Bakalářské práce na environmentální témata

18.03.2026

Témata bakalářských i diplomových prací ústav vypisuje jednak dle na ústavu aktuálně řešených projektů, ale i dle přání studentů. V případě, že máte zájem vypracovat bakalářskou nebo diplomovou práci na téma související s udržitelností, produktovou ekologií, LCA, MFA či dalšími metodickými postupy používanými na ústavu, obraťte se na nás. Téma vaší bakalářské či diplomové práce rádi zaměříme na oblast, která vás zajímá a baví.

Možné oblasti a témata bakalářských prací

Aplikace metody LCA pro hodnocení environmentálních dopadů technologií a různých průmyslových projektů: Hodnocení životního cyklu produktů či technologií, tedy stanovení jejich environmentálních dopadů na životní prostředí metodou LCA. Předmětem posouzení mohou být například produkty z průmyslů textilního, potravinářského, obalového nebo kosmetického. Využití metody LCA v oblasti udržitelnosti společností. Využití metody LCA při posuzovaní inovativních technologií v odpadovém hospodářství.
Vodní hospodářství: Vliv systémů odvádění a čištění odpadních vod na snížení zátěže ŽP. Aplikace metodiky vodní stopy podle Water Footprint Assessment Manual na vybraném příkladu obce či podniku. Udržitelnosti v oblasti vodního hospodářství měst. Čištění odpadních vod a zpracování kalů vč. výroby energie z bioplynu. Čištění a recyklaci průmyslových odpadních vod a také úpravu vody na pitnou. Uhlíková stopa vodárenství a čistírenství. Energetická a uhlíková neutralita čistíren odpadních vod. Možností recyklace energie, vody a materiálů z odpadních vod. Emise skleníkových plynů při aplikaci čistírenských kalů na zemědělské půdě. Udržitelné odvodnění čistírenských kalů a další nakládání s nimi.
Odpadové hospodářství: Analýza materiálových toků zejména ve vztahu k odpadovému hospodářství (nejlépe k elektroodpadům). Kvantifikování materiálových toků vybraného prvku látky/materiálu /výrobku s cílem rozpoznat potenciální akumulace/ztráty využitelných zdrojů. Zaměření na nové technologické postupy pro zpracování různých odpadů (zpracování kovonosných a minerálních odpadů, separace plastů). Získávání cenných složek a surovin z odpadů. Analýza environmentálních dopadů odpadů a postupy pro jejich minimalizaci.
Udržitelnost a průmysl: Aplikace principů udržitelnosti a v průmyslové praxi.
Metody a analýzy: Metody odhadu vzniku odpadu. Environmentální marketing.
Průzkum veřejného mínění: Student si zvolí vlastní téma průzkumu veřejného mínění, sestaví jeho plán, provede průzkum, jeho vyhodnocení a interpretuje výsledky průzkumu.
Analýza časových řad: Pravděpodobnostní rozdělení krátkodobých časových řad znečištění - student provede detailní analýzu empirického rozdělení vybraných hodinových, denních a měsíčních řad znečištění ovzduší. Cílem práce je najít vhodná teoretická rozdělení a posoudit jejich stabilitu nebo proměnlivost v čase.
Identifikace zdrojů znečištění: Student využije nástrojů statistické analýzy dat k určení zdrojů znečištění ovzduší ve vybrané sídelní oblasti ČR.
Analýza zájmu o studium: Analýza počtu přihlášek ke studiu na FŽP UJEP - student zhodnotí vývoj podaných přihlášek na FŽP UJEP v posledních letech, porovná vývoj s obdobnými fakultami jiných VŠ, pokusí se najít příčiny změn a navrhne řešení vedoucí ke změně stávajícího stavu.
Invazivní rostliny: Rostlinné invaze představují závažný problém, který je vzhledem ke své komplexnosti nutno řešit na úrovni krajiny.
Alpínská tundra: Alpínská tundra patří k nejcennějším územím KRNAP. Přestože se tundra zdá být stabilní, především vlivem globálních změn a lokálních disturbancí a antropogenní zátěže dochází v průběhu času k poměrně výrazným změnám.
Mokřady: Mokřady tvoří přechod mezi suchozemským a vodním prostředím, zahrnují množství rozličných typů ekosystémů a slouží jako významný zdroj biodiversity. Zároveň dlouhodobě zadržují a akumulují vodu, ochlazují krajinu a mohou tak přispět ke zmírnění dopadů klimatické změny. změny vegetace mokřadních prvků v ČS.

