Podnebí neboli klima je dlouhodobý stav počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a lidskou aktivitou. Změny probíhají v dlouhodobých časových úsecích.
Podle měřítka rozsahu, v němž se podnebí uplatňuje, se rozeznává makroklima, mezoklima, místní klima a mikroklima. Studiem podnebí se zabývá klimatologie. Popis podnebí pro určitou oblast, obvykle pro hydrometeorologicky uzavřený celek - povodí, se nazývá klimatografie.
Podnebí se popisuje pomocí klimatických prvků, což jsou statistické charakteristiky odvozené z prvků meteorologických. Základními jsou průměry teploty vzduchu a průměrné úhrny srážek.
Na Zemi rozlišujeme různé podnebné pásy: tropický, subtropický, mírných šířek, subpolární a polární (arktický a antarktický). Pro každý pás jsou stanoveny intervaly hodnot základních klimatických prvků jako jsou teplota, srážky, sluneční svit, ale i další.
Klimatické pásy jsou základní jednotkou světového členění klimatu - počasí ve světě. Pro každý z pásů, jsou typické klimatické poměry v dané oblasti. Klimatické pásy od sebe rozdělují obratníky a polární kruhy. Mezi obratníky po obou stranách, se rozprostírá tropický klimatický pás, který zaujímá 40 % zemského povrchu. Mezi polárními kruhy a obratníky Raka a Kozoroha se nachází mírné klimatické pásy severní a jižní polokoule. Mírné pásy zaujímají téměř 52 % povrchu země. V nitru polárních kruhů naleznete studené a polární pásy. Arktický a Antarktický pás zabírá zbylých 8 % povrchu země. Existují ještě tzv. přechodné klimatické pásy (subtropický a subpolární). Na území základních pásů se tvoří určitý druh podnebí. Rozdělujeme podnebí oceánské, kontinentální a horské.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Z klimatických prvků se přímo uplatňují srážky, teplota a výpar. Srážky společně s výparem ovlivňují stav půdní vláhy. Pokud srážky nad výparem převládají, dochází k přenosu látek z půdního profilu do větších hloubek, naopak při převaze výparu nad srážkami dochází k vzlínání vody s rozpuštěnými látkami z hloubky do svrchních částí půdního profilu.
Dlouhodobý nedostatek srážek, resp. jejich přebytek společně s množstvím podzemní vody vede ke vzniku aridních, resp. zamokřených půd. Teplota vzduchu ovlivňuje skupenství srážek, teplota půdy má přímý vliv na rychlost půdních procesů (humifikace, dekompozice, aj.).
Existuje několik způsobů pro získání klimatických dat z dávné minulosti. Jedním z nich jsou historické dokumenty, obsahující informace o klimatu a jeho změnách v minulosti. Dalším způsobem jsou vrty do ledovců, v nichž se zachovaly stopy klimatu v dobách, kdy jejich různé vrstvy vznikaly (např. obsah kyslíku nebo CO2 v atmosféře).
Data lze získat také pozorováním a měřením letokruhů ve stromech, které se tvoří různě rychle podle podnebí (teploty, vlhkosti) jednotlivých roků. Pro získání dat se také používají mořské a jezerní usazeniny, v nichž se také uchovaly vzorky ovzduší v minulosti.
Klasifikace klimatu podle W. Zakládá se na teplotním a srážkovém režimu, který ovlivňuje biotickou komponentu krajiny. Koppen rozlišil 5 klimatických pásů, které rozdělil podle ročního průměru teploty vzduchu a úhrnu srážek.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Tropický pás: Tento pás zabírá 36,1% plochy Země. Nevyskytují se zde chladná roční období a průměrné teploty neklesají pod 18 stupňů Celsia. Ročně zde spadne přes 750 mm srážek. Cirkulace atmosféry je pravidelná a symbolizují ji pasáty a monzuny. Ve vztahu ročního úhrnu srážek a úhrnu nejsuššího měsíce vymezuje další klimatické typy.
Suchý pás: Pás zaujímá 10,6 % plochy planety Země. Klima je typické slabým ročním úhrnem srážek a vysokou výparností. Průměrná roční teplota je 18 % Celsia. Naleznete zde následující klimatické typy.
Mírný pás: Rozprostírá se na 27,2 % plochy Země. Počasí je zde velmi nestálé a proměnlivé a často se vyskytují Cyklony. Jsou zde 4 roční období, avšak zimy nejsou příliš chladné a proto se často netvoří sněhová pokrývka. V nejchladnějších měsících klesá teplota na -3 stupně Celsia. Vyskytují se zde ještě tři typy klimatu.
