Zelená dohoda pro Evropu a Česká Republika

22.11.2025

Hlavním cílem Zelené dohody pro Evropu je, aby se Evropská unie stala do roku 2050 prvním „klimaticky neutrálním blokem“ na světě. Zelená dohoda pro Evropu předpokládá začleňování hlediska udržitelnosti do všech politik Evropské unie. Český název je Zelená dohoda, v dalších jazycích též Zelený pakt. Překlad anglického deal jako „úděl“ je vhodné v případě amerického Green New Deal. Jeho název „zelený New Deal“ se odkazuje na Rooseveltův ekonomický plán na řešení velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století, který spočíval ve státních zásazích a zakázkách v duchu keynesiánství.

Dne 11. prosince 2019 představila Ursula von der Leyenová tzv. Green Deal, který měl naplnit závazky z Pařížské klimatické dohody tak, že budou přijata následná nařízení implementující tento záměr. Tento postup schválila Evropská rada v prosinci roku 2019 (pro hlasoval za ČR předseda vlády Andrej Babiš). Dne 17. prosince 2020 Evropská rada (pro za ČR hlasoval předseda vlády Andrej Babiš) schválila nastavení ambiciózních klimatických cílů EU pro rok 2030 (tzv. Evropská komise v roce 2021 schválila evropský právní rámec pro klima. Evropská komise 1. února 2022 zařadila dočasně jádro a zemní plyn mezi čisté zdroje energie, v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko.

Podle informací z roku 2019 bude k dosažení cílů Dohody v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 třeba přibližně 260 miliard eur dodatečných ročních investic, tedy přibližně 1,5 % hrubého domácího produktu. Evropská komise měla předložit počátkem roku 2020 investiční plán pro udržitelnou Evropu, který pomůže uspokojit potřeby v oblasti investic. EU plánuje financovat politiky stanovené v Zelené dohodě prostřednictvím investičního plánu - InvestEU, který předpokládá investice ve výši nejméně 1 bilionu EUR. Opírá se také o program Horizont Evropa, který má hrát klíčovou roli při získávání vnitrostátních veřejných a soukromých investic.

Implementace a reakce v České republice

Vláda Petra Fialy odsouhlasila v dubnu 2023 v rámci plánu Fit for 55 na úrovni Evropské rady nový systém emisních povolenek EU ETS 2 (ETS je Evropský systém pro obchodování s emisemi, který byl schválen v roce 2003 a platí od roku 2005). Konečná podoba balíčku „Fit for 55“ byla dojednána během českého předsednictví EU od 1. července do 31. prosince 2022.

V červenci 2024 vláda Petra Fialy odložila schvalování tří dokumentů pod názvem „Energetická koncepce státu“, „Klimaticko-energetický plán“ a „Politika ochrany klimatu“, které určují energetickou a klimatickou politiku Česka, tak jak se vláda v roce 2023 zavázala v rámci evropského plánu „Fit for 55“. Směrnice o rozšíření systému emisních povolenek měla být implementována do české legislativy do poloviny roku 2024. Místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček prohlásil, že Fialova vláda odložila projednávání a schválení tří strategických dokumentů, protože se nepříjemné téma pokouší „vymlčet“ a přenechat ho příští vládě po volbách v roce 2025. Systém evropských emisních povolenek kritizoval i ministr financí Zbyněk Stanjura, který prohlásil: „Nemůžeme našim podnikatelům vytvářet horší podmínky.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Reakce politiků a odborníků

Český premiér Andrej Babiš na konferenci OSN o změnách klimatu COP 26 kritizoval balíček opatření „Fit for 55“, s tím, že „Evropská unie nemůže dosáhnout ničeho bez zapojení největších znečišťovatelů, jako jsou Čína a Spojené státy americké.“ Podle Babiše „Nemáme představu, kolik bude taková transformace stát, ani zda si ji můžeme dovolit. To není dohoda, nýbrž ideologie. Bez odpovědí na tyto otázky se Zelená dohoda stane evropskou zelenou sebevraždou.“ Nicméně v lednu 2022 se už jako bývalý premiér vyjádřil o Zelené dohodě, jejíž konečná podoba ještě nebyla dojednána a odsouhlasena, jako o zdroji financování a investic: „To je tisíc miliard, které máme dostat hlavně na investice do vody, do lesů, do životního prostředí, do ekologizace průmyslu, což je pro nás výhodné. Uvažovat o vystoupení ze Zelené dohody není vůbec na místě“.

V únoru 2024 Babiš reagoval na kritiku ohledně svého souhlasu se Zelenou dohodou v roce 2019, že pouze odsouhlasil „obecnou deklaraci, že chceme chránit životní prostředí, a to platí. Ta konkrétní opatření, která z toho udělala tu zelenou šílenost, ta se tam schválila až během českého předsednictví vlády Petra Fialy. Předseda ODS Petr Fiala se před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 vyjádřil k Zelené dohodě kriticky, nicméně v květnu 2021 napsal, že „Green Deal je realita. Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý prohlásil, že „Česká politická reprezentace bohužel řeší tuto problematiku velmi opožděně, nicméně jsme přesvědčeni, že lze žlutou kartu vystavit alespoň na dvě či tři opatření balíčku Fit for 55, která pro Česko představují největší riziko.“

Dopady a kritika

Odbory v roce 2020 varovaly, že Zelená dohoda pro Evropu ohrozí 11 milionů evropských pracovních míst v těžebním průmyslu, energeticky náročných odvětvích a v automobilovém průmyslu. Evropská komise předpověděla, že do roku 2030 by mohlo v odvětví těžby uhlí zaniknout 180 000 pracovních míst. V roce 2024 protestovali proti implementaci dohody zemědělci v řadě zemí Evropy včetně Česka. Některé sporné části Zelené dohody narazily na odpor ze strany Maďarska, Polska, Slovenska, Itálie, Rakouska či skandinávských zemí.

Vědecká studie publikovaná v časopise Nature z roku 2024 tvrdí, že snížení emisí v EU opatřeními spojenými se Zelenou dohodou povede zároveň ke globálnímu zvýšení emisí. Například zvýšení počtu zasazených stromů povede ke snížení osevních ploch, přičemž produkce potravin se tak bude muset přesunout mimo území EU.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

tags: #emise #eu #babis