Aktivní Vazba Geoekologie: Revitalizace Řek, Klimatické Změny a Historický Vývoj Krajiny

Geoekologie hraje klíčovou roli v pochopení a řešení složitých interakcí mezi přírodními procesy a lidskou činností v krajině. Tento článek se zaměřuje na několik aspektů geoekologie, včetně revitalizace řek, vlivu klimatických změn na vegetaci, využití mikroklimatických dat a historického vývoje krajiny v České republice.

Revitalizace řek v Ostravě

Na území Ostravy proběhne revitalizace další řeky. V rámci úprav po důlní činnosti má být pro veřejnost zpřístupněna řeka Lučina. Předmětem veřejné zakázky malého rozsahu je zpracování zadání pro veškeré nezbytné průzkumy či jejich dopracování, zpracování architektonické studie (vč. rámcového odhadu realizačních nákladů), dokumentace pro provádění stavby (vč. výkazu výměr a položkového rozpočtu) a autorský dozor po dobu výstavby, to vše v rámci realizace projektu „LUČINA, REVITALIZACE TOKU PO DŮLNÍ ČINNOSTI - ZPŘÍSTUPNĚNÍ ŘEKY LUČINY PRO VEŘEJNOST“ v k.ú. Součástí projektu bude zpřístupnění téměř neznámé lokality „LOMU V ZÁMECKÝCH SLEPENCÍCH“ ve svazích řeky Lučiny mezi Hranečníkem a Slezskoostravským hradem na pozemcích SMO.

Návrhová opatření budou koordinována s připravovaným projektem Povodí Odry: „LUČINA, REVITALIZACE TOKU PO DŮLNÍ ČINNOSTI Ř. KM 0,000-3,262, STAVBA Č. Součástí příloh veřejné zakázky jsou i námětová řešení pro možné využití lokalit.

Projekt zahrnuje:

• Sanace a obnova izolační zeleně v náspu a svazích pod ul.
• Prověření dalšího využití zchátralých nástupních ramp a zábradlí od zastávek na ul. Frýdecká a zvážit zpřístupnění sochy „Pochodeň“ od V.
• Prověření možnosti pojednání sloupů silničního mostu uměleckými graffiti, instalace výstavních panelů/stojanů pro open air výstavy či implementace jiných nápaditých prvků (prostor pod mostem je potřeba zkultivovat - vyčistit a osvětlit - a kreativně využít k novému účelu, čímž se místo zatraktivní nejen pro obyvatele, ale i návštěvníky hradu či turisty - např. ZELENÁ ZÓNA III - OD UL.
• Dopravní řešení přechodu pro chodce přes ul.
• Provedení citlivé probírky břehových porostů v úseku od ul.

Vliv Klimatických Změn na Vegetaci v Himálajích

Vegetace horských ekosystémů se v důsledku probíhajících globálních změn výrazně mění, změny se však mohou mezi regiony zásadně lišit. V této studii jsme se proto zaměřili na odlehlou oblast Ladaku v Západních Himálajích, jejíž unikátní vegetace se rychle mění v důsledku probíhajících globálních změn. Analýzou časových řad normalizovaného vegetačního indexu (NDVI) získaného pokročilým zpracováním satelitních dat z období 2001-2022 jsme zjistili, že produktivita vegetace chladných horských pouští Ladaku v posledních desetiletích roste, ale zároveň meziročně silně kolísá v závislosti na lokálních výkyvech teplot a srážek. I v této vysokohorské oblasti je překvapivě silný vliv srážek, zatímco rostoucí teploty mají na rozvoj vegetace spíše negativní vliv, protože dále zhoršují dopady sucha v této aridní oblasti. Citlivost vegetace k meziročním výkyvům teplot a srážek nicméně s nadmořskou výškou klesá.

Čtěte také: Průvodce výběrem mycích prostředků

Vliv Vlhkosti Půdy a Sytostního Doplňku na Rostliny

Vlhkost půdy podmiňuje ekologické procesy, ale její kontinuální měření je obtížné. Proto se vlhkost půdy často bioindikuje pomocí průměrných Ellenbergových indikačních hodnot rostlin. Rostliny však reagují jak na zásobení půdy vodou, tak na vysušující sílu atmosféry. Ellenbergovy hodnoty vlhkosti tedy mohou odrážet i vysušující sílu atmosféry vyjádřenou jako sytostní doplňek. Pro otestování této hypotézy jsme oddělili vztahy mezi obsahem vody v půdě, sytostním doplňkem a Ellenbergovými hodnotami vlhkosti v listnatých lesích střední Evropy. Ellenbergovy hodnoty odrážely atmosférický sytostní doplňek spíše než obsah vody v půdě, a to konzistentně v různých prostorových měřítkách, bez ohledu na velikost vegetační plochy, hloubku i metodu měření půdní vlhkosti. Pomocí podrobných mikroklimatických měření jsme tak zjistili, že indikační hodnoty lesních rostlin odrážejí spíše atmosférický sytostní doplňek než obsah vody v půdě.

