Evropská komise, emise a Česká republika: Aktuální vývoj a výzvy

Evropská komise (EK) hraje klíčovou roli v oblasti snižování emisí a v boji proti klimatickým změnám. V současné době se EK zaměřuje na plnění cílů pro rok 2030 a připravuje strategii pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Národní klimaticko-energetický plán (NKEP) České republiky

Česká republika, podobně jako ostatní členské státy Evropské unie, má povinnost předložit Evropské komisi svůj národní klimaticko-energetický plán (NKEP). Tento dokument vymezuje základní body rozvoje zelené politiky a snižování emisí. Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje zelené politiky a snižování emisí. Dokument, který vláda schválila, vyžaduje EU.

Česko mělo, stejně jako dalších dvanáct unijních zemí, se schvalováním plánu zpoždění. Evropská komise kvůli tomu s Českem v listopadu zahájila řízení pro porušení unijního práva, takzvaný infringement. Podle ministerstva průmyslu a obchodu po schválení plánu Praze nehrozí žádné sankce.

Díky tomu, že dnes vláda dokument schválila, splní Česko svou povinnost vůči Evropské komisi (EK) a nehrozí tak vysoké pokuty za jeho neodevzdání či dopady do čerpání evropských fondů. „Vnitrostátní plán informuje o tom, jakým způsobem přispějeme k cílům Evropské unie v oblasti dekarbonizace. Hledali jsme řešení, které zajistí ekonomicky co nejefektivnější splnění těchto cílů s důrazem na naše současné podmínky a nezbytnost zajištění bezpečných dodávek dostupné energie.

Cíle a opatření v NKEP

Plán je především klíčový pro soukromý sektor, který potřebuje znát dlouhodobý výhled pro svoje plánování a investice. Cílem je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent díky rozvoji OZE, akumulaci a flexibilitě, úsporám energie a útlumu fosilní energetiky, včetně úplného ukončení těžby a spalování uhlí do roku 2033.

Čtěte také: Snižování emisí CO2 v EU

Dokument neobsahuje žádné nové povinnosti ani zákazy pro soukromé subjekty a ani neříká investorům, co smí a nesmí dělat.

Mezi hlavní cíle a opatření patří:

• Snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990.
• Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie na 30,1 % do roku 2030.
• Ukončení spalování uhlí nejpozději do roku 2033 a vytvoření plánu jeho náhrady.
• Rozvoj jaderné energetiky jako stabilního zdroje energie.

Česko bude nadále pokračovat v rozvoji výroby elektřiny z jádra a obnovitelných zdrojů (OZE) a snižovat tak i nadále emise.

Scénář počítá s pětinásobným navýšením energie z fotovoltaiky a větrných elektráren, se vzrůstající mírou renovací budov, kterou se nyní plníme především díky našemu nejúspěšnějším programu Nová zelená úsporám, a s rozvojem jádra.

Důležitou oblastí je také vnitřní trh s energií. Pokud nebudeme mít dobře propojený trh, bude začleňování obnovitelných zdrojů energie mnohem nákladnější a technicky složitější. Je proto potřeba nejen sladit pravidla napříč zeměmi, ale také dobudovat energetickou infrastrukturu tam, kde je nedostatečná.

Čtěte také: Zákaz obalů a jeho důsledky

Zemní plyn bude sloužit jako přechodný zdroj, který díky své stabilitě a rychlému způsobu výroby bude sloužit jako ideální doplněk k hůře predikovatelné výrobě z obnovitelných zdrojů.

Již nyní například 28 % tepla pochází z OZE (Česko také využívá teplo z jaderných elektráren) a počítá se s tím, že v roce 2030 podíl OZE dosáhne až cca 40 % a v roce 2050 se bude jednat o 74 %.

Z pohledu energetické bezpečnosti je pak důležitá pokračující diverzifikace zdrojů v oblasti zemního plynu a ropy a jejich postupná náhrada alternativními palivy.

