Babiš vyzval Fialu, aby odmítl klimatické cíle EU do roku 2040 a 2050

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyzval premiéra Petra Fialu (ODS), aby příští týden na summitu lídrů zemí Evropské unie odmítl klimatické cíle do roku 2040. Zasedání Evropské rady v Bruselu pokládá Babiš, který vyjednává o vzniku příští vlády s SPD a Motoristy, za nejdůležitější pro budoucnost ČR. Nové cíle by mohly znamenat definitivní škody pro budoucnost občanů, firem i živnostníků v Česku, řekl na tiskové konferenci.

Na klimatické cíle podle Babiše tlačí dánské předsednictví EU. "Otázka je, proč teď, 15 let dopředu," řekl. Emise se podle něj snižovat musí, ale v závislosti na podobě jednotlivých ekonomik. Předseda ANO kritizoval Fialu, že v minulosti v unii nebojoval za zájmy českých občanů a vždy se podvolil Evropské komisi. "Předsednictví ČR byla úplná katastrofa, kdy jsme akceptovali všechny nesmysly zeleného šílenství," konstatoval.

Fiala uvedl, že Babišovy výzvy jsou směšné. "Naše vláda klimatické cíle pro rok 2040 dlouhodobě odmítá, mimo jiné i díky tomu zatím nebyly schváleny. Škoda, že Andrej Babiš podobně nevyzval k blokování sám sebe při schvalování Green Dealu, nebo svého tehdejšího ministra (životního prostředí Richarda) Brabce při schvalování uhlíkové neutrality k roku 2050," uvedl předseda vlády.

Proti Babišovi ze vymezil i ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). "Babiš nemá co úkolovat vládu přes televizi z Průhonic. Klimatické závazky do roku 2040 dlouhodobě odmítáme. I díky nám to dosud neprošlo," uvedl. Babiš to podle Lipavského ví a jen se snaží odvracet pozornost od svých problémů.

Fiala před měsícem řekl, že Česko nepodpoří žádný další cíl, který by ohrozil konkurenceschopnost a dostupné a spolehlivé dodávky energií. Ve středu informoval, že před bruselským jednáním mluvil s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. "S ostatními lídry budeme hledat cesty, jak posílit konkurenceschopnost Evropy, včetně revize Green Dealu tak, aby ambiciózní klimatické cíle nepoškozovaly naše občany a firmy. Členové Evropské rady by měli debatovat o podpůrném rámci pro klimatické cíle EU.

Čtěte také: Česká republika a Green Deal

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) při čtvrteční schůzi Senátu uvedl, že Česko a další členské státy zabránily minulý měsíc pokusu dánského předsednictví přijmout na jednání ministrů pro životní prostředí nový klimatický cíl pro rok 2040. "Vláda ČR navržený redukční cíl EU pro rok 2040 ve výši 90 procent odmítá. Považujeme ho za nerealistický a vytýkáme komisi, že řádně neposoudila dopady na jednotlivé členské státy a sektory hospodářství," uvedl Kupka.

Politické Reakce a Souvislosti

Končící premiér Petr Fiala (ODS) by měl podle Andreje Babiše (ANO) použít právo veta a zablokovat chystaný evropský cíl na snížení emisí do roku 2040. „Chtěl bych vyzvat pana premiéra, aby to odmítl, aby se zachoval jako chlap a člověk, kterému záleží na budoucnosti naší země,“ prohlásil Babiš. Fiala podle něj musí veto uplatnit na čtvrteční Evropské radě, tedy summitu lídrů zemí Evropské unie v Bruselu. Babiš plánované cíle na snížení emisí označuje za „zelený fanatismus“.

Právě i v důsledku kroků jeho minulé vlády, která byla v úřadu do roku 2021, nyní státy EU musí zmiňovaný cíl na snížení emisí do roku 2040 řešit. A stejně tak to byl Babiš, kdo se podílel na tom, že český premiér nyní tento cíl nemůže vetovat. Politici se tento týden do sebe pustili kvůli novým emisním povolenkám. Ve veřejném prostoru zaznívá řada výroků, které jsou přinejmenším zavádějící.

Dopady Nových Emisních Povolenek (ETS2)

Nové emisní povolenky ETS2 mohou domácnostem zvýšit výdaje o tisíce korun ročně. Z vlády zaznívá, že díky její iniciativě nedopadnou emisní povolenky negativně na české domácnosti. Uvedl to například v úterý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Realita je ale jiná. I v optimistickém scénáři zdraží benzín a nafta o zhruba tři koruny za litr, zemní plyn by pak zdražil skoro o 300 korun za MWh. To jsou změny, které domácnosti i firmy pocítí. Dopadnou i na ty, kteří auto nemají a plyn nevyužívají. Vše se zkrátka promítne v cenách zboží a služeb. Častěji se proto už používá slovo, že nové povolenky domácnosti „neohrozí“.

