Australský novinář o klimatu a Donald Trump

Americký prezident Donald Trump obvinil australského novináře Johna Lyonse z ABC, že „škodí Austrálii“. Reportér se ho na tiskové konferenci zeptal, o kolik od návratu do Bílého domu zbohatl.

„Myslím, že právě teď Austrálii velmi škodíte a oni se mnou chtějí vycházet dobře,“ prohlásil Trump. A poznamenal, že o incidentu informuje australského premiéra Anthonyho Albaneseho.

Trumpa Lyonsova otázka zjevně rozčílila. Prezident odpověděl, že podniky spravují jeho děti, a proto nemá přesný přehled. Dále řekl, že se „velmi brzy“ setká s australským premiérem Anthonym Albanesem a dodal: „Řeknu mu o vás. Nastolil jste velmi špatný tón.“

Když se Lyons pokusil položit doplňující dotaz, Trump si přiložil prst ke rtům a řekl: „Ticho.“ Poté se přesunul k jinému reportérovi, popsal server britské BBC.

Australský premiér Albanese už několik měsíců usiluje o schůzku s Trumpem. Předchozí jednání ztroskotalo, když prezident předčasně opustil červnový summit G20 kvůli válce na Blízkém východě. Albanese nyní potvrdil, že se s Trumpem setká příští týden v New Yorku během Valného shromáždění OSN.

Čtěte také: Co je klimatický summit?

Lyons později označil Trumpovo chování za absurdní a zdůraznil, že jeho dotazy byly legitimní, věcné a kladené bez provokace. Krátce po incidentu se na oficiálním účtu Bílého domu objevila nahrávka s titulkem: Trump „srazil k zemi drzého zahraničního Fake News losera“.

Trumpovy konflikty s médii ale nejsou ničím novým. Často útočí na novináře a redakce, které jej kritizují. A opakovaně je označuje za „fake news“ nebo „nepřátele lidu“.

Nyní navíc žaluje deník The New York Times o 15 miliard dolarů (310 miliard korun) za pomluvu. Trump list označil za „nejhorší a nejzvrhlejší“ a za „hlásnou troubu Demokratické strany“.

Žaloba, kterou oznámil na své síti Truth Social, reaguje na články o jeho vazbách na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Klimatické modelování

Klimatičtí modeláři mají nevděčné živobytí. Dlouhá léta po jejich práci neštěkl ani pes. Teď se to všechno otočilo a o každou předpověď budoucího vývoje klimatu se novináři, aktivisté i politici rvou zrovna jako ti psi. Těžko říct, co je vlastně horší, ale nakonec by leckdo jistě souhlasil, že to druhé.

Čtěte také: Klimatický skepticismus Klause

Modelovat klima není vůbec jednoduché. Jako každé modelování je to taky ve skutečnosti šíleně subjektivní záležitost, což by asi málokdo tušil. Každý, kdo kdy udělal nějaký model, ví ovšem svoje. Do žádné rovnice se nedají nacpat všechny představitelné proměnné, ty je potřeba nějak vybrat, každý model má x parametrů a ty je potřeba nějak nastavit, při každém modelování vyjde y různých modelů a z těch je potřeba nějak vybrat a tak dále a dále.

To je dobré mít na paměti, ale zase by bylo nefér upírat klimatickým modelářům profesionalitu a snahu dobrat se nějakých rozumných výsledků. Koneckonců, v době módního klimatického šílení by jistě nebylo špatné mít realistické odhady budoucího vývoje klimatu.

S tímto výbušným zjištěním přicházejí Gerard Roe a Marcia Baker, oba z Department of Earth and Space Sciences na University of Washington. A své kolegy modeláře nijak moc nešetří.

Autoři se podívali na notoricky omílané odhady změny teploty Země, které by údajně měly nastat, pokud se v atmosféře zdvojnásobí hladina oxidu uhličitého oproti úrovni před průmyslovou revolucí. Současné nejlepší odhady praví, že teplota stoupne o 2 až 4,5 stupně, oteplovači a bulvár dodávají, že je jistá malá šance, že to bude až o 8 stupňů, realisté zase, že to taky eventuelně může být jen zcela nepatrný vzestup, pokud vůbec nějaký.

Roe s Baker sice složitě vyprávějí o zpětných vazbách, kterým navíc soudobá klimatologie ještě příliš nerozumí, ale ve skutečnosti je to jasné jako facka. Klima je chaotický systém a proto je z principu nepředpověditelné s větší přesností. Nejde zjistit, jak bude vypadat za týden a je hodně naivní si myslet, že předpovědi v řádech desetiletí budou snazší.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Tuto studii provázejí solidně paranoidní komentáře, které opět nechtěně vypovídají o bizarnosti dohadů kolem klimatu. Prakticky každý z nich cítí potřebu zmínit se, jak výsledky zmíněné studie jistě poskytnou munici lidem, kteří sabotují boj za šťastné klimatické zítřky, mezi prvními kritikům placeným ropnými korporacemi.

