Ara Hyacintový: Král Pantanalu a Jeho Ohrožený Výskyt

Když jsem se po třetí vracel do nejkrásnější bažiny světa, do brazilského Pantanalu, byl můj hlavní zájem soustředěn na nejkrásnějšího papouška Brazílie, vzácného aru hyacintového (Anodorhynchus hyacinthinus). Tento nádherný opeřenec patří mezi ohrožené druhy, které byly ve volné přírodě již téměř vyhubeny. Pantanal je právem považován za ráj papoušků na zemi. Bohatstvím druhů snese srovnání s Amazonií a dalšími místy s mimořádně vysokou biodiverzitou. Už při letmém pohledu na satelitní snímek zaujme člověka nespočet malých jezírek, potůčků a bažin.

Tentokrát jsem cestu naplánoval na červenec, kdy místní příroda exploduje barvami a překypuje životem. Nebylo dne, abych při svých toulkách nenarazil na velké množství papoušků. Ještě brzy před rozedněním, kdy se celá krajina halí do absolutní tmy, se ozýval ohlušující křik papoušků ara. Jako velký milovník těchto pestrobarevných křiklounů jsem se rozhodl trávit dlouhý čas u hnízdních dutin, abych se o životě arů dozvěděl co možná nejvíc. Věděl jsem, že mě čeká těžký úkol, protože ve sluncem rozpáleném Pantanalu dosahují denní teploty téměř 40 °C. V noci je naopak jen pár stupňů nad nulou. Jako v každé jiné tropické bažině se to všude kolem hemží tisícovkami komárů, takže musím být zahalený od hlavy až k patě.

Systematické Zařazení a Popis

Arů existuje celkem šest rodů a ara hyacintový náleží do rodu Anodorhynchus. Společně s ním se sem řadí ještě dva druhy modrých arů. Nejvzácnější ara tyrkysový (Anodorhynchus glaucus) je v současné době považován za vyhynulého, protože jej v jeho domovině, na rozsáhlém území u hranic Brazílie, Paraguaye, Uruguaye a Argentiny, už desítky let nikdo nespatřil.

Modrý kabát arů hyacintových, které lze z hlediska velikosti považovat za krále mezi létajícími papoušky (větší, respektive těžší je jen nelétavý papoušek kakapo soví - Strigops habroptila) není jednolitý. Především na denním světle je dobře patrné, že hlava má světlejší odstín modré a dokonce hraje duhovými barvami. Letky a ocasní pera jsou vespod tmavě šedé. Obrovský šedo-černý zakřivený zobák je ostře zašpičatěný a oproti zobákům ostatních arů nejsou na jeho okrajích vidět zubovité výstupky.

Ara hyacintový je největší letuschopný papoušek na světě. Jak napovídá dlouhý ocas a špičatá křídla, létá velmi rychle a vytrvale. Žije v trvalých párech. Partneři si neustále prokazují pozornost a dorozumívají se hlasem i vzájemnou péčí o peří. V době hlavní aktivity, což je ráno a pozdě odpoledne, se někdy sdružují do skupinek do 10 jedinců a společně zalétají ke zdroji potravy. Na noc se páry vracejí na svůj oblíbený odpočinkový strom.

Čtěte také: Praktický a estetický koš pro děti

Vzhled ary hyacintového:

• Velikost: Dorůstá délky téměř jednoho metru, váha se pohybuje kolem 1,1-1,3 kg.
• Opeření: Kobaltově modré peří s duhovými odlesky na hlavě.
• Zobák: Obrovský šedo-černý, zakřivený a ostře zašpičatěný.
• Obličej: Dvě výrazně holé oblasti s zlatožlutým očním prstencem a pruhem na spodní straně zobáku.

Život v Pantanalu a Strava

Většina velkých i menších druhů papoušků tráví tady v Pantanalu víceméně celý život v korunách vysokých stromů. Výjimkou nejsou ani velcí papoušci ara, kteří si navíc oblíbili nejvyšší stromy v okolí, a to palmy Suagrus commosa a Attalea funifera. Postupem času jsem se ovšem naučil poznávat denní rytmus arů. Věděl jsem, kdy přibližně nastává doba krmení a jak dlouho trvá. Od průvodce jsem se pak dozvěděl, kde přesně a na jakých stromech mám papoušky hledat.

