Prezident Václav Klaus se dlouhodobě vyjadřuje ke klimatické změně a globálnímu oteplování. Jeho názory často vyvolávají polemiku a jsou odlišné od hlavního proudu politické a vědecké scény.
Klaus označil teorii globálního oteplování za náboženství, které není podepřené důkazy a které ohrožuje svobodu a prosperitu lidstva.
Na konferenci o ekonomických aspektech globálního oteplování v kalifornské Santa Barbaře prohlásil, že lékem na klimatickou změnu nemohou být zásahy vlád. Spory kolem globálního oteplování jsou podle něj daleko větší hrozbou než samotná klimatická změna.
V ohrožení je svoboda a prosperita, nikoli podnebí, uvedl prezident. Zopakoval, že je třeba přísně oddělovat péči o životní prostředí od klimatického panikářství, které podle něj může vést k omezování svobody člověka a rozvoje společnosti.
S odkazem na zkušenosti z dob komunismu v Československu Klaus na konferenci vybízel ke snižování role vlády a státu v hospodářství.
Čtěte také: Václav Klaus ml. a globální oteplování
Vědci také podle něj ještě nepředložili pádné důkazy o tom, jak globální oteplování může být nebezpečné. Znovu vyzval k nové, nezávislé a dosavadními přístupy neovlivněné analýze globálního oteplování, včetně ekonomických aspektů.
„Je bláznivé řídit hospodářství shora,“ prohlásil Klaus. Odmítl názor, že současná ekonomická krize je důkazem selhání trhu. „Nejsem z těch, kdo by obviňovali trh. Na vině jsou politici,“ řekl.
Goreův boj za snižování emisí oxidů uhlíku do ovzduší považuje Klaus za chybný přístup.
Prezident Václav Klaus představil svoji knihu o klimatických změnách „Modrá planeta v ohrožení“, která shrnuje texty napsané za poslední dva roky k nejrůznějším příležitostem - politické projevy, rozhovory, reakce na novinové články nebo dopisy českým politikům.
„Moje názory nejsou politicky nekorektní, naopak je to mainstream, to už je tuctový názor,“ reagoval prezident Klaus na slova nakladatelské redaktory Terezy Ješátkové.
Čtěte také: Emise Svatováclavských dukátů
Podle něj dnes na celém světě vzniká nekonečný proud podobných textů. Český prezident je přesvědčen, že myslící lidé dávno ve změně klimatu necítí problém, pouze politici zůstávají opožděni.
Na rozdíl od knihy Modrá, nikoli zelená planeta není nová knížka jednolitým textem, ale přináší různorodé texty, některé již dříve publikované, jiné vycházejí poprvé. Kniha je rozdělena na dva oddíly, první se zabývá „globálním oteplováním jako problémem lidské svobody“, druhá část je věnována ekonomickému pohledu na klimatické změny.
„Jsem přesvědčen, že o těchto věcech je potřeba non stop hovořit, jak u nás, tak v celém světě. Musíme odporovat této falešné doktríně, která evidentně neodpovídá realitě. Je možné ji propagovat jedině tak, že neberete v úvahu žádná známá data,“ vysvětluje prezident svůj postoj.
Jako příklad uvedl Václav Klaus prognózu Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC). Podle něj se zastánci klimatických změn mýlí, ba přímo se chovají nedůstojně, protože si nevšímají, že posledních čtrnáct let globální teplota nestoupá a pořád "melou" stále do nekonečna stejné věty.
Prezident Klas také vysvětlil, že svými knihami nechce ovlivňovat klimatologickou obec, které se prý neplete do řemesla. „Celý spor o takzvaných klimatických změnách s vědou zvanou klimatologie nemá prakticky nic společného. To je zneužití několika vytržených klimatologických jednotlivostí k vytváření ideologie a politických projektů. Klimatologům já radit nechci,“ odpověděl na otázku Ekolistu Klaus.
Čtěte také: O Minutách z přírody s Václavem Chaloupkem
„Je hloupost, když vám někdo nařizuje, co si máte koupit, jak a kdy máte svítit, o tom není sporu. Takže jsem zcela proti. Je to příklad další manipulace se svobodnými občany, kteří vědí sami, jak se mají rozhodnout,“ řekl Klaus na otázku k nařízení Evropské unie o konci prodeje stowattových klasických žárovek.
Prý ale samo slovní spojení „úsporné žárovky“ je problematické. Je otázkou, jestli jsou tyto zářivky úsporné nejen technicky, ale také úsporné ekonomicky. To je podle prezidenta i otázka větrných elektráren a podpory obnovitelných zdrojů.
Výzkum "České klima 2021" odhalil, že nejslabší hodnocení ze všech protagonistů české debaty o klimatické změně má Václav Klaus starší, jehož „přínos“ k tématu oznámkovalo 46,8 procenta dotazovaných školní pětkou a dalších 15,5 procenta čtyřkou.
Klausovo hodnocení nebude náhodné, česká společnost se totiž podle všeho proměnila do té míry, že se v ní stal bývalý prezident vlastně exotem. Debata o existenci klimatické změny je u nás v podstatě uzavřena: 75,8 procenta respondentů uvádí, že se klima již proměňuje a dalších 6,7 procenta dodává, že ke změnám dojde v budoucnu.
Z průzkumu vyplývá, že Češi jsou alespoň teoreticky nakloněni řadě opatření, zvláště těch prováděných na úrovni firem a státu. Jejich nadšení ovšem výrazně klesá, když dojde na požadavek snížení životní úrovně nebo zvyšování daní.
Průzkum "České klima 2021" experimentálně sestavil šest různých způsobů, jak o problematice komunikovat s tím, že respondenti měli hodnotit, jak na ně tyto narativy působí. Zjistilo se, že důvěryhodnost všech typů popisů je například téměř stejná, ale silně negativní ohlasy vyvolávají katastrofický a antisystémový narativ, nejpříjemnější pocity naopak pohled „zeleně-optimistický“ a opatrný „protekcionistický,“ který zdůrazňuje, že země musí k opatřením přistupovat váhavě s pečlivým ohledem na hájení vlastních zájmů.
Tudy dost možná vede cesta do srdcí Čechů, kteří už vědí, že mají klimatický problém, a teď se váhavě rozhoupávají k rozhodnutí, jak s ním vlastně naložit.
tags: #Václav #Klaus #klimatická #změna #názory