Žaloba americké firmy klimatické změny

V posledních letech se zelená tvrzení stala součástí marketingu řady společností, mnohá z nich se teď ale začínají vracet jako bumerang. Podobná zelená tvrzení jsou v posledních letech součástí marketingu řady společností, mnohá z nich se teď ale začínají vracet jako bumerang.

Na začátku roku zažalovala skupina občanů u soudu na Floridě firmu Lululemon kvůli podle nich podvodnému marketingu. Podle žaloby se textilní gigant zdaleka nechová tak ekologicky, jak tvrdí. Agentura Bloomberg uvádí, že Lululemon za poslední dva roky vzhledem ke zdvojnásobení tržeb také téměř zdvojnásobil množství takzvaných nepřímých emisí, které vznikají například při dopravě a distribuci výrobků. Žaloba napadá také to, že výrobce ve svých reklamách používá obrázky lesů a řek, aby vyvolával „mylný dojem, že je přátelský k životnímu prostředí“.

„Tento případ může vytvořit precedent ukazující, že éra neověřených environmentálních tvrzení skončila. Na půdě amerických soudů byly v minulosti žalovány tabákové společnosti za to, že jejich výrobky kuřákům zničily zdraví. Z civilních žalob a zejména z následných kompenzací mají v současnosti obavy také velké potravinářské koncerny a řetězce rychlého občerstvení.

K těmto žalobám, u nichž jde často o odškodnění v řádu milionů dolarů, by v blízké budoucnosti mohla přibýt další kategorie. Žaloby za přispění ke změně klimatu. A podle některých odborníků by výše případných kompenzací mohla několikanásobně převýšit částky, které nemocní kuřáci vymáhají na tabákových koncernech. Potencionálními žalobci by přitom mohli být všichni ti, které postihly záplavy, sucha, neúroda, rostoucí teploty nebo stoupající hladina moří.

Jak ve svém pondělním vydání upozorňuje britský list Financial Times, dvě takové žaloby již u soudu ve Spojených státech podány byly. V únoru zažalovaly americké státy Connecticut, Maine a Massachusetts Americkou agenturu na ochranu životního prostředí za to, že nebyla schopna prosadit regulaci vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší. Tento plyn je znám jako hlavní původce takzvaného skleníkového efektu. A zhruba před rokem podaly ekologické organizace Greenpeace a Přátelé země, několik soukromých osob a město Boulder, Oakland a Arcata žalobu na Americkou banku pro export a import a na korporaci pro soukromé investice v zámoří. Obě zmíněné instituce měly financovat projekty, které údajně přispěly ke globálnímu oteplování podnebí.

Čtěte také: Životní prostředí a autobusová doprava v Americe

Spojené státy by však mohly být zažalovány také u mezinárodních soudních dvorů. Malý tichomořský ostrov Tuvalu již loni v září pohrozil, že podá žalobu proti Spojeným státům a Austrálii u Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu. Vláda Tuvalu se totiž obává, že díky stoupající hladině světových oceánů by tento ostrov mohl do 50 let zmizet z mapy světa.

Je sporné, zda by byl případný rozsudek haagského tribunálu právně závazný, protože Spojené státy nespadají do povinné jurisdikce soudu. Někteří odborníci jsou však přesvědčeni, že podobná žaloba by měla šanci na úspěch. Například Donald Goldberg z Centra pro mezinárodní ekologické právo pro internetový magazín CorpWatch uvedl, cituji: "Dalo by se říci, že Spojené státy tento případ již prohrály. Již před dvěma lety mezinárodní komise OSN pro klimatické změny vydala zprávu, podle níž bylo globální oteplování posledních 50 let způsobeno převážně zvýšeným vypouštěním skleníkových plynů do ovzduší. Právě o tento dokument by se advokáti žalujících stran ve zmíněných případech mohli opřít.

