Nejvíce znečištěné ovzduší v Evropě: Příčiny a dopady

Evropská agentura pro životní prostředí (European Environment Agency, EEA) vydala nedávno souhrnnou zprávu o kvalitě ovzduší v Evropě (Air Quality in Europe - 2018 Report), ve které jsou obsažena nejnovější data o kvalitě ovzduší na našem kontinentu. Jedná se o aktualizované vydání sledující kvalitu ovzduší v Evropě za období od roku 2000 do roku 2016. Zpráva je zatím k dispozici pouze v angličtině a má téměř 90 stran.

Globální hrozba znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší představuje globální hrozbu s dopady na zdraví lidí i ekosystémy. V řadě světových zemí dochází k růstu emisí a koncentrací znečišťujících látek v ovzduší a také na řadě míst v Evropě není kvalita ovzduší dobrá i přes snižování emisí a tedy i imisí. Účinné snížení znečištění ovzduší vyžaduje mj. dobrou znalost zdrojů znečištění, šíření znečišťujících látek v ovzduší, reakční mechanizmy a vznik sekundárních polutantů a samozřejmě také dopady, které tyto znečišťující látky mají jak na lidi, tak ekosystémy.

Podle Evropské komise je znečištění ovzduší druhým nejvýznamnějším rizikem pro životní prostředí, po změně klimatu. Znečištění ovzduší je významnou příčinou předčasných úmrtí a onemocnění a nejvýznamnějším zdravotním rizikem životního prostředí v Evropě s přibližně 400 tisíci předčasných úmrtí ročně. Krátkodobé i dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší může u dětí i dospělých vyvolávat snížení funkce plic, infekce dýchacího traktu, zhoršení stavu astmatiků, u žen snížení fertility, a negativní dopady na těhotné a novorozené děti. Byl také prokázán vliv kvality ovzduší na rozvoj diabetu typu II a asociace s obezitou, rozvojem Alzheimerovy choroby, demence aj.

Vliv na klima a globální oteplování

Význam kvality ovzduší je velký a nezahrnuje pouze zdravotní dopady. Úzce například souvisí s již zmíněnou změnou klimatu. Několik znečišťujících látek významně ovlivňuje klima a globální oteplování v krátkodobém hledisku. Troposférický ozon a tzv. black carbon (černý uhlík, BC), které tvoří součást suspendovaných částic, jsou příkladem látek, které přispívají ke globálnímu oteplování. Existují také látky, které naopak vedou k ochlazování (například organický uhlík, amoniak, sulfáty a dusičnany).

Klimatická změna zase zpětně působí na kvalitu ovzduší - změny klimatu ovlivňují vzorce počasí a tedy i transport, šíření, depozici a vznik znečišťujících látek v atmosféře.

Čtěte také: Nejlepší stromy pro zachycování prachu

Imisní limity a doporučení WHO

Imisní limity v České republice jsou specifikovány v zákonu o ochraně ovzduší a vychází z doporučení EU. Doporučení WHO jsou však výrazně přísnější, než hodnoty současných imisních limitů. Například u suspendovaných částic PM10 doporučuje WHO roční průměrnou koncentraci do 20 µg/m3 (imisní limit má hodnotu 40 µg/m3), u jemnější frakce PM2,5 je to 10 µg/m3 (imisní limit má hodnotu 25 µg/m3).

Velkým problémem je v současnosti polycyklický aromatický uhlovodík benzo[a]pyren, jehož imisní limit je 1 ng/m3. Tento limit je překračován na velkém podílu stanic v České republice i v Evropě a WHO doporučuje hodnotu ještě výrazně nižší - 0,12 ng/m3.

Hodnota 24h imisního limitu pro PM10 je v České republice 50 µg/m3. Stejnou hodnotu doporučuje i WHO, avšak podle platné legislativy je tento limit považován za překročený při více než 35 překročeních ročně, WHO doporučuje pouze 3.

Plány pro zlepšení kvality ovzduší

Plány pro zlepšení kvality ovzduší (tzv. PZKO) byly implementovány po celé Evropě a tvoří základní pilíř v managementu kvality ovzduší. suspendované částice (PM) - především SO2, NH3 a NOx reagují v atmosféře za vzniku NH4+, SO42- a NO3- látek, které tvoří nové částice nebo se spojují s již existujícími. Vznikají tak tzv. troposférický ozon (O3) - vzniká složitými fotochemickými reakcemi za přítomnosti slunečního záření.

