Aktuální ekologické katastrofy

Analýza dlouhodobých trendů v meteorologických údajích ve spojení s pojistně-matematickými a socioekonomickými údaji ukazuje, že rizika spojená s nepříznivým počasím se mění. „Statistikám škod v první polovině roku opět dominovaly katastrofy způsobené počasím, zejména v Severní Americe. Je velmi pravděpodobné, že v tomto vývoji hraje roli změna klimatu.

Globální škody a ztráty

Celkové globální škody v první polovině roku 2024 činily 120 miliard USD a byly nižší než v předchozím roce (140 miliard USD). Rok 2023 se však vyznačoval velmi vysokými škodami v důsledku silného zemětřesení v Turecku a Sýrii. V dlouhodobějším srovnání nicméně souhrnné ztráty v první polovině roku 2024 výrazně převyšovaly pololetní průměry za posledních 10 a případně i 30 let. Pojištěné ztráty byly mírně nad úrovní předchozího roku ve výši 60 miliard USD a výrazně nad průměrnými hodnotami posledních 10 a 30 let (po očištění o inflaci se vyšplhaly na 37 miliard USD, resp. 24 miliard USD).

Přírodní katastrofy v první polovině roku 2024

Nejnákladnější přírodní katastrofou v prvním pololetí bylo zemětřesení v Japonsku na Nový rok. Otřáslo západním pobřežím Japonska poblíž poloostrova Noto a mělo sílu 7,5 stupně. Zřítila se řada budov a tisíce lidí zůstaly několik týdnů bez elektřiny a vody. O život přišlo více než 200 lidí.

Série silných bouřek zvýšila v první polovině roku počet škod v USA. Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) zaznamenal v období od ledna do června 2024 přibližně 1 250 tornád, což je výrazně více než dlouhodobý průměr (820). První polovina roku 2024 byla zatím čtvrtým nejdražším rokem, co se týče ztrát způsobených silnými bouřkami v USA, s celkovými ztrátami ve výši 45 miliard USD, z čehož více než 34 miliard USD bylo kryto pojištěním.

Globální teploty a extrémní počasí

Od ledna do června 2024 byla průměrná globální teplota přibližně o 1,5 °C vyšší než v předindustriálním referenčním období. Vědci zdůrazňují, že jeden rok nad 1,5 °C neznamená ještě překročení pařížských klimatických cílů. Trend vývoje teploty však nadále směřuje vzhůru. Například ve velké části Saúdské Arábie byly v polovině června naměřeny teploty přesahující 50 °C, zatímco v indickém Dillí byly v květnu zaznamenány rekordní hodnoty 49,9 °C.

Čtěte také: Občanská společnost: Současná rizika

Vlny veder a sucha vedou nejen k nárůstu počtu úmrtí na úpal, ale napomáhají také vzniku lesních požárů. V Texasu spálil největší lesní požár v historii tohoto amerického státu plochu o rozloze více než 400 000 hektarů, což zhruba odpovídá rozloze španělského ostrova Mallorca. V květnu vypukly nezvykle brzy obrovské požáry na západě Kanady a tisíce lidí byly evakuovány.

Hurikánová sezóna

V severním Atlantiku se stále objevují náznaky silné hurikánové sezóny. Klimatické změny hrají rozhodující roli v tom, že teploty vody jsou obzvláště vysoké, což znamená, že je k dispozici velké množství energie pro vznik hurikánů. Pravděpodobnost výskytu bouří však ovlivňuje také přirozený cyklus ENSO (El Nino / Jižní oscilace). Loňský rok se vyznačoval podmínkami El Nino, které mají tendenci tlumit vznik hurikánů. Přesto se díky 20 pojmenovaným bouřím v roce 2023 jednalo o čtvrtou nejaktivnější hurikánovou sezónu doposud. V letošním roce tlumivý účinek jevu El Nino chybí. Navíc velmi vysoké teploty vody v severním Atlantiku podporují vznik hurikánů. Teplota povrchu moře zůstává na rekordní úrovni a je o 0,5 °C až 1,0 °C vyšší než třicetiletý průměr. Oba faktory dohromady by tedy mohly hurikánům v severním Atlantiku přát.