Podle Financial Times však nejdřív budou muset nalézt odpovědi hned na několik zásadních otázek. Zaprvé, kdo je v těchto a případných dalších žalobách tím odpovědným viníkem? Jsou to společnosti, které obchodují s ropou,nebo ti, kteří benzínem naplňují nádrže svých aut? Za druhé, kdo by mě vlastně získat případné kompenzace? Miliardy lidí, žijící na této planetě nebo pouze ti, kterým globální oteplování způsobilo největší ztráty? Pokud se právníkům podaří nalézt na uvedené otázky uspokojující odpovědi, lze podle některých expertů očekávat vymáhání miliardových kompenzací. Ať se tak stane či nikoli, smutnou skutečností zůstává, že podle odborníků ke změně klimatu na naši planetě v posledních letech opravdu dochází.

Fosilní giganti, včetně ExxonMobil, věděli o hrozbách spojených se změnami klimatu přinejmenším od sedmdesátých let. Fakta však zatajovali, či o nich přímo lhali. Už několik let se proto americká občanská společnost domáhá náhrad škod. Jedna z největších ropných korporací na světě, americký ExxonMobil, půjde kvůli svým výrokům o změnách klimatu k soudu. Minulý týden o tom rozhodl nejvyšší soud státu Massachusetts, když definitivně zamítl stížnost, pomocí které se chtěla korporace procesu vyhnout.

Oslavné reakce americké občanské společnosti na sebe nenechaly dlouho čekat. „Rozhodnutí soudu je jasným vítězstvím v naší snaze zabránit společnosti Exxon lhát investorům a spotřebitelům v našem státě,“ uvedla pro média autorka žaloby, massachusettská generální prokurátorka Maura Healeyová. Podle žaloby totiž fosilní gigant mlžil hned na dvou úrovních. Zaprvé ExxonMobil údajně klamal spotřebitele, když zlehčoval dopady svého byznysu na klima. Spalování fosilních paliv je přitom hlavní příčinou klimatické krize. Zadruhé měla korporace „systematicky a záměrně“ lhát investorům o vyhlídkách svého podnikání. V době globální dekarbonizace jsou investice do fosilních paliv čím dál rizikovější, což prý korporace nepřiznávala. Autorkou žaloby proti ExxonMobil ve státě Massachusetts je tamní generální prokurátorka Maura Healeyová. V současnosti za demokraty kandiduje na guvernérku státu.

Čtěte také: Analýza rizika zemětřesení

Ropný gigant se chtěl procesu vyhnout za pomoci stížnosti, podle níž je žaloba politicky motivovaná a omezuje svobodu slova. Nejvyšší soud státu Massachusetts však tuto stížnost jednomyslně zamítnul v poměru sedm soudců pro, žádný proti. ExxonMobil navíc nepůjde před soud pouze ve státě Massachusetts. Žaloby proti fosilnímu průmyslu se v USA kupí, uspět mohou mimo jiné v Kalifornii, Coloradu či na Havaji.

Ve státě Rhode Island půjde před soud hned jednadvacet fosilních korporací, kromě ExxonMobil například i Shell. Znění jednotlivých žalob se různí, jejich výchozí argument je však povětšinou stejný: fosilní průmysl lže o změnách klimatu a odvádí pozornost od skutečnosti, že za ně z velké části zodpovídá. Argumentaci žalobců napomáhá přelomové zjištění z roku 2015, podle kterého fosilní korporace prokazatelně věděly o hrozbách změn klimatu přinejmenším od sedmdesátých let dvacátého století. Pokud bude některý z fosilních gigantů shledán vinným, nepůjde jen o symbolické vítězství klimatického hnutí - ve hře jsou i náhrady škod za újmy plynoucí z klimatických změn.

Například v ostrovním státě Havaj stoupla vodní hladina od padesátých let asi o pětadvacet centimetrů - a nyní roste rychleji než kdy dřív. Zastánci žalob však věří, že právě takové náklady by měly „hradit ropné společnosti, které po desetiletí klamaly veřejnost, a nikoli […] daňoví poplatníci,“ jak řekl pro média radní havajského hlavního města Honolulu Tommy Waters.

