Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) se intenzivně věnuje řešení problematiky environmentálního sucha prostřednictvím mnoha evropských projektů a iniciativ.
Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie odborně spravuje herbář a sbírku unikátních dřevin. Herbář obsahuje ca 100 tisíc herbářových položek rostlin, ale třeba i šišek jehličnanů či plodů a semen jedno a dvouděložných rostlin z celého světa. Slouží ke studiu morfologie rostlin a identifikace rostlin. Živé sbírky se nachází v arboretech Řícmanice a Křtiny na území ŠLP Křtiny. Veřejnost si může objednat komentovanou prohlídku v arboretu Křtiny či Řícmanice.
Laboratoř se zabývá anatomicko-morfologickou strukturou nadzemních i podzemních orgánů a jejich hydraulickou funkcí. Komplexní anatomicko-morfologické studie jsou nápomocné pro pochopení fyziologie stromů. Například tok v běli je propojen se stavbou xylému. Komplexní anatomicko-morfologická a ekofyziologická studie umožní analýzu stresových faktorů a rizik, které může narušení prostředí přinášet.
Zabýváme se i fotosyntézou (měřenou gazometricky i odvozenou z fluorescence chlorofylu), vodním potenciálem a spektrální reflektancí na úrovni listu.
Laboratoř je zaměřena na použití DNA a RNA metod v lesnictví a příbuzných disciplínách. Vybavení laboratoří umožňuje mechanickou homogenizaci biologického materiálu (kulový mlýn Retsch) pro izolaci nukleových kyselin a jejich následné namnožení pomocí enzymatické amplifikace - PCR (termocyklery Eppendorf a Bio-Rad; fluorometr Qubit) a následnou analýzu pomocí separačních metod (horizontální i vertikální elektroforéza včetně transiluminátoru a dokumentačního zařízení). Prostor pro RNA metody je oddělen ve zvláštní místnosti. Sekvenování DNA je zajišťováno službami u externích dodavatelů. Výzkumné aktivity laboratoře jsou zaměřeny na genetickou diverzitu a systematiku rostlin, hub a oomycetů, dále identifikaci patogenů dřevin a původců biotických poškození dřeva. Progresivní výzkum je zaměřen i na problematiku výskytu virů v genomech patogenů dřevin nebo na diverzitu hub v rhizosféře.
Čtěte také: Bakalářské Práce: Environmentální Dopady
Projekt PannFlora vytváří inovativní postupy v oblasti zakládání a péče o travobylinné porosty a je unikátní svým rozsahem. Bude vyvíjet nové technologie produkce osiva pro druhy na trhu nedostupné, čímž dojde k výraznému rozšíření spektra druhů vhodných pro tuto oblast. Díky měření různých ukazatelů odolnosti vůči klimatické změně získáme informace, které managementy jsou s ohledem odolnost vůči klimatické změně nejlepší. Budou také rozvíjeny přístupy praktického využití rostlinných poloparazitů v údržbě zeleně, což je zcela inovativní a unikátní pro tento projekt.
Projekt FURPLAST se zaměřuje na vývoj udržitelných plastových fólií na biologické bázi, které mají sloužit jako ekologická alternativa k tradičním plastům. Tyto fólie, označované jako Furcellaran Bio-Based Films (FBBF), jsou vytvářeny z furcellaranu - přírodního polysacharidu získaného z červených mořských řas. Cílem projektu FURPLAST je vytvořit inovativní bio-fólie z furcellaranu, které budou splňovat vysoké standardy biologické rozložitelnosti, tepelné stability a bezpečnosti.
Klimatická změna je celosvětový problém, který má významný negativní dopad i na severozápadní Panonii tj. jižní Moravu v ČR a sv. část AT včetně Vídně. V důsledku této změny se klima mění v teplejší a sušší. S tím jsou spojena rozsáhlá letní období sucha a vlny veder, které budou podle předpovědí ještě více narůstat. Tyto negativní faktory ve městech navíc umocňuje tzv.
Více než dvacítka zástupců průmyslu, vysokých škol, výzkumných institucí, asociací zaměřených na vodní hospodářství a politické sféry se sešlo ke společnému workshopu pořádanému týmem Ústavu aplikované a krajinné ekologie na Agronomické fakultě MENDELU. Cílem workshopu bylo společně začít vytvářet platformu zabývající se vzděláváním budoucích expertů pro oblast vodního hospodářství, a to s důrazem na využití moderních technologií jako je augmentovaná a virtuální realita.
„Využili jsme příležitosti, kterou nám poskytl projekt Horizon WATERLINE, abychom pracovali společně se zapojením různých zájmových skupin na dlouhodobé vizi v oblasti vodohospodářského vzdělávání,“ uvedla vedoucí projektu Milada Šťastná. Ve skupinách i společně diskutovali odborníci o výzvách pro vzdělávání a tvořili pro ně vize. “VR/AR, AI, IoT a všechny další moderní technologie jsou jen nástrojem, který nám může pomoci dosáhnout cíle zabezpečení celého vodohospodářského sektoru v budoucnosti udržitelným způsobem,“ doplnila Menšíková.
Čtěte také: Předškolní environmentální výchova
Čtěte také: Inspirace pro bakalářskou práci: Obnovitelné zdroje
tags: #bakalarska #prace #environmentalni #sucho #mendelu