Archiv časopisu Ekologických: Přehled témat a zaměření

Časopis Ekologických se dlouhodobě věnuje ekologické osvětě a přírodním hodnotám v České republice. Za dobu své existence si získal uznání nejen mezi ekology a ochránci přírody, ale i mezi širokou veřejností.

V posledních letech časopis vychází 4× ročně, vždy koncem čtvrtletí. Následuje přehled témat, kterým se časopis věnoval v jednotlivých letech:

• 2014: Svět v noci a bez ní, Hosté, vetřelci a běženci, Ovocnářství, Dary přírody.
• 2015: Ovocnářství II, Krajina pod vodou, Louky a pastviny, Češi a krajina Banátu.
• 2016: Sucho, Péče o krajinu na Slovensku, Les, Chůze.
• 2017: Velcí kopytníci, Paradoxní ochrana přírody, Přehrady - mýty a fakta, Ptáci a hudci.
• 2018: Půda, Nová divočina, Návrat velkých šelem, Krajinou Podkarpatské Rusi.
• 2019: Zeleň mezi domy, Kůrovec.
• 2020: Nejen o Soutoku, Kámen a kamení, Opylovatelé a opylovači, Není houba jako houba, Zvláštní číslo - biodiverzita v zahradě a v sadu.
• 2021: LIFE je život, Voda je jen jedna, Moravský kras, Ukradená krajina.
• 2022: Pohornická krajina, Volné řeky.
• 2023: Krajina z vlaku, Mokřady.
• 2024: Druhy vs. jedinci, Data v OP.
• 2025: Splynout s krajinou, připravujeme: Krajina pod vodou II, Enviromentální myšlení v kultuře.

Vybrané články a témata z minulých ročníků

2015

První číslo roku 2015 se vrací k loňskému tématu ovocnářství dalšími články, mj. o škůdcích a chorobách ovocných dřevin a jak na ně bez syntetických pesticidů.

Druhé číslo se zabývá hlavně rybníky a životem v nich a okolo nich, ale také krajinami zaplavenými přehradami (Lipno, obec Chudobín na dně Vírské přehrady), anebo na zaplavení zbytečně čekajícími (slovenská obec Slatinka).

V tomto „lučním“ čísle se věnujeme jak historii využívání luk, tak současnosti, např. jak se v posledních letech obnovuje pastevectví a jak to pomáhá krajině. Co vše z fauny můžeme na loukách a pastvinách potkat. Ekonomickému přínosu trvalých travních porostů, trávníkům ve městech i aktivitám ochranářských organizací.

Čtěte také: Aktuality a výzkum v oblasti přírody 2010

Čtvrté číslo jsme věnovali českému osídlení v Banátu a samozřejmě i banátské přírodě a krajině. Kromě historie se zabýváme tamní současností, která je dosud živým modelem u nás již dávno zaniklého tradičního venkova. I ona však podléhá „modernizaci“, ne vždy k lepšímu.

2016

Obyvatelnost a úživnost různých oblastí Země zcela závisí na dostatku vody. Občas se dokonce vinou sucha rozpadla některá civilizace. Současná klimatická změna způsobená globálním oteplováním je ale mnohem mohutnější. Zasahuje i střední Evropu, která dosáhla blahobytu opřeného o obrovskou spotřebu fosilních paliv, hlavní příčinu oteplování.

V druhom čísle navštívime krajinu nášho suseda - Slovenska. Kritickým okom slovenských autorov sa pozrieme na to, či ešte Slováci majú k nej vzťah, ako sa správajú k svojim lesom, riekam či divým zvieratám. Pokúsime sa poodhaliť jej mystérium a to, či sme schopní ho ešte vnímať.

Chodíme do lesa. Rádi. Smíme? Máme? Proč to děláme? - přímé i nepřímé užitky z lesa, estetika lesa, další mimoprodukční funkce, limity vstupu do lesa a aktivit v něm realizovaných (vhodné a nevhodné, očekávané i neočekávané aktivity v lese - příležitosti, hrozby, konflikty, výzvy).Význam lesa v souvislosti se změnami klimatu - uhlíkový sink, vodní bilance krajiny, mezoklima a mikroklima… Související změny v hospodaření v lese - změna druhové skladby, způsobů hospodaření, „uhlíkové lesnictví“, přírodě blízké hospodaření atd.

