Pivovarnictví, ač tradiční odvětví, s sebou nese řadu rizik, která je nutné aktivně řešit. Spolehlivá ochrana pivovaru nespočívá jen v řešení krádeží a sabotáží, tedy trestné činnosti. Bezpečnostní rizika jsou spojená i s bezpečností práce v potravinářství či ochranou životního prostředí.
Bezpečnost práce a hygiena v pivovaru
Potravinářský provoz má jiná hygienická pravidla než obyčejný výrobní podnik. Navíc je potřeba pohlídat třeba i to, aby návštěvníci, řidiči kamionů a další osoby přítomné v rozlehlém areálu neznečišťovali prostory například tím, že vykonávají potřebu mimo toalety. Zdá se to banální, ale může jít v případě potravinářského podniku o závažné hygienické a reputační riziko.
Co se týče bezpečnosti práce, pro pivovary jsou typické sklepní prostory, kde pracují osamocení pracovníci, které je nutné hlídat, aby nezůstali bez pomoci v případě pádu nebo úrazu například způsobeného manipulací se sudy. Rizikové jsou i ležácké tanky, které je potřeba pravidelně mýt. V tanku se ale může hromadit CO2 a pokud by zde pracovník strávil příliš mnoho času nebo došlo k úrazu, může to vést ke ztrátě vědomí a ohrožení života.
Služba kamerového dohledu v areálu dokáže analyzovat a odhalit například i takové prohřešky, jako je zmíněné porušování hygienických pravidel na parkovišti. Pravidla BOZP lze připomínat přímo u vstupu s pomocí automatické recepce a vrátnice, kamerový systém může rovněž detekovat nedostatky v nošení ochranných pomůcek, ale dokáže také detekovat pád osob, osamělé osoby na pracovištích, kde se osamoceně pracovat nesmí a podobně.
Riziko úniku čpavku
Zcela největším rizikem v pivovarnictví je únik čpavku, který se v mnoha pivovarech tradičně používá k chlazení. Čpavek je štiplavý toxický plyn, který se může ve větších pivovarech skladovat v množství i několika desítek tun a v případě úniku může ohrozit rozsáhlé okolí.
Čtěte také: Modernizace a ekologie v pivovarnictví
Čpavku se v tomto odvětví zpravidla podřizuje vše, a je tedy potřeba specifická ochrana prostor pivovaru. Pro případ úniku čpavku lze nastavit systém RVS, PCO a vnější zabezpečovací systémy tak, aby byly kompatibilní nejen s interními bezpečnostními systémy pivovaru, ale také s řídícím systémem hasičského záchranného sboru. Zaměstnanec na pultu centrální ochrany je v pohotovosti a v případě podezření na únik přepíná na řízení hasičům.
Vlivem praskliny v potrubí došlo v prostorách strojovny chlazení k masivnímu úniku čpavku. Čidlo umístěné ve strojovně zaznamenalo koncentraci čpavku přesahující 300 ppm a upozornilo obsluhu strojovny. Obsluha strojovny okamžitě po zjištění úniku čpavku ohlásila informaci o úniku na vrátnici odkud pověřený zaměstnanec informuje Krajské operační a informační středisko hasičů (KOPIS) s požadavkem na vyslání sil a prostředků. Po provedeném průzkumu, při němž od kompetentních zaměstnanců pivovaru zjistili podrobnosti o charakteru havárie a urgentní potřebě provést záchranu osoby, zahájili záchranné práce v protichemických oděvech. Vně objektu prováděli skrápění prostoru, aby nedocházelo k šíření čpavku do okolí.
Analýza rizik a bezpečnostní opatření
Předmětem práce je analýza rizik a modelování úniku nebezpečné chemické látky z podniku Pivovar Krušovice, a.s. v Krušovicích a také zhodnocení a návrh bezpečnostních opatření v tomto podniku.
V praktické části je provedena analýza rizik a bezpečnostní analýza pivovaru, následně zpracovaná softwarovým nástrojem Riskan, který ukazuje jako největší riziko únik nebezpečné chemické látky, konkrétně amoniaku. Pro tento únik je následně zpracováno jeho modelování softwarovými nástroji ALOHA a TerEx podle vybraných scénářů. Výsledky těchto modelací jsou následně komparovány mezi sebou, a to jak za současného stavu, tak po plánované změně čpavkového hospodářství.
Na základě výsledků lze konstatovat, že pivovar je velmi dobře připraven na situaci s únikem nebezpečné chemické látky, nicméně byla navržena drobná technická opatření a několik organizačních opatření, která by snížila riziko vzniku takové mimořádné události, případně její dopady.
Čtěte také: Český ráj: Současný stav pivovaru
Malé nezávislé pivovary a spotřební daň
Žalovaný rozhodnutím ze dne 2. 6. 2020, č. j. 16716-2/2020-900000-312, ve znění rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností ze dne 15. 6. 2020, č. j. 16716-4/2020-900000-312, podle § 116 odst. 1 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k zákonu č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“), zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil dodatečné platební výměry Celního úřadu pro Zlínský kraj vydané dne 15. 1. 2020, kterými byly žalobkyni doměřeny spotřební daně z piva za zdaňovací období únor 2017 až říjen 2018 v celkové výši 990.236 Kč.
