Výskyt Disulfidů: Pyrit a Markazit

Pyrit, též známý jako železný pyrit nebo kyz železný, chemicky disulfid železnatý (FeS₂), je velmi hojný minerál a důležitá železná ruda. Je to nejrozšířenější sulfid (sirník) v zemské kůře vůbec.

Pyrit (FeS₂)

Pyrit je běžný minerál ze skupiny sulfidů s chemickým vzorcem FeS₂ (disulfid železnatý). Vzniká v různých geologických prostředích, včetně magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin.

Vznik a výskyt pyritu

Pyrit vzniká v širokém rozmezí podmínek. Nejčastěji se tvoří v hydrotermálních žilách, kde horké roztoky bohaté na železo a síru pronikají do prasklin v horninách. Pyrit vzniká v rudních žilách, sedimentech (uhlí, uhelné sloje, rašeliny, vápence, jílovité břidlice), v magmatitech a metamorfitech.

Obvykle má zlatavou barvu, pro kterou bývá někdy neznalými zaměňován se zlatem, proto se mu taky někdy říká bláznovo zlato či kočičí zlato. Často se ale může objevovat se zelenavým nádechem, nebo kovově modrými, červenými a zelenými povlaky, které se odborně nazývají náběhové barvy. Jeho chemický název je disulfid železnatý, FeS2. Nejčastěji je zrnitý, kusový, vtroušený, ale občas je možné nalézt i v podobě radiálně paprsčitých, hlízovitých či ledvinovitých agregátů. Často se nacházejí dobře omezené krystaly ve tvaru krychle.

Charakteristickým znakem pyritu je jeho tendence krystalizovat v dokonalých krychlových, oktaedrických nebo pentagonálně dodekahedrických krystalech.

Čtěte také: Přírodní zdroje soli

Od zlata se pozná podle rozdílného vrypu, který má černý a podle toho, že není kujný. Oproti chalkopyritu má vyšší tvrdost. Při otloukání kladivem je možno cítit charakteristický zápach po síře a vidět jiskry.

Naleziště pyritu v České republice

V České republice se nachází nespočet lokalit s výskytem minerálů a drahých kamenů. Níže pod textem nabízíme přírodní české pyrity z našich osobních nálezů. Ty jsme objevili na nalezištích v oblastech Vysočiny, kde se vyskytují krásné pyrity, často v kombinaci s dalšími vzácnými minerály, jako např. s černým turmalínem skorylem (viz. Kadlec T. (2020): Mineralogické nálezy z kamenolomu Nemojov u Pelhřimova.

Výskyt pyritu v kamenolomu Nemojov u Pelhřimova

Činný pětipatrový kamenolom Nemojov (Českomoravský štěrk a.s.), vzdálený přibližně 8 km jv. od Pelhřimova, je mezi sběrateli minerálů znám svými občasnými výskyty krystalů křemene a kalcitu i rudních minerálů, jako jsou galenit, pyrit a sfalerit (Litochleb 2001, Havránek 2016).

Koncem roku 2019 byla těžbou zastižena u paty s. stěny 4. lomového patra tektonická porucha vyplněná křemennými žilami s častými drúzovými dutinami. Krystalizace minerálů v dutinách popisovaných křemenných žil probíhala přibližně v pořadí křemen I - křemen II - fluorit - pyrit I - kalcit - pyrit II. Nápadné byly výrazné náběhové barvy krystalů od světle růžové přes zlatavě růžovou po modrozelenou až žlutozelenou. Pyrit II tvořil spojky převládající krychle s osmistěnem (krychle měly zkosené rohy) do 3 mm velké, které narůstaly na kalcit a křemen I. Byl zlatožlutý s nevýraznými náběhovými barvami.

Lokalita se nachází v sokolovské pánvi. Sokolovská uhelná pánev je systém vzájemně propojených zbytků třetihorních uloženin, které vystupují na ploše více než 200 km2. Je výrazně protažena ve směru jz - sv. Hnědouhelný důl Jiří, který se v budoucnu propojí s blízkým dolem Družba těží uhelnou sloj Josef (oligocén). Uhelná sloj Josef je obvykle rozdělená jílovými a písčitými vrstvami do 2-4 těžitelných poloh.

Čtěte také: Výskyt rtuti v přírodě

Ukládání sloje Josef je už od samého začátku provázeno stupňující se sopečnou činností, ta se projevuje tufovými proplástky. Kromě toho byla uhlotvorba potlačována návraty deluviální a proluviální sedimentace. V přestávkách vulkanické činnosti, ve fázích obnovení uhlotvorného močálu, vznikaly uhelnaté jíly s konkrecemi bahenních limonitových a sideritových železných rud, které byly v minulosti těženy.