„Měnící se statistické údaje o počasí vysílají stále jasnější signály. Mnohé z nedávných rekordů lze jen stěží vysvětlit bez změny klimatu.

Další ekologické katastrofy

• Zemětřesení o síle kolem 5,1 stupně zasáhlo v pondělí ráno oblast města Sisak ve střední části Chorvatska. Způsobilo materiální škody, žádní zranění lidé nejsou hlášeni.
• Během australských požárů na přelomu roku 2019 a 2020 přišly o život asi tři miliardy zvířat, ukázala první hloubková analýza této události, o které informoval deník The Guardian. Téměř tři tisíce hektarů stěžejního habitatu koal lehly popelem během devastujícím požáru na pobřeží australského státu New South Wales. Požár byl založen úderem blesku do vyprahlé země. Ochránci zvířat se domnívají, že při něm zahynulo až 350 koal. Po přeživších pátrají speciální jednotky. Zatím se jich sedm podařilo dostat do koalí nemocnice v Port Macquarie.
• Následky zemětřesení v jihovýchodní Asii z 28. března 2025 budou tragické. Mělo sílu 7,7 M, následovalo několik dalších otřesů, nejsilnější s 6,7 M. V Myanmaru je potvrzeno už přes tisíc obětí a čísla jistě nejsou konečná.

Nejtragičtější přírodní katastrofy od roku 1900

Od počátku 20. století se odehrála řada ničivých přírodních katastrof - zemětřesení, povodní, tropických cyklónů, cunami a dalších - které si vyžádaly obrovské ztráty na životech. Níže je představeno deset nejhorších z nich, seřazených podle odhadovaného počtu obětí.

Počty obětí jsou hrubé odhady. U některých událostí existují velmi rozdílné údaje v různých zdrojích - například u zemětřesení na Haiti se oficiální vládní odhad vyšplhal až k 316 tisícům mrtvých, zatímco některé analýzy uvádějí kolem 160 tisíc. V tabulce a popisu uvádíme vždy zhruba nejčastěji citované hodnoty.

Čtěte také: Aktuální stav ovzduší

1. Povodně v Číně (1931)

V létě roku 1931 postihla centrální a východní Čínu série katastrofálních povodní. Extrémně silné monzunové deště, umocněné i tajícím sněhem z hor způsobily rozsáhlé přelití řek Jang-c’-ťiang, Chuang-che a dalších toků. Záplavy zasáhly obrovské území - přibližně 180 000 km², což je plocha dvakrát větší než Portugalsko, bylo pod vodou a velká města jako Wuhan a Nanking byla zaplavena.

Katastrofa si vyžádala odhadem kolem 3,7 milionu lidských životů, což z ní činí zřejmě největší přírodní katastrofu zaznamenanou ve světové historii. Dalších zhruba 40 milionů lidí přišlo o domovy a následné epidemie nemocí (cholery, malárie apod.) a hladomor výrazně zvýšily počet obětí.

2. Cyklón Bhola (1970)

V noci z 12. na 13. listopadu 1970 zasáhl tehdejší východní Pákistán (dnešní Bangladéš) ničivý tropický cyklón Bhola. Přestože šlo „jen“ o cyklón kategorie 3 (max. rychlost větru cca 185 km/h), jeho ničivost způsobila zejména mohutná bouřlivá vlna, která zaplavila hustě obydlenou nížinnou deltu Gangy a Brahmaputry.

Zaplavení ostrovů a pobřežních oblastí vedlo k masivním ztrátám na životech - odhady hovoří o 300 až 500 tisících mrtvých, což z Bhola činí nejsmrtelnější tropický cyklón historie. Mnoho obětí bylo z řad vesničanů, které povodňová vlna zastihla ve spánku.