V roce 2024 byly miliardy lidí po celém světě vystaveny klimatickým podmínkám, jež boří rekord po rekordu - lidé jsou svědky stále vyšších teplot, záplav, bouří, požárů a sucha. Jak se tento rok chýlí ke konci, závěry, které si z něj můžeme odnést, jsou bezútěšné a do očí bijící: rok 2024 byl podle evropských klimatologů nejteplejším rokem od počátku měření. "Takhle teď vypadá život a jednodušší to nebude. Může se to jenom zhoršit. To sebou nese změna klimatu," řekl Andrew Pershing z americké nezávislé organizace Climate Central.

Kalifornská města San Francisco a Oakland podala v minulém týdnu k soudu žaloby proti pěti velkým olejářským společnostem. Viní je z podílu na akceleraci změny klimatu, což má za následek zvyšující se hladinu oceánu. Pacifik se tak stává bezprostřední hrozbou pro obyvatele sanfranciské zátoky a obě města budou muset v příštích letech vynaložit značné sumy na stavbu protizáplavových zdí. Proto žádají firmy přezdívané jako „Big Oil“ o odškodnění a výrazný finanční příspěvek na realizaci těchto adaptačních opatření.

Čtěte také: O přírodě Latinské Ameriky

„Ropné společnosti již delší dobu ví o důsledcích svého počínání pro klimatickou změnu a přesto pokračovaly v generování zisku na úkor obyvatel našeho města. Dávno znají pravdu - stejně jako tabákový průmysl o škodlivosti kouření,“ zdůrazňuje státní zástupkyně Oaklandu Barbara Parkerová a věří v analogii s procesy vedenými v minulosti proti tabákovým firmám, které skončily úspěchem žalující strany.

Pětice ropných gigantů - Chevron, ExxonMobil, BP, Royal Dutch Shell a ConocoPhillips - je viněna z toho, že její členové „vědomě a bezohledně vytvářely stále trvající veřejnou škodu, která nyní i v budoucnosti představuje ohrožení pro životy lidí i jejich majetek,“ tvrdí žaloba. Subjekty hnané k zodpovědnosti považují žaloby za neopodstatněné. „Poslouží to jen speciálním zájmům a bude to na úkor ekonomických priorit,“ vyjádřila se mluvčí Chevronu Melissa Ritchieová.

Podobné žaloby se nicméně rozmáhají po celých Spojených státech. Prokurátoři ve státech New York a Massachusetts například vyšetřují společnost ExxonMobil za údajné manipulování s fakty předkládanými investorům, v nichž byla záměrně dezinterpretována rizika spojená s projevy klimatické změny.

Trumpovo anti-klimatické tažení, završené oznámením o záměru USA odstoupit od Pařížské klimatické dohody, však záhy vyvolalo intenzivní protireakci. Vůdčí roli při naplňování ambiciózních klimatických a energetických politik převzala podle očekávání Kalifornie.„Máme vědce, máme právníky a jsme připraveni bojovat,“ vyjádřil se rezolutně Jerry Brown, guvernér Kalifornie, která plánuje do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 procent oproti stavu z roku 1990. Ve stejném časovém horizontu hodlá využívat polovinu elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Sám Brown stál u zrodu koalic aktérů ze soukromého a veřejného sektoru, jejichž společným cílem je ochrana klimatu, veřejného zdraví, dekarbonizace ekonomiky a transformace energetiky. Bez ohledu na to, s čím přijde (Trumpova) administrativa nebo Kongres, města, podniky a občané budou pokračovat ve snižovaní emisí skleníkových plynů. Vysvětlení je jednoduché. Uvědomili si ‒ stejně jako třeba Čína ‒ že to je v jejich vlastním zájmu.