Sytostní doplněk vyjadřuje vysušující sílu vzduchu a má proto zásadní vliv na fyziologii rostlin. Vliv sytrostního doplňku na složení a diverzitu společenstev lesních mechorostů, stejně jako procesy kontrolující krajinnou variabilitu sytrostního doplňku jsou však jen málo známé. V naší studii jsme proto v členité krajině Českého Švýcarska podrobně měřili lesní mikroklima a současně zaznamenávali druhové složení mechorostů na řadě trvalých výzkumných ploch. Naše výsledky ukázaly, že variabilita sytrostního doplňku byla určovaná především teplotou vzduchu, zatímco obsah vodní páry ve vzduchu byl překvapivě konstantní napříč celým územím. Druhové složení i diverzita mechorostů úzce odrážela lokální míru sytrostního doplňku. Zatímco běžné mezické druhy se vyskytovaly podél celého gradientu, lokálně vzácné druhy výrazně preferovaly lokality s nízkým sytrostním doplňkem. Výsledky naší studie tak ukázaly, že krajinná variabilita sytrostního doplňku je řízena především teplotou.

Modelování Lesního Mikroklimatu

Podrost listnatého lesa představuje jemnozrnnou mosaiku teplejších a chladnějších míst. Výskyt různých druhů rostlin v podrostu lesa tuto mosaiku citlivě odráží a botanik zkoumající zákonitosti rozšíření rostlin proto potřebuje podrobné informace o lesním mikroklimatu.

Zkoumali jsme, jak variabilita vlhkosti půdy ovlivňuje denní rozdíly teplot mezi vnějším prostředím a vnitřkem lesa. K našemu výzkumu jsme využili podrobná data o teplotě a vlhkosti půdy která jsme naměřily během čtyř klimaticky odlišných letních sezón v listnatých lesích střední Evropy. Denní maximální teploty v podrostu lesa byly v průměru o 2 °C nižší než teploty naměřené mimo les. Tlumení maximálních teplot v podrostu bylo účinnější při vyšší vlhkosti půdy a rozdíly byly citlivější na vlhkost půdy na stanovištích se suššími půdami a na osluněných svazích s jižní orientací. S postupující klimatickou změnou tedy můžeme předpokládat výrazné omezení schopnosti lesa tlumit maximální teploty v důsledku rostoucího nedostatku půdní vody. To pravděpododobně povede také ke změnám v druhovém složení a rozšíření lesních rostlin.

V naší studii jsme využili podrobná měření vzdušných a půdních teplot v Českém Krasu a srovnali jsme tři kontrastní způsoby získání podrobných dat o struktuře stromového patra z hlediska jejich úspěšnosti při podrobném modelování lesního mikroklimatu. Kromě klasického přístupu založeného na měření korunového zápoje a výšky porostu přímo v terénu jsme poprvé srovnali data laserového skenování (LiDAR) a fotogrammetrie (SfM) získané pomocí dronů. Zjistili jsme, že obě metody dálkového průzkumu země dokážou nahradit terénní měření struktury lesa, a že výrazně levnější fotogrametrická SfM metoda dokáže poskytnout údaje o struktuře lesa srovnatelné s dražším laserovým skenováním.

Čtěte také: Stav ohrožení: Aktivní útočník

Historický Vývoj a Rozšíření Archeofytů

Významnou část české flóry tvoří tzv. archeofyty - rostliny, které se rozšířily s přispěním člověka v době před rokem 1492 (objevení Ameriky). Studie propojuje obsáhlé databáze o výskytu rostlin v ČR (PLADIAS) a archeologické nálezové databáze pro Čechy a Moravu. I přes značný vliv současného využití krajiny je vyšší zastoupení archeofytů v oblastech s vyšší intenzitou pravěkého osídlení stále patrné. Navzdory tomu je velikost současného areálu jednotlivých druhů řízena zejména jejich ekologickými nároky a nikoliv dobou od zavlečení.

