Odpadové hospodářství je jedním z klíčových témat, které ovlivňuje nejen životní prostředí, ale i kvalitu života nás všech. Statistiky jasně ukazují, že třídění a recyklace odpadu není už jen „zelený luxus“, ale nutnost pro ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj.
V roce 2023 dosáhla celková produkce všech druhů odpadů v České republice 38 milionů tun. V porovnání s rokem 2022 to znamená pokles o 1 milion tun. Z tohoto množství činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 494 kg všech odpadů. Ze všech druhů odpadů jich bylo 87 % využito, z toho 84 % materiálově a 3 % energeticky.
Podstatnou složkou je komunální odpad, kterého obyvatelé vyprodukovali 5,8 milionu tun. Na jednoho občana České republiky tak připadá 537 kilogramů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů se stále drží na 15 %.
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo ověřená data z odpadového hospodářství za rok 2023. „Dobrá zpráva je, že u komunálního odpadu se daří zvyšovat míra třídění a snižovat podíl odpadů z domácností, které končí na skládkách. Díky recyklaci a energetickému využití se množství komunálních odpadů ukládaných na skládku meziročně od roku 2022 snížilo o více než 180 tisíc tun. Právě proto prosazujeme kroky, které třídění a recyklaci pomohou. Posilujeme efektivní sběr komunálních odpadů a recyklační infrastrukturu, také podporujeme předcházení odpadům například v re-use centrech a od začátku roku platí povinné třídění textilního odpadu. Aktuálně máme ve Sněmově návrh zákona o obalech, který zavádí zálohování nápojových obalů,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, což představuje nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito. Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů, zatímco v roce 2022 to bylo 45 %, což znamená meziroční pokles o tři procentní body.
Čtěte také: Zdravotnictví a ekologie
V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:
Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj - navýšil plnění cíle o 4,6 %.
Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.
V roce 2020 vyprodukovaly země Evropské unie celkem 6,95 milionu tun textilního odpadu. To znamená, že na každého obyvatele EU připadalo přibližně 16 kilogramů textilního odpadu ročně. Z této obrovské hmoty se pouze 27 % znovu využilo nebo recyklovalo, zatímco zbylých 73 % textilního odpadu skončilo na skládkách nebo ve spalovnách.
Pro lepší představu: jedna tuna textilu odpovídá přibližně 6 666 tričkům (počítáno podle váhy jednoho trička cca 150 gramů). Celkových 6,95 milionu tun tedy znamená zhruba 46 miliard triček, která evropský trh „vyprodukoval“ jako odpad.
Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních
Plast je materiál, jehož doba rozkladu v přírodě je extrémně dlouhá a velmi záleží na konkrétním typu. Například igelitové sáčky se rozkládají přibližně 25 let, plastové kelímky 70 let a PET lahve dokonce až 100 let. Některé plasty, jako například polystyren, mohou podle odborných zdrojů vydržet v přírodě i desetitisíce let.
Tato skutečnost zdůrazňuje nezbytnost správného nakládání s plastovým odpadem a jeho recyklace, která nejenže šetří přírodní zdroje, ale také snižuje negativní dopady na životní prostředí.
V České republice pravidelně třídí odpad už 75 % obyvatel, což je o 2 % více než v předchozím roce. Průměrný Čech vytřídí ročně kolem 78 kilogramů odpadu, což ukazuje na rostoucí zájem o ekologii a udržitelnost.
Od roku 2000 se počet aktivních třídičů zvýšil o 35 %, a to je skvělá zpráva! ČR se podle Eurostatu drží mezi evropskou špičkou v recyklaci obalových materiálů. Loni domácnosti vytřídily v průměru:
K tomu připočtěme dalších 17,1 kg kovů a přes 1,8 kg papíru odevzdaných do výkupen.
Čtěte také: Udržitelnost a McDonald's: Třídění odpadu
Díky recyklaci obalových materiálů se v České republice ročně ušetří obrovské množství vody - v roce 2024 to bylo přes 422 milionů metrů krychlových.
V Česku je nyní rozmístěno více než milion barevných nádob na tříděný odpad.
Výroba a následné vyřazení výrobků, například elektroniky, také znamená obrovské množství odpadů. Například u 2,5 kg těžkého laptopu vzniká při těžbě a zpracování asi 9 tun odpadů.
Česká republika ročně vyprodukuje přes 7,5 milionu kusů odpadních pneumatik, což odpovídá více než 70 tisícům tunám odpadu.
