Zahrada ve svahu může v mnoha lidech vyvolávat obavy ze složitého budování i náročné údržby, ale při správném přístupu se může svažitý pozemek proměnit v jeden z nejpůsobivějších typů zahrad vůbec. Zahrada ve svahu má totiž jednu velkou výhodu, nikdy není nudná. Zatímco rovný pozemek nabízí přehlednost a jednoduchost, svah přináší dynamiku, pohyb a možnost pracovat s prostorem ve více úrovních. A právě v tom spočívá jeho kouzlo. Stačí se přestat bát a začít plánovat chytře.
Základem úspěchu je respekt k přirozenému tvaru pozemku. Místo násilného zarovnávání se vyplatí svah rozčlenit do teras, které vytvoří menší plochy. Zároveň je nezbytně nutné, jednotlivé terasy zpevnit. Pevné, vyzdívané stěny, suché zídky z kamene, gabiony nebo dřevěné pražce pak nejen stabilizují půdu a zabrání erozi půdy při prudších deštích, ale zároveň vytvoří výrazný designový prvek zahrady. Výsledkem bude zahrada, která bude působit přirozeně i promyšleně zároveň.
Největším bonusem, který zahrada ve svahu nabízí, je výhled. A byla by škoda ho nevyužít. Odpočinkové zóny, lavičky nebo terasy proto plánujte tak, aby směřovaly do otevřeného prostoru. I malý svah se správnou kompozicí dokáže vytvořit pocit velkorysé zahrady s atmosférou dovolené.
Suchá zídka je pro zahradu ve svahu ideálním řešením. Zpevní terén a rozdělí pozemek na přehledné zóny, na kterých můžete vybudovat jak okrasné, tak zeleninové záhony. Základem stabilní suché zídky je pevné podloží. Do svahu se vyhloubí rýha přibližně 20-30 cm hluboká, která se vysype štěrkem a dobře zhutní.
Kameny se kladou bez malty, vždy mírně nakloněné směrem do svahu, aby zídka odolala tlaku zeminy. Větší kameny patří dospodu, menší nahoru a mezery mezi nimi se vyplňují drobnější drtí. Za zídkou je vhodné vytvořit drenážní vrstvu ze štěrku, která pomůže odvádět vodu a prodlouží životnost celé stavby. Suchá zídka by neměla být vyšší než 80 cm. Ve chvíli, kdy potřebujete zídku vyšší, měla by přijít na řadu pevná, vyzdívaná stěna.
Čtěte také: Sázení rostlin a kompost
Jednotlivé kameny by se měly skládat podobně, jako cihly při stavbě zdí, měly by být pevně provázané.
Spáry suché zídky jsou ideálním místem pro výsadbu skalniček, ale i dalších, spíše suchomilných rostlin. Rostliny sázejte už během stavby zídky, nebo krátce po ní. Do spár dejte směs zahradní zeminy, písku a jemného štěrku. Po výsadbě rostliny dobře zalijte a první sezonu je pravidelně kontrolujte. Jakmile však zakoření, obejdou se téměř bez péče.
Pro zahradu ve svahu se skvěle hodí suchomilnější a hluboce kořenící druhy. Osvědčenou volbou jsou například levandule, rozchodníky, okrasné trávy, skalníky, tavolníky nebo jalovce. Výborně fungují i půdopokryvné rostliny, které svah zpevní a zároveň potlačí plevel, třeba barvínek, zběhovec nebo mateřídouška. Pokud toužíte po keřích, sáhněte po muchovníku, rakytníku nebo tavole kalinolisté.
Chcete ochránit záhony nebo upravený svah před plevelem, ale hledáte přírodní řešení? Ekotextilie je ekologickou alternativou k běžně používaným netkaným textiliím a tkaným školkařským textíliím, které se vyrábí z polypropylenu. Ekotextilie jsou vyrobeny z přírodních látek.
Rozhodující je způsob výroby. Ekotextilie se vyrábí z přírodních surovin, podobně jako zbylé zahradní textilie je však využijete pro mulčování a jako ochranu proti odolnému plevelu. Po instalaci se textilie postupně rozkládá v půdě.
Čtěte také: Znečištění ovzduší: role rostlin
Nevíte, jakou školkařskou textilii zvolit? Přečtěte si, podle čeho vybrat agrotextilii. V případě dotazů kontaktujte odborníky na čísle 533 555 301.
Trápí vás neúrodná půda? Zahradnické časopisy nás rozmazlují obrázky načechraných trvalek na hebké skoro černozemi. Nejčastější realita? Tvrdá jílovitá půda, vyprahlý písek nebo záhon plný kamení. V úrodných oblastech Polabí a jižní Moravy, tam jim to roste! A ostatním se místo trápení a věčného kupování kvalitních substrátů vyplatí přehodit výhybku - nezměnit půdu, ale výběr rostlin.
Půdy těžké s velkým obsahem malinkých částic (jílu) negativně ovlivňují pórovitost půdy, vodní a vzdušný režim, obsah živin i živou složku půdy. Drží dobře při sobě. Dojde-li k jejich promáčení, mažou se a patlají, naopak při vysušení tvoří velmi tvrdé hroudy. Biologická aktivita je u nich nižší a rozklad organické hmoty je pomalejší. Jejich vlastnosti je tedy možné podstatně zlepšit přidáním písku, kompostu či vápna ap.
Navlhčíme hrst zeminy ze zahrady. Pokusíme se o vytvoření válečku o průměru jednoho centimetru. Čím delší se nám ho podaří vytvořit, tím více jílovitá půda je.
Podobně lze jednoduše zjistit orientačně i Ph půdy - shrábneme trochu zeminy ze zahrady, kterou usušíme. Na tento materiál nalijeme 8% ocet. Když hlína zašumí, má dostatek vápna. Nezašumí-li, je potřeba ji dovápnit.
Čtěte také: O ekosystému kolem nás
Zahrada nemusí být dokonalá, aby byla krásná. A půda nemusí být bohatá, aby z ní něco vyrostlo. Tak přestaňte bojovat s jílovitou půdou - spřátelte se s ní. Nechte přírodu, ať si poradí po svém.
tags: #rostliny #na #svahu #rostliny #na #pisku