Ministerstvo životního prostředí prezentovalo minulý týden studii společnosti PwC, podle které dopadnou povolenky na české domácnosti jen stokorunami měsíčně a více na ty nejbohatší. Na druhé straně povolenky přinesou i více než 100 tisíc nových pracovních míst a důležitou vzpruhu české ekonomice. Klíčové je ale to, jak moc využívají fosilní paliva k vytápění a dopravě. Domácnost s dálkovým vytápěním, která nemá vlastní auto, pocítí povolenky minimálně, rodina topící v nezatepleném velkém domě uhlím a dojíždějící neúspornými auty do vzdálených měst za prací může mít problém růst výdajů zvládnout.

Čtěte také: Změna klimatu v ČR

Česká iniciativa, ke které se připojilo i dalších 18 evropských zemí, usiluje o to, aby byla cena povolenek předvídatelná a na avizovaný cenový strop se dalo spolehnout. Výsledek označují zástupci ANO včetně Andreje Babiše za debakl.

Úspěchem je ale už dopis komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry i jeho vystoupení před novináři. To samo o sobě je pozitivním signálem, že obavy evropských zemí z dopadu nových povolenek bere Komise vážně. Nyní ale vše musí projít schvalovacím kolečkem a navržené mechanismy, které mají udržet ceny povolenek pod kontrolou, proměnit v reálná pravidla. Ve zrychleném režimu by se to mohlo podařit ještě letos. Kompromis má přinést stabilnější cenu povolenky a snížit riziko příliš vysoké ceny.

Cena a Směřování Peněz z Povolenek

V debatách se argumentuje cenou nové povolenky z dosavadního obchodování. Zatím ale došlo jen k pokusnému obchodování nikoliv se samotnou povolenkou, ale s finančním instrumentem, který je na ní navázaný. Zatím šlo o velmi malé objemy. Žádné povolenky ještě nebyly vydány, tedy ani prodávány.

Evropská unie hovoří o „stropu“ 45 eur za tunu, cena ale může být alespoň v prvních letech nižší, například u povolenek ETS (více v boxu níže) byla cena první roky nižší, než se předpokládalo. A systém se nakonec přepracovával, aby vyrostla a reálně přispívala ke snižování emisí. Na druhé straně mohou povolenky být i mnohem dražší. Velký vliv bude mít i to, jak se bude vyvíjet spotřeba fosilních paliv.

Peníze z povolenek mají jít mimo jiné na pomoc těm nejzranitelnějším. Díky nim bude na investice do zateplení domů a nových forem vytápění.

Čtěte také: Česká republika a obnovitelné zdroje

Politická Přestřelka v Médiích

Proti ETS 2 jsou všechny tři strany a uskupení nově vznikající koalice, tedy ANO, SPD a Motoristé sobě. Šéf ANO Andrej Babiš opakuje, že povolenky nezavede a bude se raději soudit. Dosluhujícího premiéra Petra Fialu v ranním videu vyzval, aby v Bruselu odmítl „zelené šílenosti“, které podle něj komise navrhuje.

„Video ukazuje, že Andrej Babiš evropské politice nerozumí,“ řekl Fiala. Premiér také vyzval členy budoucí vlády, aby přijali iniciativy jeho vlády a pokračovali v krocích, které současná dosluhující vláda zahájila.

Vedle ekologů jsou zastáncem povolenek i automobilové společnosti a asociace. Chtějí totiž vyšší podporu pro elektromobilitu. A prosadit přechod na zelenou dopravu je složitější, když jsou relativně levná fosilní paliva. Hlavně u užitkových a nákladních vozidel se při současných cenách elektromobilita ekonomicky nevyplácí.

Druhy Povolenek: ETS 1 a ETS 2

ETS 1: Systém EU ETS zavedla Evropská unie v roce 2005 na základě takzvaného Kjótského protokolu. Jedna povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO₂ do ovzduší. Obchodování zahrnuje na 11 tisíc velkých průmyslových podniků. Ty stojí za 40 procenty evropských emisí.

Dostupných povolenek je stále méně a cena má růst s cílem snížení emisí k nule do roku 2050. Vybrané peníze se vrací hlavně do zelené energetiky a dopravy, míří i do úspor energií, například ve formě dotací na zateplení.

