Ohrožení mravní výchovy alkoholem

Česká společnost zaujímá k alkoholu značně tolerantní postoj, což vede k tomu, že zkušenost s alkoholem má v Česku podle zprávy OECD až 94 % patnáctiletých. Rodina často bývá tím, kdo dětem alkohol nabídne bez výčitek.

Podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti žije v Česku asi jeden a půl milionu lidí, jejichž konzumaci alkoholu lze označit jako rizikovou, a dalších zhruba 600 tisíc lidí je na alkoholu závislých. Jindřich Vobořil, národní protidrogový koordinátor, upozorňuje, že české děti a mladiství dostávají alkohol od svých nejbližších, což svědčí o celkové společenské toleranci k alkoholu, která v západním světě v takovém měřítku neexistuje.

Mladí lidé se k alkoholu snadno dostanou i v restauracích nebo diskotékách, i když je nelegální jim alkohol prodat. Vobořil shrnuje, že celková společenská atmosféra, snadná dostupnost alkoholu, jeho relativně nízká cena a pocit, že vlastně o nic nejde, dala vzniknout generaci mladých pravidelných konzumentů alkoholu už ve věku pouhých čtrnácti let, mezi nimiž jsou i mladí závislí.

Právě teenageři jsou nejvíce ohroženi rozvojem syndromu závislosti. Kořeny problémového pití či přímo syndromu závislosti sahají velmi často do období dospívání. Psychiatr Marian Koranda upozorňuje, že až 95 % všech pacientů závislých na alkoholu a dalších drogách započalo svou drogovou kariéru již před 18. rokem života.

Nadměrné užívání alkoholu je problémem v každém věku, ale v případě dětí a dospívajících je spojeno s dalšími riziky kvůli jejich nedokončeném neuropsychickém vývoji. Může vést k zaostávání v psychickém, fyzickém a sociálním vývoji, také je u nich vyšší riziko rozvoje závislosti, nebezpečného jednání, včetně kriminálního. Nadměrné užívání v tomto věku je spojeno s vyšším rizikem těžké otravy, rozvoje psychických poruch, ale bohužel i smrti, v důsledku otravy, úrazu nebo sebevraždy.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Psychiatr popisuje, že poměrně velká část rodičů o abúzu u svých dětí ví, či alespoň tuší, raději však problémy nechtějí vidět a vědomě je bagatelizují či přímo zastírají. Profesor Michal Miovský zdůrazňuje, že není možné nechat kluka nebo holku se v patnácti či šestnácti se zlít pod obraz několikrát týdně, nechat ho užívat konopí nebo bez reakce sledovat, jak si párkrát za měsíc šňupne pervitin.

Správná „protialkoholová prevence“ by měla začít mnohem dříve, než si mnoho rodičů myslí. Lenka Fuksová vysvětluje, že děti se již od útlého věku setkávají se závislostmi, tvoří si názor na přijatelnost či nepřijatelnost návyků a vytváří si postoje. Proto je důležité s prevencí začít v nízkém věku.

Děti by se měly kromě základních informací o jednotlivých návykových látkách dozvědět i o tom, jak reagovat v situaci, kdy se s nimi setkají osobně. Psychiatr Marian Koranda doporučuje, aby i rodiče samotní měli zájem se o omamných a psychotropních látkách něco dozvědět. Děti jsou zvídavé a potřebují podle svého věku zdůvodnění škodlivosti drog.

K odpovídající prevenci patří i otevřená komunikace mezi rodiči a dětmi o osobních zkušenostech s návykovými látkami. Koranda dodává, že je důležité vytvořit v rodině bezpečné a vstřícné prostředí, ve kterém se hovory o drogách nejsou tabu.