Kalifornie je šestou největší ekonomikou světa a podle mínění jejího ex-guvernéra Arnolda Schwarzeneggra je důkazem toho, že ekomomický růst může kráčet ruku v ruce s ochranou životního prostředí a ambiciózními klimatickými opatřeními. Klimatické spory nejsou jen doménou aktivistů a států. Rychle přibývá soukromoprávních žalob proti firmám - za tzv. „greenwashing“, škody z emisí nebo špatné řízení klimatických rizik. Klimatických žalob po světě se vede už 3897, uvedl Robert Pavlů. Týkají se všech možných oblastí - od plánování výstavby až po emisní limity. Jen zlomek míří na firmy, ale právě tyto případy se nejvíc sledují.

Například akcionáři Shellu podali žalobu na členy představenstva za to, že do strategických rozhodnutí nezapracovali klimatická rizika. Soud jim sice zatím nedal za pravdu, ale podle Pavlů je to jen začátek nové právní vlny: „Ve Spojených státech vidíme firmy, které podnikají v Texasu i Kalifornii, a každé místo po nich chce pravý opak. Soud v Nizozemsku uložil Shellu snížit emise o 45 procent napříč dodavatelským řetězcem. Ačkoliv odvolací soud tento konkrétní požadavek zrušil, potvrdil, že firma má právní povinnost snižovat klimatické dopady. V Německu energetická firma RWE čelila žalobě peruánského farmáře, který ji vinil z podílu na tání ledovců ohrožujících jeho dům. „Soudy hrají pragmatickou hru - uznají relevanci nároku, ale v konkrétním případě najdou háček.

Podle Pavlů si české firmy často neuvědomují, že odpovědnost za klimatická rozhodnutí může nést konkrétní člen představenstva. Upozornil na ustanovení občanského zákoníku o škodě z provozní činnosti (§ 2903) a provozu zvlášť nebezpečném (§§ 2924 a 2925): „Elektrárna spalující uhlí je podle jednoho českého precedentu sama o sobě zvlášť nebezpečná. Rada firmám je jasná. „Neblbněte. Nelakujte se na zeleno, když zelení nejste. Dodržujte předpisy a vše dokumentujte.

Podle vrchního ředitele sekce energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí Petra Holuba se klimatické žaloby mohou stát příležitostí k nastavení transparentnějších pravidel: „Žaloby nutí státní správu jasně formulovat, co dělá a proč. Klimatické spory podle něj přinášejí i příležitost pro státní správu: „Každý takový případ je zpětnou vazbou, která může zlepšit kvalitu rozhodování. Pavlů neočekává masivní nárůst počtu sporů, ale spíše vyšší komplexitu a náklady na obranu. „Nebude jich víc, ale budou tvrdší. „Klimatické žaloby nikam nezmizí,“ uzavřel Pavlů.

Soudní síň se stává čím dál tím častěji bojištěm aktivistů z různých koutů světa. Snaží se přimět lidstvo k tomu, aby zintenzivnilo své úsilí v boji proti změnám klimatu. Žalobu podávají zejména na národní vlády a nadnárodní těžařské společnosti, které podle jejich mínění nedělají dostatek pro to, aby zpomalily globální oteplování.

Podle databáze Columbia Law School, která vede přehled soudních případů týkajících se klimatické změny, po celém světě momentálně soudy řeší přes tisíc podobných sporů. Hlavně ve Spojených státech. Zřejmě největší pozornost tam přitahuje případ „Juliana vs. United States“. Jde o žalobu 21 mladých lidí ve věku do 22 let. Pocházejí z různých amerických států a svorně viní federální vládu z dlouhodobého provádění politik, které zřetelně poškozují stabilitu klimatického systému. To považují za zásah do svých práv na „udržitelný způsob života ve zdravém prostředí“.

