Angela Saini: Od přírody podřadné – recenze

Liší se ženský mozek od mužského? Jsou muži od přírody promiskuitnější? Je pro kluky přirozenější hrát si s autíčky a pro holky s panenkami? Měl Charles Darwin pravdu, když považoval ženy za méně vyvinuté a intelektuálně podřadné? Britská vědkyně, novinářka a popularizátorka vědy Angela Saini v knize Od přírody podřadné zkoumá fenomén výzkumů mezipohlavních rozdílů, který od dob Darwina patří mezi nejžhavější témata vědeckého zkoumání.

Kniha vyšla ve Velké Británii v roce 2017 a získala cenu Physics World Book of the Year 2017 a druhé místo v žebříčku Goodreads v kategorii věda a výzkum. Časopisy The Spectator, deník The Guardian a mnohé další ji zařadily mezi knihy roku. V letošním roce knihu vydal Sociologický ústav Akademie Věd s předmluvou Mgr. Marcely Linkové, Ph.D.

Autorka Angela Saini roz­dě­li­la text do osmi kapi­tol, kte­ré jsou plné infor­ma­cí, výsled­ků výzku­mů i růz­ných teo­rií, kte­ré něja­kým způ­so­bem ovliv­ni­ly spo­le­čen­ské posta­ve­ní žen ve spo­leč­nos­ti. Jednotlivé názvy kapi­tol samy napo­ví­da­jí jejich zamě­ře­ní: Podřadnost žen, Ženy jsou více nemoc­né, Vrozené roz­dí­ly, Chybějích pět uncí žen­ské­ho moz­ku, Ženská prá­ce, Vybíravá, Proč muži vlád­nou, Staré ženy, kte­ré nehod­la­jí umřít.

Při porov­ná­vá­ní výsled­ků výzku­mů i for­mu­lo­vá­ní teo­rií respek­tu­je autor­ka dobo­vá spe­ci­fi­ka i tech­nic­kou vyspě­lost či spo­le­čen­ský sys­tém. Nutno říci, že sice vychá­zí z mno­ha vědec­kých pra­cí, ale v kni­ze volí sro­zu­mi­tel­né for­mu­la­ce a neza­bře­dá­vá zby­teč­ně do odbor­né ter­mi­no­lo­gie. Využívá čas­to cita­ce věd­ců, ale sou­čas­ně je komen­tu­je a dává do sou­vis­los­tí nebo je navzá­jem porov­ná­vá. Seznam pou­ži­té lite­ra­tu­ry je roz­sáh­lý a je také seřa­zen pod­le jed­not­li­vých kapi­tol.

I když jsou již mno­ho uvá­dě­ných teo­rií nebo pre­zen­ta­ce dokon­če­ných výzku­mů zná­mé, jsou pre­zen­to­vá­ny v nových sou­vis­los­tech. Příjemným zpes­t­ře­ním je zve­řej­ně­ní zají­ma­vých detai­lů nebo zku­še­nos­tí z prů­bě­hu výzku­mů. Od kri­tic­ké­ho vní­má­ní vědec­kých názo­rů v minu­los­ti pře­chá­zí autor­ka do polo­vi­ny minu­lé­ho sto­le­tí, obdo­bí, kdy se poča­lo posta­ve­ní žen v zápa­do­ev­rop­ské spo­leč­nos­ti výraz­ně měnit.

Čtěte také: Odkaz Antonína Justa

Oceňuje klad­ně půso­be­ní femi­nis­tic­ké­ho hnu­tí, kte­ré je dle její­ho vyjá­d­ře­ní „lam­pou, kte­rá osvět­lu­je před­po­ja­tost ve vědě“. Takové hod­no­ce­ní je bás­nic­ky nad­ne­se­né a autor­ka jej uved­la v doslo­vu, kde porov­ná­vá budo­vá­ní obra­zu ženy v minu­los­ti a v sou­čas­ném svě­tě. Současné poje­tí vědy může nabíd­nout stej­né šan­ce ženám i mužům. Takové kon­sta­to­vá­ní vychá­zí nej­spíš ze spo­le­čen­ské­ho pro­stře­dí, kde autor­ka žije a pra­cu­je.

