Alternativní ekologická architektura: Principy a inspirace

Je možné bydlet v pěkném moderním domě nebo bytě, který by byl zároveň šetrný k přírodě a životnímu prostředí? Když se rozhlédnete po novostavbách ve svém okolí, nejčastěji uvidíte typizované domky. Přece u nás ale vznikají pohledné, nebo aspoň zajímavé stavby, které se zároveň snaží být šetrné. Pražská Galerie Jaroslava Fragnera se tématu věnuje dlouhodoběji a mimo jiné uspořádala před třemi lety projekt Green Architecture/Zelená architektura, který zahrnoval několik výstav a přednášek.

Dan Merta, historik umění a ředitel Galerie Jaroslava Fragnera, která se specializuje na prezentaci architektury, říká: "Termín zelená architektura vlastně neexistuje. Na zelenou architekturu je třeba se dívat z několika úhlů. Může to být architektura v zeleni anebo naopak architektura nějak využívající zeleň. Vedle toho můžeme hovořit o nízkoenergetických, pasivních domech apod. Jiným přístupem může být využívání šetrných nebo místních materiálů. Jednoznačné škatulkování, co je a co není zelená architektura, tedy není možné."

Obecně řečeno ale můžeme v architektuře, která je šetrná k přírodě, vycházet z principů, podle nichž se formovala lidová architektura, architektura v přírodě nebo architektura na vesnicích apod. Lidé v dřívější dobách nepřemýšleli o tom, zda jde o nějaký styl, přesto ale dodržovali některé zásady. Když dnes vidíme, jak se vesnice nebo i některá městečka vyvíjela, vnímáme jejich harmonii. Nemusíme hovořit o krásnu nebo o estetičnu, ale uvědomíme si, že vše mělo své přirozené principy. A když dnes lidé vstoupí na některá starší náměstí nebo na náves, tak si řeknou: „Ano, tohle funguje.“ Cítí tam pozitivní energii a nezdá se jim, že by tam něco „nesedělo“. Což se bohužel nedá mnohdy říct o nových urbánních celcích, kde se cítíme špatně.

Principy zelené architektury

Zelenou architekturu lze rozdělit na tři základní oblasti:

• Ohledy na celkovou šetrnost a náročnost stavby, tedy třeba na energetickou šetrnost.
• Materiály, z nichž je stavba udělána.
• Estetická funkce, tedy aby stavba měla svoji kvalitu, pozitivní energii a byla tak i vnímána okolím.

Tyto principy umožňují vnímat dům jako zelenou architekturu, ale není možné je brát dogmaticky. Pokud se budeme bavit o tzv. landscape architecture, tedy o vytváření jakoby krajinných celků či veřejného prostoru ve městě, tak tam třeba může chybět místní materiál a může být komponována i bez zeleně. Stále by to ale mělo být šetrné a mělo by to mít hodnotu, která vychází z tradice a z daného místa.

Čtěte také: Rozvoj venkova skrze zemědělství

Galerie Jaroslava Fragnera uspořádala výstavu přímo nazvanou Zelená architektura. Při putováních za současnou architekturou a výstavami v Evropě jsme navštívili mnoho výstav o dřevěných a pasivních domech, viděli jsme projekty, které mapovaly ekologické téma ... A postupně jsme si stále více uvědomovali, že jde o zajímavé a velmi důležité téma. Uvažujeme o tom, že bychom příští rok udělali volné pokračování zaměřené pouze na krajinnou architekturu ve veřejném prostoru (to je právě ten anglický název landscape architecture). Například v Dánsku jsou tak přetvářena třeba celá nábřeží, pracuje se urbanisticky s ústím řek do měst a podobně.

Pokud zelenou architekturou budeme mít na mysli třeba landscape architecture nebo dřevěné domy, tak tam žádné standardy neexistují. Ale pokud jde o nízkoenergetické a pasivní domy, tak v jejich případě se dostáváme do tvrdých čísel, co by měly domy splňovat. Upřímně řečeno, mnozí architekti to ale nemají rádi, protože toto zaměření příliš svazuje.

Podle jednoho směru jsme šetrní, když bereme v potaz nedostatek zdrojů, a proto stavíme domy s nízkými nároky na energie. Pak je tu ale šetrnost z hlediska začleňování do krajiny, využívání zelených střech, místních materiálů apod.

Energetická účinnost a materiály

Energetická účinnost je klíčovým prvkem udržitelné výstavby, který umožňuje nejen finanční úspory, ale především úspory energie, utvářející vliv budov na životní prostředí. Využití moderních technologií a absorpce sluneční energie díky fotovoltaickým panelům nebo systémům tepelných čerpadel umožňuje snížit spotřebu energie a emise skleníkových plynů.

Ekologická výstavba využívá především ekologické stavební materiály, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Dřevo pocházející z lesů certifikovaných FSC (Forest Stewardship Council) je dokonalým příkladem. V ekologickém stavitelství se stále více uplatňují cihly z recyklovaných materiálů. Toto řešení nejen snižuje množství odpadu, ale také snižuje potřebu nových surovin. Recyklace cihel z demolovaných budov jim dává druhý život a přispívá ke snížení spotřeby energie potřebné k výrobě nových materiálů. Podobná situace je i u recyklace hliníku. Tento typ materiálu je vyroben z recyklovaných surovin, což snižuje spotřebu energie a přírodních zdrojů. Tepelná izolace je klíčová i v ekologickém stavění. Stále častěji se používají materiály šetrné k životnímu prostředí, jako je minerální nebo celulózová vlna.

