Aktivní detekce ohrožených dětí v České republice

Problematika detekce ohroženého dítěte vychází ze zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V ČR neexistují v současné době souhrnná validní data o detekci ohrožených dětí. O potřebě validního monitoringu ohroženosti dítěte a rodiny se hovoří již 20 let. Praxe v ČR ukazuje, že sběr dat je roztříštěn v rámci několika resortů (MV, MPSV, MZ, MŠMT, MS).

Citlivost k násilí na dětech je v České republice stále nízká, s čímž souvisí naopak vysoká míra utajování násilí na dětech, ospravedlňování chování dospělých vůči dětem, nízká důvěra v oznámení ohrožených dětí, přehlížení známek svědčících o ohroženosti dítěte, a to nejen v rodinách, ale i ze strany odborníků (lékařů, učitelů, pracovníků OSPOD aj.).

Dětské krizové centrum a Nadace Sirius

DĚTSKÉ KRIZOVÉ CENTRUM (dále DKC) působí od roku 1992 jako nestátní nezisková organizace humanitárního zaměření specializovaná zejména na odbornou pomoc dětem týraným, sexuálně zneužívaným či zanedbávaným (syndrom CAN = Child Abuse and Neglect), dále dětem ohroženým na zdravém vývoji rizikovými faktory v prostředí, dětem v závažných životních situacích, dětem traumatizovaným a nezletilým obětem trestných činů. Uživateli služeb jsou přímo ohrožené děti a jejich rodiny.

Působnost Dětského krizového centra je celorepubliková. Služby Dětského krizového centra jsou uživatelům poskytovány bezplatně. Prvotním cílem DKC je naplňování potřeb, ochrana práv a oprávněných zájmů ohrožených dětí, úprava a stabilizace podmínek, v nichž dítě vyrůstá, a to prostřednictvím přímé odborné práce s dítětem a prostřednictvím odborné práce s rodinným či jiným sociálním systémem.

Na základě pověření MPSV z roku 2000 vykonává sociálně právní ochranu dětí. Od roku 2007 má Dětské krizové centrum v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, registrované tyto sociální služby: krizovou pomoc; sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi; telefonickou krizovou pomoc. Od roku 2014 je Dětské krizové centrum zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů dle zákona o obětech trestných činů. Dětské krizové centrum je také nestátním zdravotnickým zařízením.

Čtěte také: Průvodce výběrem mycích prostředků

Společný projekt Dětského krizového centra a Nadace Sirius „Čím dříve, tím lépe a efektivněji - detekce ohrožených rodin“ reaguje na cíle Národní strategie prevence násilí na dětech, které jsou v souladu s mezinárodními právními dokumenty na ochranu práv dětí (zejména s Úmluvou o právech dítěte).

Projekt je zacílen zejména na tyto typy ohrožení:

• sexuální násilí na dětech
• fyzické týrání
• psychické týrání
• zanedbávání
• sexuální experimentování dětí
• domácí násilí
• konfliktní, předrozvodové a porozvodové situace v rodině
• rizikové chování dětí (lhaní, krádeže, alkohol, útěky aj.)
• ohrožující prostředí (závislost rodiče, nezaměstnanost, zadluženost, psych. onemocnění aj.)
• sebepoškozování

Dílčí cíle projektu

• Zmapování - provedení analýzy - současného stavu detekce ohrožených rodin z pohledu rodičů a pečujících osob, i institucí; zmapovat příčiny selhávání včasné detekce ohrožených dětí.
• Zmapování bariér, které rodiny i pracovníci různých odborností při rozpoznávání, oznamování a řešení podnětů v souvislosti s ohroženým dítětem a rodinou mají a vytvoření nástrojů efektivnější detekce ohrožených dětí/rodin (tzn. návod, jak rozpoznat ohrožené dítě a jeho rodinu).
• Analýza absence znalosti identifikátorů, kritérií pro identifikaci ohrožení = neznalost; nedovedností = slabé, nerozvinuté kompetence pečujících osob i odborníků; nevůle, neochota, nezájem chybný postoj, vědomý či nevědomý; řešit včas situaci ohroženého dítěte.
• Identifikace „slabých míst“ v detekci ohrožených dětí zejména v rodinách a dále v prostředí mimo rodinu.
• Vytvoření metodických materiálů vedoucích k odstranění „slabých míst“, a tudíž k včasnější detenci ohrožených dětí / rodin.
• Poskytnutí krátkodobé ambulantní péče ohroženým rodinám a rodinám s ohroženým dítětem; nasměrování rodiny na „správnou“ formu pomoci a péče, včetně spolupráce se státními institucemi - OSPODy, soudy, PČR aj.