Především, kritici nadšeného oteplování měli v tomto bodě zjevně pravdu. Modely mají své meze. Veřejnost se bude muset smířit s tím, že přesněji to nepůjde a měla by brát práci klimatologů více s nadhledem.

Rovněž jde o další silný argument ve prospěch adaptace na změny klimatu, která by byla univerzální, zakládala by se na široké podpoře výzkumu a technologickému rozvoji a byla by nezávislá na reálném směřování klimatu, ať už bude jakékoliv.

Podle nich jsou akce typu Kjóto k ničemu, je potřeba vyjednávat s reálnými největšími producenty oxidu, násilné úřední vnucování globálního trhu s emisemi vidí jako zoufalost a doporučují zaměřit se na výzkum a adaptaci.

Požáry v Austrálii

Od září 2019, za necelý půl rok, lehlo v Austrálii popelem přes 10 milionů hektarů buše, tedy o pětinu více než je rozloha České republiky. Z toho v Novém Jižním Walesu, nejobydlenějším státě, shořelo přes 5 milionů hektarů buše, což je území o velikosti Čech.

Pro srovnání: během rozsáhlých požárů v jihoamerické Amazonii shořelo v loňském roce dle odhadů přibližně 900 tisíc hektarů, to znamená desetkrát méně než dosud v Austrálii. Prach a popel zbarvil do růžova ledovce na Novém Zélandu, který leží dva tisíce kilometrů od břehů Austrálie. Podle Světové meteorologické organizace dým doputoval přes Tichý oceán k břehům Chile a zřejmě zasáhl i Antarktidu.

Dopady požárů jsou již nyní těžko představitelné, konečná bilance bude ještě mnohem hrozivější. V Austrálii není ještě ani polovina léta a meteorologové neočekávají v následujících měsících výraznější deště.

Miliony místo statisíců I z úst vysoce postavených australských politiků opakovaně slýcháme tvrzení, že požáry jsou tu přirozeným jevem, s nímž se země v minulosti dokázala vypořádat.

Letošní situace je ovšem výjimečná z hlediska rozsahu i typu požárů a experti se shodují, že požáry souvisejí se změnami klimatu, zvyšováním teplot a snižováním srážek.

Čerstvá zpráva Australského meteorologického ústavu potvrzuje, že rok 2019 zde byl nejteplejším a nejsušším rokem přinejmenším od roku 1910, kdy začalo systematické měření teplot na kontinentu. Průměrná teplota přesáhla o 1,52 °C dlouhodobý průměr a 18. prosinec byl nejteplejším dnem v Austrálii s průměrnou teplotou 41,9 °C. Právě kombinace vysokých teplot, extrémní vyprahlosti krajiny a také silných větrů přispěla k šíření požárů, které se brzy vymkly kontrole.

Požáry sužují Austrálii každý rok, ale ty letošní se od těch předchozích liší. K zatím nejrozsáhlejším požárům v novodobé australské historii došlo v letním období 1974-1975, kdy shořelo území o celkové rozloze větší než 100 milionů hektarů. Tehdy ovšem šlo zejména o travnaté oblasti spíše v řídce obydlených částech Austrálie. Letošní požáry ničí zalesněné oblasti a buš, včetně deštných pralesů.

V minulosti měly také požáry lokálnější charakter: zasahovaly sice rozsáhlá, ale ohraničená území. Období australských požárů začínalo obvykle kolem listopadu v Novém Jižním Walesu, následně se živel přesouval směrem na jih do států Victorie, Jižní Austrálie a do Tasmánie. V posledních letech však bývá období požárů stále delší a v jednotlivých oblastech se časově překrývá.

Ještě nikdy se nestalo, aby najednou hořela rozsáhlá území ve všech státech a územích Austrálie (zatím kromě území hlavního města, označovaného zkratkou ACT) od jižního Queenslandu přes celý Nový Jižní Wales, stát Victorie a Jižní Austrálie, východní pobřeží Tasmánie až po Západní Austrálii. Postižená území se dříve počítala ve stovkách tisíců hektarů, letos je to v milionech.

Australské vládě dominují popírači klimatických změn, kteří, jak se zdá, jdou na ruku průmyslníkům.

Scott Morrison tvrdí, že neexistují důkazy pro vztah mezi množstvím emisí oxidu uhličitého a intenzitou současných požárů. Podle tohoto žurnalisty není takové popírání fyzikálních zákonů pouze nebezpečné, falešné a lehkovážné, ale také prý dokazuje, že australská vláda je chycena do pasti vlastních hospodářských zájmů.

Simon Holmes à Court tvrdí, že Austrálie v boji proti změnám klimatu musí hrát zásadnější roli. S pouhými 25 miliony obyvateli je co do počtu vypuštěného oxidu uhličitého čtrnáctý největší znečišťovatel na světě.

tags: #australský #novinář #o #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Zdravější domácnost s ekologií
• Více o populaci a ekologii
• Granitové dřezy Franke
• Rozměry a využití stojanů na tříděný odpad
• Recenze služeb Likvidace Odpadu Frýdek-Místek