Vláda Andreje Babiše se zavázala ve svém programovém prohlášení z roku 2018 věnovat životnímu prostředí a zlepšit podmínky pro jeho ochranu.
Prezident republiky Petr Pavel jmenoval novým ministrem životního prostředí Igora Červeného. Poté jej na Ministerstvu životního prostředí uvedl do funkce předseda vlády Andrej Babiš. Igor Červený střídá v čele resortu Petra Macinku, který byl vedením úřadu pověřen od loňského prosince. Červený přichází s vizí pragmatické environmentální politiky, která klade důraz na vyváženost mezi ochranou přírodního bohatství a zachováním konkurenceschopnosti českého průmyslu.
Mezi klíčové priority nového ministra patří zejména nastavení podmínek pro pokračování programu Nová zelená úsporám, úprava systému akceleračních zón pro rychlejší povolování obnovitelných zdrojů energie ve spolupráci s vládním zmocněncem pro klima a Green Deal Filipem Turkem a také revize systému emisních povolenek.
„Zastávám udržitelný přístup k ochraně přírody a lidské společnosti. Pečovat o naše přírodní bohatství je nezbytné, zároveň se ale musíme vyhnout neúměrnému zatěžování českých domácností. Budu hledat zlatou střední cestu, tedy řešení, která jsou ekologicky přínosná, ale zároveň ekonomicky udržitelná a racionální,“ uvedl po svém jmenování ministr životního prostředí Igor Červený.
Igor Červený byl od října 2025 členem Poslanecké sněmovny ČR za hnutí Motoristé sobě a působil mimo jiné jako místopředseda hospodářského výboru.
Čtěte také: Česká republika a Green Deal
Podle ekologů si ovšem kabinet pohoršil v deseti hodnocených oblastech ze čtrnácti. "Vláda v řešení změny klimatu a ochrany životního prostředí nedosáhla v žádné z hodnocených oblastí významných a komplexních pozitivních posunů," tvrdí ve své analýze asociace devadesáti ekologických nevládních organizací působících v Česku, sdružených pod hlavičkou organizace Zelený kruh.
Špatně pro vládu vyznívá i srovnání výsledků s jejím vlastním programovým prohlášením z roku 2018. Ve dvou případech pak vláda udělala ještě větší negativní posun, než se dalo očekávat podle jejího programového prohlášení. Ohledně klimatické politiky se podle ekologů vláda nikam neposunula. Pouze ve třech dosáhla lepších výsledků, než slíbila.
"V případě chráněných území však měla nízkou laťku, neslíbila totiž nic. Jako posun k horšímu hodnotí Zelený kruh a Hnutí Duha postup vlády ohledně zadržování vody v krajině.
Co se týče vody v krajině ministerstvo zemědělství dodává, že k jejímu zadržení jsou třeba i krajinné prvky jako třeba remízky, mokřady, stromořadí a jiné neproduktivní plochy.
"Pro zvýšenou schopnost krajiny zadržovat vodu je rozhodující členitost krajiny, tedy podpora vytváření a údržby krajinných prvků, o což se v současné době snaží především rodinné farmy a obecně menší zemědělské subjekty", říká předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Vodu v krajině zadržují mimo jiné i původní mokřady, které jsou nyní v krajině často vysušené melioracemi.
Čtěte také: Odmítnutí klimatických cílů EU?
V oblasti zemědělství Zelený kruh upozorňuje na pozitivní krok, kdy od letošního roku vláda snížila maximální výměru pole s jednou plodinou na třicet hektarů, nicméně podle nich je sám o sobě nedostatečný.
Jedna z dalších věcí, které experti Zeleného kruhu ministerstvu zemědělství vytýkají je, že umožnilo výraznou aplikaci jedů při regulaci počtu hrabošů v roce 2019 až 2020. Podle vyjádření resortu pomohlo výjimečné a dočasné povolení aplikace vyšších dávek rodenticidů zemědělcům lokálně snížit výši škod. "K hromadným otravám necílových živočichů přitom nedošlo.
Co se dopravy týče, ekologové Zeleného kruhu upozorňují, že vláda sice vyčlenila dotace na investici do železnic v Národním plánu obnovy, ale jinak se soustředila hlavně na dálnice či jezy na Labi a přípravu, podle jejich názoru, nesmyslného a velmi škodlivého projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe.
"Česká vláda nemá zpracovanou strategickou koncepci rozvoje dopravy, která by reflektovala závazky plynoucí z pozice EU, například Green Deal, v kontextu reálných potřeb a možností české ekonomiky," dodává ředitel Institutu pro dopravní ekonomii, geografii a politiku Martin Kvizda. Podle jeho názoru pak namísto toho, aby významné investiční zdroje ve velkém směřovaly k ekologicky příznivé a ekonomicky efektivní železniční dopravě, jsou rozmělňovány do dopravních projektů, jejichž význam je nízký a smysl pochybný, jako je například kanál Dunaj-Odra-Labe.
Co se týče další oblasti, věnované ochraně přírody, ekologové oceňují posun v případě národních parků, ale připomínají, že mimo ně je chráněná příroda stále ohrožena. Podle ekologů kabinet Andreje Babiše také selhává v ochraně lesů před kůrovcem.
Čtěte také: Změna klimatu v ČR
Evropská komise zveřejnila k připomínkování výzvu k předložení informací a veřejnou konzultaci (dotazník) týkající se Nařízení o biocidních přípravcích. Ministerstvo životního prostředí chce letos v září vládě předložit novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Součástí návrhu zákona mají být také změny, které podpoří plnění Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu.