Vývoj emisí v EU

Jak ukazuje následující graf, dochází v posledních letech ke snižování emisí všech znečišťujících látek a paralelně ke vzrůstu hrubého domácího produktu (GDP). To je pozitivní jak pro životní prostředí, tak pro produktivitu a ekonomický stav. Jednoznačně největší pokles od roku 2000 zaznamenaly emise oxidů síry (SOx), významný je také pokles oxidu uhelnatého (CO), oxidů dusíku (NOx) a BC. Naopak nejnižší pokles zaznamenaly emise amoniaku (NH3), metanu (CH4) a NMVOCs.

Čtěte také: Červený seznam rostlin

Stacionární a mobilní spalovací procesy jsou hlavním zdrojem řady primárních polutantů (například NOx, SOx, PM, benzo[a]pyren, CO, C6H6 a toxické kovy). Při spalovacích procesech se SOx uvolňuje především ve formě SO2 a NOx jako NO. V České republice je jednoznačně nejvýznamnějším zdrojem suspendovaných částic lokální vytápění domácností. U větších částic (PM10) tvoří tento zdroj přibližně 57 % (emisní bilance 2016), u menších, zdravotně potenciálně nebezpečnějších částic je to více než 74 %.

Nejvíce postižené oblasti v Evropě

Nejhůře postiženou zemí v Evropě je Severní Makedonie. Téměř dvě třetiny lidí zde žijí v oblastech, kde je znečištění ovzduší malými částicemi PM2,5 více než čtyřikrát vyšší, než určují směrnice WHO. Ve čtyřech místech bylo dokonce zjištěno téměř šestinásobné znečištění ovzduší, včetně hlavního města Skopje.

Až 98 procent Evropanů dýchá vysoce znečištěný vzduch, který má na svědomí 400 000 úmrtí ročně. Téměř všichni Evropané podle výzkumu žijí v oblastech s vysoce škodlivým znečištěním jemnými prachovými částicemi, které překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle současných směrnic WHO by roční průměrná koncentrace PM2,5 neměla překročit pět mikrogramů na metr krychlový. Podle analýzy pouze dvě procenta Evropanů žijí v oblastech, které se do tohoto limitu vejdou.

Východní Evropa je na tom výrazně hůře než západní Evropa, s výjimkou Itálie, kde více než třetina obyvatel Pádské nížiny a okolních oblastí na severu země dýchá vzduch, který čtyřikrát překračuje hodnoty WHO pro nejnebezpečnější částice v ovzduší.

Opatření ke zlepšení kvality ovzduší

Odborníci tvrdí, že je třeba přijmout naléhavá opatření. Některá města po celé Evropě, včetně Londýna a Milána, činí kroky k řešení znečištění ovzduší, od zavedení zón s velmi nízkými emisemi až po programy na snížení intenzity dopravy a iniciativy v oblasti pěší a cyklistické dopravy. Výzkum také ukázal, že v rámci jednotlivých zemí žijí chudší komunity častěji v oblastech s nejhorším znečištěním ovzduší.

Čtěte také: Dopady znečištění ovzduší na zdraví a životní prostředí

Rok ovzduší a inovace

Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik se proto rozhodl ještě více zaměřit pozornost na tuto problematiku a vyhlásil rok 2013 rokem ovzduší. V této souvislosti Evropská komise přistoupila ke komplexní revizi politiky EU týkající se kvality ovzduší a začala se soustředit na vyhledávání zajímavých ekologických inovací a jejich uvádění do praxe. Nadějným příkladem tohoto snažení se jeví být proklamace Inteligentní města a obce - evropské inovační partnerství (EIP), jehož cílem je urychlit zavádění inovativních řešení směřujících ke zvyšování efektivity využívání přírodních zdrojů a energií, zlepšování veřejné dopravy a snižování emisí skleníkových plynů v městských zástavbách.