Policisté apelují na rodiče, aby věnovali dětem patřičnou pozornost a měli přehled o aktivitách, kterými se jejich dítě ve svém volném čase zabývá. Alkohol a jiné návykové látky mají na organismus dítěte nevypočitatelné účinky. Může tak lehce dojít k intoxikaci, ztrátě vědomí nebo k jinému ohrožení zdraví i života dítěte.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Zákon striktně zakazuje prodej a podávání alkoholu osobám mladším osmnácti let. Osoby, které alkohol mladistvým nebo dětem zprostředkují, se dopouštějí protiprávního jednání, a to buď v rovině přestupkového jednání, nebo trestného činu.

Trestný čin ohrožování výchovy dítěte je jedním z trestných činů, jejichž postihování poskytuje ochranu dětem. Ohrožení rozumového, citového či mravního vývoje dítěte soudní praxe definuje jako „osvojení si škodlivých návyků, povahových rysů, popř. získávání sklonů a zájmů, které mohou vést k jeho morálnímu úpadku a k neschopnosti usměrňovat způsob svého života v souladu s obecnými morálními zásadami občanské společnosti“.

Za svádění dítěte k zahálčivému či nemravnému životu soudní praxe považuje např. podávání alkoholu dětem, skutečnost, že dítě propadne drogám či prostituci, chová se promiskuitně, páchá trestnou činnost nebo neplní povinnou školní docházku či se nepřipravuje na budoucí povolání, dítě provozuje žebrání, nedodržuje hygienické návyky a podobně.

Péče o dítě patří k nejdůležitějším povinnostem rodičů ve vztahu k dítěti a zahrnuje zejména péči o zdraví dítěte, péči o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Rodičovská odpovědnost spočívá zejména ve zmíněné péči o dítě, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělávání, v určení jeho místa bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění.

Nejvyšší soud například posoudil jako trestný čin ohrožování výchovy dítěte jednání pachatelů (rodičů), které spočívalo v ukrývání jejich nezletilých dětí a napomáhání jim na útěku z ústavního zařízení, kde byly legálně umístěny. Soudy řešily i případ, kdy rodič nezajišťoval povinnou školní docházku své nezletilé dcery, nespolupracoval se školou, nezajistil své dceři individuální vzdělávací plán ani doplnění učiva, ačkoliv na to byl ze strany školy upozorňován.

Čtěte také: Pracovní rizika

Institut rodiny a s ním spojené povinnosti rodičů vůči dětem, zejména péče o ně, si zaslouží ochranu na úrovni trestněprávní. Jednání, které by ohrozilo rozumový, mravní či morální vývoj dětí, může zakládat trestněprávní odpovědnost takto jednajících osob. Pro naplnění objektivní stránky tohoto trestného činu postačí, aby pachatel dítě v tomto nemravném životě utvrzoval či podporoval. Specifikum u tohoto trestného činu je, že k jeho naplnění, dokonání, postačí již pouhé ohrožení rozumového, mravního či citového vývoje dítěte, a k negativním následkům v chování dítěte tak nemusí ani dojít.

V usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. března 2016 č. j. 8 Tdo 138/2016 byl pachatel (otec nezletilých dětí) odsouzen za jednání, kdy během jednoho večera nabídl a podal alkoholické nápoje svým dětem a současně nezletilé dceři navrhl ukázání svého přirození a nabídl jí, aby v jeho bytě chodila ve spodním prádle a aby s ním spala na lůžku.

Závěrem lze shrnout, že přečin ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 tr. zákoníku lze spáchat byť i z nedbalosti, tzn., že pachatel spáchá takový trestný čin, i pokud pouze věděl, že může ohrozit výchovu dítěte a přitom spoléhal, že k tomu nedojde či o takovém následku nevěděl, ale vědět měl a mohl, jak vyplývá z § 16 tr.

Tabulka: Příklady rozhodnutí soudů v případech ohrožování výchovy dítěte

tags: #ohrožení #mravní #výchovy #alkohol

Oblíbené příspěvky:

• Zajímavosti z pohledu Wendy Drozenové
• Rychlá pomoc při ucpaném dřezu
• Dalekohledy pro přírodu
• Globální souvislosti dovozu plastů do Vietnamu
• Postup Ekologické Likvidace Auta