Letošní čtvrté číslo, kterým časopis Veronica uzavřel už třicátý ročník, jsme věnovali tématu „Chůze“. Čím více se pěší chůze vytrácí z našeho každodenního života, tím víc pro nás získává sváteční přitažlivost. Např. v polovině 80. let 20. století putovalo do Santiaga de Compostela ke třem tisícům poutníků ročně. V roce 2010 to bylo téměř tři sta tisíc. Zdá se, že v tomto nejistém, hodnotově popleteném a k žalu přírody netečném světě to táhne stále více z nás zpět k pěšímu putování a sobě samým. Chůze je lék, který nic nestojí. Také Veronica jde dál. Předplaťte si včas 31.

Čtěte také: Odlehčený rozhovor

2017

Číslo informuje o našich i introdukovaných divoce žijících sudokopytnících (např. los, jelen, muflon či prase divoké) a o problémech např. s neprostupností krajiny nebo s jimi působenými škodami v lesích či na polních kulturách.

Paradoxní ochranou přírody rozumíme zdánlivě protismyslné, neočekávané postupy, které v určitých situacích přinášejí překvapující pozitivní výsledky. Zatímco živelné pohromy, např. vichřice a požáry, nebo drastické lidské zásahy, např.

Toto číslo vysvětluje, že přehrady nejsou všelék - ani proti povodním, ani proti suchu - spíše až poslední možností. Zdá se, že všechny rozumně myslitelné přehrady u nás už byly postaveny. Navíc jejich slibované funkce se často vzájemně vylučují, takže zdaleka nesplnily očekávání a v mnoha případech dokonce škodí. Je s podivem, že nepreferujeme jiná, přirozenější a méně nákladná opatření, jako jsou např.

Veronica č. 4/2017 je věnována ornitologovi Karlu Hudcovi, původně jako gratulace, nakonec bohužel už jen jako rozloučení. Číslo je tedy ponejvíce ptačí, najdete v něm i rady, jak v zimě správně přikrmovat ptáky na krmítku nebo třeba labutě na řece.

2018

Dozvíte se, jak funguje živá půda. A zazní varování: Odnaučili jsme se s půdou a na půdě hospodařit. Půda degraduje, eroduje, ztrácí schopnost zadržovat vodu v krajině, navíc je voda znečišťována chemickými postupy.

Čtěte také: Brněnská radnice řeší Janáčkovo náměstí a výdejní boxy

Nová divočina se stává v poslední době fenoménem. Po panenské divočině tady máme divokost města v podobě opuštěných průmyslových areálů, starých železničních náspů nebo křovin mezi domy. Každý si v urbánní divočině najde to své a mnoho zajímavého tam našli i námi oslovení autoři. Kromě biologů jsme dali prostor i dalším odborníkům z řad antropologů, krajinných architektů anebo umělců.

Veronica č. 3/2018 je věnována návratu velkých šelem do České republiky. Aktuální články se zabývají především ochranou rysa a návratem vlka, který vzbuzuje velký zájem a rozporuplné emoce. Svůj prostor zde našly vzpomínky na setkání TGM s medvědem, ale i galerie znalce rysů Ludvíka Kunce, který získal za rok 2017 Cenu Josefa Vavrouška.

Poslední číslo letošního jubilejního roku - 100 let od vzniku Československa - připomíná trochu pozapomenutou pátou zemi naší první republiky. Ale v duchu našeho časopisu se více než dějinami a politikou zabýváme tamní krajinou, lidmi a přírodou.

2019

První číslo roku 2019 nemá své hlavní téma a je pestřejší. Nejzásadnějším sdělením, které z různých stran probírají hned dva články, je sucho, nemocná půda, mizející vláha, příčiny, důsledky, příklady i řešení. Tématu se v rozhovoru na příkladu Šumavy dotýká Václav Cílek a v samostatné stati Petr Pařil. V prvním čísle dále najde čtenář krajinu srdce Vladimíra Justa nebo nejnovější poznatky přínosu pastvy koní pro přírodu na Pálavě od Jiřího Kmeta, Jiří Poláček připomíná výročí básníka Otakara Březiny, připomenuto je i výročí Charlese Darwina, stejně jako Konráda Lorenze, fotograf Radek Höfer vypráví příběhy svých fotografií, Olga Lepšová radí, které pupeny jsou nejchutnější. Autorku letošních obálek Magdalenu Říčnou představuje Ludvík Běťák, její některé obrazy na stránkách prvního čísla doprovází verše Kristiny Černé.

Změna klimatu mění pohled na zeleň i ve městech. Už nám nevadí pokřivený strom, přerostlé houští či neposečený trávník. Stromy přináší stín, křoviny zmírňují proudění teplého vzduchu, travnaté plochy dokážou vázat vláhu. Přesto praxe v údržbě zeleně nereflektuje problémy dneška. Na to reagujeme články o správné technologii péče o zeleň, vlivu tepelných ostrovů na vegetaci či pozitivních účincích zeleně na lidské zdraví.

