Anorexie: Život Ohrožující Důsledky


10.12.2025

Většina dívek a žen touží po dokonalé postavě, kterou diktuje současný ideál krásy. Ne všechny ženy a dívky jsou ovšem schopny dodržovat dietické zásady a pravidelně provozovat některou z účinných pohybových aktivit, jako například populární aerobic. Pak už zbývá jen jediné - drasticky omezit příjem potravy, následkem čehož dojde k úbytku váhy. Bohužel je při vytrvalém odmítání stravy příliš snadné vypěstovat si návyk.

Řada z nás chce být štíhlejší, svalnatější a ideálně mít celoročně vyrýsované břicho. Pro dosažení vysněné postavy pak dokážeme obětovat opravdu hodně. Jíme čím dál méně, více sportujeme a měníme svůj celkový životní styl téměř k nepoznání. Tato cesta k vysněnému tělu ale není ideální a může přinést řadu komplikací i nástrah. Mnohem lepší je nastavit si opravdu reálné cíle a zvolit zdravý způsob pro jejich dosažení bez zbytečných extrémů.

Co se ale stane, když se touha po hezkém těle stane posedlostí? O slovo se mohou přihlásit poruchy příjmu potravy. V jejich případě se z nevinného hubnutí často stává priorita číslo jedna, která může vážně ohrozit fyzické i duševní zdraví.

Co je Porucha Příjmu Potravy (PPP)?

Porucha příjmu potravy (PPP) není jen odmítání jídla z důvodu hubnutí nebo pubertální rozmar, který se objeví ze dne na den. Může začít nevinným zhubnutím několika nadbytečných kil, které se časem vymkne kontrole. Jedná se o vážné a potenciálně život ohrožující psychické onemocnění.

Člověk s poruchou příjmu potravy typicky žije ve svém vlastním světě, který se točí primárně okolo jídla, hubnutí a vzhledu postavy. Dělá vše pro to, aby nějakým způsobem zapracoval na své postavě, což si často spojuje s větší spokojeností, štěstím a lepším společenským postavením. Má na sebe obrovské nároky a stále chce dosáhnout svého vysněného ideálu krásy. Místo toho se ale často vrhá do propasti, kde na něj čekají problémy s fyzickým zdravím i psychikou, které značně snižují kvalitu jeho života.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Příčiny Vzniku PPP

Začátek bývá nenápadný. Často to odstartuje touha po štíhlejším těle, vyrýsovaném břiše, lepším sportovním výkonu nebo potřebou uspokojit nároky, které na nás klade okolí či my sami. Po prvních úspěších přichází pochvaly a příjemná pozornost, která nás jen ujistí v tom, že to děláme správně. A tak si ještě ubereme v jídle a přidáme v tréninku, protože máme pocit, že tohle je ta jediná správná cesta, jak dosáhnout svých cílů.

Samotná příčina vzniku PPP se odhaluje velmi těžko. Nemůže za to jen hubnutí, protože tím prochází denně spousta lidí a z velké většiny to nekončí takovými problémy. Faktorů, které mohou být tím potenciálním spouštěčem, existuje celá řada. Některé mají kořeny v blízkém okolí člověka a jiné začínají v jeho vlastní hlavě. Prvotní příčinou PPP může být držení různých diet v minulosti, touha být ve všem nejlepší nebo snaha o zlepšení sportovního výkonu, a to zejména v disciplínách, kde je kladen velký důraz na vzhled a estetiku.

S tím ale tento výčet zdaleka nekončí. Na propuknutí poruch příjmu potravy se mohou podílet také biologické, psychologické i sociální faktory.