Nové Technologie pro Měření Mikroklimatu

S rostoucí dostupností zařízení pro automatický záznam mikroklimatu došlo k masivnímu rozšíření jejich využívání. Díky neustále se zmenšujícím rozměrům mikroklimatických čidel, rostoucí výdrže baterií a paměťové kapacity je tak možné podrobně měřit mikroklima i na obtížně dostupných místech. Tato technologická revoluce s sebou však nese nejen velký potenciál pro získání nových poznatků, ale také nové výzvy jako jsou správa obrovského množství dat a různorodé metody jejich zpracování.

myClim knihovna umožňuje načítání, zpracování, kalibraci, vizualizaci a vyhodnocování mikroklimatických dat v prostředí populárního skriptovacího jazyka R. Kromě významného zjednodušení práce s velkým objemem mikroklimatických dat nabízí myClim standardizované výpočty ekologicky relevantních proměnných, jejich agregaci a export. Tato harmonizace a standardizace výrazně zvyšuje porovnatelnost výsledků napříč mikroklimatickými studiemi a tím i efektivnější syntézy mikroklimatických dat v globálním měřítku.

Po deseti letech intenzivního vývoje a testování jsme publikovali oficiální popis mikroklimatického čidla TMS. Čidlo TMS umožňuje dlouhodobé měření vzdušné, povrchové a půdní teploty a půdní vlhkosti přímo v podmínkách, které zažívá řada rostlin a živočichů.

Databáze Mechorostů a Lišejníků (DaLiBor)

Většina údajů o výskytu mechorostů a lišejníků z ČR doposud nebyla převedena do jednotného formátu ani shromážděna v centrální databázi. DaLiBor je nástrojem pro standardizaci, validaci, editaci a sdílení nálezových dat pod licencí Creative Commons license (CC-BY-SA). K začátku roku 2023 bylo v databázi 662 610 údajů, konkrétně 506 578 (76 %) záznamů o mechorostech a 156 032 (24 %) záznamů o lišejnících. Data z DaLiBor potvrzují význam chráněných územích, kde byla zjištěna nejvyšší diverzita mechorostů a lišejníků v ČR. Na úrovni biotopu byl nejvyšší počet údajů, a to včetně druhů z Červeného seznamu, zaznamenán v přirozených bučinách a hospodářských jehličnatých lesích. Ne úrovni substrátu byl pro mechorosty i lišejníky nejdůležitější buk lesní (Fagus sylvatica); strom s nejvyšším počtem zaznamenaných druhů. Díky standardizovaným datům z DaliBor jsme vytvořili mapy pravděpodobností výskytu vhodných habitatů vybraných ohrožených druhů.

Čtěte také: Účinné přípravky na odpady

Obnova Lesních Porostů po Narušení Lýkožroutem

V poslední době narůstá četnost rozsáhlých a intenzivních narušení (disturbancí) lesních porostů zejména v jehličnatých porostech severní polokoule. I přes intenzivní výzkum stále postrádáme studie, které by dokázaly rozklíčovat jednotlivé obnovné procesy a podpořily tak rozhodování lesníků, kteří jsou odpovědni za jejich obnovu po disturbanci. My jsme sledovali osud více jak 2500 jedinců zmlazení 12 let po velkém narušení lýkožroutem smrkovým, který způsobil odumření stromového patra ve smrkových porostech v jihovýchodním Německu. Naše výsledky překvapivě ukázaly, že největší množství zmlazení se uchytilo právě v průběhu tříletého odumírání stromového patra způsobeného žírem lýkožrouta. Naše studie upozornila na klíčový význam této opomíjené kohorty zmlazení pro obnovu napadeného porostu. Překvapivě byla tato klíčová kohorta zmlazení dosud přehlížena a obecně se soudilo, že klíčovou roli mají jedinci etablovaní již před disturbancí (tzv. advance regeneration). Naše výsledky také odhalily, že často pozorované rozdíly v obnově stromů na různých mikrostanovištích jsou způsobeny diferencovanou mortalitou semenáčků, nikoliv rozdílnou rychlostí jejich růstu.

tags: #aktivní #vazba #geoekologie

Oblíbené příspěvky:

• Divoké kempování v Rumunsku
• Podrobnosti o výpotku a ucpaném odpadu
• Zdraví z přírody - recenze
• Odstranění autovraků Slušovice a okolí
• Co znamená Stav Ohrožení?