ČTK informuje o aktuální statistice Autorizované obalové společnosti EKO-KOM ze které vyplývá, že výrobci loni na trh v ČR uvedli o 4 % více obalů . Češi pak vytřídili v průměru 88,2 kilogramu odpadů každý. Firmy v ČR uvedly loni na tuzemský trh více obalů. Častěji jsme se ale mohli opět setkat s těmi opakovaně použitelnými, těch jednorázových se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci 77 % (↗ +2 %) a k energetickému využití 12 % (↗ +1 %). Nejvyšší míra recyklace byla dosažena tradičně u papíru, který lze recyklovat bez problému.
Na tom všem měli velkou zásluhu obyvatelé ČR, hlavně těch 75 %, kteří odpad třídí pravidelně. A v roce 2024 zase zvedli laťku o pořádný kus! Pro třídění odpadů jsou v ČR velmi dobré podmínky, v celé ČR je rozmístěno již přes milion barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad a průměrná docházková vzdálenost k nim byla loni jen 91 metrů.
Kromě známých barevných kontejnerů na ulicích fungují v některých obcích pytlové sběry nebo tzv. door to door systémy, kdy lidé třídí své odpady do menších nádob přímo u svých domů. EKO-KOM ve spolupráci se svozovými firmami a zapojenými obcemi a městy v Systému pokračoval i v roce 2024 na zahušťování a zkvalitňování sběrné sítě pro třídění na území ČR.
Systém třídění a recyklace obalů je jako součást obecních systémů v ČR dlouhodobě spolufinancován z poplatků firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Na konci roku 2024 bylo do systému zapojeno 21 344 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží.
Na přelomu druhého a třetího čtvrtletí roku 2024 dosáhl počet nádob určených ke sběru tříděného papíru, plastů, skla, nápojového kartonu a kovů 1 milionu kusů. Vyplývá to z údajů AOS EKO-KOM, která čtyřikrát ročně sbírá data o sběrné síti od téměř všech obcí v České republice.
Zatímco v roce 2002, kdy se data o počtech a typech sběrných prostředků začala systematicky sbírat, bylo v obcích instalováno na veřejných místech 91 tisíc kontejnerů, v polovině letošního roku dosáhl jejich počet 348 tisíc. Dalších 650 tisíc kontejnerů je určeno pro jednotlivé domy nebo domácnosti v režimu sběru tzv. door-to-door (v terminologii AOS jsou označeny jako „kontejnery individuální“).
Z Grafu 1 je patrné, že v posledních letech dochází k rozšiřování sběrné sítě zejména prostřednictvím individuálních nádob, čímž dochází k dalšímu významnému zahuštění sběrné sítě. Důvod je prostý, čím hustší síť stanovišť nádob v obci je, tím kratší vzdálenost musí občané ujít a tím pádem je pro ně třídění pohodlnější. Je prokázáno, že čím blíže to mají lidí ke kontejnerům, tím více třídí.
Individuální nádoby pro třídění jsou využívané způsobem, kdy občané nemusí chodit ke stanovištím nádob ve veřejném prostoru a mohou třídit do nádob umístěných na svém pozemku. Specifickým případem individuálního sběru jsou tzv. pytlové sběry, kdy občané v domácnostech ukládají tříděné odpady nikoliv do nádob ale do pytlů. Počty pytlů se však do celkového počtu nádob nepočítají (v 2. čtvrtletí roku 2024 jich byly svezeny téměř 2 miliony).
Graf 1 sice ukazuje celkový počet kontejnerů dle hlavních komodit, jež se do nich sbírají, to však nevypovídá o skutečném počtu nádob, do nichž je možné třídit jednotlivé komodity. V posledních letech se totiž velmi rozšiřují tzv. multikomoditní sběry umožňující shromažďovat více různých komodit do jedné nádoby. Pravděpodobně nejrozšířenější multikomoditou je společný sběr plastu, nápojového kartonu a kovu.
Pod pojmem nádoba na tříděný odpad je potřeba si představit širokou paletu rozličných typů kontejnerů lišících se velikostí a objemem. Pro obsluhu kontejnerů se spodním výsypem (tzv. zvonů) je potřeba speciální vozidlo s hydraulickou rukou, které dokáže kontejner zvednout do výšky nad korbu a pomocí dvou háků nebo speciálního adaptéru nádobu otevřít a vysypat obsah na korbu svozového vozidla.
Jak je z předchozích map patrné, sběr tříděných odpadů prostřednictvím nádob či individuálních nádob je rozšířen téměř ve všech obcích ČR. Pouze 18 obcí (v nichž žije celkem cca 18 tis. obyvatel) nedisponuje vůbec žádnými kontejnery a využívá jen jiné způsoby sběru, zejména pytlový sběr nebo sběrné dvory a výkupny či školní a mobilní sběry. Dále pak tři obce disponují pouze individuálními nádobami, aniž by měly rozmístěny nádoby na veřejných prostranstvích.