  • V okolí máme člověka s PPP či jiným psychickým onemocněním: Pokud náš rodič, sourozenec nebo jiný blízký příbuzný trpí psychickou poruchou, zvyšuje se i nám riziko vzniku těchto onemocnění včetně poruch příjmu potravy.
  • Máme zkušenost s řadou diet: PPP se často objeví u lidí, kteří si již v minulosti prošli řadou diet s cílem změny postavy. Nezdary v minulosti je totiž mohou přivést k extrémním dietám a přístupům.
  • Jsme pořád v kalorickém deficitu: U lidí, kteří mají dlouhodobě vyšší energetický výdej, než je příjem, se rovněž zvyšuje riziko vzniku PPP. To se může objevit i v období intenzivního růstu (puberta), jiného onemocnění či nadměrného cvičení.
  • Chceme být perfektní: Máme na sebe přehnané, často i nereálné nároky a očekávání. Pokud se potřebujeme v něčem zlepšit, snaha o zhubnutí či jinou změnu postavy se může stát nástrojem, jak dosáhnout svých cílů.
  • Nejsme spokojeni s vlastní postavou: Nespokojenost se svým vzhledem se může projevit i na sebevědomí.
  • Kult štíhlosti: Lidé se štíhlou postavou se obecně ve společnosti považují za úspěšnější a spokojenější. To je také důvod, proč se pomocí snižování hmotnosti můžeme snažit zlepšit své společenské postavení a prestiž. V případě posedlosti štíhlostí se z prvních zhubnutých kil pak může vyvinout anorexie nebo jiná porucha příjmu potravy.
  • Diskriminace lidí s nadváhou a body shaming: Ke vzniku poruch příjmu potravy také přispívá diskriminace, šikana a odsuzování lidí na základě jejich vzhledu. To se může objevit jak v reálném životě, tak i na sociálních sítích.
  • Sociální izolace: Limitovaný kontakt s okolím, samota, nedostatek přátel a lidí, kteří se o nás zajímají, může být dalším důvodem vzniku PPP. Člověk si tak prostřednictvím PPP může vyžadovat pozornost, která se mu nedostává.
  • Esteticky náročné sporty a aktivity: Pokud svůj čas trávíme činnostmi, kde hraje vzhled nebo tělesná hmotnost velkou roli, máme automaticky vyšší riziko vzniku PPP. Štíhlejší postava se běžně v těchto případech spojuje s větším úspěchem.

Statistiky PPP

Poruchy příjmu potravy postihují přibližně 5 % populace a nejčastěji se rozvinou v období dospívání a rané dospělosti. Celosvětově se odhaduje, že mentální anorexií nebo bulimií trpí 0,5-3 % lidí. Podle odborníků jsou ale tyto statistiky značně podhodnocené. Spousta případu se totiž vůbec nemusí dostat k lékaři, který by PPP diagnostikoval. Celkové číslo tak bude vyšší.

Muži podle statistik tvoří dokonce 25 % případů s anorexií či bulimií. V případě záchvatového přejídání je to až 40 %. Tato statistika tak jasně vyvrací mýtus, že se tyto problémy týkají pouze žen. Většinu zachycených případů představují mladé ženy. Podle populační studie, které se zúčastnilo přes 5 000 žen, mělo 15 % z nich v první půlce života osobní zkušenost s PPP. U žen se tak bohužel nejedná o ojedinělé onemocnění. Častý výskyt PPP u nich dokládají i další data a studie.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Ohrožené Skupiny

Do vyššího rizika se nemusíme dostat pouze na základě věku a pohlaví. Ohrožené skupiny spojují také podobné zájmy nebo zaměstnání.

  • Dospívající ženy a muži. V období puberty se odehrává řada fyziologických změn, které se projeví i na vzhledu, jako je třeba růst prsou nebo větší ukládání tuku v oblasti boků v případě dívek. Někdo je může začít řešit různými dietami, hladověním či přejídáním, z čehož se pak může rozvinout porucha příjmu potravy.
  • Jedinci procházející životními změnami. Může to být ztráta blízké osoby, rozchod, změna zaměstnání nebo bydliště. Někteří lidé jsou na tyto životní zásahy citlivější než jiní. To může dokonce opět vést až k psychickým onemocněním včetně PPP.
  • Lidé, kteří se věnují estetickým sportům. Mezi ně řadíme například gymnastiku, fitness, kulturistiku, tanec, balet či krasobruslení.
  • Sportovci, kteří musí splňovat váhové kategorie. Týká se to zejména bojových sportů či vzpírání.
  • Sportovci, kteří si potřebují držet nízkou tělesnou hmotnost. Mez takové sporty patří například vytrvalostní běh, cyklistika či jezdectví.
  • Lidé se zaměstnáním, které si zakládá na vzhledu. Jde zejména o modeling, herectví či moderování v televizi.
  • Minoritní skupiny.

Typy Poruch Příjmu Potravy

Podle mezinárodní klasifikace nemocí (MKN), kterou vydala Světová zdravotnická organizace (WHO), můžeme rozlišovat několik druhů PPP. Tento výčet pak doplňuje Americká psychiatrická asociace (APA). Oficiální kategorizace pomáhá s diagnózou poruch příjmu potravy. Existují ale také další nespecifikované problémy, které se těmto onemocněním v mnoha ohledech podobají.

