Aktuality ve zdravotnictví a ekologii v České republice

04.03.2026

27. února Ministerstvo životního prostředí spouští v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace nový finanční nástroj nazvaný Regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití.

Podpora se bude poskytovat formou kombinace bezúročného úvěru a dotace a je určena pro projekty v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Obcím a dalším aktérům v uhelných regionech pomůže proměnit nevyužívané areály na komunitní a kulturní centra, školy, zdravotnická zařízení, centra sociálních služeb či kvalitní veřejná prostranství.

Nový finanční nástroj, který MŽP připravilo spolu se Státním fondem životního prostředí ČR, pomůže obcím a městům tento stav postupně změnit.

„Chceme vracet život do míst, která byla dlouhé roky symbolem útlumu. Podpora kombinuje dotaci a bezúročný úvěr, což umožní realizovat i větší projekty s významným dopadem na místní komunity. Naším cílem je dát těmto místům nový smysl a pomoci obcím v uhelných regionech vytvářet kvalitní prostředí pro život,“ říká ministr životního prostředí Igor Červený.

Čtěte také: Novinky v recyklaci odpadu

Podpora se vztahuje primárně na projekty s veřejným přínosem, například v oblasti občanské vybavenosti, zdravotnictví, škol a školských zařízení nebo kulturních a komunitních center, které by bez této formy podpory nebyly ekonomicky realizovatelné.

Pokrýt může 80 až 100 % způsobilých výdajů.

Maximální výše těchto výdajů na jeden projekt činí 300 milionů korun v Ústeckém kraji a 100 milionů korun v kraji Karlovarském.

Prostředky spravuje a žádosti o podporu administruje Státní fond životního prostředí ČR.

Jak bude finanční nástroj vypadat, upřesňuje Petr Valdman, ředitel SFŽP ČR: „Finanční nástroj je nastaven jako kombinace přímé dotační podpory ve výši 36 až 45 % z celkových způsobilých výdajů a výhodné půjčky pokrývající 44 až 55 % způsobilých výdajů. Půjčka je bezúročná, neobsahuje žádné dodatečné poplatky, má splatnost až 10 let a možnost odkladu splácení až o 2 roky.“

Čtěte také: Co patří mezi nebezpečný odpad ve zdravotnictví?

Příjem žádostí probíhá prostřednictvím portálu AIS SFŽP ČR na webu zadosti.sfzp.cz od 12. března do 30. října 2026, přičemž celková alokace je rozdělena v poměru 1,2 miliardy korun pro Ústecký kraj a 350 milionů korun pro kraj Karlovarský.

O finanční prostředky se může ucházet široký okruh veřejných subjektů, jako jsou obce, města, příspěvkové organizace a pro vybrané aktivity také obchodní společnosti a družstva.

„Tento finanční nástroj posune proměnu regionů dál tím, že pomůže měnit dlouhodobě zanedbaná místa na funkční, živé a kvalitní prostředí.

Nakolik má oblast zdravotnictví obecně vliv na životní prostředí? Dopady na životní prostředí jsou určitě srovnatelné s celou řadou jiných oborů, jen ve zdravotnictví ten vliv není tak patrný na první pohled.

Vliv to však bude určitě obrovský, stačí se zaměřit třeba jen na transport pacientů, personálu nebo zdravotnického materiálu, zdravotnických výrobků a surovin pro výrobu léčiv.

Čtěte také: Nakládání s odpady ve zdravotnictví - metodika

Plastový odpad se stává čím dál tím větší hrozbou pro planetu.

Pětadvacet procent veškerého odpadu vyprodukovaného nemocnicemi představují právě plasty…

Opravdu je zdravotnictví tak závislé na plastových produktech? Plasty začaly hrát významnou roli ve zdravotnictví někdy zhruba před sto lety, kdy se poprvé dostaly do zdravotnictví např. ve formě hadiček, kanyl apod.

