Klimatické podmínky Číny - charakteristika

Čína je fascinující země, která svou kulturou okouzluje a inspiruje ostatní svět již více jak 3 000 let. Její kulturní i přírodní pestrost je nepřeberná. Nejvyšší pohoří světa, prolákliny pod úrovní mořské hladiny, pouště, náhorní planiny, vyschlá jezera a stepi, moderní megaloměsta, romantická pohoří posetá chrámy, pagodami a kláštery, Velká čínská zeď...

Čína je opravdu velmi rozlehlá země - a také velmi různorodá. Oficiálním názvem Čínská lidová republika se rozkládá na 9 572 405 km2 (včetně Hongkongu). Čína se rozkládá asi na pětině asijského kontinentu. Čína je po Kanadě a Rusku třetím největším státem na světě.

Čína leží v západní pacifické oblasti východní Asie a většina její plochy spadá do mírného pásu. Hranice mezi vnitřní a vnější Čínou je již několik staletí prakticky neměnná. Pro vnitřní Čínu je charakteristické usedlé, často závlahové intenzivní zemědělství, vysoká hustota osídlení a naprostá převaha hanského/chanského obyvatelstva. Vnější Čína je vhodnější pro pastevectví, kombinované s nezávlahovým zemědělstvím nebo doplňkovými zemědělskými oblastmi (např. v oázách).

Čína je hornatá země - pohoří, náhorní plošiny a pahorkatiny pokrývají přibližně dvě třetiny jejího povrchu (asi 68 % povrchu Číny leží v nadmořské výšce nad 1000 m, pouze 16 % pod 500 m). Asi 43 % povrchu pokrývají pohoří, 26 % tvoří náhorní plošiny a dalších 19 % zaujímají pánve s převážně zvlněným povrchem.

Fyziograficky se dá povrch Číny rozdělit na několik velkých geografických oblastí:

Čtěte také: Klimatické podmínky

1. Severozápad - tato oblast zahrnuje dvě pánve: Džungarskou na severu a Rarimskou na jihu Xinjiangu a pohoří Tian Shan. Džungarská pánev má rozsáhlé plochy písečné a kamenité pouště a podporuje závlahové zemědělství.
2. Mongolské pohraničí - oblast severostřední Číny vyplňuje zejména Vnitromongolská náhorní plošina s písečnými kamennými a štěrkovitými pouštěmi, souhrnně známými jako Gobi.
3. Severovýchod - historické území Mandžuska východně od Velkého Chinganu zahrnuje Mandžuskou nížinu a s ní hraničící vrchoviny. Nížina má rozsáhlé oblasti úrodných půd, vrchoviny jsou pahorkaté až hornaté s četnými širokými údolími a mírnými svahy.
4. Severní Čína - tato oblast leží mezi mongolským pohraničím na severu a údolím Chang Jiangu na jihu a sestává z několika charakteristických topografických útvarů. Severočínská nížina je důležitou zemědělskou oblastí s nejrozsáhlejší plochou obdělávané půdy v ČLR. Jihozápadně ležící horstva stření Číny tvoří impozantní bariéru mezi severní a jižní Čínou.
5. Jižní Čína - oblast zahrnuje údolí Chang Jiangu a topograficky rozmanité oblasti na jih od ní. Údolí Chang Jiangu provází řada kotlina nížin s úrodnými půdami, které křižují vodní cesty - umělo i přirozené - a jež jsou posety množstvím jezer. Sichuanská pánev na západě tvoří poměrně izolovanou oblast pahorkatého terénu. Je známa intenzivním terasovým zemědělstvím.
6. Qinghaisko - tibetská náhorní plošina - zabírá nejzazší jihozápad Číny. S průměrnou nadmořskou výškou 4510 m je nejvyšší náhorní plošinou na světě a se svou plochou 2,3 miliónů km patří i k největším. Tvoří vrchol topografického „schodiště“ Číny.

