Biodiverzita: Ochrana přírodní rozmanitosti

Podporujeme zavádění soustavy Natura 2000 a udržení přírodní rozmanitosti - biodiverzity - údržbou cenných lokalit v Českém Středohoří.

Monitoring a výzkum biodiverzity

Díky obrovské popularitě představují zejména denní motýli nejprozkoumanější skupinu hmyzu. Jsou jedinou skupinou, pro níž máme k dispozici ucelená současná, ale i historická data výskytu.

Statisíce jednotlivých údajů slouží nejen k vědecké práci, ale i pro potřeby krajinného plánování a ochrany přírody. Naše pracoviště vede celostátní mapování, na němž se podílí stovky amatérských i profesionálních spolupracovníků.

O mnoha druzích máme detailní znalosti co se týče míst výskytu, larválních živných rostliny, fenologie a způsobu života vůbec.

V životě motýlů můžeme sledovat mnoho zajímavých jevů, jejichž vysvětlení však nemusí být zcela jednoduché. Jedním z takových jevů je existence sezónního dimorfismu babočky síťkované, jiným pozoruhodným jevem je myrmekofilie mnoha druhů modrásků - některé druhy se bez pomoci mravenců nejsou schopny obejít.

Čtěte také: Vzájemné vazby ekosystémů a biodiverzity

Náš tým sleduje možnosti přežívání vybraných druhů v metapopulační struktuře v závislosti na schopnostech jejich migrace (Euphydrias aurinia, Melitaea cinxia, Melitaea aurelia, Polyommatus damon, Maculinea nausithous) v dnešní fragmentované krajině a využívání dílčích mikrohabitatů. V návaznosti na to je studována genetická struktura na větších územních celcích (Argynnis niobe, Argynnis adippe, Euphydrias aurinia).

Dalším cílem je objasnit velikost diverzity v závislosti na heterogenitě okolní krajiny na různých prostorových měřítcích a podmínění obecné ohroženosti entomofauny na ubývání jednotlivých typů biotopů.

Vliv lidské činnosti na biodiverzitu

Vlivem homogenizace krajiny a následné fragnentace přirozených biotopů (extenzivně využívaná krajina) jeví většina druhů hmyzu vázaných na tato stanoviště rapidní pokles početnosti a následné zmenšení svých areálů rozšíření. U některých druhů dokonce vedlo k vyhynutí na území ČR. Příčinou je intenzifikace zemědělství, homogenizace krajiny a následné rozdrobení a zmenšení přirozených habitatů.

Svůj díl viny nese i ukončení klasického hospodaření (postupné kosení luk, extenzivní a rotační pastva, záhumenky) na většině území v drobných majetkových držbách.

Biodiverzita v postindustriální krajině

Kamenolomy, povrchové doly, výsypky hlušiny, pískovny a další pozůstatky po těžbě nerostných surovin jsou nedílnou součástí dnešní středoevropské krajiny. V poslední době se čím dál častěji ukazuje, že v naší ochuzené krajině zastupují ohrožené biotopy, jakými jsou skalní stepi, suché stráně, světlé lesy apod.

Čtěte také: Závislost biodiverzity na zeměpisné šířce

Tím se stávají velmi často útočišti řady ohrožených organismů, které již ve volné krajině téměř vyhynuly.

Do jejich odstranění investují těžební společnosti i státní pokladna stovky milionů korun ročně. Výsledky našich studií však jednoznačně prokazují, že se tak děje naprosto nevhodně.

Stále totiž převládá technokratický přístup vedoucí k co nejdůkladnějšímu smazání postindustriálního stanoviště z krajiny. To však vede k tomu, že si za velké obnosy určené ke zlepšení životního prostředí ničíme jedny z ochranářsky nejcennějších míst.

Biodiverzita v extrémních podmínkách

Hmyz žijící ve vysokých nadmořských výškách s velice proměnlivým počasím, musí být přizpůsoben nižším teplotám a okamžitě využívat vhodné klimatické podmínky. Toto přizpůsobení se projeví nejen ve vlastní stavbě těla, ale zároveň i změnou chování, kdy na příznivé podmínky reaguje mnohem rychleji než příbuzné druhy v nížinách.

