Příroda a životní prostředí v roce 2010: Aktuality a výzkum

V roce 2010 se vědci a ochránci přírody zaměřili na různé aspekty životního prostředí, od invazních druhů po dopady klimatické změny. Botanický ústav AV ČR hrál v mnoha z těchto aktivit klíčovou roli.

Invazní druhy a biodiverzita

Vědci z celého světa v nové studii varují před rostoucí hrozbou související s invazními nepůvodními druhy. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky k prevenci šíření těchto rostlin a živočichů, jejich vyhledávání a udržení pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni.

Globální obchod spolu s dalšími ekonomickými aktivitami způsobuje zavlékání invazních rostlinných a živočišných druhů člověkem do oblastí, ve kterých se přirozeně nevyskytují. Zatížení invazními druhy závisí mnohem více na ekonomické zdatnosti země než na klimatických a geografických faktorech - bohaté evropské státy s vysokou hustotou osídlení jsou v Evropě nejvíce invadovány.

Do roku 2050 se zvýší počet nepůvodních druhů ve světě o 36 %. V Evropě je trend ještě výraznější, do poloviny tohoto století zdomácní 2500 nových nepůvodních druhů, což představuje relativní nárůst o 64 % oproti roku 2005. Počet invazních druhů by bylo možné snížit přísnějšími předpisy o biologické bezpečnosti.

Vědci z Botanického ústavu AV ČR spolupracovali s mezinárodním týmem odborníků na návrhu celosvětových pravidel, jak využívat nepůvodní druhy dřevin. Doporučení jsou vypracována s ohledem na ochranu biodiverzity a ekosystémů, pro něž invazní nepůvodní druhy představují další hrozbu vedle probíhající klimatické změny. Na druhou stranu jsou ale nepůvodní dřeviny v mnoha zemích důležitým ekonomickým artiklem, proto je třeba obě tyto skutečnosti zohlednit.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Mnoho invazních druhů působí po celém světě značné škody nejen environmentální, ale také negativně ovlivňují způsob života obyvatel v zemích, kde se rozšířily. Mezinárodní tým vědců pod vedením Svena Bachera z univerzity ve švýcarském Fribourgu, na němž se podíleli i Jan Pergl a Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, proto vypracoval nový hodnotící systém, který umožňuje identifikovat, které rostliny a zvířata zavlečené mimo oblast svého původního výskytu mají celosvětově nejhorší důsledky pro lidskou společnost.

Vědci Botanického ústavu AV ČR zveřejňují výsledky svého výzkumu, který poukazuje na nejčastější příčiny ohrožení památek zahradního umění. Výzkum, který proběhl v zámeckých parcích v ČR, přináší překvapivá fakta - například, že navzdory velkému množství pěstovaných rostlinných druhů nejsou parky tak výrazným zdrojem invazí, jak se očekávalo.

Klimatická změna a lesy

Klimatická změna chystá tropickým lesům nejistou budoucnost. Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že i v teplejších podmínkách mohou tropické lesy nadále ukládat velké objemy uhlíku, pokud ovšem současně omezíme produkci skleníkových plynů.

Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové oteplování klimatu.

V opadavých lesích Evropy jsou vzácnější druhy rostlin vytlačovány těmi hojnějšími. Tento vývoj může souviset se zvýšenou depozicí dusíku. Zjistil to mezinárodní tým vědců sdružený kolem iniciativy forestREplot, ve které působí i vědci Botanického ústavu AV ČR.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Evropské lesy jsou v posledních desetiletích vystaveny účinkům atmosférických depozic dusíku. Mechanismy působení přebytku dusíku na vegetaci lesů jsou však v celoevropském měřítku zatím neprobádaným tématem. Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se proto spolu s 20 kolegy pod vedením prof. Verheyena z Univerzity v Gentu zabývali vlivem spadu dusíku na změny pozorované ve vegetaci evropských opadavých lesů. Spad dusíku a následná eutrofizace by měly být hlavní příčinou změn druhového složení a diverzity bylinného podrostu.

Současné změny klimatu, zejména globální oteplování, zvýhodňují teplomilné druhy organismů, zatímco chladnomilné druhy ustupují, případně se přesouvají do vyšších nadmořských výšek. Otázkou, jak zareagovaly na oteplování klimatu rostliny opadavých lesů Evropy a Severní Ameriky, se zabýval tým vědců včetně dvou pracovníků Botanického ústavu AV ČR Radima Hédla a Petra Petříka.

Další aktivity Botanického ústavu AV ČR

• Vědci Botanického ústavu AV ČR vytvořili nejkompletnější databázi monitorující výskyt lišejníků a mechorostů na území ČR. Databáze má potenciál přispět k nalezení nových lokalit vzácných či ohrožených druhů a má napomoci lépe poznat regionální biogeografii či populační dynamiku.
• Vědec z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s kolegy ze špičkových světových vědeckých pracovišť, objevil nečekaně silné rozdíly v napětí vody napříč stonkem rostlin, které významně brzdí vodu v jejich nejširších cévách.
• Botanický ústav AV ČR společně s odborníky z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálu odhalili, že grafen, který patří k jednomu z nejzkoumanějších nanomateriálů současné vědy, může poškozovat řasy přítomné ve vodě. Zároveň zjistili, že se tyto vodní organismy umí bránit a vytvářejí si účinnou chemickou obranu.
• Tým RNDr. Hany Pánkové, Ph.D., z Botanického ústavu AV ČR ve spolupráci s ČSOP a MŽP řeší projekt zaměřený na záchranu kriticky ohrožené kuřičky hadcové.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

tags: #priroda #wildlife #archiv #2010

Oblíbené příspěvky:

• Domácí třídění odpadu
• Využití Rostlin ve Výuce
• Srovnání cen obnovitelné elektřiny v Evropě
• Dovolená podle znamení
• Hyperkalciurie: Příčiny a důsledky