Kvalita ovzduší v Praze: Bakalářská práce

Hlavní město Praha je jednou z několika rozsáhlejších oblastí České republiky, které se vyznačují problematickou kvalitou ovzduší. Stav ovzduší v Praze je nepříznivě ovlivňován zejména automobilovou dopravou, ke zhoršené kvalitě ovzduší na území Prahy přispívají kromě dopravy i lokální topeniště. Zdroje znečišťování ovzduší jsou evidovány v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Ke sledování kvality ovzduší v Praze je provozována síť měřicích stanic (stanice ČHMÚ a dalších organizací).

Od roku 1992 je na území hl. m. Základním koncepčním dokumentem hl. m. Prahy v oblasti ochrany ovzduší je v roce 2021 vydaný Program zlepšování kvality ovzduší 2020+ - Aglomerace Praha - CZ01, který vypracovalo MŽP. Dle § 9 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, má Městská část Praha 17 povinnost vypracovat svůj časový plán provádění opatření, která jim byla uložena v příslušném Programu zlepšování kvality ovzduší 2020+ - Aglomerace Praha - CZ01 (dále jen „PZKO“). Návrhové znění časového plánu provádění opatření k PZKO bylo schváleno Radou městské části dne 8.6.2022 (viz. Jedná se o soubor opatření, která při jejich dodržování budou mít vliv na snížení imisního limitu B(a)P, který je překračován na území Řep, Zličína, Sobína zejména vlivem lokálních topenišť.

Obecně závazná vyhláška, kterou se zakazuje spalování vybraných druhů pevných paliv ve stacionárních zdrojích na území hlavního města Prahy: Nová vyhláška hl. m.

Znečišťující látky v Praze

Částice obsažené ve vzduchu lze rozdělit na primární a sekundární. Primární částice jsou emitovány přímo do atmosféry, ať již z přírodních nebo z antropogenních zdrojů. Sekundární částice jsou převážně antropogenního původu a vznikají oxidací a následnými reakcemi plynných sloučenin v atmosféře. Mezi hlavní antropogenní zdroje lze řadit dopravu, elektrárny, spalovací zdroje (průmyslové i domácí), fugitivní emise z průmyslu, nakládání/vykládání zboží, báňskou činnost a stavební práce.

Z důvodu různorodosti emisních zdrojů mají suspendované částice různé chemické složení a různou velikost. Suspendované částice PM10 vykazují významné negativní účinky na lidské zdraví. Do roku 1999 byl zaznamenán podobný klesající trend ve znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10 jako v případě oxidu siřičitého. Po roce 2000 byl tento vývoj zastaven a na většině monitorovacích stanic došlo k postupnému vzrůstajícímu trendu koncentrací, který se po zakolísání v roce 2004 znovu projevil v roce 2005 a v roce 2006 byl potvrzen.

Čtěte také: Bakalářské Práce: Environmentální Dopady

Roční imisní limit PM10 byl překročen v lokalitách Praha 2 - Legerova (61 µg.m-3), Praha 9 - Vysočany (42 µg.m-3), Praha 8 - Karlín (41 µg.m-3) a Praha 5 - Smíchov (40,3 µg.m-3). Nejvyšší počet překročení 24hod. imisního limitu 50 µg.m-3 (164x) byl zaznamenán na monitorovací stanici hot spot Praha 2 - Legerova.

Při sledování a hodnocení kvality venkovního ovzduší se pod termínem oxidy dusíku NOx rozumí směs oxidu dusnatého NO a oxidu dusičitého NO2. Více než 90 % z celkových oxidů dusíku ve venkovním ovzduší je emitováno ve formě NO. NO2 vzniká relativně rychle reakcí NO s přízemním ozonem nebo s radikály typu HO2, popř. RO2. Řadou chemických reakcí se část NOx přemění na HNO3/NO3-, které jsou z atmosféry odstraňovány atmosférickou depozicí (jak suchou, tak mokrou). Pozornost je věnována NO2 z důvodu jeho negativního vlivu na lidské zdraví.