  1. Anorexie: je nejspíš nejznámější poruchou příjmu potravy. Dochází u ní k výraznému omezení příjmu stravy. Lidé, kteří tímto onemocněním trpí, zvládnou sníst třeba jen jedno jablko denně a některé dny nejedí vůbec. K tomu se v řadě případů přidává také velký výdej energie skrze pohyb a cvičení. Typicky se snaží za každou cenu držet velmi omezujících pravidel v jídelníčku i cvičebním plánu, které si vytvořili. To vše pak vede k hlubokému kalorickému deficitu a výraznému snižování hmotnosti. Podváha je pak jedním z hodnotících kritérií přítomnosti mentální anorexie. K omezení příjmu stravy se také často přidává strach z přibírání, snaha o udržení nízké hmotnosti a zkreslené vnímání vlastního těla. Okolí může postavu toho člověka vnímat jako dostatečně štíhlou, on sám ale na sobě stále pozoruje nedostatky. Anorektici si většinou nepřipouští, že mají nějaký problém, který by jim mohl poškodit zdraví.
  2. Bulimie: se od anorexie liší tím, že je charakteristická opakovanými epizodami přejídání, které doprovázejí pocity viny a ztráty kontroly nad příjmem stravy. Potom často následuje kompenzační chování ve formě hladovění, přehnaného cvičení, vyvolávání zvracení nebo zneužívání laxativ. Pokud se záchvaty přejídání ve spojení s kompenzačním chováním opakují minimálně jednou týdně po dobu 3 měsíců, jde o mentální bulimii. Lidé s bulimií jsou schopni během chvíle sníst velký objem jakéhokoliv jídla. Může u nich také docházet k extrémním změnám v jídelníčku. Několik dní jí pouze nízkokalorické potraviny, jako je ovoce, zelenina, libové maso nebo nízkotučné mléčné výrobky, které pak vystřídají velké porce “zakázaných” jídel, jako jsou třeba sladkosti nebo fast food.
  3. Záchvatovité přejídání: Stejně jako v případě bulimie, také u záchvatovitého přejídání se vyskytují epizody velkého příjmu stravy v krátkém čase. Tohle chování je následně doprovázeno pocity viny, selhání, zklamání a ztrátou kontroly. V jejich případě ale často chybí kompenzační chování. Pokud se tohle opakuje minimálně jednou týdně po dobu 3 měsíců, jde o záchvatovité přejídání. Pro lidí, kteří trpí záchvatovitým přejídáním, je charakteristické, že jedí rychleji a větší porce, než je běžné. V jedení pak pokračují až do doby, kdy dosáhnou nepříjemného, až bolestivého pocitu přesycení. Typické pro ně je i to, že začnou jíst i v čase, kdy necítí pocit hladu. Za své chování se často stydí, a tak preferují jedení o samotě.
  4. Pica: Pro tuto poruchu příjmu potravy je typická konzumace nepoživatelných předmětů bez kalorické hodnoty. Může to být například vata, vlasy, papír nebo mýdlo. Pro klinickou diagnostiku tohoto onemocnění je třeba, aby takové chování probíhalo minimálně po dobu jednoho měsíce. Lidé trpící tímto onemocněním se však běžným potravinám nevyhýbají, a tak se u nich nemusí objevit příznaky podvýživy. Tento problém se diagnostikuje často až v době, kdy konzumace nějakého předmětu způsobí zdravotní problémy a lidé vyhledají pomoc lékaře. Jinak může být skrytý všem kromě nemocného člověka. Větší potíž ale nastává v případě, kdy je toto onemocnění součástí jiné PPP. V ohrožení jsou hlavně lidé s jiným duševním onemocněním či poruchou intelektu.
  5. Syndrom přežvykování: Jedná se o onemocnění, pro které je typické navrácení žaludečního obsahu zpět do úst a jeho opakované přežvykování, polknutí nebo vyplivnutí. Často k tomu dochází mimovolně a bez námahy. Děje se tak bez pocitu bolesti či nevolnosti a nesouvisí to ani s onemocněním trávicího traktu či jinou PPP. Aby byla diagnostikována, tak je potřeba, aby se tohle chování opakovalo minimálně po dobu jednoho měsíce.
  6. Jiné specifikované poruchy příjmu potravy: Tato onemocnění nesplňují potřebná kritéria pro diagnózu výše uvedených. To ale rozhodně nesnižuje jejich závažnost. Kromě atypické mentální anorexie, bulimie a záchvatovitého přejídání sem patří také purgativní porucha. Ta je charakteristická opakovaným užívání laxativ, diuretik a vyvoláváním zvracení s cílem ovlivnění tělesné hmotnosti. Do této skupiny také patří syndrom nočního jedení, při kterém dochází k přejídání po večeři nebo jedení uprostřed noci. To pak může narušit spánek a vést k přibírání, až obezitě. Pro lidi, kteří tohle zažívají, je dále typické, že si dávají první jídlo dne až v pozdějších hodinách.
  7. Avoidantní/restriktivní porucha příjmu potravy (ARFID): Člověk s touto poruchou neřeší vzhled postavy nebo hubnutí. Místo toho se ale vyhýbá určitým potravinám nebo celým skupinám potravin kvůli jejich chuti, konzistenci, vzhledu či teplotě. Obávané potraviny mu způsobují pocity úzkosti a strachu. Tyto poruchy sice oficiálně nepatří k poruchám příjmu potravy, svým charakterem se jim ale velmi blíží.