Žaloba je namířena proti konkrétním ministerstvům a žalovanými jednotlivci jsou jak bývalý prezident Barack Obama, tak i současný šéf Bílého domu Donald Trump. Žaloba byla podána v roce 2015 ve státě Oregon a loni v únoru se měl celý případ dostat před tamní soud. Federální orgány se však opakovanými odvoláními snaží zabránit procesu. V listopadu 2018 jejich námitky zamítl Nejvyšší soud, ovšem krátce nato zase pozastavil start soudního přelíčení oregonský odvolací soud. Je tedy otázkou, zda proces vůbec začne.

Amerika je v současnosti druhým nejvýznamnějším světovým producentem emisí skleníkových plynů (hned po Číně) a historicky nese největší zodpovědnost za globální oteplování. Loni emise skleníkových plynů v USA zaznamenaly poměrně strmý nárůst. přitom tři roky předtím klesaly. V roce 2018 předstihly Spojené státy Rusko i Saúdskou Arábii a staly se největším producentem ropy na světě.

Čerstvě zveřejněná studie Oil Change International varuje, že naplní-li se americké plány na těžbu ropy a plynu z břidlice v následujících desetiletích, bude to znamenat „klimatickou katastrofu“ a bezprecedentní nárůst emisí oxidu uhličitého unikajících do atmosféry. Bude se jednat o takový objem CO2, jaký stihne do ovzduší pustit za celou dobu své činnosti jeden tisíc uhelných elektráren.

„Tyto žaloby jsou založeny na přesvědčení, že naše vlády mají povinnost ochránit nás od klimatických hrozeb, k jejichž rozsahu vědomě po celá léta přispívaly,“ tvrdí ředitelka Climate Litigation Network Tessa Khanová. Coby právnička zastupovala téměř 900 nizozemských občanů, jenž uspěli před soudem s žalobou vůči své vládě.

Soud jim dal loni na podzim za pravdu v tom, že Nizozemsko musí přidat ve svých klimatických závazcích a přikázal exekutivě, aby do konce probíhající dekády snížila objem emisí skleníkových plynů alespoň o 25 procent oproti hodnotám z roku 1990. Vlády namítají, že soudy nemají právo určovat, jaká opatření mají v té či které oblasti provádět. Realitou doby však je to, že stále více občanů je za pasivní klimatické politiky volá k zodpovědnosti, a to právě soudní cestou.

První slyšení podobého druhu se chystá v Irsku, kde nespokojení občané ve spolupráci s nevládními organizacemi podali žalobu na tamní exekutivu. Vyčítají jí, že na poli ochrany klimatu nepostupuje v souladu s cíli Pařížské dohody, k jejichž naplňování se svým podpisem zavázala. Irsko má v přepočtu na jednoho obyvatele třetí nejvyšší emise CO2 v rámci EU.

„Lidé pociťují dopady klimatické změny a všímají si extrémních výkyvů počasí. A mají obavy. A jak reagují vlády? O ochraně klimatu sice hodně mluví, ale v praxi toho dosud moc neudělaly,“ poznamenává Armelle Le Comteová, manažerka neziskovky Oxfam, jejíž francouzská pobočka se podílí na přípravě žaloby proti centrální vládě. Zároveň rozběhla on-line petici pod názvem „Skandál století“, v níž apeluje na nejvyšší místa, aby urychlila odklon země od podpory a masivního používání fosilních paliv. Petice měla velký ohlas a nasbírala již přes dva miliony podpisů.

S klimatickými žalobami se musí vypořádat i vedení mnoha dalších zemí: ve Velké Británii, Norsku, Švýcarsku, Pákistánu či Ugandě. V Jihoafrické republice se takto aktivisté pokusili zabránit stavbě uhelné elektrárny v Limpopo, kterou mají vybudovat Číňané - projekt vyvolává značné kontroverze. V Kolumbii soud podpořil stanovisko 25 mladých lidí žalujících svou vládu za neplnění slibu přestat s kácením v Amazonii.

