Testování zahradního kompostu: Jak poznat kvalitní "černé zlato"

Říjen a listopad jsou měsíce, kdy na zahradách vzniká nejvíce rostlinného odpadu, tedy biologického materiálu, který by bylo hřích dál nevyužít. Ano, řeč bude o jeho kompostování. Existuje řada učených rad, jak si správně založit vlastní kompostárnu a co do ní ukládat, aby na konci celého kompostovacího procesu vznikl kýžený materiál plný živin. Pro běžného zahrádkáře však postačí, když bude respektovat několik jednoduchých zásad. A dopracuje se k stejnému výsledku.

Založení kompostu

Vlastní kompost si na zahradě můžeme zřídit vlastně kdykoliv od jara do podzimu. Podmínkou je jeho umístění do stínu nebo polostínu a na místo, kde nebude příliš na očích. Tedy někam do rohu zahrady, za garáž, zahradní domek a podobně. Jeho velikost záleží na tom, kolik asi materiálu do něj budete během celého vegetačního období ukládat. To si musí každý odhadnout sám. Pro středně velkou zahradu s běžným trávníkem, několika stromy a záhony většinou postačí kompostovací box o rozloze 2x1 metr a výšce kolem 80 centimetrů.

Kompostovací box, jeho stěny, můžeme postavit z nejrůznějších dostupných materiálů: z prken, přepravních palet, kulatiny, ale také třeba z plastových desek, pletiva, cihel nebo betonových dílců. Vždy je ale potřeba, aby ve stěnách byly dostatečně velké mezery, které zaručí, že do kompostovaného materiálu bude proudit vzduch. Dno ponecháváme volné a pokryjeme je vrstvou hrubších větviček, slámy nebo dřevnatých částí rostlin. Tato vrstva zajistí odtok přebytečné vody, spodní přívod čerstvého vzduchu a přístup půdních organismů, například žížal. Pokud se vám do svépomocné výstavby kompostéru nechce, můžete si kompostér koupit. Pro běžnou zahradu postačí dva až tři zhruba 800litrové kompostovací kontejnery.

Co patří a nepatří do kompostu

Až na pár výjimek prakticky všechno, co má biologický původ a pochází ze zahrady nebo z kuchyně. Nejběžnějším materiálem je čerstvě posečená nebo suchá tráva, nevykvetlý plevel, na podzim pak stromové listí a zbytky nejrůznějších rostlin, jako jsou třeba letničky nebo keře rajčat. Do kompostu ale můžeme ukládat také v drtiči nadrcené větve, všechen materiál, který získáme z trávníku při vertikutaci, a dokonce i kousky zvlhčeného nepotištěného kartonu. Kompostovat můžeme také kuchyňský odpad, jako jsou slupky z brambor, ovoce a zeleniny (vyjma exotických druhů), zbytky pečiva, nadrcené skořápky od ořechů a vajec nebo prosátý dřevěný popel.

Zásadou je, aby složení kompostu bylo, pokud možno, co nejpestřejší. Určitě zbytky masa, kosti, popel z uhlí, pecky a plevel s dozrálými květy, jehož semena jsou kompostovací proces schopná přežít a pak na záhonech znovu vyrašit. Do kompostu také neukládejte rostliny napadené škůdci a plesnivou zeleninu nebo ovoce, které radši spalte, respektive zakopejte do země.

Čtěte také: Testování emisí a kalibrační plyn

A co listy z ořešáků? O nich se traduje, že se špatně rozkládají kvůli tomu, že na sobě mají jemný voskový povlak tzv. kutikulu, která brání vyššímu odparu vody. Je to pravda. Ovšem, když listy posbíráme sekačkou, jejíž nůž je nadrtí, můžeme je do kompostu klidně dát. Ale dbáme na to, abychom vrstvu ořešákovou překryli dvěma až třemi vrstvami jiného materiálu.