Emise NOx vznikají převážně z antropogenních spalovacích procesů, kde NO vzniká reakcí mezi dusíkem a kyslíkem ve spalovaném vzduchu a částečně i oxidací dusíku z paliva. Hlavní antropogenní zdroje představuje především silniční doprava (významný podíl má ovšem i doprava letecká a vodní) a dále spalovací procesy ve stacionárních zdrojích. Na většině stanic se projevoval mírně klesající trend do roku 2000, v dalších letech pak naopak trend mírně narůstající. K překročení ročního imisního limitu oxidu dusičitého dochází převážně na dopravně exponovaných lokalitách.

Na AMS Praha 2 - Legerova (hot spot) byl zaznamenán, podobně jako v minulých letech, vysoký počet překročení (126) limitní hodnoty hodinové koncentrace oxidu dusičitého 200 µg.m-3. V roce 2006 však na této stanici nedošlo k překročení hodinového imisního limitu zvýšeného o mez tolerance (240 µg.m-3).

V roce 2006 byly v Praze sledovány koncentrace olova celkem na 9 lokalitách. Zdrojem znečištění ovzduší olovem byla v minulosti především doprava - užívání olovnatých benzinů. Na žádné z 9 lokalit, které dosáhly v roce 2006 platného ročního průměru, nedošlo k překročení stanoveného imisního limitu.

Čtěte také: Předškolní environmentální výchova

Antropogenním zdrojem znečištění ovzduší oxidem uhelnatým jsou procesy, kdy může docházet k nedokonalému spalování fosilních paliv. V roce 2006 měřilo v Praze oxid uhelnatý celkem 11 lokalit, které splnily požadavky minimálního počtu verifikovaných dat. K překročení imisního limitu nedošlo ani na jedné z těchto pražských stanic, na všech stanicích byl naměřen maximální denní 8hodinový klouzavý průměr pod dolní mezí pro posuzování kvality ovzduší.

S rostoucí intenzitou automobilové dopravy roste význam sledování znečištění ovzduší aromatickými uhlovodíky, neboť mají často velmi významný negativní vliv na lidské zdraví. Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků - zejména benzenu a jeho alkyl derivátů - jsou především výfukové plyny benzinových motorových vozidel.

Dalším významným zdrojem emisí těchto uhlovodíků jsou ztráty vypařováním při manipulaci, skladování a distribuci benzinů. Emise z mobilních zdrojů představuje cca 85 % celkových emisí aromatických uhlovodíků, přičemž převládající část připadá na emise z výfukových plynů. V Praze byl v roce 2006 benzen sledován na 4 lokalitách, které splnily požadavky minimálního počtu dat pro výpočet ročního průměru. Ani na jedné z nich nebyl překročen imisní limit.

V přízemních vrstvách atmosféry vzniká ozon (troposférický ozon) za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou chemických reakcí zejména mezi oxidy dusíku (oxidem dusičitým), těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Cílový imisní limit je definován tak, že maximální denní osmihodinový klouzavý průměr nesmí překročit více než 25krát hodnotu 120 µg.m-3 v průměru za 3 roky.

Ze 7 stanic, kde se v roce 2006 měřil přízemní ozon, byl cílový imisní limit překročen celkem na 3 stanicích: Praha 6 - Suchdol, Praha 5 - Stodůlky a Praha 4 - Libuš.

Čtěte také: Inspirace pro bakalářskou práci: Obnovitelné zdroje

Nikl je pátý nejhojnější prvek zemského jádra, i když v zemské kůře je jeho percentuální zastoupení nižší. Antropogenním zdrojem je, tak jako u jiných těžkých kovů, především spalování fosilních paliv (spalování těžkých topných olejů) a výroba železa. Tyto zdroje nejsou v Praze významné. Koncentrace niklu byly v roce 2006 měřeny na 6 lokalitách v Praze, které dosáhly platného ročního průměru. Ani na jedné z nich cílový imisní limit nebyl překročen.

V roce 2006 nedošlo, stejně jako v předchozích letech, k překročení cílového imisního limitu na žádné z 9 lokalit, které sledovaly koncentrace kadmia v pražském ovzduší.

Jednou z toxikologicky nejzávažnějších znečišťujících látek je benzo(a)pyren. U benzo(a)pyrenu stejně jako u některých dalších polyaromatických uhlovodíků (PAH) jsou prokázány karcinogenní účinky na lidský organismus. Příčinou jeho vnosu do ovzduší, stejně jako ostatních polyaromatických uhlovodíků, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních tak i mobilních zdrojích, ale také některé technologie jako výroba koksu a železa. Ze stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště.