Podíl OZE a jádra na výrobě elektřiny

Emisní povolenky (ETS2)

Jedním z kontroverzních témat je zavedení systému emisních povolenek ETS2, který by se měl rozšířit i na paliva a vytápění budov. To by mohlo vést ke zdražení benzinu a zvýšení výdajů domácností na topení. Vláda se bude snažit systém na evropské úrovni odložit a změnit.

Česko ale v Unii patří v této otázce do třetího, zdrženlivého proudu, společně například s Itálií nebo Polskem. A do toho, ke které variantě se nakonec EU jako celek přikloní, promluví i postoj europoslanců.

Čtěte také: EU a klimatická nouze

Pokud Česko systém EU ETS2 nezavede, ocitne se podle Vojtěcha Vomáčky v situaci, kdy bude porušovat závazky, které vyplývají z unijního práva, a bude mu hrozit infringement, tedy řízení o porušení evropského práva, případně odstřihnutí od evropských fondů.

Kritika a výzvy

Plán čelí kritice ze strany podnikatelských svazů, které tvrdí, že ohrožuje konkurenceschopnost tuzemského průmyslu a chybí mu důkladnější analýza dopadů na ekonomiku. Podle opozice je plán alibistický a není dohodnutý s podnikateli a průmyslem.

Svaz průmyslu a obchodu označil cíle za nerealistické. Oběma organizacím dále vadí, že se vláda podle nich nevypořádala s jejich připomínkami k plánu.

S poslancem Radkem Kotenem z SPD diskutoval i o emisních povolenkách, které opoziční zákonodárce přirovnal k církevním odpustkům. Varoval také před tím, že povolenky se do budoucna mohou výrazně promítnout do cen paliv a ovlivnit rozpočty rodin i tuzemský průmysl.

Hladík zopakoval, že Česko bude usilovat o odklad emisních povolenek. „Tady není jistota, kolik ta emisní povolenka bude stát. Proto chceme časový odsun a zjednodušit a zpřehlednit mechanismy,“ vysvětlil.

EU a snižování emisí CO2

Evropská komise se chystá doporučit EU, aby do roku 2040 snížila čisté emise skleníkových plynů o 90 % oproti úrovni z roku 1990. EU tak má zajistit pozdější dosažení nulových emisí v roce 2050.

Ministři životního prostředí 27 členských států EU se sešli 15. ledna v Bruselu, aby si poprvé vyměnili názory na tuto problematiku a zvážili rozhodnutí Komise.

Vývoj emisí v EU ETS sektorech

Údaje vykázané členskými státy EU k 2. dubnu 2024 ukazují 15,5% pokles emisí v roce 2023 ve srovnání s úrovněmi z roku 2022. S tímto vývojem jsou emise ETS nyní přibližně o 47 % nižší než úrovně z roku 2005 a jsou na dobré cestě k dosažení cíle -62 % pro rok 2030.

Je v tom zejména významný nárůst výroby energie z obnovitelných zdrojů, který už celosvětově přesáhl výrobu energie z uhlí. Ovšem v sektoru letectví došlo k nárůstu. Ten byl způsoben oživením trhu po Covidu.

V České republice je zhruba třetina lidí, kteří mají emisní povolenky v ceně energií již započítané. Zdražení po zavedení ETS2 se jich tedy netýká. Jde o domácnosti s dálkovým vytápěním.

Česká republika je povinna utratit minimálně 50 % z celkového národního výnosu z ETS na klimatické a energetické účely. V praxi se však toto procento blíží 100 %. Většina peněz z této národní aukce je přerozdělena přes Státní fond životního prostředí.

Klíčová fáze dekarbonizace se soustředí na Vodík, který je klíčový pro dekarbonizaci petrochemie (rafinace, kde nahrazuje zemní plyn) a pro výrobu amoniaku (hnojiva - např.

tags: #evropská #komise #infringement #emise

Oblíbené příspěvky:

• Zjistěte více o Ekologické Urně Srdce
• Obaly Gillette a recyklace
• Srovnání materiálů nákupních tašek
• Více o orgánu ochrany přírody v Opavě
• Co jsou ekologické trade-offy