3. Zemětřesení Haiti (2010)

Dne 12. ledna 2010 postihlo karibský stát Haiti ničivé zemětřesení o magnitudu 7,0. Epicentrum bylo jen 25 km od centra hustě obydleného hlavního města Port-au-Prince, takže účinky byly katastrofální.

Čtěte také: Hostivařský požár: Jaké je ovzduší?

Otřesy zničily většinu městské zástavby - až 80 % budov v oblasti hlavního města se zřítilo či bylo vážně poškozeno. Mezi zbořenými stavbami byly i klíčové objekty jako prezidentský palác, katedrála, nemocnice a školy. V důsledku zřícení budov a následného nedostatku lékařské péče zahynulo podle odhadů přes 220 tisíc lidí (haitská vláda později uváděla až 316 000 obětí). Další statisíce obyvatel utrpěly zranění a asi 1,5 milionu lidí zůstalo bez přístřeší. Jedná se o nejhorší zemětřesení v novodobé historii západní polokoule.

4. Zemětřesení v Chaj-jüan (1920)

Dne 16. prosince 1920 došlo v severozápadní Číně (provincie Ningxia, oblast Chaj-jüan) k mimořádně silnému zemětřesení, kterému se přezdívá také Velké gansuské zemětřesení. Odhady magnituda se pohybují okolo 8,5.

Otřesy zcela zničily většinu měst a vesnic v okolí - například v městech Longde a Huining se údajně zřítily takřka všechny domy. Katastrofu ještě zhoršily rozsáhlé sesuvy půdy a fakt, že oblast zasáhla krutá zima a stovky následných otřesů, které komplikovaly záchranné práce a odrazovaly přeživší od návratu do trvalých obydlí.

5. Zemětřesení v Tchang-šanu (1976)

Dne 28. července 1976 zasáhlo čínské průmyslové město Tchang-šan v provincii Che-pej silné zemětřesení o magnitudu zhruba 7,6-7,8. K úderu došlo časně ráno ve 3:42 místního času, kdy většina z 1 milionu obyvatel spala. Během několika desítek vteřin bylo město prakticky zničeno - 85 % budov se zřítilo nebo stalo neobyvatelnými.

Zemřelo nejméně 242 tisíc lidí (oficiální údaj), avšak některé zdroje naznačují, že skutečný počet mohl být i vyšší. Téhož dne zasáhl oblast ještě silný následný otřes o magnitudu 7,1, který zkázu dále dovršil.

6. Tajfun Nina a kolaps přehrady Banqiao (1975)

Na počátku srpna 1975 zasáhl střední Čínu tajfun Nina, který přinesl mimořádné srážky. Během pouhých tří dnů napadlo v provincii Che-nan přes 1000 mm deště, což byla dvouroční dávka srážek během 24 hodin.

Tak extrémní lijáky vedly k přetečení a protržení přehrad - postupně selhalo 62 přehrad včetně velké přehrady Banqiao na řece Žu. Vlna vody vysoká až deset metrů se přehnala údolím a smetla vše na své cestě. Záplavová katastrofa zničila celé vesnice a města pod přehradou.

7. Zemětřesení a cunami v Indickém oceánu (2004)

Ráno 26. prosince 2004 došlo u pobřeží indonéského ostrova Sumatra k velmi silnému podmořskému zemětřesení o magnitudu 9,1. To vyvolalo obří mořské cunami, které během několika desítek minut zasáhlo pobřeží čtrnácti zemí kolem Indického oceánu v Asii a Africe. Vlna se místy zvedla až do výšky kolem 15-30 metrů a při dopadu na pobřeží devastovala celé oblasti do vnitrozemí. Nejvíce postižen byl indonéský region Aceh (severní Sumatra), dále pobřeží Srí Lanky, Indie (stát Tamilnádu, souostroví Andamany) a Thajska.

