Premiér Andrej Babiš se aktivně zapojuje do diskusí o klimatické změně na evropské i světové úrovni. Vystoupil na summitu OSN o klimatické změně COP26 v Glasgow, kde diskutoval o závazcích a opatřeních ke zmírnění dopadů klimatické změny.
Babiš opakovaně zdůraznil, že ke změně klimatu je třeba přistupovat racionálně, nikoliv tak, aby se z boje proti změnám stalo fanatické náboženství. V New Yorku plánuje mluvit o roli OSN v celosvětovém přístupu k tomuto tématu. Na konferenci ve sněmovně uvedl, že na změny je třeba se připravit.
Česko a Uhlíková Neutralita
Česko se hlásí k cíli uhlíkové neutrality v roce 2050, související změny ekonomiky musí však být efektivní, co se týče nákladů, a zároveň spravedlivé z hlediska toho, jak bude břemeno rozděleno na jednotlivé státy. Pod uhlíkovou neutralitou se rozumí cíl, kdy vzniklé emise CO2 se vyváží projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat.
Premiér Andrej Babiš v pondělí 1. listopadu 2021 vystoupil s projevem na summitu OSN o klimatické změně COP26 v Glasgow. S ostatními lídry diskutoval o závazcích a opatřeních ke zmírnění dopadů klimatické změny, které státy přijímají, i o tom, jaká opatření bude nutné přijmout v budoucnosti. Českou republiku na klimatickém summitu zastupoval také ministr životního prostředí Richard Brabec.
Český premiér na konferenci vystoupil na plenárním zasedání hlav států a předsedů vlád v rámci prvního dne konference, kde přednesl za Českou republiku postoj k opatřením a politikám, kterými svět bojuje s klimatickou změnou a na podporu zmírnění jejích dopadů. Klimatická konference je 26. konferencí stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP26) a zároveň 16. zasedáním smluvních stran Kjótského protokolu a třetím zasedáním smluvních stran Pařížské dohody.
Čtěte také: Cíl EU a Česká republika
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce si Česká republika dala za cíl snížit emise CO2 do roku 2020 o 20 procent oproti roku 2005. „To jsme splnili a jsme na velmi dobré cestě splnit i cíl snížení emisí o třicet procent do roku 2030. Zdůrazňuji oproti roku 2005. Kromě toho plníme náš cíl oproti roku 1990, kdy už jsme náš cíl roku 2030 splnili o takřka deset let dříve, takže se nemáme za co stydět,” připomněl ministr Richard Brabec.
„Jsem naprosto přesvědčen, že to, co máme ve své moci, je adaptace. Přizpůsobení se změnám klimatu. V tom samozřejmě nehraje roli ani Čína ani Rusko ani Spojené státy, tady si můžeme pomoct sami. A naše vláda udělala doslova desetitisíce konkrétních adaptačních opatření na to, jak zadržet vodu v krajině, jak sázet stovky milionů stromů. A to je ta cesta,” podotkl Richard Brabec.
Opatření k zadržování vody v krajině považuje česká vláda za nejvyšší veřejný zájem, zdůraznil premiér spolu s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem na úterní konferenci ve sněmovně. „Změna už je tady, umírají lesy, vysychají studny. Musíme se naučit s vodou hospodařit, protože vodní blahobyt končí,“ upozornil Brabec.
Evropská Rada a Cíl Uhlíkové Neutrality
Napínavé vyjednávání Evropské rady skončilo dohodou 27 členských států EU na cíli dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Dohodu na tomto cíli nakonec podpořilo i Česko, které jí dosud blokovalo. Premiér Andrej Babiš stejným postupem vyhrožoval i tentokrát, nakonec však svůj postoj změnil. Jediný, kdo se k cíli nepřihlásil, je zatím Polsko. To se celou dobu pokoušelo vyjednávat posunutí cíle na rok 2070.
Ve dnech 12. a 13. prosince 2019 se premiér Andrej Babiš zúčastnil zasedání Evropské rady a eurosummitu v Bruselu. Ve čtvrtek lídři EU na summitu, na kterém byl poprvé v roli předsedy Evropské rady Charles Michel, bývalý belgický premiér, diskutovali změny klimatu a cíl dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050.
Čtěte také: Česká republika a Green Deal
„Pro Českou republiku, aby mohla dosáhnout klimatické neutrality, je zásadní energetický mix postavený na jaderné energii. Každý stát má jinou ekonomiku a jiné přírodní podmínky. To je třeba respektovat. Členské státy EU se zavázaly k cíli dosažení klimatické neutrality do poloviny tohoto století, s výjimkou Polska. Druhý den premiéři a prezidenti pokračovali jednáním eurosummitu v inkluzivním formátu a diskutovali další kroky k prohlubování hospodářské a měnové unie.