Tehdy byly samozřejmě obrovským přínosem například kontejnery a jednorázové prostředky, týkalo se to ale i otázky balení léčiv.

Z odborného pohledu je opravdu třeba přiznat, že plasty přinesly obrovský pokrok v medicíně, i co se týče výkonů a pacientů.

Díky plastům jsme odstranili spoustu hrozeb, obrovsky zvýšili bezpečnost pacientů i zdravotnického personálu, vylepšili prevenci, zkrátka celkově zlepšili zdravotní péči.

Jenže to samozřejmě vede k tomu, že se plasty dnes stávají obrovským problémem.

A je to otázka nalezení rovnováhy. Zdravotnictví na plastech závislé prostě je, to je fakt.

Na druhou stranu plasty se neustále inovují a umožňují dál zkvalitňovat péči.

Jaký další odpad vznikající ve zdravotnictví ještě představuje ekologické riziko? Největším rizikem jsou chemikálie.

Každé léčivo znamená několik chemických substancí, které zatěžují životní prostředí.

Ať už v počátcích, při výrobě, kdy vzniká celá řada odpadů, nebo ve formě nespotřebovaných hotových léčiv.

Z praxe víme, že ačkoliv by lidé měli nevyužité léky vracet do lékáren, velké množství z nich končí v komunálním odpadu nebo nedej bože rovnou ve výlevkách v domácnostech.

A tím pádem se pak chemikálie i přes čističky odpadních vod dostávají dál do řek a moří.

Také náš metabolismus vlastně léčivo nějakým způsobem zpracovává a pak vylučuje a tyto metabolity se pak dostanou také do kanalizace a vodních toků.

Zdravotnictví produkuje celou řadu dalšího znečištění.

Nemocnice jsou obrovská zařízení, spotřebují velké množství energie, produkují odpad apod.

Tato fakta ale neznamenají, že bychom měli omezovat zdravotní péči.

Je spíš nutné se zabývat tím, jak věci dělat ekologičtěji a lépe.

Který obor ve zdravotnictví podle vás může představovat největší hrozbu pro životní prostředí? Například oblast chirurgie bude v tomto ohledu nejspíš poměrně vstřícná - kvalitní nerezové nástroje, vstřebatelná šicí vlákna apod…

Tak to je asi velmi těžké říci, ještě jsem se nesetkal se studií, která by se na takovouto otázku konkrétně zaměřovala.

Když jste však zmínila instrumentária - tak ano, ta jsou nerezová, ale je třeba si uvědomit, že po každé operaci dochází k jejich čištění, dezinfekci, sterilizaci…

A to vše opět za využití chemikálií, takže ani tento proces není bez nějaké negativní stopy.

Samotná sterilizace nástrojů je navíc energeticky extrémně náročný proces.

Musíme si uvědomit, že k ní potřebujeme opravdu hodně tepla, to musíme nějak vyrobit atd.

A už se zase dostáváme k otázce uhlíkové stopy a energetickému mixu.

Pokud bych ale měl zmínit konkrétní obor, bude to onkologie.

V té využíváme velmi agresivní a nebezpečné látky.

Jenže ty přinášejí zdraví a zachrání miliony lidí.

Každý den jsou opravdu miliony lidí po celém světě léčeny těmito progresivními léky, které nám umožňují žít kvalitní život a dožívat se vysokého věku.

Obecně je zátěž životního prostředí ze strany zdravotnictví velmi těžké soudit.

Z pohledu lékaře totiž bude vždy vítězit přínos pro pacienta.

Negativní dopad na životní prostředí je plně vyvážen přínosem pro konkrétní lidi a jejich zdraví.

Také se na to můžeme podívat jinak.

Mluvili jsme o nebezpečných plastech, ale víte, že ty nám zase umožňují, aby se škodlivá cytostatika nedostala tam, kam nemají?

Vždy ale existuje prostor ke zlepšení.

tags: #aktuality #ve #zdravotnictví #a #ekologii