Autor knihy se snaží upozornit na nesprávně vedené výzkumy a zkreslené interpretace pokusů. Například častá otázka šovinistů, proč je tak málo vědkyň/nositelek Nobelovy ceny, pokud jsou ženy stejně chytré jako muži? Krátká odpověď, že ženy neměly přístup ke vzdělání a tím pádem nemohly bádat, Saini rozvádí do detailů. Věnuje se i smutnému fenoménu, kdy ženské vědkyně nechaly své objevy podepisovat mužskými kolegy. Smutná praxe má ozvěnu i v současnosti, kdy muž v týmu je často brán jako vůdce a tudíž je to on, kdo přebírá ocenění.

Část věnující se biologickým a vrozeným rozdílům vyvrací tvrzení Charlese Darwina, že ženy intelektuálně mužům nestačí a že je tím vina sama příroda. Dojde i na v současnosti populární otázku, zda si holčičky opravdu raději hrají s panenkami a kluci s autíčky, nebo je to jen sociální konstrukt daný výchovou.

Na přístupu Angely Saini k vědeckým faktům je sympatické, že se nesnaží tajit neprůkazné odpovědi a odpovědi, které se jí nehodí do profilu knihy. Stejně tak neshazuje práci vědců, kteří mají opačný názor než ona. Pokud narazí na studii, která se snaží tvrdit, že ženy jsou od přírody méněcenné v určitém oboru, předkládá rozhovor s daným vědcem a případně i studie, které tvrdí opak. Ne všechny spory se ve vědeckých přestřelkách vyřeší a Saini v tom případě nechává konečný závěr na čtenářích.

Předmětem zkoumání nejsou jen ženy, ale i samice jiných živočišných druhů. Velkou pozornost vědci věnují primátům, kteří mají na evolučním žebříčku k lidem velmi blízko. Na jejich společenstvích se snaží dokázat tu i onu teorii, ale i zde jsou problematické paralely, na které Saini neváhá upozornit. Vědecký výzkum se za poslední století velmi změnil a ke slovu se dostávají teorie, které byly před několika desítkami let považovány za pouhý bláhový sen ztřeštěných sufražetek. Velmi populární teorie o sexuálních zvycích mužů a žen, kdy muž je od přírody promiskuitní a žena naopak cudná, dostává vážné trhliny.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

Kromě zpochybňování zažitých stereotypů se v knize Od přírody podřadné řeší i méně probíraná témata. K jedněm z těch kontroverznějších, které má i velmi urážlivé závěry, patří otázka ženského klimakteria. Jedno z vysvětlení ženského přechodu je to, že k němu dochází proto, že starší ženy pro muže nejsou atraktivní, proto není potřeba, aby takováto žena byla plodná.

Kniha nabízí řadu zajímavých témat, která se dobře čtou i laikům. Odborný přístup a vědecká hantýrka je kompenzována čtivým jazykem a srozumitelnou stylistikou.

V před­mluvě je struč­ně shr­nut obsah kni­hy a klad­ně hod­no­ce­ný argu­men­tač­ní poten­ci­ál tex­tu s odpo­věd­ným pří­stu­pem k vědec­ké­mu bádá­ní a uži­tí výsled­ků výzku­mů uži­teč­ných nejen pro vědec­kou komu­ni­tu, ale také pro širo­kou veřej­nost.

Čtěte také: Oslava Přírody: Počátky

tags: #angela #saini #od #prirody #podradne #recenze

Oblíbené příspěvky:

• Znečišťovatelé v ČR
• Praktické a ekologické řešení
• Spirály v přírodě: Logaritmický pohled
• Krajinná ekologie dle Demka (1999)
• Tipy na ubytování v Modravě