Klíčový pro mě byl okamžik, kdy jsem velké papoušky ara poprvé uviděl na zemi, pod jejich oblíbenými stromy. S oblibou totiž sedají na zem, kde se jim snadněji daří prorazit tvrdou slupku velkého palmového ořechu. Velmi často jsem měl později možnost pozorovat několik jedinců, kteří se doslova pásli na volně ležících plodech přímo před mým fotoaparátem. Všechny tyhle cenné poznatky mi nakonec velmi usnadnily pozorování. Velkou výhodou pro mě navíc byl fakt, že papoušci byli zvyklí na přítomnost lidí v okolí.

Strava arů hyacintových ve volné přírodě se skládá převážně z ořechů zmíněných palem Suagrus commosa a Attalea funifera. Dále se papoušci živí některými druhy ovoce, zejména mangem. Pozoruhodný je původ palmových ořechů, které arové nacházejí na loukách. Palmové plody totiž mají za sebou cestu zažívacím traktem hovězího dobytka. Krávy spásají ořechy ještě obalené v nezralém zeleném povlaku. Ten je stráven a na pastvinách se po nějaké době nacházejí už jen ořechy „očištěné“ trávicím ústrojím přežvýkavců.

Potravu si hledají především na zemi, i když dovedou obratně šplhat a dokážou „sklízet“ palmové plody i vysoko v korunách. Patří k významným šiřitelům semen.

Rozmnožování a Dospívání

Arové se dožívají vysokého věku a pohlavní dospělosti dosahují teprve v sedmém roce života. Tehdy se začnou ohlížet po partnerovi, s nímž založí hnízdo v dutinách velkých stromů. V jedné snůšce bývají většinou dvě vejce, na kterých samice sedí 28 dní. Mláďata mají stejné zbarvení jako dospělí jedinci.

Čtěte také: 5l modrý koš: Na co se zaměřit při výběru?

Hnízdí ve stromových dutinách nebo v příhodných puklinách na skalních útesech. Na vejcích sedí samice, zatímco jí samec nosí potravu a krmí ji. Mládě zůstává s rodiči 18 měsíců.

Ohrožení a Ochrana

V současné době žije ve volné přírodě 3 000 až 7 000 arů hyacintových, přičemž jejich největší populaci hostí Pantanal. I tady ovšem tito výrazní letci ubývají. Jejich hlavními pronásledovateli jsou obchodníci zapojení do ilegálního trhu se zvířaty a lovci, kteří ary zabíjejí kvůli masu a peří.

Dřívějším domovem arů byla obrovská oblast severovýchodní, centrální a jihozápadní Brazílie, části Bolívie a Paraguaye. Dnes je výskyt papoušků omezen již pouze na část Brazílie a Bolívie. Největší populaci prospívá právě v největší zátopové oblasti světa, Pantanalu. Oblast výskytu se proti předpokladům příliš nezmenšila, ale počet arů hyacintových se výrazně snížil.

Ara hyacintový je od roku 1987 zapsán ve druhém dodatku seznamu CITES. V Červeném seznamu IUCN je veden jako zranitelný druh.

Faktory ohrožující ary hyacintové:

• Obchod se zvířaty: Ilegální odchyt a prodej na černém trhu.
• Ztráta biotopu: Odlesňování a změny krajiny.
• Lov: Zabíjení pro maso a peří.

Další Druhy Papoušků v Pantanalu

Při své cestě jsem se ovšem nezaměřoval bezvýhradně jen na ary. Druhou, a pro mě snadněji přístupnou skupinou byli menší amazoňané, aratingy a další menší druhy. Ty si naštěstí nevybírají nejvyšší možné stromy, ale velmi často obsazují nižší patra stromového porostu a odumřelé kmeny. Není až takový problém najít starou ohořelou palmu, v níž současně v několika patrech hnízdí amazoňani, ary, ale i drobní papoušci mniší.

Čtěte také: Zvýšené emise a modrý kouř

tags: #ara #modry #výskyt

Oblíbené příspěvky:

• Změna klimatu a oběžná dráha Země: pohled NASA
• Ekosystémy moří a oceánů
• Blaník: Příroda a Zajímavosti
• Znečištění v DR Kongo
• Analýza ohrožení zastupitelské demokracie