Třetí číslo letošního ročníku je z velké části věnováno kůrovci. Dočtete se v něm, co je příčinou gradace kůrovce dosud u nás nevídané a jaký vliv to bude mít na budoucnost našich lesů. Blíže se věnujeme situaci v Beskydech a hlavně v Jeseníkách. Různé pohledy na situaci můžete posoudit v „duelu“ - názorovém článku, kde na sebe reagují dva autoři.

Letošní poslední číslo přináší hodně zajímavých a různorodých informací i návodů, stejně jako potěšení výtvarným uměním a poezií. Začínáme v lužních lesích na soutoku Dyje s Moravou, hned o pár stránek dál příspěvek o Veľkolélském ostrově, jehož mokřadní území je v ohrožení. Pokusíme se orientovat v teorii „neproblému“ kyslíku, prakticky vysvětlíme na jiných místech potřeby tolik medializované výsadby. Motiv umírajících lesů zazní v rubrice Větrné mlýny. Vejdeme již popáté do obrazů, tentokrát Františka Richtera. Určitě také potěší dvě básně Jana Skácela a nakouknutí do kouzelného světa obrazů jeho bratra malíře Petra Skácela.

2020

Situace kolem ochrany soutoku Moravy a Dyje nabírá v posledních týdnech na obrátkách. Proto přinášíme první číslo roku 2020 právě s tímto tématem. Dočtete se také o potenciálu vyhlášení nových velkoplošných chráněných území, ale i o neúspěšné snaze vyhlásit národní park Křivoklátsko. Nechybí ani tradiční rubriky jako Krajina mého srdce nebo recenze na nové jedinečné publikace.

Kámen je nedílnou součástí naší krajiny, fenomén, který fascinovaně obdivujeme, ať již se jedná o drobné zrnko, nebo skalní město. S úctou si ho z krajiny odnášíme, zároveň po něm šlapeme. Kámen z krajiny vzatý doprovází lidstvo od jeho prvopočátků až do dneška. Kámen lidskou rukou upravený a v krajině ponechaný ji zdobí, spoluvytváří. Sám může být i krajinou, krajinou, ve které a se kterou jsme po tisíciletí žili.

Číslo 3/2020 je věnováno problematice úbytku hmyzu a je vydáváno ve spolupráci s AOPK ČR. Představujeme zde několik domácích příkladů ochrany hmyzu a různé přístupy managementu, věnujeme se důvodům úbytku hmyzu i situaci včelařství u nás, seznámíme vás s motýláriem ve Voticích a nabízíme recence zajímavých knižních novinek. Rozkrýváme dvě aktuální kauzy ohrožení aleje na Boskovicku a tlaky na uspíšení výstavby dálníce D3 ve Středočeském kraji. Nechybí ani pravidelné rubriky Krajina mého srdce a v Galerii představujeme Jana Lacinu jako hravého výtvarníka.

2021

Druhé číslo v roce 2021 se snaží podívat se na vodu ze všech možných úhlů a ve všech možných prostředích. Ať se jedná o vodu v krajině, v nádržích nebo ve městech. Zamýšlí se i nad suchem, protože sucho je vlastně jen extrémní podoba vody. Nabídneme dva úhly pohledu na současné dění okolo Novomlýnských nádrží a opět se nevyhneme ani kanálu DOL. Pokud jste něco nevěděli o sinicích nebo rdestu dlouholistém, po přečtení tohoto čísla už to nebude pravda. V tomto čísle vychází hned dvě recenze zajímavých knih a věříme, že tu o Ferdinandu Bučinovi si ihned vyrazíte zakoupit. Že mají šneci levotočivé a pravotočivé ulity již víme z minulých čísel. Jak to ale souvisí s jejich inteligencí? A to samozřejmě není všechno, co se v čísle dozvíte.

Rok 2021 je Mezinárodním rokem jeskyní a krasu, proto číslo vydané ve spolupráci s AOPK ČR je věnováno nejstarší chráněné krajinné oblasti na Moravě - Moravskému krasu. Články přináší zajímavé pohledy na kras nejen jako na největší jeskynní systém v naší zemi, ale i pohledy na krajinu, ve které je tmavý svět podzemí propojen se šťavnatým a barevným světem na povrchu. Číslo představuje též mnoho osobností bytostně spojených s krasem. O některých vzpomínky, ostatní jsou autory zde zveřejněných textů.