Subpolární pás: Zabírá 7,3 % plochy země. Klima je charakteristické krátkými léty, malým úhrnem srážek a pravidelnou sněhovou pokrývkou v zimních měsících. Průměrné teploty v zimních měsících jsou -3 a v létě 10 stupňů Celsia. Dw - mírně studené klima se sušší zimou, tzv.
Polární pás: Pás zaujímá 18,8 % planety Země a jsou pro něj typické mírné až studené zimy. Srážek je málo a většinou v podobě sněhu. Klima se rozděluje na tři typy.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
B. P. Alisov dělí klimatické pásy na 4 hlavní a 3 přechodné. Hranice mezi jednotlivými pásy, je určena polohou klimatických front. Alisov dále rozdělil klimatické pásy na několik typů. Kontinentální a oceánské typy a také typy klimatu západních a východních pobřežních pevnin.
Tropický pás: Intenzita slunečního záření je během roku stálá a teploty jsou většinou vyrovnané a pohybují se kolem 24 - 28 stupni Celsia. Maximální denní teploty málokdy přesáhnou 35 stupňů Celsia. Minimální teploty nepoklesnou pod 20 stupňů Celsia. Vlivem vysokého výparu a teplot je zde vysoká absolutní vlhkost vzduchu. Rovněž relativní vlhkost se pohybuje kolem 70%. Díky vysokému obsahu vodních par zde vznikají radiační mlhy a rosy. Roční úhrn srážek je neuvěřitelných 1000 - 3000mm. Ve dne spadnou srážky na pevnině a v noci výhradně nad oceánem. V období letních monzunů narůstá vlhkost vzduchu a následně padají masivní srážky v podobě lijáků. Při zimních monzunech výrazně poklesne vlhkost vzduchu a množství srážek se výrazně sníží. Pro kontinentální klima jsou typická vlhká léta a suché zimy. Nejtepleji je na jaře, v této době dosahují teploty až 35 stupňů Celsia. Srážky padají v podobě mohutných lijáků. Nejvyšší úhrn srážek je v blízkosti rovníku 1000 - 1500 mm. Oblasti s oceánským typem klimatu se vyznačují častějším výskytem srážek v létě než v zimě. Nad oceány se tvoří anticyklóny a nad pevninou zase termické níže. Je zde velmi malá oblačnost a nedostatek vodních par, díky čemuž je v těchto oblastech nedostatek vláhy. Kontinentální klima je velmi suché a vyznačuje se horkými léty s vysokým obsahem prachu v ovzduší. Nalézají se zde oblasti s nejvyššími naměřenými teplotami na planetě. Denní amplitudy dosahují 40 a roční v průměru 20 stupňů Celsia. Díky silné termické konvekci zde prší jen zřídka. Relativní vzduchová vlhkost v letních měsících se pohybuje kolem 30 %, v zimě kolem 50%. Velmi často se zde vyskytují prachové víry a písečné bouře. Oceánské klima charakterizují vysoké teploty vzduchu ve dne i v noci doprovázené velkou vlhkostí vzduchu. Pro tropické klima západních pobřežních rovin, jsou typické nízké teploty vzduchu, které se pohybují v rozmezí 18 - 20 stupňů Celsia. Roční úhrn srážek je zde pouhých 100 mm a vlhkost vzduchu dosahuje 80 - 90%. Spadá sem západní pobřeží Sahary, pouť Atacama a Namib. Tropické klima východních nížin symbolizují časté srážky a vyšší teplota vzduchu.
Subtropický pás: V letních měsících je zde sucho a jasno, v zimě chladněji a deštivěji. Subtropický pás má stejné bilance záření jako pás tropický. Mračna zde neuvidíte téměř nikdy, většinou zde převládá krásné jasné počasí. Průměrné roční teploty dosahují závratných 30 stupňů Celsia. V zimě se anticyklóna sunou k jihu, díky čemuž na jaře spadne více srážek. Ročně zde spadne kolem 500 mm srážek, v některých oblastech pouze 300 mm. V ojedinělé míře se zde setkáte se srážkami v podobě sněhu. Sněhová pokrývka se zde nikdy netvoří. Oceánský typ charakterizují vyrovnané teploty. V nejchladnějším měsíci se pohybuje teplota kolem 12 stupňů Celsia a v nejteplejším kolem dvaceti. Pro středomořské klima, jsou typická slunečná a teplá léta a většinou deštivější zimou. V zimních měsících zde spadne většina srážek, která mnohdy dosahuje až 1000 mm za rok. Průměrné teploty v zimě se pohybují mezi 18 - 20 stupni Celsia. Rozdílné klima panuje v oblasti východních pobřeží pevnin. Zimy jsou zde sušší a chladnější než na západu. Většina srážek spadne v období letních měsíců, kdy dochází k mohutnému posunu oblačnosti z oceánu. V té době se vzdušná vlhkost pohybuje okolo 80 - 85 %.
