Ara ararauna je bezpochyby nejznámějším arou a jedním z nejznámějších papoušků vůbec. Svoji oblibu mezi chovateli si získal především díky krásnému zbarvení a své povaze. Je výborným mazlíčkem, je velice inteligentní a snadno se naučí mluvit. Není však určen pro začínající chovatele. Jeho chov si již vyžaduje určité znalosti a hlavně zkušenosti.
Domovinou araraun je většina severní a centrální části Jižní Ameriky. Ve volné přírodě se vyskytují v oblasti tropických pralesů Jižní Ameriky od východní Panamy přes jižní Brazílii, Bolívii, Paraguay až po Kolumbii. Početná skupina se také zdržuje v povodí Amazonky. Preferuje lesy různých typů. Pokud je v lokalitě zdroj vody, může svým výskytem zasáhnout i do polopouštních oblastí. Důležité jsou pro něj vzrostlé stromy s dutinami, ve kterých hnízdí.
Nejčastěji se zdržují a létají po párech nebo v malých skupinkách o maximálně 20-ti kusech. Někdy je možné je spatřit i v početnějších hejnech čítajících i 25 kusů. Každý den dodržují svoji pravidelnou rutinu, která spočívá s celodenním posedávání ve vrcholcích stromů a okusování listí. Před setměním se přesouvají na pečlivě vybraná stanoviště kde nocují. Nejčastěji se jedná také o vysoké stromy. Bohužel, v současnosti se z mnoha míst začínají vytrácet. Je to způsobeno především ilegálním odchytem těchto papoušků pro černý trh nebo lovem na maso.
Pro typické zbarvení tohoto druhu je výstižným slovenské pojmenování ara modrožltá, kdy žlutá barva pokrývá ventrální stranu těla a modrá dorsální. Na jejich opeření dominuje žlutá barva na břiše a vlastně na celé spodní straně těla. Na křídlech a na zádech potom převažuje barva modrá. Základní barvy jsou doplněny černou bradou, zeleným čelem a holými tvářemi s několika řadami černých peříček. Čelo má ara ararauna zelené, tváře jsou holé a bílé. Hlavu lemuje černý límec. Zobák má ararauna černý a nohy šedé. Zobák je černé barvy a svojí robustní stavbou je uzpůsoben snadnému louskání ořechů. Pohlaví jsou vizuálně těžko rozlišitelná.
Arové ararauna patří mezi největší papoušky vůbec. V dospělosti dosahují délky 76 - 85 cm a váží od 900 do 1300 gramů čímž se řadí mezi největší papoušky. Ocas tvoří přibližně polovinu jeho celkové délky, takže je přibližně stejně dlouhý jako jeho tělo.
Čtěte také: Ara ararauna: Přírodní prostředí a péče
Ara ararauna je velmi aktivní papoušek. Proto je nutné mu v zajetí poskytnout dostatečné prostornou klec. Jako u mnoha dalších papoušků i u něj platí pravidlo, že by ve své kleci měl být schopen roztáhnout naplno křídla a nedotýkat se při tom ani na jedné straně stěn. Jeho rozpětí křídel dosahuje kolem 90 cm. Klec by tedy měla mít například následující rozměry: 150 cm na šířku i na délku a 200cm na výšku. Samozřejmě platí, že čím je klec větší, tím lepší.
Prostor, ve kterém jsou arové chováni, musí odpovídat jejich velikosti a síle jejich zobáku. V praxi to znamená celokovovou voliéru se silným pletivem pro pár o velikosti minimálně 5 x 2 x 3 metry. V případě klece se udává 1,5 x 1 x 2 metry s nutností každodenního vypouštění, což čím dál tím častěji řeší někteří chovatelé tzv. volným létáním. Konstrukce klece musí být samozřejmě dostatečně silná, protože málokterý materiál dokáže silnému zobáku ary odolat. Mnohdy je třeba také použít visací zámek nebo zdvojené zamykání kvůli tomu, aby se důmyslnému arovi nepodařilo uniknout z klece. Rádi si také dopřejí koupel nebo se nechají rosit. Pak je třeba zajistit rychlé uschnutí peří, například ve vytopené místnosti nebo na přímém slunci, abychom předešli nachlazení. Pro dobrou kvalitu opeření je důležité ve slunných dnech ary sprchovat.