ETS 2:Nové emisní povolenky mají od roku 2027 zpoplatnit emise skleníkových plynů v dopravě a vytápění. Schváleny byly v roce 2023 s cílem snižovat emise skleníkových plynů rychleji, než byl původní plán. Povolenky si budou nakupovat dodavatelé zemního plynu domácnostem a firmám a dodavatelé benzinu a nafty. Předpokládá se, že se cena povolenky plně promítne v ceně energií.

ETS2 hlavně díky zahrnutí dopravy zahrnuje 47 procent evropských emisí skleníkových plynů. Ve hře je kromě silnějšího mechanismu „zastropování“ ceny i odklad o jeden rok.

Babiš a Uhlíková Neutralita

Premiér Andrej Babiš odjížděl na klimatickou konferenci OSN v Madridu s jasným cílem: zablokovat dohodu o uhlíkové neutralitě Evropy v roce 2050. Jako jediný z představitelů všech zemí EU. Jestli dohodu nakonec opravdu nepodpoří, se uvidí na konci týdne.

Blokovat snahy o uhlíkovou neutralitu znamená především zahrávat si s životy těch nejzranitelnějších, kteří už teď kvůli změně klimatu trpí a kterých bude s přibývajícími extrémními klimatickými jevy, suchem a neúrodou či nedostatkem vody dále přibývat. Spoléhat se na neznalost možných důsledků změny klimatu mezi veřejností a využívat ji k blokování řešení tohoto problému je z Babišovy strany šeredné pokrytectví.

Na klimatickém summitu OSN v New Yorku premiér uvedl, že existují i závažnější světové problémy než změna klimatu, třeba chudoba nebo migrace. Uniká mu ovšem, že klimatická krize prohlubuje nerovnosti ve všech možných oblastech, a pokud se nebudeme snažit co nejrychleji snižovat emise a zastavit čím dál patrnější změnu klimatu, do chudoby kvůli kolapsu ekosystémů upadnou miliardy lidí.

Argumentovat ukazováním na ostatní země, aby ony snižovaly emise, je absurdní, zvlášť když Česko a evropské státy obecně patří mezi země s největší uhlíkovou stopou na obyvatele a k tomu jsou zatíženy historickou odpovědností. Ještě skandálnější však je, že Babiš odmítá přispívat do klimatického fondu, který má pomoci vyrovnávat se se změnou klimatu nejchudším zemím - těm, které jsou změnou klimatu nejvíce postiženy a mají nejmenší prostředky na adaptaci a klimaticky příznivý rozvoj.

Kritika Uhelné Komise a Agrofertu

Pouhou PR rouškou se zatím zdá být vládou vytvořená uhelná komise. Údajně by měla řešit ústup od uhlí, jehož spotřeba může za zhruba polovinu českých emisí skleníkových plynů. V komisi však nejsou dostatečně reprezentováni lidé z regionů, kterých se transformace nejvíce dotkne, není v ní ani jeden klimatolog a samozřejmě se vůbec nehledí na ty, které změna klimatu už teď postihuje a kteří budou první na ráně - na chudé ze zemí globálního Jihu.

Další věcí jsou obrovské dotace na živočišnou výrobu, které do Babišových firem putují ze státního i evropského rozpočtu. Rostlinná strava je přitom obecně mnohem příznivější pro klima a její produkce nevytváří tolik emisí. Přestat s masivním dotováním velkochovů produkujících maso a mléko by mohl být slibný začátek, ke kterému ale těžko dojde, pokud je ministerstvo zemědělství prodloužená ruka Babišova byznysu.

Reakce Zahraničních Médií

Česko na čtvrtečním summitu Evropské unie svým postojem - společně s Polskem a Maďarskem a Estonskem - zabránilo přijetí závěru, jenž měl členské země vyzvat k dosažení emisní neutrality k roku 2050. Evropská média zaujalo vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), jenž ještě před začátkem summitu kritizoval ambici plánovat do roku 2050. „Proč máme řešit teď, 31 let dopředu, rok padesát, jenom proto, že je tu teď taková klima atmosféra,“ prohlásil.

Deník The Guardian Babišův výrok doplňuje informací, že „tři středoevropské země (Polsko, Maďarsko a Česko, pozn. red.) se tvrdě postavily proti tomu, aby se objevila jakákoliv zmínka v závěrečném komuniké“.

tags: #babis #odmitl #emise #2050 #duvody

Oblíbené příspěvky:

• Recenze kompostéru Jelinek 1380 litrů
• Odpadové hospodářství v Trhanově
• Potřebné dokumenty pro emise
• Pamětní mince Hrad Švihov
• Článek o Ochrana ovzduší