Tragédie měla globální rozměr - zahynulo při ní zhruba 230 tisíc lidí a statisíce dalších byly zraněny či přišly o domovy. Tato událost vstoupila do dějin jako nejhorší cunami a vůbec nejhorší přírodní katastrofa počátku 21. století. Vedla k významnému pokroku v systémech varování před cunami po celém světě.

8. Povodeň na řece Jang-c’-ťiang (1935)

Rok 1935 byl v Číně rokem extrémních povodní. V červenci došlo k velké povodni na řece Jang-c’-ťiang, která postihla šest provincií ve střední a východní Číně. Katastrofa přišla jen čtyři roky po ničivých povodních 1931, takže obnova infrastruktury nestačila pokročit a obyvatelstvo bylo stále zranitelné následky předchozích záplav.

Povodeň zasáhla kolem 10 milionů lidí a zahynulo asi 145 tisíc osob. Šlo tak „až“ o pátou nejsmrtonosnější povodeň zaznamenanou v dějinách. Povodeň vedla následně k dalším opatřením čínské vlády v oblasti protipovodňové ochrany, avšak úplné zvládnutí ničivých záplav přinesla až moderní doba, např. výstavbou hrází na přítocích a Tří soutěsek.

9. Velké zemětřesení v Kantó (1923)

Velké zemětřesení v oblasti Kantó zasáhlo Japonsko 1. září 1923 v čase těsně před polednem. Otřesy o magnitudu 7,9 udeřily přímo pod hustě osídlenou aglomerací Tokio-Jokohama a zanechaly obě města v troskách. Zemětřesení trvalo jen necelé dvě minuty, ale způsobilo mimořádné škody: zřítila se více než polovina všech cihlových budov a asi 10 % železobetonových budov v postižené oblasti.

Následně vypukly rozsáhlé požáry, které kvůli silnému větru rychle zachvátily velkou část Tokia. Odhaduje se, že až 90 % obětí zahynulo právě v ohnivé bouři po zemětřesení. Zemětřesení rovněž vyvolalo menší cunami o výšce ~12 metrů, které zpustošilo pobřeží v zátoce Sagami.

10. Cyklón Nargis (2008)

Na začátku května 2008 zasáhl jihovýchodní Asii cyklón Nargis a zejména v Myanmaru způsobila spoušť mimořádného rozsahu. Nargis udeřil na pobřeží Myanmaru 2. května 2008 jako silný cyklón (odpovídající hurikánu kategorie 3-4) s vytrvalým větrem okolo 215 km/h.

Hlavní ničivý efekt však měla prudká bouřlivá vlna cunami, která se zvedla v mělké deltě řeky Iravadi. Až 3-4 metry vysoká stěna vody zaplavila rozsáhlé oblasti zemědělské delty, smetla stovky vesnic a připravila o život desítky tisíc lidí. Celkové ztráty na životech se odhadují na přibližně 138 tisíc osob. Přibližně 2,4 milionu obyvatel bylo cyklónem vážně zasaženo, přišlo o domov či živobytí.

Britsko-australský těžební gigant BHP nese odpovědnost za největší ekologickou havárii v Brazílii. Při protržení přehrady na jihovýchodě země v roce 2015 zahynulo 19 lidí. Katastrofa vyvolala vlnu toxického kalu. Voda z protržené přehrady Fundão v Marianě v jihovýchodní Brazílii připravila v roce 2015 o domov tisíce lidí. Zaplavila lesy a znečistila řeku Doce. Podle soudkyně londýnského vrchního soudu Finoly O’Farrellové neměla BHP přehradu zvyšovat.

tags: #aktuální #ekologické #katastrofy

Oblíbené příspěvky:

• Slavnost regionálních chutí
• Recenze: Hipocentrum Koryčany
• Kdy se rodí mláďata?
• Pohled Spinozy na člověka
• Definice morálního imperativu