku Karlštejnsko. K další, tentokrát úspěšné vlně zřizování chráněných území v podobě přírodních rezervací došlo až v padesátých letech, v roce 1952 Koda, 1953 Radotínské údolí a 1955 Karlštejn.

Snahy přírodovědců i ochránců přírody vrcholily v sedmdesátých letech vyhlášením přírodních rezervací Karlické údolí, Voškov, Klapice, Tetínské skály a tehdy chráněných přírodních výtvorů Zlatý kůň (1972), Lom na Kobyle (1970), Černá rokle (1969), chráněného naleziště Špičatý vrch - Barrandovy jámy (1970). Současně finalizovaly téměř desetiletí probíhající práce na přípravě vyhlášení chráněné krajinné oblasti. Po vyhodnocení všech shromážděných podkladů byla 12. dubna 1972 CHKO vyhlášena.

Správa a péče o CHKO

Péči o nově vyhlášenou oblast zabezpečovalo tehdejší Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, které pro tuto činnost vyčlenilo dva odborné pracovníky, lesníky (Pavla Rohona a Petra Mouchu). Správa byla tehdy odbornou organizací a vydávala odborná stanoviska pro odbor kultury Středočeského krajského národního výboru a Ministerstvo kultury, po roce 1989 pak pro Ministerstvo životního prostředí. Později se pro sídlo Správy podařilo zakoupit objekt v Karlštejně (1980) a zvýšil se postupně počet odborných pracovníků na pět.

Na úplném počátku se dva odborní pracovníci (lesníci) snažili vyrovnat s úkolem pečovat o velkoplošná chráněná území (včetně navrhovaného Křivoklátska) o rozloze 780 km2 a 19 zvláště chráněných částí přírody o rozloze téměř 2500 ha a o 14 území tehdy k ochraně navržených o rozloze dalších téměř 1000 ha. Teprve v roce 1977 došlo k oddělení péče o připravovanou CHKO Křivoklátsko a na pracovišti pro Český kras byl až do srpna 1978 pouze jeden pracovník s administrativní pracovnicí na polovinu úvazku.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

Výjimečnosti Českého krasu

Každá z doposud vyhlášených chráněných krajinných oblastí v České republice má řadu výjimečností. Český kras je na zvláštnosti přímo přeborníkem. První zvláštností, se kterou souvisí rekreační využívání oblasti, je to, že svou východní hranicí zasahuje na území hlavního města a na západní hranici navazuje na průmyslovou aglomeraci Beroun - Králův Dvůr. Další zvláštností je rozloha oblasti. Svými necelými 130 km2 je Český kras jednou z nejmenších chráněných krajinných oblastí.

Unikátní je geologická stavba území. Český kras je největším vápencovým územím v ČR. Navíc v centru oblasti je jeden z nejoblíbenějších památkových objektů v ČR - národní kulturní památka hrad Karlštejn, který každoročně navštěvuje kolem 300 000 zájemců ovlivňujících i širší okolí hradu. Ve výčtu zvláštností nemůže chybět ani to, že jsou zde největší známé jeskynní systémy v Čechách - Koněpruské a Srbské jeskyně. Zpřístupněné Koněpruské jeskyně patří k nejnavštěvovanějším přírodním objektům u nás (cca 80 000 ročně). Také je zde několik velkých vápencových lomů.

Málokterá oblast se může „pochlubit“ více než 1500 rekreačními chatami vybudovanými většinou ve volné krajině, a dokonce na území přírodních rezervací. Těsně za hranicemi CHKO hlavně v údolí Berounky je dalších téměř čtyři tisíce rekreačních chat.

Ochrana zvonovce liliolistého

Zvonovec liliolistý je jedním z velmi vzácných druhů nejen naší květeny, ale i celé Evropy. Součástí záchranného programu pro tento ohrožený druh jsou i výsadby na místa, kde dříve rostl. „Sazeničky jsme vysadili do tří oplocenek, které jsme tu vybudovali na ochranu zvonovce před spasením přemnoženou spárkatou zvěří. Doufáme, že se tu novým rostlinám bude dařit,“ uvedla Jarmila Kostiuková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Sazenice poskytla podle jejích slov botanická zahrada v pražské Troji, která je zapojena do speciálního záchranného programu. Ten má napomoci tomu, aby zvonovec liliolistý z naší přírody úplně nezmizel.

Zvonovec nikdy nebyl hojným druhem. Roste především ve světlých lesích, vzácněji na loukách. V průběhu 20. století se však hospodaření v lesích změnilo, prosvětlené lesní porosty na místech, kde se zvonovci dařilo, nahradily vysokokmenné stinné lesy. Neprospěl mu ani zvýšený přísun živin do krajiny, kvůli kterému mnohde rostou konkurenčně silné byliny a zvonovec vytlačují. Aby zvonovec v naší krajině přežil, potřebuje zvláštní péči. Lesy se zvonovcem jsou průběžně prosvětlovány a bujný podrost se omezuje ručním vytrháváním a sečením. Většina rostlin je nyní oplocená proti zvěři, což jim umožní vykvést a vytvořit semínka.

Čtěte také: Program Podpory a ochrana přírody

Aktivity a naučné stezky

Pro zájemce o poznávání přírody Českého krasu je připravena speciální naučná stezka. Start je v Karlštejně u pošty, kde dostanete kartičku na razítka a nejdůležitější informace. Dále trasa vede již po povrchu kolem lomu Malá Amerika přes Pání horu, kolem vrchu Doutnáče, přes lom Na Chlumu do Srbska. Bude pro Vás vytvořena cca 12 km dlouhá speciální naučná stezka.

Zájemci si mohou vyzkoušet mobilní aplikaci BioLog. Tradiční průchod štolou bude umožněn výhradně účastníkům akce, kteří se prokáží kartičkou s razítky z kontrol.

Čtěte také: Veselí nad Moravou: Zpráva AOPK

tags: #agentura #ochrany #prirody #chko #karlstejnsko

Oblíbené příspěvky:

• Co je to neustupný odpad?
• Infekční odpad v nemocnici Pardubice
• Plasty, sklo, papír a kovy
• Jedinečná zahrada ve svahu
• Jak omezit znečištění ovzduší?