Vedle mnoha negativních důsledků pro lidské zdraví má znečištění také výrazný ekonomický dopad: poškozováním zdraví lidí nejen zatěžuje národní rozpočty náklady na zdravotní péči, ale také degraduje ekosystémy a kvalitu jimi poskytovaných služeb a v neposlední řadě snižuje výnosy např. V důsledku celosvětového lockdownu v loňském roce výrazně poklesl obsah škodlivých látek v ovzduší, vodě a půdě. Tuto krátkodobou situaci nemůžeme použít jako model pro naši dlouhodobou cestu k nulovému znečištění, ale ukázalo se, že do kvality životního prostředí můžeme výrazně zasáhnout.

Hlavní zdroje znečištění

• Zemědělství: Zemědělský průmysl je zodpovědný za 90 % emisí amoniaku.
• Vytápění budov: Vytápění domácností a komerčních budov produkuje 53 % jemných částic (PM) při znečištění ovzduší prachem.
• Odpady: Špatné nakládání s odpady přispívá ke znečištění ovzduší a ovlivňuje celé ekosystémy.

Téměř všichni obyvatelé evropských měst jsou denně vystaveni znečištění ovzduší, které překračuje úrovně stanovené v pokynech Světové zdravotnické organizace. Společné pro látky znečišťující ovzduší je to, že jsou produktem systémů výroby a spotřeby, které jsou v naší společnosti pevně zakořeněné. Dosažení nulového znečištění ovzduší by po celém světě zvýšilo produktivitu a snížilo náklady na zdravotní péči.

Technologie pro čistší ovzduší a vodu

Vysoce účinné čističky vzduchu a vody využívající světelnou energii mohou pomoci řešit problém znečištění. Například projekt ALFA se zaměřuje na efektivní likvidaci nežádoucích látek obsažených ve vzduchu v interiérech. Cílem projektu byl návrh, konstrukce a výroba prototypu čističky vzduchu, která pracuje na principu fotokatalýzy. Dalším výstupem projektu byl vývoj technologie a výroba prototypu čističky odpadních vod.

Nové české přípravky zlepší půdní vlastnosti a zdraví pěstovaných rostlin. Namísto rizikových pesticidů do půdy dodají potřebné živiny a neohrozí ostatní necílové organismy.

Znečištění moří

Všechna moře v Evropě v současnosti čelí rozsáhlému problému se znečištěním, které se pohybuje od 75 % do 96 %. Znečištění způsobuje rybolov, lodní doprava, cestovní ruch nebo těžba ropy a zemního plynu. Vznikají tak vysoce koncentrované škodlivé chemické látky, které se dál pohybují v mořském ekosystému.

Hlukové znečištění

Podle Světové zdravotnické organizace má dlouhodobá expozice hluku, a to i na úrovních, na které jsme zvyklí v městských oblastech, výrazně negativní dopady na lidské zdraví - může způsobit srdeční nemoci nebo chronické narušení spánku. Podle odhadů je dlouhodobé celodenní hlukové zátěži z dopravy nad 55 decibelů vystaveno 113 milionů Evropanů.

K nejoblíbenějším opatřením ve městech patří nahrazení staršího dláždění ulic hladším asfaltem nebo snížení nejvyšší povolené rychlosti na 30 km/h. Pro snížení hluku z dopravní cesty se v současné době využívají materiály umožňující pohlcování akustické energie.

Syntetické látky a pesticidy

Syntetické chemické látky jsou všude okolo nás. Těm zdraví škodlivým lze podle některých odhadů připsat přibližně 6 % celosvětové zátěže způsobených nemocí včetně chronických a nádorových onemocnění nebo neurologických a vývojových poruch. Příkladem jsou perfluorované a polyfluorované alkylové látky (PFAS), které mohou být v pitné vodě, potravinách, obalech, prachu, kosmetice nebo textiliích.

Jisté druhy látek určených k hubení škůdců v zemědělství dramaticky ohrožují včely, které mají v produkci potravin klíčovou roli. V roce 2013 Evropská komise výrazně omezila používání přípravků na ochranu rostlin a ošetřeného osiva, které obsahují určité neonikotinoidy na ochranu včel medonosných.

Snižování úmrtnosti

Počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší se v celé Evropě snížil o 10 %. Přesto měl v roce 2019 tento neviditelný zabiják na svědomí stále 307 000 předčasných úmrtí. Pokud by se členské země řídily nejnovějšími pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší, zemřela by na následky znečištění vzduchu jen asi polovina lidí oproti tomu, kolik obětí přinesl rok 2019. Vyplývá to z poslední zprávy EEA.