Mírný pás: Klima zde určuje převládající vzduch mírných šířek. Je zde rovněž vysoká cyklonální činnost, která umožňuje proudění arktického i tropického vzduchu. Pro oblasti mírného je charakteristická vysoká proměnlivost počasí. V kontinentální části jsou teplá léta chladnější zimy. Vznikají zde i anticyklony, ve kterých mohou teploty poklesnout až na -40 stupňů Celsia. Pro kontinentální část jsou charakteristické vysoké roční amplitudy teplot vzduchu až 60 stupňů Celsia. Při vpádu arktického vzduchu může dojít k mezi denní amplitudě vzduchu až 30 stupňů Celsia. Nejvíce srážek spadne v létě 300 - 600mm ročně. Oceánské klima je typické tím, že zde není velký rozdíl mezi denními a nočními teplotami. Klima západních pobřeží pevnin je typické tím, že převládá proudění mořského vzduchu po celý rok. Zimy jsou teplejší a léta naopak chladnější. Teploty v létě jen zřídka přesáhnou hranici 20 stupňů Celsia. Po celý rok je dostatek srážek, ale největší množství jich spadne na podzim a v zimě. Roční úhrn se pohybuje mezi 600 - 700 mm. V horách často spadne až 2 000 mm. Vyskytuje se zde častá oblačnost, kterou doprovázejí mlhy. Klima východních pobřežních nížin má spíše monzunový ráz. Zimy jsou zde studené a suché, léta deštivá a s mírnými teplotami. Roční úhrn srážek činní 500 - 700 mm a na svazích hor až 2200 mm. V zimě zde převládá proudění arktického vzduchu, zatím co v létě je klima závislé na proudění vzduchu mírných šířek.
Subpolární pás: Pevninský subarktický typ klimatu se vyznačuje studenou a velmi dlouhou zimou. Léta jsou zde krátká, ale přesto velmi teplá. Teplota v údolí zde mnohdy poklesne až k - 70 stupňům Celsia. Teplotní amplitudy jsou zde větší, než kdekoli jinde na světě a to až 65 stupňů Celsia. Díky malému množství vodních par ve vzduchu a nízkých teplot, zde ročně spadne kolem 200 mm srážek. Subantarktický typ klimatu je typický výměnou mořského arktického vzduchu v zimě a mořského vzduchu mírných šířek v létě. Léta jsou zde chladnější a zima převážně mírná.
Polární pás: V důsledku trvalého pokrytí sněhem a ledem je zde záporná radiační bilance. Jsou zde velmi chladné zimy i léta a teploty v létě a v zimě se výrazně neliší. Úhrn srážek je díky malému množství vodních par v ovzduší malý. Kontinentální polární klima se nachází v oblasti Antarktidy. Teploty v létě i v zimě jsou stále pod bodem mrazu. Zimy i léta jsou zde extrémně drsné. Byly zde naměřeny nejnižší teploty na planetě Zemi. 21. Července roku 1983 byla na stanici Vostok naměřena rekordně nejnižší teplota -89,2 stupně Celsia. Vyskytuje se zde silné proudění vzduchu, především v okrajových částech Antarktidy. V kontinentální části Antarktidy spadne minimální množství srážek. Roční úhrn srážek, je zde pouhých 50 mm. V okrajových částech srážek přibývá až na průměrných 600 - 700mm za rok. Oceánské polární klima se nachází v oblasti Arktidy. Teploty v létě jen zřídka kdy překročí nad bod mrazu. V zimě mohou spadnout až k -55 stupňům Celsia. Ročně zde spadne něco mezi 150 - 300 mm srážek.
| Klimatický pás | Teplota | Srážky | Charakteristika |
|---|---|---|---|
| Tropický | Průměr neklesá pod 18°C | Více než 750 mm ročně | Pravidelná cirkulace atmosféry, pasáty, monzuny |
| Suchý | Průměrná roční teplota 18°C | Slabý roční úhrn, vysoká výparnost | Vysoké teploty, nedostatek vláhy |
| Mírný | V nejchladnějších měsících klesá k -3°C | Proměnlivé | Nestálé počasí, cyklony, 4 roční období |
| Subpolární | V zimě -3°C, v létě 10°C | Malý úhrn, sněhová pokrývka | Krátká léta, pravidelná sněhová pokrývka |
| Polární | Mírné až studené zimy | Málo srážek, většinou sníh | Studené zimy, málo srážek |
tags: #klimatické #pásy