Ačkoli se může na první pohled zdát, že nádob na třídění odpadu je již v Česku dostatečné množství, další rozšiřování sběrné sítě nás ještě čeká. Nová evropská legislativa požaduje další zvýšení míry recyklace komunálních odpadů, a to nejen obalových. Ačkoli je plánováno zavedení zálohových sběrů některých vybraných plastových a kovových obalů, třídit a následně recyklovat, bude nutné ve vysoké míře také zbylé obalové odpady, o jejichž zálohování se neuvažuje.
V Česku existují místa, kde je vhodné doplnit další kontejnery, popelnice nebo odpadkové koše na třídění odpadu. V některých případech však stačí stávající sběrnou síť pouze optimalizovat a sběrné prostředky lépe v ulicích rozmístit. Třeba i s tím mohou pomoci tzv. optimalizační studie, na něž EKO-KOM i v r.
Tři čtvrtiny obyvatel ČR se aktivně zapojují do systému třídění odpadu. Díky jejich úsilí a rozsáhlé síti sběrných nádob se ročně podaří vytřídit přes milion tun obalového odpadu. Podle aktuálně auditovaných statistik autorizované obalové společnosti EKO-KOM bylo v loňském roce v ČR vytříděno a předáno k recyklaci a dalšímu využití rekordní množství obalových odpadů.
Z nových dat mimo jiné také vyplývá, že obyvatelé ČR stále více chápou, že třídění odpadů není jen nějaká povinnost nebo trend, ale že je to přirozená součást našeho každodenního života. Pro většinu z nás je třídění stejně běžným návykem jako třeba ranní káva nebo čištění zubů.
Výrobci a prodejci na tuzemský trh uvedli o 4 % více obalů než v předchozím roce. Díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR se však podařilo větší část těchto obalů vytřídit a znovu využít. Tento pozitivní trend podporuje i rozsáhlá sběrná síť, která na konci roku 2024 zahrnovala více než 1 061 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad.
Pro porovnání - v roce 2023 vytřídil každý z nás průměrně 75,6 kg odpadu. Meziročně jsme tak vytřídili o 12,6 kg odpadu více! Infografika o třídění a recyklaci odpadu v ČR v roce 2024 přináší data za uplynulý rok - meziročně jsme vytřídili více odpadu o 12,6 kg. Nejvyšší míra recyklace byla dosažena u papíru a lepenky, a to neuvěřitelných 99 %. Například míra recyklace u železa dosahuje v ČR 89 %! Právě třídění a recyklace kovů dává smysl, protože je lze recyklovat donekonečna. Papírové obaly si i v loňském roce udržely prvenství nejen v množství vytříděného odpadu, ale i v celkovém využití - součet recyklace a energetického využití dosáhl až 105 %.
A přijde vám zvláštní, jak je možné překročit hranici 100 %? Jedním z nich je nesplnění povinnosti zpětného odběru obchodních obalů ze strany některých firem, které uvádějí, že plní své zákonné povinnosti individuálně. Dalším faktorem jsou obaly dovezené spotřebiteli ze zahraničí, ať už osobně, nebo nákupy prostřednictvím e-shopů. Zejména zahraniční internetové obchody často nejsou registrovány v našem systému zajišťujícím likvidaci obalových odpadů, a jejich obaly tak unikají oficiální evidenci.
Díky třídění a následnému materiálovému či energetickému využití obalových odpadů nemuselo být do ovzduší uvolněno 1 057 000 tun emisí CO₂ekv. Díky třídění a recyklaci obalových odpadů šetříme také 422 mil. m3 vody - odhadem takový objem vody pojmou dohromady vodní nádrže Lipno a Vranov. A co to znamená v praxi? Díky třídění a nahrazování primárních surovin druhotnými při výrobě nových obalů a výrobků se nám podařilo uchránit přibližně 30 km2 přírody.
Za všemi těmito čísly se skrývá mnohem víc než úspora energie. Jde o snížení znečištění ovzduší, zdravější krajinu a ochranu biodiverzity. A právě díky vám a našemu společnému třídění odpadu se daří dosahovat v oblasti třídění a recyklace odpadu stále lepších výsledků.
Následující tabulka shrnuje množství odpadu vytříděného v České republice:
| Druh Odpadu | Množství Vytříděného Odpadu |
|---|---|
| Papír | 52,5 kg/osoba |
| Plasty | 38,9 kg/osoba |
| Kovy | 65,6 kg/osoba |
| Sklo | 31,8 kg/osoba |
tags: #aktuality #třídění #odpadu #Česká #republika