V pohraničí Číny, v Tibetské autonomní oblasti se rozkládá horský masiv Himaláje, v němž se na pomezí Číny a Nepálu vypíná nejvyšší štít - Mount Everest (8 848,13 m). Na hranicích mezi AO Xinjiang a Kašmírem leží horstvo Karakorum s průměrnou nadm. výškou 6000 m a druhým nejvyšším vrcholem na světě Qogir (8 611 m). Od vých. části Pamíru probíhá k západu přes AO Xinjiang i Tibet další mohutné pásmo Kunlun a zasahuje až do provincie Qinghai. Průměrná nadm výška je 6000 m, a známým štítem Kongur (7 719 m). Hory Tian Shan tvoří 8 rovnoběžkových pohoří s průměrnou výškou hlavních hřebenů 4 500m. Horské pásmo Gangdise s průměrnou výškou 6000m protíná jihoz. část Tibetu. V provincii Qinghai leží Bayan Har s nadm. výškou v průměru 5-6000 m. Hory Hengduan v záp. Sichuanu a Yunnanu s průměrnou výškou 2-6000m a nejvyšším bodem Gongga (7 556 m) jsou méně známé.

Klimatické podmínky

Většina země leží v mírném a subtropickém pásmu, nejjižnější oblasti zasahují do tropického pásma, velehorské oblasti na západě země mají vysokohorské podnebí. Určující vliv na čínské podnebí má monzunová cirkulace.

Monzuny nejvíce ovlivňují počasí v celé Číně. V zimě vane vítr jihovýchodně z oblastí vyšší tlaku vzduchu na Sibiři a přináší studený, suchý vzduch do oblasti severní a centrální Číny. V létě naopak vanou teplé větry směrem od Tichého oceánu. V měsících mezi červnem a listopadem se často v pobřežních vyskytují tajfuny, které přinášejí silný vítr a husté deště. Množství srážek rapidně klesá s přibývající vzdáleností od moře a v závětrných stranách hor.

Nejvyšší teploty na území ČLR se vyskytují v oblasti Turpanu, kde je nejníže položené místo v zemi - jezero Aydingkol 154 m pod úrovní mořské hladiny. Denní průměrná teplota přesahuje 40°C. V létě může teplota na poušti stoupnout až na 38°C a v noci klesnout na -34°C. Nejchladnější kraje leží na severu a severovýchodě. Ve vnitřním Mongolsku, v okresu Hailar, mají průměrné teploty v lednu -27,7°C.

Trvání a ráz ročních období v jednotlivých částech Číny jsou rozdílné. Liší se i množství srážek. Jejich převážnou část přinášejí letní monzuny od východu a jihovýchodu a směrem do vnitrozemí jich ubývá.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

• V centrální, jižní a jihozápadní Číně panuje subtropické klima. Průměrné letní teploty dosahují hodnoty 26°C, zimní 4°C.
• Nejzazší jih a jihozápad má klima tropické, kdy průměrné teploty šplhají k 31°C v létě a 17°C v zimě.
• Náhorní plošiny a pánve zažívají značné lokální rozdíly, jejich klima se dá považovat za subtropické. Ve vyšších nadmořských výškách jsou samozřejmě teploty v létě nižší a zimy příjemnější, protože je chrání hory před studenými větry.
• V severní Číně panují chladné suché zimy a teplá deštivá léta. Průměrné teploty se pohybují v zimě okolo - 8°C, v létě okolo 23°C. Směrem na severozápad jsou oblasti sušší. Občasné bouřky a krupobití neblaze působí na místní zemědělství.
• Oblast severovýchodní Číny má podobné podnebí jako severní oblast, avšak o něco chladnější. Lednové průměrné teploty ukazují - 20°C, zatímco červnové šplhají k 22°C.
• Pouštní a stepní oblasti v oblasti severozápadní Číny a Mongolské stepi zažívají průměrné lednové teploty pod - 10°C, červnové obecně přesahují 20°C. Na většině území spadne méně než 100 mm srážek za rok.

Tabulka: Průměrné teploty a srážky ve vybraných oblastech Číny

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #klimatické #podmínky #Čína #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Pokuty za nesprávnou likvidaci odpadu
• Udržitelné zahradničení
• Přihlášení motocyklu a emise
• Podrobné informace o Ekologických Auditech a Posudcích s.r.o.
• Charakteristika ruských klimatických pásů