Odhaduje se, že v ČR je 450 000 ohrožených dětí. Největší část z nich představují ty ohrožené zanedbáváním či špatným zacházením (tj. Systém podpory ohrožených dětí na lokální úrovni dlouhodobě postrádal funkční nástroje. Naším cílem je tyto nedostatky odstranit a eliminovat jejich dopady na životy dětí.

Pokud se naučíme včasně identifikovat ohrožené děti a spolupracovat s dalšími odborníky, předcházíme tomu, aby se zvyšovala míra ohrožení dítěte a prohlubovaly se problémy, které mohou vést ke komplexní zátěži celé rodiny. Nastavujeme systém včasné identifikace ohrožených dětí a efektivní pomoci. Podporujeme mezioborovou spolupráci v sedmi územích v ČR. Zavádíme do praxe případová setkání, metodu case managementu a další funkční nástroje.

Karta KID

Rozpoznat projevy a znaky ohroženého dítěte pomůže tzv. karta KID. Karta KID popisuje postup, jak zajistit ochranu dítěte v souladu s jeho nejlepším zájmem a platnými právními předpisy v případě akutního a chronického ohrožení. Jsou v ní přehledně zpracovány hlavní znaky ohroženého dítěte, správný postup pomoci při podezření na špatné zacházení s dítětem nebo důležité kontakty.

Čtěte také: Stav ohrožení: Aktivní útočník

Karta pomůže nejen zdravotníkům, ale i policistům, učitelům, sociálním pracovníkům a ostatní široké veřejnosti pracující s dětmi. Obecně karta doporučuje, aby pracovníci, kteří přicházejí do styku s lidmi:

• byli všímaví k životu a potřebám dětí.
• vytvářeli pro děti bezpečné prostředí s důrazem na dobré mezilidské vztahy.
• vyhledávali pro ohrožené dítě včas pomoc.

Karta KID přehledně vyjmenovává:

• fyzické znaky špatného zacházení,
• znaky špatného zacházení projevující se v chování dítěte,
• znaky rizikového chování pečujících osob.

Materiál také upozorňuje, že každý, kdo se stal svědkem špatného zacházení s dítětem a/nebo má důvěryhodné informace o tom, že by nějaké dítě mohlo být ohrožené špatným zacházením, musí bezodkladně jednat dle uvedených postupů. Nečinnost může ohrozit dítě a v určitých situacích může být i trestným činem.

Doporučený postup jednání

1. Zajistit bezpečí dítěte (fyzické i emocionální).
2. Je-li potřeba, poskytnout první pomoc a zajistit lékařskou péči (přímo nebo prostřednictvím zdravotnické záchranné služby).
3. Kontaktovat orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a Policii ČR, nejlépe příslušníka Služby kriminální policie a vyšetřování se zaměřením na trestné činy páchané na dětech, a/nebo státní zastupitelství a postupovat podle jejich instrukcí.
4. V případě, kdy byly incidentu špatného zacházení přítomné jiné děti, zajistit v kontaktu s jejich zákonnými zástupci, popř. ve spolupráci s OSPOD a/nebo orgány činnými v trestním řízení, jejich bezpečí a psychickou pohodu (např. zprostředkováním služeb psychologa či jiného odborníka).
5. Konzultovat situaci dítěte s odborníky na uvedených kontaktech. V případě, že bude vyhodnoceno, že se jedná o ohrožení dítěte, postupovat dále:
   • Zajistit bezpečí dítěte a vyhodnotit míru jeho akutního ohrožení. Pokud je dítě aktuálně v péči osoby, která ho ohrozila/umožnila jeho ohrožení - v tomto případě postupovat, jako by dítě bylo ohroženo bezprostředně.
   • Kontaktovat orgán sociálně-právní ochrany dětí a dále postupovat v souladu s rozhodnutím/ doporučením OSPOD.

Na kartě jsou dále přehledné uvedeny všechny důležité kontakty a dále prostor pro vyplnění lokálních kontaktů pro různé situace.

Na vzniku karty spolupracovala ministerstva vnitra, školství, mládeže a tělovýchovy, práce a sociálních věci a zdravotnictví.

Čtěte také: Účinné přípravky na odpady

Projekt Signály

Ministerstvo vnitra České republiky: Jak poznat dětské volání o pomoc a jak reagovat? Projekt Signály má za cíl zlepšit systém včasné identifikace ohrožených dětí a zajištění pomoci těmto dětem. Systematicky budujeme mezioborovou spolupráci, zavádíme funkční nástroje a aktivity na podporu dětí, školíme lidi v praxi a zprostředkováváme jim potřebné know-how. Díky včasné pomoci můžeme změnit nejeden dětský osud.