Příklady již realizovaných prací

Judl, J: Posuzování životního cyklu v odpadových technologiích. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Dolejší, V.: Posouzení environmentálních dopadů mytí nádobí v automatické myčce a konvenčním způsobem pomocí metody LCA. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Bystrianský, M.: Aplikace 1,4-dichlobenzenu jako referenční látky pro ekotoxicitu odpadů. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Hnidáková, N.: Hodnocení environmentálních dopadů čistírny odpadních vod metodou Life Cycle Assessment. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Koníčková, I.: Environmentální dopady obalů spotřebního zboží. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Lukáč, D.: Ekotoxicita směsných odpadů v metodě posuzování životního cyklu.
Cabejšková, Z.: Life Cycle Assessment of Water Treatment Technology.
Mrkvičková, K.: Posuzování životního cyklu budov.
Kholomjeva, M.: Kořenové čistírny odpadních vod z pohledu udržitelnosti. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Matuštík, J.: Environmentální dopady průměrného obyvatele ČR z pohledu LCA, Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Judl, J.: Aplikace LCA v dopravních systémech. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Dolejší, V.: Posouzení environmentálních dopadů mytí nádobí v automatické myčce a konvenčním způsobem pomocí metody LCA. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Musil, K.: Posuzování životního cyklu čištění odpadních vod. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Viltová, N.: Posuzování životního cyklu nakládání s odpadem ve zdravotnictví. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Picková, E.: Life cycle assessment of liquid epoxy resin in automotive industry. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Lukáč, D.: Life Cycle Assessment of flat glass production using float technology. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Hásová, M.: Zařízení na energetické využití odpadu z pohledu metody LCA. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Švančarová, M.: Kolektivní systém nakládání s mobilními telefony a jeho dopady na životní prostředí.
Pokorná, A.: Posuzování životního cyklu ražby tunelové stavby metodou NRTM.
Ježková, D.: Environmentální bilance úspor a nákladů provozu pasivního domu za hranicemi města - srovnání s vyššími nároky osob na dopravu. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Kosová, K.: Posuzování životního cyklu skládkování odpadu.
Pešta, J.: Posouzení životního cyklu postupů recyklace demoličních odpadů. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Benešová, E.: Environmentální dopady a bezpečnost skladování ovoce. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Šilhan, T.: Porovnání environmentálních dopadů těžby a zpracování zinku s jeho recyklací na příkladu baterií obsahujících zinek pomocí metody LCA, Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Prodanovič, N.: Posuzování životního cyklu výroby methanu úpravou bioplynu a technologií power-to-gas, Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Tůma, P.: LCA nakládání s využitelnými složkami komunálního odpadu, Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Petrík, J.: Life cycle assessment of wooden house and brick house, Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Vacová, A.: Posuzovaní životního cyklu textilních materiálů - Bílé tričko, symbol fast fashion a nezbytnost v každém šatníku.
Fridrich, M.: Porovnání environmentálních dopadů různých způsobů poskytování kávy, Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Král’ová, N.: Porovnání environmentálních dopadů potravinových obalůÚstav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Zadražilová, Z.: Porovnání environmentálních dopadů vybraných druhů jídelníčků pomocí metody LCA, Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Elizaveta Iurkova: Porovnání environmentálních dopadů elektromobilů a vozů se spalovacími motory. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Matuštík, J.: Life cycle assessment of biomass utilization, bioenergy, and biochar production. A case study of gasifier in Zlatá Olešnice. Ústav chemie ochrany prostředí, VŠCHT, Praha.
Chmelíková, M. Environmentální dopady výroby a odstranění elektromobilů a automobilů se spalovacími motory. Ústav udržitelnosti a produktové ekologie.
Malysheva, A. Environmentální dopady využití cukrovarských odpadů ve výrobě plastů. Ústav udržitelnosti a produktové ekologie.
Pilátová, B. Life cycle assessment of textile materials. Ústav udržitelnosti a produktové ekologie.
Filippovová, P. Posouzení životního cyklu bezobalového nakupování. Ústav udržitelnosti a produktové ekologie.
Hlinková, E.-Ž. Posuzování environmentálních dopadů implementace vybraných technologií snižování emisí nad rámec BAT/BREF do zdroje na tuhá paliva. Případová studie typového zdroje výroby elektřiny a tepla provozovaného v podmínkách ČR. Ústav udržitelnosti a produktové ekologie.
Kšenžighová, P. Indikátory cirkularity a environmentální dopady balení nápojů v ČR. Ústav udržitelnosti a produktové ekologie.