Další přidružené poruchy

  1. Bigorexie: je známá též pod označením Adonisův komplex a bývá považována za opak anorexie. Jedná se o psychickou poruchu, která se objevuje častěji u mužů. Podobně, jako je to v případě anorexie, charakterizuje ji zkreslené vnímání vlastního těla. Rozdíl je však v tom, že jedinci s bigorexií se vnímají jako příliš malí, slabí a nedostatečně osvalení. To se snaží kompenzovat hodinami cvičení v posilovně a zvýšeným energetickým příjmem. Jednoduše dělají vše pro to, aby přibrali svaly. Nejspíš nikoho nepřekvapí, že se tento problém vyskytuje především mezi kulturisty a bodybuildery. Podle studií bigorexií trpí více než 50 % jedinců (žen i mužů), kteří závodí na poli amatérské i profesionální kulturistiky. V jejich případě není bohužel výjimečné ani užívání anabolických steroidů za účelem růstu svalové hmoty. Tento problém pak může vést k vážným zdravotním potížím, které jsou se steroidy spojené.
  2. Ortorexie: je psychické onemocnění, které sice nesplňuje kritéria pro oficiální poruchy příjmu potravy, ale do této problematiky rozhodně patří. Někdy se nazývá také jako posedlost zdravým stravováním. Je totiž charakteristická nutkavou potřebou jíst jen “zdravé” nebo “čisté” potraviny, což člověku s tímto onemocněním dodává pocit kontroly nad svým zdravím. Člověk s ortorexií konzumuje jen to, co sám považuje za vhodné, a může tak mít velice omezený výběr potravin. Ze svého jídelníčku často vyřazuje celé skupiny potravin, které vnímá jako nezdravé nebo škodlivé. Může se jednat například o cukr, pečivo či jiné výrobky z obilnin, tuk, maso nebo mléčné výrobky. To se pak typicky projeví deficitem určitých živin (bílkovin, sacharidů, tuků, vitamínů, minerálních látek), což může vést až ke zdravotním potížím. O správnosti svého způsobu stravování je většinou skálopevně přesvědčen a často si nepřipouští, že by jeho chování mohlo představovat problém.

Důsledky Poruch Příjmu Potravy

Všechny výše zmíněné poruchy mají jedno společné - narušený vztah s jídlem. Ten může mít vážné následky na psychické i fyzické zdraví. To ale není vše, protože tyto problémy se pak přenášejí různými způsoby do fungování mezilidských vztahů a sportovní výkonnosti.

Strava poskytuje nejen energii, ale také důležité mikroživiny, jako jsou vitamíny, minerální látky a další biologicky aktivní složky s pozitivním vlivem na organismus. Tyto následky a dopady se mohou u různých PPP lišit. V případě nedostatečného energetického příjmu pak v těle nastávají adaptační mechanismy, které mu pomáhají ušetřit co nejvíce energie. Je to logické, tělo drastické omezení energetického příjmu bere jako život ohrožující stav, a tak šetří, kde se dá. Energie se pak využívá hlavně na nezbytně nutné funkce, jako je srdeční činnost nebo dýchání. Některé děje v organismu se tím výrazně omezí, což se neobejde bez vážných následků.