Čtěte také: CEETe – inovace v energetice

Zásady udržitelné architektury

V architektonické praxi existuje několik zásad udržitelnosti, které lze při navrhování využít:

1. Přizpůsobení architektury. To znamená navrhovat budovy tak, aby byly v interakci s prostředím a mohly se proměňovat v závislosti na vývoji města, jeho ekonomických a environmentálních podmínkách. Výrazným příkladem adaptability je přestavba bývalých továren, hangárů, kostelů a skladů na obytné nebo veřejné budovy.
2. Využití zdrojů. Opětovné využití se může týkat nejen samotné budovy, ale také materiálů, nábytku, dekorací, svítidel a přírodních zdrojů. Existuje mnoho příkladů opětovného použití přepravních kontejnerů, železných plechů, kovových konstrukcí a betonových trubek v architektonických projektech nové vlny.
3. Používání udržitelných a obnovitelných materiálů. Může se jednat o netoxické materiály vyrobené pomocí udržitelných technologií nebo recyklované s minimální spotřebou energie. Důležité je také používat při stavbě obnovitelné zdroje, jako je dřevo nebo hlína.
4. Energetická účinnost. Podle statistik se stavební projekty podílejí na spotřebě energie přibližně 40 %. To znamená, že průmyslové a obytné budovy se stávají jedním z hlavních zdrojů emisí CO2 do atmosféry. Existuje již mnoho technologií, které pomáhají zvýšit energetickou účinnost budov.

Certifikace

Certifikace BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method) je systém hodnocení udržitelné výstavby, který zohledňuje sociální, ekonomické a ekologické aspekty. Posuzuje energetickou účinnost, spotřebu vody, nakládání s odpady, rozmanitost ekosystémů a také vliv na zdraví a pohodlí uživatelů. V České republice se používají současně 4 environmentální certifikace, a to BREEAM, LEED, WELL a SBToolCZ.

Příklady zelené architektury

Ústředí ČSOB v Praze Radlicích architekta Josefa Pleskota má jako jedna z velmi mála českých administrativních budov certifikát nízkoenergetičnosti. "Důležitým aspektem návrhu je synergie otevřeného pracovního prostředí s přírodními prvky," stojí o budově v katalogu Zelená architekturaLicence | Všechna práva vyhrazena.

Vedení firmy Unilever v Hamburku od firmy Behnisch Architekten (jejím zakladatelem je Stefan Behnisch, syn Güntera Behnische, jenž navrhl Olympijský park v Mnichově - pozn. red.) je příkladem významné architektonické stavby, která zároveň využívá různé "zelené" technologie.

Olympijský areál v Mnichově z roku 1972 od architekta Güntera Behnische je pro Dana Mertu zásadní stavbou zelené architektury, nebo spíš krajinné architektury a ekologického přístupu k architektuře. Svojí koncepcí, tím, jak byl vytvořen nový krajinný prostor, jak byly využívány nové technické materiály a stavby byly velmi citlivě zakomponovány do nového urbánního celku. Najednou vzniklo nové, fantastické prostředí, které stále skvěle působí a je obyvateli běžně využíváno - na rozdíl od mnoha jiných olympijských areálů různě po světě.

Čtěte také: Technologie pro alternativní paliva v ČR

Českou ikonou architektury ze dřeva, nebo možná i zeleného stavění, je Martin Rajniš. Materiál často používá přímo z daného místa, navíc je to nízkonákladové i recyklovatelné.

Velice zajímavý architekt je Kamil Mrva, který pracuje v Kopřivnici a okolí. Je mu asi 35 let a při práci je silně ovlivněn krajinou, kde se narodil a kam se vrátil po svých studiích. Vychází z tradice stavění svých předků, přitom ale používá moderní architektonický jazyk. Některé jeho domy jsou i energeticky a finančně velmi přijatelné.

Poštovna na Sněžce od Martina Rajniše a jeho spolupracovníků. Jde o jednu z nejdiskutovanějších staveb v poslední době. Dům má být jakýmsi příbuzným staveb, jaké člověk vidí na Špicberkách nebo v Grónsku, trochu podobný skladům Amundsenovy nebo Scottovy výpravy na zemský pól. Je ze dřeva a ze skla, stojí na subtilních kovových podporách, ohleduplný k přírodě. V zimě se dá celý uzavřít izolačními deskami a žaluziemi.

V Horních Počernicích vznikl soubor nízkoenergetických domů, připravují se další projekty v Průhonicích a dalších lokalitách. Rozhodně tam však nešlo třeba o padesát nebo sto bytů, takhle nikdo neuvažuje, protože lidí, kteří by chtěli jít bydlet na nízkoenergetické sídliště, není zatím tak mnoho.

Obráceně to řešil asi jen už zmíněný Kamil Mrva, který v Bečvě navrhl soubor asi 20 pronajímatelných domků. Zelené urbánní celky u nás ale v podstatě nevznikají.

Nízkoenergetický rodinný dům v Kopřivnici architekta Kamila Mrvy.

tags: #alternativní #ekologická #architektura #principy

Oblíbené příspěvky:

• Dějiny ústavu ekologické výchovy
• EIA a negativní stanovisko
• Rozpad vakua: Hrozba pro vesmír?
• Prémiová paliva a emise
• Vliv znečištění na lidské tělo