Citace a bibliografické odkazy

Citace v textu práce se řídí obvyklými pravidly a etikou vědecké práce. Pokud student odkazuje na myšlenku či pramen, nebo parafrázuje-li text, používá bibliografický odkaz obsahující příjmení autora či editora (nejsou-li uvedeni, pak první slovo názvu práce), po čárce rok vydání, po dvojtečce pak číslo stránky či kapitoly. To vše v závorce zařazené do textu u citace - např. (Durkheim, 1926), resp. Za textem je zařazen abecedně seřazený soupis použité literatury a pramenů. Texty bez autora či editora se zařazují abecedně podle prvního písmene názvu. Názvy cizích publikací se uvádějí v originále. U méně běžných jazyků (maďarština, holandština apod.) uveďte překlad názvu do češtiny v hranaté závorce za jeho přesnou citací. Názvy děl v jazycích, které nepoužívají latinky (ruština) mohou být transkribovány do latinky. Je-li dílo přeloženo do češtiny, je třeba citovat poslední české vydání.

Existují dva základní přístupy k uvádění citací. Jeden přístup využívá především odkazování přímo v textu v závorkách, druhý přístup uvádí citační údaje pod čarou. Z těchto dvou přístupů pak vychází konkrétní citační styly a normy. Pro citování dle Harvardského citačního stylu si projděte seznam možných zdrojů a způsobu jejich citování, které naleznete v manuálu The University of Sydney (zde). V kompletním provedení pak způsob tvorby odkazů naleznete v manuálu Monash University (zde). Níže pro informaci uvádíme do češtiny lokalizovanou normu, která svým stylem Harvardskému stylu odpovídá a normu ČSN ISO 690.

Přímo v textu práce uveďte odkaz na plnou citaci zdroje, který je na konci práce v seznamu literatury. Tento odkaz přímo v textu má obsahovat příjmení autora či editora (případně vydávající organizace) a rok vydání (případně stažení, pokud není jasné, kdy byl text, stažený v elektronické podobě, napsán). To vše v závorce, např.: (Robinson 2006). V případě, že jsou autoři/editoři dva, uvádí se oba (Robinson a Wright 2006). Pokud je jich víc než dva, uvádí se takto: (Robinson a kol.

Pokud se jedná o obsáhlejší pramen (kniha nebo delší článek), je vhodné uvést za jménem autora a rokem ještě číslo stránky/stránek nebo číslo kapitoly, z nichž jste čerpali, a to takto: (Robinson 2006: 51) nebo (Robinson 2006: kap. 3). Pokud citujete autora doslova, je třeba jeho text dát do uvozovek či zvýraznit kurzívou (případně obojí). Při obsáhlejším citátu (nad 4 řádky) je vhodné citát psát užším řádkováním a odsadit ho a opět dát do uvozovek a/nebo zvýraznit kurzívou nebo tučným písmem.

Čtěte také: Témata bakalářských prací Environmentální studia

Tento typ citování umožňuje i poznámky pod čarou . Uvádíme v nich ale především doplňující informace, které by rušily plynulost hlavního textu. Vzory citací jsou uvedeny dále. U zdrojů můžete uvést další údaje, které jsou podle Vás důležité pro pochopení kontextu (např. Monografie/kniha:Librová, H., 2003: Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu. Článek ve sborníku, editované knize:Norberg-Hodge, H., 2003: Shifting direction: from global dependence to local interdependence. Str. 241-253, v: Goldsmith, E., and J. Mander, eds.: The case against the global economy and for a turn towards localisation. Článek v časopise:Seyfang, G., 2007: Cultivating Carrots and Community: Local Organic Food and Sustainable Consumption. Environmental Values, roč. 16, č. 2, str. Článek v deníku:Zlámalová, L., 2006: Platy překonaly 20 tisíc korun. Hospodářské noviny, 1.-3. 9.

