Snad nemusíme zmiňovat, že odpad by měl být odložen na místo k tomu určené. Bohužel se tomu tak vždy neděje a často jsme svědky zakládání černých skládek či pokládání odpadu v okolí popelnic. Lidé si takto zjednodušují práci a odkládají zejména rozměrnější věci k popelnicím s tím, že to popeláři stejně odvezou. Zákonodárci s tímto problémem bojují hrozbou vysokých pokut.
Věděli jste, že když odložíte odpad mimo místo k tomu určené, můžete dostat vysokou pokutu? Je tomu skutečně tak. Zákon o přestupcích č. 200/1990 Sb. v §47 jasně říká, že přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
Takové položení televize u popelnice vás může vyjít pěkně draho. Myslete na to a raději odvezte odpad na místo k tomu určené. Pokuta vám nehrozí jen u vánočního stromečku. Ten naopak nedávejte do popelnice, ale nechte ho položený vedle ní.
Je to tak. Nesprávné odkládání odpadu se trestá. Vždyť si za odvoz platíme, tak proč je kvůli jedné velké krabici, tašce nebo pytli takový poprask! To si můžeme myslet, ale pravdou je, že i svoz odpadu má svá pravidla. Potřebujete vyvážet větší množství odpadu? Pak si budete muset pořídit druhou popelnici. Pokud odložíte odpad mimo vyhrazené místo, vedle či na popelnici, může se jednat o přestupek.
Za odložený odpad si připlatíte pořádnou pokutou! Svoz odpadu je sice různě upraven v každé obci, nicméně celorepublikově platí zákon č. 541/2020 Sb. o odpadech. Podle tohoto hrozí fyzickým osobám, které odkládají odpad mimo popelnici, dokonce pokuta do výše 50 000 Kč. Důvod je nasnadě. Chceme mít ulice čisté.
Čtěte také: Co hrozí za odložení odpadu mimo vyhrazená místa?
Tyto kontejnery bývají ve městech i obcích významně blíž než sběrné dvory. Bohužel zde ovšem nelze vyhodit vše a je nutné dodržovat rozdělení na určité materiály. Sběrné dvory jsou často dostupné zdarma, mají však různé pracovní hodiny, a je rozhodně vhodné se o jejich provozu dopředu informovat.
Divíte se, že jsou u nás zákony tak přísné, když v zahraničí se pytle povalují všude? Pravidla jsou všude různá, ale ne zas tolik, jak byste čekali. Na fotografiích a v reportážích ze zahraničí si můžete všimnout, že se v tamních městech například povalují na ulicích barevné pytle, které čekají na svoz.
Majitel nemovitosti si nakoupí takový počet pytlů, které potřebuje a vzhledem k tomu, že popeláři následně svážejí jen tyto konkrétní pytle. Ti, kteří mají málo odpadu, platí méně než ti, jež mají veliké rodiny a každodenně vynášejí koš nebo dva do popelnice. Takto k problému placení za svoz přistoupilo Švýcarsko. I v dalších zemích je obvyklé svážet pytle, nikoli vysypávat obsah popelnice. Proto v některých zemích vznikla potřeba používat pytle, do kterých nemohou proniknout hlodavci.
Nicméně v evropských a dalších vyspělých zemích světa je striktně zakázané odkládat odpad mimo vyhrazená místa. Všude jde o přestupek, který vede k možným sankcím.
Myslíte si, že je česká legislativa zbytečně přísná? Vězte, že to není nic proti tomu, jak vysoké pokuty dostanete za špatné vyhození odpadu jinde ve světě. Vysokými pokutami je známý například Singapore, jedno z nejčistších měst světa. Ve vestibulech metra, v dopravních prostředcích a na spoustě dalších míst narazíte na nejrůznější cedule se zákazy a rovnou vám i cedule řeknou, kolik zaplatíte, když zákaz porušíte.
Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady
Když vám za napití v metru hrozí pokuta téměř 80 000 Kč, hodně si rozmyslíte, zda máte žízeň. Pokuty ale nejsou pouze za pití a kouření na zakázaných místech, ale také za vyhazování odpadků. Draho vás vyjde odhození žvýkačky (1 000 singapurských dolarů) nebo nedopalku (500 singapurských dolarů) na ulici.
Platit budete za vyhození jakéhokoliv odpadku, například papírku či dřívka od nanuku. Zaplatíte dokonce i za to, když si na ulici odplivnete.
Pro zákazy nemusíme chodit ale až do dalekého Singaporu. Najdeme je i u nás v Evropě. Například v Británii vám hrozí nemalá pokuta za vyhození odpadku z auta. Za to samé budete platit i v Rakousku. Za vyhození nedopalku z auta vás ve Vídni čeká pokuta až 1 000 eur.
Tento typ pokuty platí také v České republice.
Naše legislativa je složitá. Vrství se, mění se, novelizuje se, zpřesňuje. A ve výsledku mnoho lidí žije v přesvědčení, že některé situace jsou přece „banální“, „běžné“ nebo „přece nemůžou být problém“. Až do chvíle, kdy zaklepe úředník. Nebo přijde výzva k podání vysvětlení. Jednou z oblastí, kde si většina lidí neuvědomuje právní rizika, je nakládání s odpady.
Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?
Nejde o nic vzdáleného, abstraktního či technického. Jde o věci, které děláme doma dnes a denně. Třídíme. Vyhazujeme. Odnášíme karton ke kontejnerech. Vyhazujeme vysloužilou rychlovarnou konvici či starý mobil. Děláme to rutinně, aniž bychom přemýšleli, že každé z těchto rozhodnutí má svůj právní rámec. Jenže ten rámec je poměrně jasně daný. Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. stanovuje povinnosti i sankce.
A zatímco většina lidí tuší, že odkládat odpadky do lesa není dobrý nápad, málokdo si uvědomuje, že pokutu může dostat i za věci mnohem obyčejnější. A že tato pokuta může běžně dosahovat až 50 000 Kč. Je to něco, co je dobré vědět. A možná ještě důležitější je vědět i to, jak může úředník postupovat, jak se celý proces rozběhne a jaké dopady to může na člověka mít.
Třídění odpadů je v Česku víceméně bráno jako samozřejmost. Patří k naší kultuře. Barevné kontejnery stojí na každém rohu a podle statistik v třídění patříme dlouhodobě na evropskou špičku. To je však jen polovina pravdy. Druhou polovinou je, že třídění má své jasně definované povinnosti. Podle zákona o odpadech má fyzická osoba povinnost odděleně soustřeďovat odpady, které jsou k tomu určeny obecním systémem, typicky pak papír, plasty, sklo, bioodpad, kovy, ale i elektroodpad. Porušení této povinnosti může být kvalifikováno jako přestupek podle § 117 odst. 1 písm. d) zákona. A sankce? Pro fyzickou osobu až 100 000 Kč, pokud se jedná o nebezpečný odpad.
Na první pohled je to jasné. Vyhodit plast do směsného odpadu. Odložit papírovou krabici vedle kontejneru. Vhodit sklo do žluté nádoby. A přece existují i méně zjevné situace, které mohou vést k přestupkovému řízení.
Jednou z nejčastějších chyb je vyhazování elektroodpadu do běžných kontejnerů. Typicky jde o starý mobil, nabíječku, žárovku, drobné elektro. Lidé mají pocit, že když jde o malou věc, nezáleží na tom. Ale právě elektroodpad má zvláštní režim. A jeho špatné odložení je právně posuzováno jako závažnější porušení než špatné vytřídění papíru.
Další častý problém nastává, když člověk odloží odpad mimo určené místo. Když například vedle kontejnerů nechá velkou krabici s tím, že „se to přece nevešlo“. Nebo odstaví k nádobám starou skříň. V některých obcích se to toleruje, jinde ne. Pokud se obec rozhodne systém zpřísnit, může to být kvalifikováno jako porušení § 66d odst. A přitom jde o věci, které mnoho lidí dělá v dobré víře, že přece „jen pomáhají“ tím, že odpad donesou ke kontejnerům. Jenže zákon nic takového neříká.