Zrání kompostu a jak ho urychlit

Jednoduše řečeno, když získá tmavě hnědou barvu a jemnou strukturu a začne krásně vonět, jako lesní půda. Celý proces trvá s ohledem na kompostovaný materiál zhruba 4 až 8 měsíců. Pokud se vám ale nechce tak dlouho čekat, použijte u mnoha zahrádkářů velmi oblíbený urychlovač kompostu.

Během doby zrání bychom měli kompost přeházet nebo načechrat, aby se do něj dostal vzduch, který napomáhá rychlému rozkladu a tlení. Pokud ale má skrze stěny přívod vzduchu dostatečný, prohazovat ho nemusíte. Důležité je také zajišťovat optimální vlhkost. Kompost totiž nesmí být přemokřený, chceme totiž aby materiál postupně tlel, a nikoliv rychle hnil. Před příchodem silného deště proto kompost zakryjte. Ale zakryjte ho i během dlouhých veder, aby naopak nevyschl a nezastavil se v něm proces tlení. Pokud by to hrozilo, prolejte kompost několika konvemi vody.

Jak poznat zralý kompost

Při optimálním mísení a vrstvení bioodpadu ze zahrady a z kuchyně a při příznivých podmínkách pro tlení můžete za několik měsíců získat tmavý, drobivý a příjemně vonící kompost. Často se v této souvislosti mluví o „zralém“ nebo „vyzrálém“ kompostu. Otázkou však je, jak poznat, že už je kompost zralý. Za úvahu také stojí upřesnění, k čemu přesně má být daný kompost zralý. K mulčování? K pouhému zapravení do půdy? Nebo k předpěstování sadby? Každé z těchto využití totiž vyžaduje jinak zralý kompost. Jelikož je ale jaro, čas výsevů, předpokládejme, že se jedná o předpěstování sazenic.

Řeřichový test pro zjištění zralosti kompostu

K určení zralosti kompostu se v takovém případě používá řeřichový test. Zralost kompostu orientačně určíte řeřichovým testem. K testování zralosti kompostu se používá nejčastěji řeřicha, jelikož citlivě reaguje na vysoký obsah živin a také rychle klíčí.

Čtěte také: Metody testování ekologické nezávadnosti

Jak test provést?

Nádobu s rozměry přibližně 40x25x6 cm naplňte testovaným kompostem a vysejte na něj 10 g řeřichy. Semena do kompostu lehce přitiskněte a zvlhčete rozprašovačem. Kompost udržujte stále vlhký. Šestý den po výsevu řeřichu skliďte a zvažte. Pokud řeřicha vůbec nevyklíčila, není kompost k předpěstování sadby zatím dostatečně zralý. Je-li váha sklizené řeřichy nad 30 g, považujte zralost kompostu za dostačující. Ideálem ale je hmotnost vypěstované řeřichy v rozmezí 60 až 100 g. Takový kompost je dostatečně rozložený a můžete ho k předpěstování rostlin použít. Tyto výsledky samozřejmě platí jen při testování v nádobě uvedené velikosti.

Může se ovšem stát, že je v kompostu pro řeřichu živin až moc, a v takovém případě je vzešlá řeřicha žlutá. Ani tento kompost není k předpěstování sadby vhodný.

Srovnání s běžnou půdou

Daleko jednoduší je ale určení zralosti při srovnání růstu řeřichy v kompostu a v běžné půdě. Do jednoho květináče dejte testovaný kompost a do druhého běžnou půdu. Do obou nádob znovu vysejte řeřichu, povrch substrátů mírně utužte a zvlhčete. Zhruba po týdnu, během nějž jste oba výsevy udržovali mírně vlhké, můžete porovnat výsledky. Pokud v testovaném kompostu vyklíčilo a vyrostlo méně rostlin než v běžné půdě, považujte ho zatím za nedostatečně vyzrálý.