Podle závěru žalovaného totiž žalobkyni není možné považovat za malý nezávislý pivovar, neboť je právně a hospodářsky závislá na Znojemském městském pivovaru, a.s. (dále jen „Znojemský pivovar“), a proto jí vyráběné pivo nemohlo být zdaněno sníženou sazbou spotřební daně z piva ve výši 16 Kč/hl, nýbrž základní sazbou ve výši 32 Kč/hl.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 21. 2. 2022, č. j. 30 Af 46/2020-85, žalobu proti tomuto rozhodnutí žalovaného zamítl. V odůvodnění rozsudku krajský soud nejprve citoval ustanovení čl. 4 směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. 10. 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (dále jen „směrnice“), jakož i § 82 zákona o spotřebních daních, jejichž výklad považoval za klíčový v projednávané věci.
Dále se krajský soud zabýval žalobní námitkou o nesprávném posouzení naplnění podmínek pro přiznání statusu malého nezávislého pivovaru. K tomu uvedl, že aby mohla být žalobkyni přiznána snížená sazba spotřební daně z piva, je nutné, aby kumulativně splnila zákonné podmínky pro přiznání statusu malého nezávislého pivovaru uvedené v § 82 odst. 1 zákona o spotřebních daních, tj. podmínku výstavu a podmínku hospodářské a právní nezávislosti na jiném pivovaru.
Pro přiznání snížené sazby daně totiž nestačí, že roční výstav žalobkyně nepřekročí 200 000 hl ročně, není-li současně splněna podmínka nezávislosti na jiném pivovaru. Kumulativní splnění těchto podmínek přitom vyplývá přímo z čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice.
Čtěte také: Výlet do Rožnova a Valašského muzea
Příběh Martina Nováka z pivovaru Obora
Na své farmě kousek od Tábora dokázal vybudovat soběstačný ekosystém. Martin Novák z pivovaru Obora pěstuje chmel, vaří pivo, chová krávy, má vlastní bioplynovou elektrárnu… všechno, co dělá, je propojené. Kdyby o své krávy přišel, celý koloběh jeho hospodaření by narazil. A přesně to teď kvůli slintavce a kulhavce hrozí.
O Novákovi se často hovoří jako o renesančním pivovarníkovi. Nejen, že vaří pivo, které sklízí úspěch mezi milovníky tzv. Ztráta krav by tak byla velkou ránou. Novák má na farmě Obora automat na mléko, podle jeho slov je situovaný až na kraji areálu, takže návštěvníci se zvířaty nepřijdou do kontaktu.
Když zrovna nemyslí na slintavku a kulhavku, tak se Novák snaží rozšířit svou výrobu piva. Přestavuje varnu a objednává robota ke stáčecí lince. Velký nárůst v minulých letech zaznamenal i proto, že se mu podařilo dostat jeho pivo mezi lidi během covidu.
Pivovar Jihlava a hlukové limity
Pivovar Jihlava v pondělí odpoledne oznámil, že aktivně podpoří již existující petici „Ne likvidaci pořádání kulturních akcí pod širým nebem“, která má už 10.700 podpisů. Jihlavský pivovar tak reaguje na skutečnost, že po stížnosti občana musel ukončit provozování hudebních produkcí ve svém areálu s ohledem na hrozící pokuty za překračování zákonem daných hlukových limitů.
„Hlukové limity nastavené stávajícím zákonem jsou nesmyslně nízké a pokuty, které může hygienická stanice vypsat, se mohou pohybovat až v řádech milionů korun. To je i pro největší české festivaly neúnosné a zbytečné finanční zatížení,“ argumentuje autor petice.
Pardubický pivovar a tradice vaření piva
Vaření piva má v Pardubicích dlouhou tradici. O jeho rozkvět se zasloužil už Vilém z Pernštejna. Ke zděšení řady Pardubáků vedení Pardubického pivovaru před pár dny oznámilo, že chce výrobu piva v Pardubicích v příštím roce ukončit.
Pivovarnictví v Pardubicích jako poddanském městě se mohlo výrazněji rozběhnout až po prolomení práv měst královských na konci 15. století. Vařilo se přímo v domech s právem várečným, na počátku 16. století Pardubicím dovolil stavbu prvních pivovarů Vilém z Pernštejna a hospody v okolí směly čepovat jen pivo z jeho města.
Moderní pivovar byl založen mnohem později, vznikl jako akciová společnost na počátku roku 1871, na ustanovující schůzi 29. ledna. Stavba parostrojní továrny proběhla rychle a už 8. dubna následujícího roku se mohlo začít vařit.
tags: #pivovar #riziko #ohrozeni
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]