Zkoumáme přežívání zimího období u housenek denních motýlů (Colias paleno, C. phicomone, Erebia medusa, E. sudetica), kde se snažíme najít teplotní a vlhkostní limity přežívání horských a nížinných druhů. Dále způsob využívání habitatu různých druhů dospělců rodu Erebia a jejich termoregulační mechanismy.

Čtěte také: O biodiverzitě štěrkopískovny Hulín

S Botanickým ústavem AVČR a Jihočeskou univerzitou spolupracujeme na výzkumu diverzity afromontánní krajiny v Kamerunu. Hlavní oblastí výzkumu je polinační biologie. Zaměřili jsme se zejména na polinační biologii, zejména na vztah morfo-fyziologických znaků rostlin i jejich opylovačů na míru specializace v polinačním systému.

Další oblastí zájmu jsou afromontánní motýli, především jejich fylogeografie, populační genetika a ekologie.

Biodiverzita ve vojenských prostorech

Vojenské prostory jsou v dnešní době unikátní území s velice vysokou biodiverzitou všech organismů srovnatenou s přírodními rezervacemi. Je to zapřiněno různorodou mozaikou rozdílných biotopů, extenzivním hospodařením na orné a lesní půdě a specifickým managementem možným jen ve vojenských újezdech (dopadové plochy, pojezdy těžké techniky).

Probíhají zde cílené zásahy blokující sukcesní změny vegetace a to díky udržování cvičebních ploch.

Ochrana lesních motýlů

V České republice jsou lesní motýli nejohroženější skupinou celého řádu, některé druhy u nás již vymřely a většina ostatních druhů je na pokraji vyhynutí. Příčinou je zásadní změna hospodaření v lesích v posledních sto letech a následná přestavba architektury lesa a celkové zahuštění lesních porostů.

Projekty zaměřené na biodiverzitu

Cíl projektu: 1. Využít stávající systém monitoringu zemědělských karanténních škůdců ze skupiny nočních motýlů, založený na stacionárních světelných lapačích, ke studiu veškeré biodiverzity velkých nočních motýlů v zemědělské krajině. 2. Srovnáním se situací v minulé dekádě určit, k jakým změnám došlo v biodiverzitě sledované skupiny a jak se na ní podílely změny zemědělských praktik, struktury krajiny a klimatu. 3. Připravit zmodernizovaný a kalibrovaný DNA metabarcodingový postup pro budoucí finančně a časově efektivní monitoring motýlů ze světelných lapačů.

Cíl projektu: 1. Zdokumentovat přímý vliv požáru v NP České Švýcarsko na biodiverzitu rostlin, hmyzu, pavouků a ptáků, a také strukturu vegetace, za použití moderních metod (multi-taxa study, LIDAR). Prozkoumat rozdíly ve vlivu na různé skupiny, vyhodnotit pozitivní či negativní vliv na důležité funkční skupiny (opylovači, pyrofilní, ohrožené druhy). Vyhodnotit sukcesní vývoj bioty v průběhu tří let po tomto požáru. 2. Vyhodnotit vliv intenzity požáru a typu lesa (jehličnatý, listnatý) na biodiverzitu a strukturu vegetace a porovnat s nezasaženými částmi.

Cíl projektu: Refaunace velkými kopytníky se etabluje jako nízkonákladový a udržitelný nástroj péče o stanoviště a krajinu. Rozšíření tohoto typu péče přispěje k naplnění závazků, plynoucích pro ČR z nařízení EU Nature Conservation Law. Navrhovaný projekt navazuje na končící TAČR SS03010232.

tags: #biodiverzita #Anna #Černá #publikace

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění řek a jezer
• Ecogreen 50l: Recenze
• Zajímavosti Poříčí nad Sázavou
• Květy české přírody
• SEO a emise akcií