Kritika a Kontroverze
Premiér Andrej Babiš odjížděl na klimatickou konferenci OSN v Madridu s jasným cílem: zablokovat dohodu o uhlíkové neutralitě Evropy v roce 2050. Jako jediný z představitelů všech zemí EU. Jestli dohodu nakonec opravdu nepodpoří, se uvidí na konci týdne. Mimo to se premiér sešel se zástupci českých Fridays for Future, což vyvolalo převážně pozitivní reakci.
Na klimatickém summitu OSN v New Yorku premiér uvedl, že existují i závažnější světové problémy než změna klimatu, třeba chudoba nebo migrace. Uniká mu ovšem, že klimatická krize prohlubuje nerovnosti ve všech možných oblastech, a pokud se nebudeme snažit co nejrychleji snižovat emise a zastavit čím dál patrnější změnu klimatu, do chudoby kvůli kolapsu ekosystémů upadnou miliardy lidí.
Premiér Andrej Babiš vystoupil včera na klimatické konferenci COP 26 ve skotském Glasgow s kontroverzním projevem. Místo toho, aby jako ostatní evropští státníci představoval a obhajoval cíl na snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, ke kterému se Evropská unie jako celek zavázala, Babiš evropskou klimatickou politiku zpochybňoval a kritizoval.
Premiér Andrej Babiš si spletl konferenci. Není to sraz přátel fosilního průmyslu, na tomhle setkání světových lídrů se naopak řeší, jak se budou snižovat emise skleníkových plynů, aby se zabránilo katastrofickým scénářům klimatické krize. Se svým přístupem je Babiš mezi světovými státníky za exota, který dělá Česku mezinárodní ostudu.
Čtěte také: Odmítnutí klimatických cílů EU?
Dopady na Českou Republiku
Česko podle Babiše ponese vzhledem k průmyslovému základu hospodářství nejvyšší náklady odchodu od uhlí. Je proto třeba požadovat, aby cesta k neutralitě byla spravedlivá z hlediska rozdělení dopadů a kompenzací dopadů na občany.
Babiš míní, že dokud se ke snižování emisí nepřidají Čína a USA, je cíl globální uhlíkové neutrality nereálný. V případě naší země by to ale mohlo být ještě dvakrát víc kvůli struktuře energetiky a průmyslu. A to chceme taky zohlednit při vyjednávání o příspěvcích z evropských fondů,“ napsal.
V případě Česka to znamená úpravy krajiny proti únikům vody a třeba i snahu prosadit u Evropské komise názor, že jaderná energetika je čistým zdrojem.
V horizontu následujících dekád podle něj změny klimatu ovlivní průmysl, potravinovou soběstačnost a obecně kvalitu života.
Podle odhadů EK budou průměrné náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Unii čtyři procenta HDP. V případě naší země by to ale mohlo být ještě dvakrát víc kvůli struktuře energetiky a průmyslu.
Ačkoliv má příspěvek státu na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a provozní podpory tepla pro příští rok vzrůst na 27 miliard korun, podle Babiše by se měl v příštích letech snížit o 6 miliard korun. O tomto plánu mluvil Babiš v pondělí po jednání s prezidentem Milošem Zemanem, který vládu vyzval k omezení podpory obnovitelných zdrojů.
Požadavky a Cíle
Klimatická koalice varuje, že přístup Česka k ochraně klimatu, je ostudný a vyzývá nově se formující českou vládu k přijetí národních klimatických cílů v souladu s Pařížskou dohodou. Klimatická koalice požaduje, aby se Česko i jako stát zavázalo k dosažení klimatické neutrality v roce 2050 a ke snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 65 % do roku 2030 (ve srovnáním s rokem 1990).
Generální tajemník OSN António Guterres již vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Mezinárodní společenství by mělo snížit emise do roku 2030 o 45 procent a uhlíkové neutrality dosáhnout do roku 2050.
OSN ve své zprávě mimo jiné upozornila, že globální emise jsou rekordní a jejich pokles není v dohledu. Poslední čtyři roky přitom byly nejteplejší v historii měření. Změna klimatu tak začíná přímo ohrožovat životy - kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům útočícím na potravinovou bezpečnost.
Závěr
Premiér Andrej Babiš hraje klíčovou roli v diskusích o klimatické změně, jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. Jeho postoj osciluje mezi snahou o dosažení uhlíkové neutrality a obavami z dopadu na konkurenceschopnost českého průmyslu a ekonomiky.
Je zřejmé, že Česká republika bude muset v následujících letech čelit mnoha výzvám v oblasti energetiky a životního prostředí, aby splnila své závazky v boji proti klimatické změně.
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]