V případu známém jako „People's Climate Case“ je žalovanou stranou Evropská unie a její instituce. Rodiny z různých zemí světa se v žalobě vymezují proti stávající klimatické legislativě EU a považují ji za nedostatečnou a selhávající v úsilí zabránit dopadům klimatické změny. Její následky - sucha, vlny veder, lesní požáry, tání ledovců - totiž pociťují v každodenním životě. Švédským Sámům takto například hrozí, že postupně přijdou o tradiční způsob existence včetně chovu sobů. Keňská rodina se bojí o zdraví svých dětí, které mají nedostatek vody při čtyřicetistupňových teplotách. Rumunský farmář či francouzský pěstitel levandule jsou pro změnu svědky rozsáhlých škod na svých pozemcích.

Od Unie nechtějí finanční kompenzaci, ale soudním procesem by rádi upozornili na nutnost ambicióznějších klimatických cílů, než je „jen“ čtyřicetiprocentní snížení emisí skleníkových plynů oproti hodnotám z roku 1990.

Vedle národních vlád jsou pak terčem žalob rovněž těžařské firmy coby producenti uhlí, ropy a zemního plynu. Právě fosilní paliva a jejich spalování jsou nejvýznamnějším činitelem, který od počátků průmyslové revoluce nastartoval tempo globálního oteplování až do dnešních otáček. Stačí připomenout, že sedmnáct z osmnácti nejteplejších roků v historii meteorologických měření se odehrálo v novém tisíciletí.

V poslední době vyšlo najevo, že ropné společnosti, jmenovitě ExxonMobil, již v 70. letech obdržely zprávy od svých expertů ohledně závažnosti důsledků, jaké by pokračování spalování fosilních paliv mělo pro akceleraci klimatické změny. ExxonMobil ony varovné signály zamlčel a namísto toho se pustil do financování kampaně zpochybňující existenci globálního oteplování. Deník The Guardian uvedl, že firma do podpory tvorby klima-skeptických zpráv investovala 31 milionů dolarů. Nejvíce žalob vůči olejářským titánům se doposud rozjelo v zámoří.

Americká a kanadská města i jednotlivé státy a provincie požadují rozsáhlá finanční odškodnění, která plánují použít na sérii opatření umožňujících se přizpůsobit na probíhající klimatickou změnu, ale též na sanaci škod způsobených jejími nejviditelnějšími dopady.

Klimatickou změnou postižená města a státy věří, že žaloby postupem času dokráčí k podobnému úspěchu, jaký se ve Spojených státech zrodil na konci minulého století v soudních procesech s představiteli tabákového průmyslu.

„Náklady spojené s dopady klimatických změn jsou neskutečné. A neměli by je nést jen daňoví poplatníci v Britské Kolumbii,“ prohlásil Ben Isitt, radní kanadské Victorie poté, co se hlavní město zmiňované provincie rozhodlo pro žalobu těžařských společností.

Pár dní před tím zveřejnila pojišťovací agentura „Insurance Bureau of Canada“ zprávu, ve které vyčíslila částku, kterou musela federální vláda a vlády jednotlivých provincí vynaložit na odstranění následků extrémních meteorologických jevů v roce 2018: téměř šest miliard dolarů.

Už v minulosti se obrátily na soud například Oakland a San Francisco, aby získaly kompenzaci od pětice těžařských společností ve složení Chevron, ExxonMobil, Shell, ConocoPhillips a BP. Obě pobřežní města řeší problém zvyšující se hladiny moře. Ze stejného důvodu podal žalobu i stát New York. Soudce ji zamítl s vysvětlením, že problematika klimatické změny vyžaduje řešení ze strany Kongresu a federální administrativy.

Naopak Nejvyšší soud USA rozhodl na začátku letošního roku ve prospěch státu Massachusetts ve sporu s ExxonMobil a nařídil firmě, že nesmí bránit zveřejnění svých interních dokumentů ze 70.

tags: #žaloba #americké #firmy #klimatické #změny

Oblíbené příspěvky:

• Služby pro ekologii Klatovy
• Plán MPO pro snižování emisí
• Šetrné automobily
• Nebezpečný odpad v Troubelicích
• Ekologická výchova s Engelem