Člověk s poruchou příjmu potravy může mít psychické potíže již před vypuknutím tohoto onemocnění. Stejně tak se PPP mohou později negativně podepsat na jeho duševním zdraví a mezilidských vztazích. Často přestane chodit do společnosti i na rodinné události, které by mohly ohrozit dodržování jeho pečlivě nastaveného plánu. Z extrovertního člověka se pak rázem stane introvert.

Čtěte také: Pracovní rizika

Specifické příznaky mentální anorexie

  • Mění se jídelníček, z něhož mizí v první řadě jídla, která jsou považována za energeticky příliš vydatná nebo „nezdravá“. Anorektičky nejprve vynechávají sladkosti a tučná jídla.
  • Mění se jídelní režim. Jídelní změny jsou dodržovány se stále větší důsledností a obhajovány se stále větší rafinovaností. Na jídlo najednou není čas ani chuť, přibývá výmluv a podvodů souvisejících s jídlem.
  • Při jídle se úzkostlivě srovnávají s ostatními, vyžadují, aby měly co nejméně.
  • Mění se jejich jídelní tempo a chování. Jedí velmi pomalu a obřadně, v jídle se nimrají, dlouho si je prohlížejí, vybírají, co nesnědí, potraviny si dělí na miniaturní kousky, jídlo jim trvá tak dlouho, že se pak opravdu nestihnou najíst.
  • Mění se jejich chuť, někdy hodně solí, pijí kávu a snadno se jim udělá po něčem špatně.
  • Vyhýbají se jídlu ve společnosti, přecitlivěle reagují na to, když je někdo sleduje při jídle nebo například mlaská. Připravují si pro sebe jiné, méně vydatné jídlo. Když jedí, vypadají napjatě, strnule a vyděšeně. Snadno se cítí přejedené a mluví o tom, kolik toho snědly.
  • Často vzrůstá jejich aktivita, neustále někde pobíhají, mají potřebu něco dělat, „dát si do těla“, zpotit se. Dokážou například chodit mnohakilometrové vzdálenosti pěšky, posilovat několik hodin nebo být při cvičení v neprodyšném oblečení. Nedokážou se uvolnit a jen tak sedět.
  • Zhoršuje se jejich schopnost soustředit se na učení.
  • Příliš se zaobírají svojí postavou a tělesnou hmotností. Postávají před zrcadlem a neustále se váží nebo se naopak váze se strachem vyhýbají. Zahalují se do volných šatů nebo naopak nosí oblečení, které umožňuje předvádět jejich plochou a vyhublou postavu.
  • Ze zdravotních obtíží se nejprve objevuje zácpa, porucha menstruačního cyklu, zimomřivost.

Zdravotní obtíže spojené s mentální anorexií

  • Suchá, zažloutlá, praskající pleť, zvýšený růst ochlupení po celém těle, vypadávání vlasů, které jsou řídké, suché a lámou se. Mohou se vyskytovat různé vyrážky. Nemocným se snadno dělají modřiny.
  • Chudokrevnost, pomalý pulz, hypoglykemie, nízký krevní tlak a omdlévání. Změny krevního obrazu a kostní dřeně se vyskytují u více než poloviny anorektiček.
  • Celková únavnost a svalová slabost.
  • Nepravidelná menstruace (menstruační cyklus závisí na udržení určitého podílu tuku v těle, který se pohybuje okolo 20 procent tělesné váhy ženy). Bylo zjištěno, že u žen vážících jen o 10 procent méně, než je jejich optimální tělesná hmotnost, už dochází ke změnám menstruačního cyklu, které mohou zapříčinit neplodnost.
  • Srdeční obtíže (zejména brachykardie a arytmie) se vyskytují u téměř 90 procent anorektiček. Byla prokázána souvislost mezi některými vážnými srdečními obtížemi a větším úbytkem na váze.
  • Odvápnění kostí, jsou křehké a tenké.

Tabulka srovnání mentální anorexie a bulimie

Charakteristika Mentální Anorexie Mentální Bulimie
Hmotnost Nízká, podváha Normální nebo kolísající
Příjem potravy Výrazné omezení Záchvaty přejídání s následnou kompenzací
Vnímání těla Zkreslené, strach z tloušťky Strach z tloušťky, nespokojenost s tělem
Menstruace Často chybí Nepravidelná nebo chybí
Kompenzační chování Přehnané cvičení, hladovění Zvracení, užívání laxativ, diuretik

tags: #anorexie #ohrožení #života #důsledky

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]