Po několika letech, kdy Evropská komise vyzývala Českou republiku k plnění povinností vyplývajících z evropských směrnic v oblasti odpadového hospodářství, přistupuje nyní k razantnějšímu kroku.
Obce a města za sebou mají první rok, kdy musí povinně zajistit sběr vyřazeného textilu. Závazek vyplývá z evropské směrnice. Starostové si ale stěžují, že nařízení je nesystémové a nefunkční.
Rada EU schválila postoj k úpravě Rezervy tržní stability pro nový systém emisních povolenek, který se od roku 2028 zaměří na silniční dopravu, vytápění budov a další sektory. Premiér Andrej Babiš považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek.
V roce 2025 stoupla spotřeba elektřiny, plynu i tepla, z toho největší meziroční nárůst Energetický regulační úřad zaznamenal u plynu. Také výroba elektřiny se loni zvýšila a Česko zůstalo jejím čistým exportérem.
Ministerstvo životního prostředí řeší, jak daleko mohou obří větrné elektrárny stát od obydlí lidí. Mnozí se totiž bojí nekontrolovaného rozvoje větrníků a vlivu na jejich život.
Badatelé přicházejí s novým nápadem, jak účinněji odstranit antibiotika z odpadních vod. Využívají k tomu sílu světla - fotokatalýzu. Jeho cílem je revitalizace vodní nádrže a vybudování dvou průtočných tůní.
Klíčovým zdrojem zásobování jihlavské aglomerace pitnou vodou zůstává vodárenská nádrž Hubenov, která pokrývá více než 85 procent potřeby regionu. Jihlava obnovuje historickou studnu v širším centru, ze které chce čerpat vodu pro závlahu zeleně.
Prohlubující úbytek biologické rozmanitosti má přímé dopady na dostupnost vody, potravin, zdraví obyvatel i ekonomickou stabilitu společnosti. Akademie věd České republiky proto na tyto jevy reaguje - spouští pětiletý výzkumný program Krize biodiverzity.
Ministr průmyslu a obchodu jednal se slovinským velvyslancem. Hlavními tématy setkání byly přípravy společného byznys fóra, rozvoj bilaterálního obchodu a strategická spolupráce v oblasti jaderné energetiky.
Evropský parlament se snaží prosadit úplný zákaz dovozu ruské oceli do EU, a to včetně polotovarů, které dosud zůstávají mimo sankce. Návrh otevírá ostrý spor s částí členských států, mezi nimi i Českou republikou, jež upozorňují na závislost průmyslu a infrastruktury na těchto dodávkách.
Stát musí pomoct energeticky náročnému průmyslu, který kvůli drahým emisním povolenkám a energií rychle ztrácí konkurenceschopnost. V televizi to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Zástupci nevládních ekologických organizací jednali s předsedou ANO Andrejem Babišem, který sestavuje vládu s SPD a Motoristy. Ekologové i po jednání trvají na tom, že by resort neměl připadnout Motoristům. Strana úřad připadl podle dohody ANO, SPD a Motoristů.
Program Motoristů klade důraz na levnější paliva a energie. Fosilní zdroje jsou podle nich nenahraditelné a nechtějí podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Uvádí, že současný stav resortu vnímají jako překážku pro rozvoj českého průmyslu. Chtějí také odmítnout přijetí rozšířeného systému emisních povolenek ETS 2, který by zahrnoval silniční dopravu a vytápění.
Postoj strany k emisním povolenkám je v souladu s programem hnutí ANO, nicméně, v mnohých bodech týkajících se ochrany přírody se priority obou subjektů rozchází. Příkladem mohou být dotační programy pro domácnosti, jako je Nová zelená úsporám či kotlíkové dotace, které Motoristé chtějí zrušit. Volební program ANO naopak slibuje energetické úspory pro všechny, rozvoj obnovitelných zdrojů, ochranu národních parků a pokračování kotlíkových dotací.
Když prezident Václav Klaus v roce 2010 rozhodl vetovat novelu zákona zvyšující podíl biopaliv v pohonných hmotách, projevil se skoro jako vizionář - trval na tom, že biopaliva životnímu prostředí spíše škodí. To, že novela přesto projde, si pohlídal především miliardář Andrej Babiš.
Byl i majitelem nově postavené továrny na výrobu biopaliv v Lovosicích a na zákonem garantovaném navýšení spotřeby biopaliv měl značný finanční zájem.
Dnes je to Andrej Babiš, kdo má na tento byznys, jak sám říkal, přímý vliv svým rozhodováním.
Krajina plná žlutých lánů lidem vadí stále více, mluví se o negativním vlivu řepky na přírodu, nároky na hnojení a spotřebu pesticidů, které se pak dostávají do povrchových i spodních vod.
Zemědělci mají skutečně dost důvodů, proč řepku hájit a mít ji rádi. Na „meřo“ sice nejsou přímé dotace, ale povinné přimíchávání do nafty a daňová úleva s nimi spojená je celkově zvýhodňuje. Tím i pěstování řepky. Tuna této plodiny se vykupuje cca za 9500 Kč, tuna obilí asi za 4000 korun.
Agrofert má pod kontrolou celý výrobní řetězec od zasetí až po finální produkty.
Andrej Babiš biopaliva a jejich podporu skutečně nevymyslel, jak v poslední době často zdůrazňuje. Jen na nich vydělal miliardy a i jako politik dělá vše pro to - jak je zmíněno výše - aby byla povinnost přimíchávat biopaliva první generace zachována.
tags: #babis #ekologie #prumysl