V roce 2006 byl benzo(a)pyren v Praze sledován na 3 lokalitách, které dosáhly platného ročního průměru: Praha 10 - Šrobárova, Praha 5 - Smíchov a Praha 4 - Libuš. Na všech těchto stanicích byl, stejně jako v roce 2005, cílový imisní limit 1 µg.m-3 překročen a to až 2,5krát (na lokalitě Praha 10 - Šrobárova).

Trendy znečištění ovzduší v Praze

Do roku 1999 je patrný výrazný klesající trend ve znečištění ovzduší SO2, PM10, v případě NO2 se jedná pouze o mírný pokles. V roce 2001 byl dosavadní klesající trend zastaven a došlo naopak k mírnému vzestupu koncentrací SO2 a NO2 a k výraznému zvýšení znečištění PM10. V roce 2004 došlo naopak ke snížení znečištění ve všech sledovaných znečišťujících látkách.

V roce 2005 se v případě PM10 a NO2 trend obrátil a nastal mírný vzestup. V roce 2006 byl vzrůstající trend těchto látek potvrzen, k určitému zvýšení koncentrací došlo i v případě SO2. Na tento vzestup znečištění má vliv více faktorů. Překračování limitů souvisí především se značným dopravním zatížením. Dále se i v Praze na znečištění podílela nepříznivá meteorologická situace na začátku roku 2006.

Výsledky naměřených koncentrací PM10, NO2 a benzo(a)pyrenu jsou podnětem k řešení zcela nevyhovující dopravní situace v aglomeraci Praha, kde je nadlimitními koncentracemi zatížena značná část populace.

Vliv znečištění ovzduší na zdraví

Práce zkoumá vliv znečištění ovzduší reprezentovaného koncentrací suspendovaných částic (PM10) na roční míru úmrtnosti a na roční míru hospitalizace v 54 okresech ČR a Praze. Modely naznačují, že znečištění ovzduší ve sledovaných okresech zodpovídá za 6,5 % všech úmrtí a za 10 % všech hospitalizací.

Mobilní měření PM10 v Praze 7

Zhoršenou kvalitou ovzduší trpí mnoho měst, neboť soustřeďují velké množství antropogenních zdrojů znečištění ovzduší, zejména aerosolových částic o aerodynamickém průměru menším nežli 10 m, PM10. Vzhledem k vysoké urbanizaci je celosvětově urbánním PM10 vystaveno přes 50 % populace. Expozice zvýšeným koncentracím PM10 může zapříčinit vznik respiračních a kardiovaskulárních onemocnění nebo předčasných úmrtí.

Proto městská část Praha 7 uzavřela dohodu s Laboratoří pro studium kvality ovzduší (PřF UK) na provedení prostorově a časově detailního šetření koncentrací PM10 na jejím území. Za tímto účelem byla na Praze 7 provedena mobilní měření PM10. V průběhu většiny měřených dnů byly koncentrace PM10 v Praze 7 podlimitní.

Soubory Cookies

Soubory cookies jsou malé textové soubory, které se ukládají do vašeho zařízení při navštěvování webových stránek. Stránky si tak na určitou dobu zapamatují vaše preference a úkony, které jste na nich provedli (např. výchozí jazyk, velikost písma a jiné zobrazovací preference). Příští návštěva tak pro vás může být snazší a web bude užitečnější. Při procházení našich webových stránek můžete změnit své předvolby a odmítnout určité typy cookies, které se mají ukládat do vašeho počítače. Tyto soubory cookie nejsou volitelné a není možné je vypnout. Jsou nezbytné pro fungování webových stránek. Většinou jsou nastavené jako odezva na akce, které jste provedli a neukládají žádné osobní identifikovatelné informace. Pomáhají nám zlepšovat funkčnost a strukturu webových stránek na základě toho, jak se webové stránky používají. Mají za úkol udržet hodnoty, které si uživatel během návštěvy zvolil, případně jejich odmítnutí může způsobit, že některé funkce z webu zmizí nebo nebudou korektně fungovat.

tags: #bakalarska #prace #ovzdusi #v #praze

Oblíbené příspěvky:

• Bezpečnostní opatření v pivovarnictví
• Poloha autobusového nádraží v Lázních Bělohrad
• Proč zvolit elektrické protažení odpadu?
• Ochrana biodiverzity v ČR
• Knižní recenze