Vlastnosti a využití pyritu

Pyrit vystavený venkovním vlivům se přemění na limonit a kyselinu sírovou respektive sírany. Pyrit na rozdíl od zlata není kujný, tedy nemění svůj tvar (roztažnost) zpracováním za vyšších teplot. Dále se pyrit od zlata pozná vrypem (rýhou, škrábnutím), který je u pyritu černý (rýha se zbarvý do černa). Hlavním poznávacím znakem je však tvrdost.

Pyrit je hlavní sirnou rudou železa, kde se také využívá při výrobě železa nebo v dřívějších dobách při výrobě kyseliny sírové. V dnešní době slouží jako důležitý zdroj pro získávání mědi, kobaltu, niklu, zlata, stříbra, selenu a thalia. Dále se používá k získání síranu železnatého a někdy se používá i na výrobu síry. Komerční využití našel pyrit v nenabíjecích lithiových bateriích a ve fotovoltaickém průmyslu (solární panely).

Jako ruda železa se však používá jen zřídka pro velkou energetickou náročnost takové výroby. Většinou pouze v případech, kdy nejsou k dispozici jiné typy vhodných železných rud. Velké krystaly jsou mineralogicky cenné. V minulosti se mohl používat i jako ozdobný kámen, např. jako ozdoba inckých zrcátek.

Jelikož jde o poměrně citlivý minerál, není vhodné šperk s pyritem vystavovat potu, kosmetice, parfémům, vodě ani dlouhodobému pobytu na slunci.

Čtěte také: Recyklace kyseliny tereftalové

Pyrit v historii

Název pyrit pochází z řeckého slova "pyr", což znamená "oheň". Toto pojmenování získal díky své schopnosti vytvářet jiskry při úderu kovovým předmětem. Ve starověku byl pyrit používán právě k rozdělávání ohně, což z něj činilo nesmírně cenný materiál. Historie pyritu je úzce spjata s lidskou civilizací.

Starověcí Řekové a Římané ho používali nejen k rozdělávání ohně, ale také jako dekorativní kámen. Indiánské kultury v Jižní a Severní Americe využívaly leštěné pyritové desky jako primitivní zrcadla. Ve středověké Evropě byl pyrit důležitou surovinou pro výrobu síry, která byla následně využívána k výrobě střelného prachu a kyseliny sírové.

Zajímavosti o pyritu

Pyrit je považován za silný kámen, jenž dokáže harmonizovat tělo a duši. Pyrit posiluje pozornost, toleranci a porozumění, pomáhá se sebedůvěrou. Pyrit se díky svému lesku a barvě odpradávna používá k výrobě ozdobných předmětů a jako drahý kámen k výrobě šperků.

Markazit

Markazit je stejně jako pyrit disulfid železnatý. Jeho starší český název je kyz kopinatý. Pojmenován byl v roce 1845 Wilhelmem Karlem von Haidingerem podle arabského názvu označujícího pyrit a jemu podobné minerály. Název Markazit se používal od středověku až do 19. století i pro pyrit. V této době bylo rozpoznáno, že jde o dva různé nerosty. Chemicky je Markazit totožný s Pyritem, má však odlišné krystaly.

Je neprůhledný a za čerstva světle stříbřitě žlutý. Je-li však vystavený vlivům počastí, brzy tmavne a černá.

Vznik a výskyt markazitu

Markazit vzniká v usazených horninách nebo z hydrotermálních roztoků na rudních žilách. Vzniká v usazených horninách, na rudních žilách, častý je jeho výskyt v hnědém uhlí, kde se vyskytuje v konkrecích a dobře vyvinutých krystalech.

Krystaly jsou tabulkovité, kopinaté, prizmatické a rýhované. Krystaly jsou kopinaté, pyramidální, tabulkovité, prismatické, často tvoří hřebenité srostlice. Dokonalé krystaly mají tvar dvojjehlanu. Často tvoří hřebenité srostlice. Tvoří také zrnité, celistvé nebo radiálně paprsčité agregáty s ledvinitým povrchem.

Barvy je mosazně žluté, bledě žluté, na vzduchu rychle zvětrává.

V Čechách se vyskytuje v hnědouhelných pánvích u Sokolova (Lipnice, Vintířov) a Mostu (Bílina, Komořany). Na Slovensku např. v Banské Štiavnici, Hodruši, Kremnici.

Vlastnosti a využití markazitu v ezoterice

V ezoterice má Markazit podobné účinky jako Pyrit. Dobře funguje jako štít a dokáže odrazit veškeré negativní energie. Zvyšuje sebedůvěru, harmonizuje citovou nerovnováhu a velmi dobře ulevuje při úzkostných stavech. Podporuje intelekt.

tags: #disulfid #výskyt

Oblíbené příspěvky:

• Krásná příroda v ČR
• Dopady emisí na životní prostředí
• Počasí a příroda
• Recenze gelů na čištění sifonů
• Zákon o ochraně ovzduší – podrobnosti