Lidé zpravidla umírají v důsledku nemocí, k jejichž vzniku zásadně přispěje vdechování jemných částic. Jde nejčastěji o srdeční choroby a mrtvice, ale také onemocnění plic včetně rakoviny. I když se situace zlepšuje, EEA varuje, že většina zemí Evropské unie stále překračuje doporučené limity znečištění.

Podle dat WHO způsobuje znečištění ovzduší na celém světě sedm milionů předčasných úmrtí ročně a svými důsledky je tak stejně nebezpečné jako kouření a špatná strava. Evropská unie chce do roku 2030 snížit počet předčasných úmrtí způsobených jemným znečištěním ovzduší o nejméně 55 % ve srovnání s rokem 2005. Jen v Česku kvůli znečištěnému ovzduší zemřou ročně tisíce lidí.

Role dopravy a průmyslu

Země Evropské unie se potýkají se znečištěným ovzduším, nejhůře jsou na tom obyvatelé velkých měst. Vyplývá to ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Jednou z hlavních příčin jsou podle vědců automobily. Podle posledních dat bylo špinavé ovzduší v Evropě v roce 2016 příčinou 400 tisíc předčasných úmrtí.

Pro zlepšení kvality městského vzduchu je tedy podle Ortize omezení počtu aut. Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni.

Dopady znečištění ovzduší

Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech, WHO.

V infografice můžeme sledovat zdravotní dopady znečišťujících látek na lidský organismus. Znečištění ovzduší je rizikovým faktorem mnoha hlavních příčin úmrtí, včetně např. Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO.

Emise a imise

Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší. Uvádí se v jednotkách hmotnosti za rok (např. t/rok). Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

Částice PM

Tyto zkratky označují polétavý prach “particulate matter”. Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Částice jsou značeny podle velikosti v mikrometrech (µm) a právě částice menší než 10 µm jsou pro naše zdraví nejškodlivější, protože se nezachytí v horních cestách dýchacích (např. v nose), ale pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Důsledkem jsou respirační dopady a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění: ischemická choroba srdeční a mozková mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic.

Polyaromatické uhlovodíky (PAU)

Jedná se o skupinu látek, o polyaromatické uhlovodíky, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování). Patří mezi tzv. endokrinní disruptory, látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí, tlumí náš imunitní systém a u těhotných žen ovlivňují růst plodu. Prenatální expozice PAU pak může souviset s výrazně nižší porodní hmotností a pravděpodobně také s negativním ovlivněním kognitivního vývoje dětí.

Oxid dusičitý (NO2) a přízemní ozón (O3)

Oxid dusičitý je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách. Jeho koncentrace v ovzduší proto kulminuje v dobách dopravní špičky.

Přízemní ozon je jednou z hlavních složek fotochemického smogu. Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.

Oxid siřičitý (SO2) a radon

Oxid siřičitý vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí.

Radon je radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů. Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic. Studie v Evropě, v Severní Americe a v Číně navíc potvrdily, že zdravotní rizika představuje i nízká koncentrace radonu.

Smogová situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň SO2, NO2, částic PM10 nebo O3 překročí některou z tzv. informativních prahových hodnot uvedených v Zákoně o ochraně ovzduší. Upozornění se vyhlašuje, když je hodnota 12hodinového průměru těchto škodlivých látek překročena na většině měřicích stanic v dané oblasti a dosahuje hodnoty 100 μg/m3.

Dopady na zdraví a zranitelné skupiny

Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců.

V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005. Znečištění ovzduší rovněž poškozuje suchozemské a vodní ekosystémy.

Znečištění ovzduší v Česku

Ve druhé části infografiky najdeme oblasti Česka, kde byly podle ČHMÚ v roce 2021 překročeny imisní limity (bez zahrnutí přízemního ozonu). Tyto oblasti představují 6,1 % území státu a jsou domovem přibližně 20 % obyvatel, ČHMÚ. Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren.

Historický vývoj znečištění

Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům. Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů. V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

Evropská opatření a imisní limity

Normy, které bývají převážně právně závazné, musí zohledňovat technickou proveditelnost, náklady a přínosy jejich dodržování. Evropská unie v minulosti přijala řadu opatření, kterými se se znečištěným ovzduším snaží vypořádat. Z evropských opatření vychází Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení v Česku, ČHMÚ. Tyto limity sice do značné míry reflektují poznatky a pokyny WHO, i tak ale mnohonásobně Evropské limity převyšují a připouští tak vyšší míru znečištění.