Moment, kdy se přestupek dostane pod ruce úředníka, nebývá náhodný. Obce často pracují s oznámeními občanů, s kamerovými záznamy, v některých místech i s kontrolami technických služeb. Pokud je zjištěn podezřelý stav, tedy odložený odpad, nevhodně vytříděný obsah nádoby, elektroodpad ve směsném odpadu, věc se může začít řešit.
Nejprve dojde ke shromáždění podkladů. Fotografie, výpovědi svědků, kamerové záznamy, identifikace osoby, jíž odpad patří. Typicky se využívá například jmenovka či faktura nalezená v odloženém odpadu. Poté obecní úřad vyzve dotyčného k podání vysvětlení. Člověk často teprve v této fázi zjistí, že se stal účastníkem řízení. Pokud vysvětlení nevyvrátí podezření, může nastat správní řízení.
Úředník posuzuje míru zavinění, závažnost, opakovatelnost a také situaci, v níž k pochybení došlo. Rozsah sankce podle § 117 může být široký, ale praxe bývá mírnější. Typické pokuty u běžných pochybení se pohybují v řádu tisícovek Kč. Přesto však existují případy, kdy sankce dosáhne horních mezí. A to už může způsobit další komplikace. Exekuce, záznam v registru, zvýšená kontrola ze strany obce.
V posledních letech se objevilo několik případů, které ukazují, že pokuty nejsou jen teoretickou možností.
Zvláštní kategorií jsou nelegální skládky. Jde o situace, kdy někdo opakovaně či ve velkém množství odkládá odpad na místa, kde to není povoleno. Tyto případy jsou posuzovány nejpřísněji a sankce podle § 117 odst. 3 mohou dosáhnout až milionu korun. Obce i inspekce životního prostředí k tomu přistupují odlišně než k běžnému špatnému třídění. Nejde jen o neochotu či nepořádek. Jde o poškození okolí, ohrožení zdraví, kontaminaci půdy. Proto jsou maximální pokuty na místě.
Odpadky často nekončí jen v popelnicích, ale hromadí se kolem a znečišťují ulice. Pokuty za tyto černé miniskládky se obce ale většinou nesnaží ani dávat, ani vymáhat. Městské části v Praze, kde je problém obzvlášť patrný při pohledu na ulice, na řešení problému rezignovaly a raději po čase odvoz odpadu zaplatí. Městské části v Praze se s nepořádkem potýkají. Prioritou je včasný úklid míst, protože nechat ležet odpad vedle kontejnerů vždy znamená, že odpadky budou rychle přibývat a záhy se roznesou po okolí. I v Praze 7 nemají ambice viníky dohledávat a pokutovat. Zaměřují se však na neoprávněné ukládání odpadu do veřejných kontejnerů ze strany firem a podniků, které mají povinnost zajišťovat si vlastní nádoby i svoz. To je jeden z velmi častých důvodů přeplňování uličních kontejnerů.
Spoluzakladatel iniciativy Ukliďme Česko Miroslav Kubásek si myslí, že původce nepořádku kolem kontejnerů na odpad lze odhalit jen v případě, že se jedná o „chronické“ případy občanů, kteří takto kontejnerová stání znečišťují pravidelně. Kamerové systémy zase narážejí na problematiku GDPR, muselo by se to řešit ve spolupráci s policií. Lidem podle Kubáska chybí širší povědomí o tom, jak mohou s odpady naložit.
Popeláři to v popisu práce nemají. Pražské služby proto pokračují v boji proti nevědomosti a bezohlednosti některých lidí. Okolí popelnic na směsný komunální odpad často připomíná smetiště. Kromě přeplněných pytlů je pravidelně „zdobí“ i poklady ze sklepů a harampádí z půd. Na vině je nevědomost a částečně i bezohlednost některých lidí. Pražské služby proto pokračují v letní kampani nazvané „Stop nepořádku!“ a připomínají, že ulice není popelnice.
tags: #odlozeni #odpadu #mimo #popelnic #pokuta