Článek, který jste přímo neviděli, ale který citujete, protože o něm píše jiný autor - v tomto případě Burger et al. (text Burger et al. pak musí být v seznamu literaratury dostupný jako plné citace). Toto by mělo být spíše výjimečné. Berkes, F., D. Feeny, B. J. McCay a J. M. Acheson, 1989: The benefits of the commons, Nature, 340, str. 91 -93 (Cit. v Burger et al. Článek, který jste našli na internetu ale vyšel i v časopise:Berry , W., 2001: Global problems, local solutions. Resurgence, roč. 20, č. 206, (květen/červen), s. 31-35. 8. Osobní sdělení:Vomáčka J., starosta Neustupova, 2008: ústní sdělení (resp.osobní koresponence) 5. 6. Nedatovaná informace z internetu,u které není patrný autor a která nevyšla tiskem:Anonymus, 2007: Understanding social enterprise. Webová stránka Social Enterprise London, www.sel.org.uk/socent/index.html . [Staženo 30.11.2007 ] Další citační normou odvozenou z Harvardského citačního stylu je ČSN ISO 690.

Poznámky k textu mohou být zařazovány buď pod čarou na konci příslušné strany textu (pak se píší hustším řádkováním „ jedna“ a menším písmem než základní text), anebo na konci práce ve zvláštním oddíle, nadepsaném „ Poznámky” (pak jsou psány stejným řádkováním jako text). Odkazy na poznámky jsou označeny arabskými číslicemi nadsazenými nad text (horní index). Pokud je text poznámky psán pod čarou, mohou být průběžně číslovány od počátku v každé kapitole, anebo průběžně v celém textu. Pokud jsou zařazeny za text práce, všechny poznámky v práci musejí být číslovány průběžně v celém textu.

Každý bibliografický údaj, který má více než jeden řádek, píšeme řádkováním 1, mezi jednotlivými údaji používáme řádkování 1,5. Monografie : MAŇÁK, J. Rozvoj aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1998. 134 s. ISBN 80-210-1880-1.JELÍNEK, J. - STYBLÍK, V. Čtení o českém jazyku. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1971. ISSN 7945-456-23. (jména mohou být oddělena i čárkou)STŘELEC, S., et al. Kapitoly z teorie a metodiky výchovy I. 1. vyd. Brno : Paido, 1998. 189 s. Příspěvek ve sborníku:ŠVEC, V. Učitelovo pojetí efektivních vyučovacích postupů. In MAREŠ, J., SLAVÍK, J. SVATOŠ, T., ŠVEC, V. Učitelovo pojetí výuky. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1996, s. Časopisecký článek:PALOUŠ, R. Filosofie jakožto výchova. Pedagogika , 1998, roč. 48, č. 2, s.

Články z fulltextových databází:Citují se jako normální časopisecké články na základě údajů v databázi. Označování tabulek, grafů a schémat musí být v celé práci jednotné. Tabulky, grafy, obrázky a schémata mají své vlastní číslování a číslují se buď průběžně (čísla musejí na sebe navazovat), anebo v desetinném systému (jsou-li v něm číslovány kapitoly). Musejí mít nadpis, který je označuje tak, aby byly srozumitelné a úplné bez ohledu na ostatní text práce. Musejí mít standardním způsobem citovaný pramen, který musí být zařazen v použité literatuře. Mohou být zařazeny přímo v textu nebo jako samostatná příloha za textem práce (ne však za jednotlivými kapitolami).

Čtěte také: Ochrana Přírody: Kombinovaná Forma

Tabulky, které jsou v relativních četnostech, musejí mít alespoň jeden údaj v absolutních četnostech (n).

Čtěte také: Psaní bakalářské práce z ekologického zemědělství

tags: #bakalarske #prace #na #environmentalni #temata