Globální pohled na úmrtnost

Graf zobrazuje vývoj podílu úmrtí (ze všech příčin) připisovaných znečištění ovzduší v Česku, v Evropě a ve světě v letech 1990-2019. Poskytuje také bližší vhled do specifických trendů pro znečištění vnitřního ovzduší a expozici prachovým částicím či přízemního ozonu. Jedná se o věkově standardizovaná data. V celosvětovém měřítku můžeme vidět, že se dopady znečištěného ovzduší na úmrtnost dlouhodobě snižují, pouze v podílu úmrtí způsobených PM částicemi ve venkovním prostředí je ve světovém průměru mírně stoupající trend, ačkoli v Česku i Evropě je trend spíše klesající. Celkově lze také říci, že zatížení znečištěným ovzduším je v Česku a v Evropě nižší než světový průměr.

Znečištění ovzduší jako rizikový faktor úmrtí

Znečištění ovzduší je jedním z hlavních rizikových faktorů úmrtí. Ve studii Global Burden of Disease je znečištěné ovzduší (ve vnitřním i venkovním ovzduší v kombinaci s přízemním ozonem) celosvětově 3. nejrizikovějším faktorem úmrtí, Our World in Data. V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob. Situace v Česku je oproti světu poněkud příznivější.

Úmrtnost v Česku

V roce 2019 došlo k poklesu v počtu úmrtí z důvodu znečištěného ovzduší od roku 1990 o 51,50 %. V roce 2019 došlo k přibližně 6 607 úmrtím v důsledku znečištěného ovzduší, z toho 6 255 úmrtí bylo přičteno přítomnosti prachových částic ve venkovním ovzduší a pouze 352 vnitřnímu.

Dopad na kvalitu života

Znečištěné ovzduší lidem odebírá nejen roky života, ale má také velký vliv na kvalitu jejich života. V roce 2020 vedlo znečištění ovzduší k významnému počtu předčasných úmrtí ve 27 členských státech EU (EU-27). Expozice jemným částicím nad úrovní směrnice WHO (z roku 2021) měla za následek 238 000 předčasných úmrtí, expozice oxidu dusičitému nad příslušnou směrnou úroveň vedla k 49 000 předčasným úmrtím. Znečištění ovzduší kromě předčasných úmrtí způsobuje nemocnost.

Globální rozdíly v úmrtnosti

Znečištění ovzduší je zdravotní a ekologický problém ve všech zemích světa, ale s velkými rozdíly v závažnosti. Nejvyšší úmrtnost na znečištění ovzduší evidujeme v zemích s nízkými až středními příjmy. Znečištění vzduchu v interiéru je jedním z největších světových ekologických problémů zejména pro nejchudší obyvatelstvo světa, které často nemá přístup k čistým palivům na vaření.

Znečištění ovzduší v domácnostech

Přibližně 1/3 světové populace vaří na otevřeném ohni nebo na neefektivních kamnech poháněných petrolejem, biomasou (dřevo, zvířecí trus a rostlinný odpad) a uhlím, což způsobuje škodlivé znečištění ovzduší v domácnostech. Ženy a děti, které jsou obvykle odpovědné za domácí práce, jako je vaření a sběr dřeva, nesou největší zdravotní zátěž z používání znečišťujících paliv a technologií v domácnostech. Děti jsou zároveň významnou rizikovou skupinou. Téměř polovina (44 %) všech úmrtí na infekce dolních cest dýchacích u dětí do 5 let je způsobena vdechováním pevných částic (sazí) ze znečištěného ovzduší domácností. Rozdíl úmrtnosti (počet úmrtí na 100 000 lidí) v důsledku znečištění vnitřního ovzduší je mezi zeměmi i více než 100násobný, např.

tags: #nejvic #znecistene #ovzdusi #v #evrope #pricina

Oblíbené příspěvky:

• Co je to ekologie?
• Vlastnosti ekologických ubrousků
• Dopady světelného znečištění
• Zprávy OSN o životním prostředí
• Nápady pro dětské hry v přírodě