Založení kompostu krok za krokem

Bohatá úroda na zahradě se nerodí ze dne na den ani „mávnutím“ zahradního nářadí. Předchází tomu řadu důležitých zásad a jednou z nich je i vytvoření vyváženého kompostu. Ideální, pokud si ho vyrobíte sami ze zahradního, ale i kuchyňského odpadu. Tím se z něj odbourají ostatní organické látky, které se postupně mění na humusový materiál. Aby vám za pár týdnů „vzklíčilo” na zahradě černé zlato, musíte vědět, jak na startovací plochu a správný poměr živin v kompostu. Založení kompostu doporučujeme na volnou a prostornou plochu. Ideální na periferii vaší zahrady, kde v blízkosti nejsou už žádné příbytky ani chatky.

Základní podmínkou vrstvení je zachovat vyvážený podíl dusíkatých a uhlíkatých materiálů. Platí, že na jeden díl (kupu) dusíkatých ukládáme 20 až 30 dílů uhlíkatých směsí při min. Založení hromady zahájíme nosnými uhlíkatými materiály, jakými jsou větve, sláma, listí, papír, kůra či hobliny. Pokračujeme tak, že na každou další vrstvu uhlíkatých složek přidáváme menší hromadu dusíkatých. Pozor! I mezi jednotlivými uhlíkatými či dusíkatými složkami existují jisté funkční rozdíly. Pokud například vkládáte do kompostu plevel, roztřiďte v něm listí. Ořechové se sice rozkládá pomaleji, ale je bohaté na třísloviny a látku juglon s fungicidními účinky. Specifickou funkci mají i jehličnany.

Čtěte také: Dieselové emise a normy

Po založení kompostu z nevyhnutelné surovinové skladby není ani tak důležité urychlení procesu, ale zefektivnění účinných látek. Mezi tzv. Náš tip - Působení přidaného materiálu bude účinnější, pokud ho upravíte na co nejmenší kousky. Ideální do velikosti malíčku na ruce. Klíčivost kompostu podpoříte i jinými koloniemi mikroorganismů. Výbornou volbou jsou bakteriálně enzymatické přípravky, které zefektivňují kompostovací proces. Aby byl takový přípravek opravdu funkční, měl by obsahovat alespoň 3 až 4 různé druhy bakterií. Účinnost i dalších prospěšných látek zjistíme už po prvních 4 dnech.

Přehazování materiálu je nezbytné pro zajištění dostatečného proudění vzduchu. Jinak by to podnítilo fatální následky pro prospěšné mikroorganismy v kompostu. Přehazování doporučujeme provést po 3 až 4 dnech od založení hromady. Obzvlášť, pokud použijete urychlovač kompostu, který ho dokáže natolik zahřát, že se z něj kouří a zapáchá. Potom přehazování provádíme každé 2 dny.

Postupujte výhradně tak, aby dno kompostérů sestávalo z dřevěných palet, dále ho vyplňujte pletivem s očky o průměru 1 cm. Tak do něj hůře vniknou hlodavci.

Vlhkost kompostu zjistíme jednoduchým stlačením směsi v dlani. Měla by z ní stékat voda, což je vedlejším produktem úspěšných hnilobných procesů. Pokud je příliš suchá, v založené hromadě je málo dusíku a očkovacích látek. Tvorba humusu by neměla trvat déle než 18 dní. Rozhodně se nemusíte obávat sytě černé směsi s většími nerozloženými kousky odpadu. Tu stačí prosít a co nejdříve ji rozházet po připravené ploše na pěstování. Zalijte odstátou vodou a přikryjte fólií. Po pár dnech by měla začít klíčit. Důležité jsou pevné stonky a tmavozelené lístky. Pokud kompost podpořil zdravý vývoj rostlinky, úspěšná bude pravděpodobně i vaše letošní sezóna v zahradě.

tags: #testování #zahradního #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Dopady mimořádných událostí
• Ochrana přírody: přehled
• Systém "Door-to-Door" v Bohunovicích
• Zpracování mléčných produktů
• Ochrana zvířat ve Středozemí