Vytvořili jsme pozici Case managera, který mapuje situaci v rodinách v riziku a propojuje je s dalšími odborníky, kteří jsou schopni poskytnout potřebnou podporu. Organizujeme tzv. případová setkání, novou formu pomoci konkrétním rodinám, kde rodiče, odborníci (a někdy i děti) společně s facilitátorem hledají řešení situace dítěte. Spustili jsme prověřený screening psychosociální zátěže matek v porodnici.

Další projekty a aktivity

• Projekt v rámci OP Zaměstnanost: Zaměřen na včasnou detekci dětí ohrožených psychiatrickou diagnózou. Bude vytvořena a pilotně ověřena služba pro děti ohrožené psychiatrickou diagnózou a vytvořena identifikace rodičovských kompetencí s cílem posílit tyto kompetence.
• Seminář pro pedagogy: Poskytuje komplexní náhled na problematiku ohrožených dětí ve školním prostředí. Účastník semináře si osvojí zvýšené povědomí a profesionalitu v rozpoznávání ukazatelů a projevů ohroženého dítěte a jejich promítnutí do chování dítěte.
• Metodické doporučení MŠMT: K primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže.
• Projekt "Aktivní detekce ohrožených dětí v okrese Kladno": Cílem projektu bylo ve spolupráci s třídním učitelem identifikovat potenciální ohrožení dítěte.

Mezioborová spolupráce

Mezioborová spolupráce rezonovala celým panelem jako nezbytná součást efektivní a včasné pomoci ohroženým dětem. Škola podle něj má hrát roli leadera komunity v regionu, který má ty pravomoci a schopnosti zajistit kooperaci. K urychlení a zefektivnění pomoci je podle ní důležité vystoupit z určitých limitů jednotlivých resortů a nastoupit na vlnu mezioborové spolupráce.

Z dosavadních zkušeností totiž vyplynulo, že někomu není jasné „co, kdo má/může dělat“ a kam až sahají pravomoci např. OSPODu, policie, učitelů a dalších. To bylo motivací k vytvoření příručky „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole - doporučené postupy pro pracovníky škol“, která má pomoci učitelům překonat určité bariéry, a dále příručku „Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě v ordinaci PLDD.

Praha 6 zahájila v této oblasti spolupráci s organizací SOFA. SOFA za podpory UNICEF v uplynulých letech v obcích s rozšířenou působností (Most, Brno, Litvínov, Chomutov, Lysá nad Labem, Slaný) ověřila, že odborníci pracující s dětmi o sobě mnohdy navzájem nevědí a není jim tak jasné, na koho se v konkrétní situaci obrátit, aby dítěti efektivně pomohli.

Výčet činností koordinátora mezioborové spolupráce

1. Analýza lokality a služeb: Znalost místního terénu, demografických údajů, specifik lokality, přehled o síti služeb pro rodiny a děti a informace o případných jiných projektech.
2. Představování projektu a mapování potřeb: Představuje projekt a možnosti zapojení místním aktérům podpory, mapuje potřeby aktérů ve vztahu k práci s ohroženými dětmi a jejich rodinami a zjišťuje zájem o členství v mezioborové platformě.
3. Vytvoření lokální mezioborové platformy: Sestaví místní mezioborovou platformu ze zástupců z oblasti vzdělávací, sociální, zdravotní, bezpečnostních složek a justice.
4. Organizace setkávání mezioborové platformy a dalších odborníků z území: Pořádá pravidelná setkání mezioborové platformy a další setkání, která jsou otevřená i dalším odborníkům z území.
5. Adaptace materiálů pro včasnou identifikaci a podporu ohrožených dětí: Tvorba lokalizované karty KID s doporučenými postupy při řešení různých situací ohrožení dětí a odkazy na vhodnou pomoc a také lokalizovaného přehledu služeb s informacemi a kontakty na síť služeb.
6. Podpora vzdělávání aktérů podpory: Zprostředkovává také vzdělávací aktivity pro aktéry podpory.
7. Naplňování potřeb aktérů podpory: Reaguje na různorodé potřeby aktérů podpory.

tags: #aktivní #detekce #ohrožených #dětí

Oblíbené příspěvky:

• Testujeme ekologické plastové sáčky
• Vidlice a rozměry
• Vše o biologicky rozložitelných komunálních odpadech
• Přírodní prostředky pro WC
• Odstranění zápachu z kuchyňského odpadu