V roce 1849 bylo zrušeno poddanství a rolníci získali své grunty do nezcizitelného vlastnictví. Nastalo století rozkvětu soukromého rolnického hospodaření, které se projevilo i na rozmanitosti a estetičnu krajiny. Přesně po sto letech však došlo k dramatické změně: Rolníkům byla půda zcizena a staletý ráz krajiny se začal dramaticky měnit. Naděje, vkládané do nové doby po roce 1989, se nenaplnily. Vznikly pouze ostrůvky soukromého hospodaření, choulící se v moři mamutích zemědělských podniků vzniklých z bývalých sloučených družstev a hospodařících na propachtované půdě restituentů. Tyto podniky využívají půdu (obecně i krajinu) bezohledně ve vztahu k environmentálním potřebám. V zemědělství zcela chybí udržitelná praxe.

2022

Čtvrté číslo roku 2022 nemá své hlavní téma a brouzdá tématy aktuálními, radí a komentuje od úvodníku po poslední stránku. Určitě nejzávažnějším příspěvkem jsou otázky na téma aktuální situace v CHKO Jeseníky. David Veselý v rubrice Větrné mlýny vzpomíná na setkání s Jupiterem a Vilém Jurek shrnuje poznatky o požárech nejen zde, ale vůbec. Jsme rádi, že v roce, kdy uplynulo pět let od odchodu Jana Steklíka, na něj i s ním vážně i nevážně zavzpomínal Petr Veselý.

2023

První číslo roku 2023 nemá téma. Kromě rozhovoru o ochraně přírody v Rakousku přináší oficiální stanovisko ČSOP k rozvoji obnovitelných zdrojů energie v ČR. Mimo jiné i čtení o ptačích parcích, o ohňostrojích, o udržitelnosti výroby a spotřeby potravin s receptem a několik recenzí.

Krajina z vlaku a plánované vysokorychlostní tratě s jejich dopady na životní prostředí a krajinu. Vlaky jsou vzácné biotopy v jejich těsné blízkosti. Vlaková nostalgie oslovila fejetonisty a dlouhodobé sledovače „nádražek“. Nové číslo je většinově mokřadní a nabízí ohlédnutí za nedávným výročím Ramsarské úmluvy o mokřadech, o možnostech financování mokřadů, přinášíme praktické tipy ja.k je nejlépe obnovovat, ale též, jak se o mokřady zdarma postará bobr evropský. Čtvrté letošní číslo Veroniky je věnováno poutím krajinou a hledání významu slova pouť a charakteristice člověka poutníka, hledání duchovního rozměru poutě, ne nutně ve významu náboženském. Kromě poutních textů jsme nezapomněli vzpomenout na dvě životní výročí, Hany Librové a Miloslava Nevrlého. Informujeme o „vítězi“ ankety Zlatá perla, stejně jako o vzácných druzích ptáků hnízdících letos na Moravě.

2024

Letošní první číslo časopisu Veronica je bez zásadního tématu a na dvaatřiceti stranách přináší zajímavé příspěvky. Pokračování Poutě na Svatou Horu, vracíme se po nějakém čase i k Novomlýnským nádržím, otiskujeme reakci na text Jaroslava Monte Kvasnici věnovaný vlkům, podíváme se na zoubek „věčnému bodu“, vzpomeneme na profesora Rudolfa Musila a daleko na sever se vypravíme za vyplaveným dřevem. Letos se chceme v poradně pravidelně věnovat odpadům, třídíme výborně, takže si trošku posvítíme na recyklaci. A hned začneme odpad... Biologické invaze jsou celosvětovým problémem.

Další témata a aktivity časopisu

Časopis se také zaměřuje na působení nevládních neziskových organizací v oblasti životního prostředí a informuje o krocích a aktivitách hlavního města Prahy a Středočeského kraje v dané oblasti. Přispívá k větší informovanosti pedagogů, studentů, odborné i laické veřejnosti o stavu životního prostředí u nás a slouží jako komunikační nástroj v oblasti EVVO.

Časopis Nika spolupracuje s ČSOP, AOPK a mnoha neziskovými organizacemi a podílí se jako partner na řadě ekologických projektů.

V roce 1992 byla Nika zapsána do seznamu OSN - UNEP za mimořádný přínos danému oboru, který je znám jako GLOBAL 500. V tuzemsku se časopisu Nika dostalo mnoha ocenění, v prosinci 1994 získal cenu ministra životního prostředí ČR.

tags: #archiv #časopisu #ekologických

Oblíbené příspěvky:

• Kontejnery na dřevo: Výběr
• Kompostárny a bioodpad dle Josefa Šofra
• Česká literatura a příroda
• Příroda Bavorského lesa
• Proč je třídění odpadu klíčové