Ručně dokrmené mládě ary ararauny je velice přizpůsobivé a snadno si zvyká na nové lidi. V pozdějším věku je to již větší problém. Proto je vhodné tohoto papouška hned od mala přivykat na různé druhy situací, na které by měl být pro život připraven. Aby byl zvyklý na veterinární prohlídky, jízdu autem, návštěvy známých atd. Již od útlého věku jsou velmi hraví a mají potřebu neustále něco okusovat. V jeho kleci by proto měl být vždy dostatek hraček, kousků dřeva nebo čerstvých čistých větviček. Nikdy byste jej neměli nechávat doma mimo klec bez dozoru. Hlasové projevy mají velmi výrazné, což je třeba zohlednit při začátku chovu. Ačkoliv je v dnešní době jedním z cenově nejdostupnějších velkých papoušků, není vhodným druhem pro začátečníky. Jeho vysoká inteligence a fixace na člověka se odráží v nutnosti neustálého přísunu podnětů a velké časové náročnosti chovance srovnatelné se psem. Pokud se pták chovaný v kleci nudí, nastávají těžko řešitelné psychické poruchy projevující se agresivitou, křikem nebo fyzickým sebepoškozováním. Jiné je to při voliérovém chovu v párech.
Základem krmné dávky araraun je, aby byla co možná nejpestřejší. Jejich metabolismus je přizpůsoben k příjmu vysokoenergetické potravy, a proto jim také nečiní problém velké množství nejrůznějších ořechů (kromě buráků) a vysoký podíl slunečnice ve směsi semen. Dotaci takto vysokoenergetickým krmivem je ale potřeba zvažovat v souvislosti s možnostmi pohybu papouška. Mimo období rozmnožování s možností proletu může například jeden ara dostat 6 - 8 ořechů velikosti vlašského. Další složkou potravy, která by měla tvořit zhruba polovinu celkového množství je ovoce a zelenina. Oblíbené jsou třeba pomeranče, hrozny nebo granátová jablka, ale zkusit můžete prakticky cokoliv, kromě avokáda, které je pro všechny papoušky smrtelně jedovaté.
Krmná dávka by se měla skládat ze stejných položek jako u ostatních arů, z různých semen a bohaté nabídky ovoce a zeleniny. Z ovoce můžeme arovi nabídnout opravdu širokou škálu druhů. Od snadno dostupných jablek, pomerančů, třešní a hrušek až po mango nebo papáju. Dále si ara rád smlsne na mandlích nebo pistáciích a různých druzích ořechů. Nedoporučuje se podávat arašídy, čokoládu nebo cokoliv co obsahuje kofein. Poměr semen a ovoce by měl být zhruba vyrovnaný, takže jedna dávka by měla obsahovat zhruba půl šálku semen a půl šálku ovoce.
Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách
Odchov araraun je považován za nejsnadnější ze všech druhů arů, ale zdaleka není samozřejmostí. Základem je výběr vhodného partnera a obsazení velké hnízdní budky, ve které může za podklad sloužit třeba štěpka. Snůšku tvoří dvě až čtyři vejce, na kterých sedí pouze samice, zatímco samec ji krmí. Inkubace trvá 23 - 27 dní a následně se o mláďata starají oba rodiče až do osamostatnění. Budku opouští zhruba po třech měsících od vylíhnutí a pohlavní dospělosti dosáhnou ve třech až čtyřech letech. Při nákupu ručně dokrmeného ptáka dávejte pozor na to, zda je plně odstaven. Někteří chovatelé prodávají příliš mladá zvířata. Zajímavostí odchovu araraun je, že pravidelné odchovy se daří dokonce u jednoho páru chovaného v paneláku na severní Moravě.
V období rozmnožování je potřeba nabízet párům naklíčená semena, protože obsahují vyšší množství vitaminu E podporujícího rozmnožování. U mladých arů je potřeba, aby měli přístup k bidlům různého průměru pro zdárný vývoj nohou a aby byli v kontaktu s ostatními příslušníky jejich druhu. To ostatně platí pro všechny druhy papoušků. Ani ruční dokrmování ary ararauny není zrovna jednoduché. Vyžaduje ve stravě totiž vysoký obsah tuků a proteinů.
Jejich odchov v zajetí není ničím výjimečným. Doba hnízdění nastává obvykle na jaře nebo na začátku léta. Některé páry však hnízdí celoročně. Hnízdní budky mohou být dvou typů. První je vertikálně orientovaný box s bočními rozměry 60 x 60 cm a 90 až 120 cm na šířku. Druhý typ je stojatá budka s rozměry dna okolo 40 x 40 cm a s výškou okolo jednoho metru. Jako výplň budky dostatečně poslouží dřevěné drtiny. Snůška čítá nejčastěji 2 až 4 vajíčka, ale někdy může obsahovat vajíček i více. Inkubační doba bývá průměrně 25,5 dne (od 23 až po 27 dnů). Během hnízdění bychom měli obohatit stravu o různé doplňky pro zvýšení obsahu tuku. Nejčastěji stačí přidat slunečnici.
Ke kroužkování mláďat používáme kroužek o průměru 14,0 mm.
U tohoto druhu se popisuje pět mutací. Jsou to lutino, silver, olive, blue & white a yellow opaline. Cena těchto jedinců je samozřejmě mnohem vyšší než přírodně zbarvených.
Čtěte také: Více o rizicích v přírodě