Zdravotnický odpad představuje možné zdravotní riziko a je tedy potenciálně infekční, a tak s ním také musíte nakládat. Naučte se s ním zacházet. Zodpovíme vám všechny otázky ohledně zdravotnického odpadu, jeho skladování a likvidace.
Zdravotnický odpad vzniká při operacích nebo ošetřování pacientů v nemocnicích a jiných zdravotnických zařízeních, ale také v protidrogových centrech a v kosmetických a tetovacích salonech. Je tedy potenciálně infekční, a tak s ním také musíte nakládat.
Při odstraňování zdravotnického odpadu vždy dbejte na dodržování bezpečnosti a hygieny práce. Nezapomínejte, že manipulujete s nebezpečným materiálem, který může obsahovat infekční zárodky, toxické chemické látky, radioaktivní látky nebo ostré předměty. Tento odpad představuje eventuální zdravotní hrozbu pro vás, ostatní zdravotnický personál, pacienty a v krajních případech i pro veřejné zdraví.
Odpad odkládejte do plastových pytlů nebo do oddělených krytých nádob a denně odstraňujte. V létě musí být odpad odstraněn do 48 hodin, v zimě do 72 hodin od shromáždění. Teplota při skladování anatomického a infekčního odpadu nesmí překročit teplotu 3 - 8 °C.
Biologický odpad, jako jsou například části orgánů, různé sekrety a amputované části končetin, považujte automaticky za nebezpečný a také ho tak ukládejte.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Zdravotnický odpad skladujte podle jeho povahy buď v plastových pytlích, nebo v pevných nádobách (kontejnerech). Ty se označují jako shromažďovací prostředky. Plastové pytle musí být odolné vůči protržení a vyrobeny z materiálů s minimální sílou 0,2 mm. Pro ukládání ostrých předmětu (jehly, skalpely, rozbité ampule a zkumavky atp.) jsou určeny pevné, nepropustné a uzavíratelné nádoby.
Každý shromažďovací prostředek je nutné označit, především druhem odpadu, místem, datem a hodinou vzniku, katalogovým číslem odpadu a barevným odlišením shromažďovacího prostředku.
O odstranění zdravotnického odpadů se postará firma, která vám na něj také dodá pytle a kontejnery. Odpady, které vznikají ve zdravotnictví, jsou mnohdy nebezpečné. Z jejich celkového množství je zhruba 10 % možno označit za vyloženě nebezpečné i podle zákona. Zdravotnická zařízení produkují odpady, které jsou infekční, popř. i toxické nebo radioaktivní. Množství nebezpečných odpadů, které ve zdravotnictví vznikají, má vzestupnou tendenci.
Na jedno lůžko každý den připadá (statisticky vzato) 1,8 kg zdravotnických odpadů. Do tohoto odhadu pak není zahrnut odpad, který vzniká u pacientů doma, popřípadě v jiných místech jejich léčení. Odpad ze zdravotnictví nepochází jen z nemocnic, ale i z ostatních zdravotnických zařízení a veterinárních ordinací. Zahrnuje různé chemické, fyzikální a biologické materiály, které vyžadují zvláštní nakládání a likvidaci. Obsahuje pevný i kapalný odpad, který vzniká při léčebné péči nebo při obdobných činnostech.
Nutno dodat, že většina patří mezi nerizikový zdravotnický odpad, podobný komunálnímu. Vzniká hlavně z administrativních a úklidových činností zdravotnických zařízení a může zahrnovat rovněž odpad produkovaný při údržbě zdravotnických objektů. Potíž je s odpady, které s sebou mohou nést zdravotní rizika: odpad infekční. Ten může být, mimo jiné, i zdrojem tzv. Riziko odpadu ze zdravotnictví se snižuje s přijetím kompletního a bezpečného systému třídění, sběru, transportu, shromažďování a likvidace.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Jednou z hlavních snah při nakládání s těmito odpady je tedy jejich třídění na místě - jinými slovy separovat odpady nebezpečné od odpadů - bezpečných. Oddělený sběr zdravotnických odpadů není jednoduchá záležitost. A měl by probíhat denně za dodržení všech bezpečnostních předpisů, vyhlášek i zákonů. Proto musí mít každé zdravotnické zařízení provozní řád. Samostatnou kategorii tvoří tzv. vysoce infekční odpady. S tříděním (nebezpečného) zdravotnického odpadu se v ČR započalo někdy kolem roku 2004. V roce 2008 pak byly zavedeny přesné metodické pokyny pro jejich třídění.
Předně je třeba je na místě vzniku separovat do k tomu určených nádob. Svoz může zajišťovat jen firma splňující přísné požadavky. Přeprava probíhá ve speciálních nádobách. Každý odpad má svou určenou nádobu podle své rizikovosti. Jedná se o běžné pytle, popřípadě o pytle uložené v jedno a vícevrstvých pevných nádobách. Podstatná je zde neprostupnost přepravních materiálů. Někdy se k odpadům přidává i dezinfekční materiál jako chloramin, chlorové vápno nebo paralformaldehyt. Popřípadě materiál absorpční, jako aktivní uhlí, bavlněná vata, silikagel aj.
Ze zdravotnických zařízení jsou odpady sváženy speciálními firmami a předávány k další likvidaci. Část odpadů ze zdravotnictví je určena k dekontaminaci. Po dekontaminaci jsou pak tyto odpady považovány za již ne-nebezpečné. U nás se k dekontaminaci prý nejčastěji využívá mikrovlnné dekontaminace a autoklávování. Za finální likvidaci těchto odpadů je považováno jejich spálení (při teplotách vyšších než 1000° C). Dekontaminovaný odpad lze spálit ve spalovně komunálního odpadu. Skládkování většiny odpadů ze zdravotnictví je v ČR zakázáno.
V České republice existuje 22 speciálních zařízení ke spalování tzv. V katalogu odpadů existuje pod číslem 18 01 01 - Ostré předměty. A zákon vám o nich říká toto: musí být shromažďovány odděleně od jiných odpadů. Shromažďovací prostředky a nádoby musí být nepropustné a bez možnosti propíchnutí a zároveň musí být uzavíratelné. Jedná se primárně o ostré předměty (tetovací jehly) a dále různé tampony.
Pokud provozujete tetovací studio pamatujte, že tyto odpady je třeba bezpečně skladovat. K tomu můžete využít bezpečné nádoby na kontaminovaný odpad. A dále se alespoň zběžně seznamte s povinnostmi, které jsou s produkcí tohoto druhu odpadu spojené.
Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice
Na první pohled se může zdát, že vyhodit zbytky nedobraných antibiotik do odpadkového koše ničemu neuškodí. Nicméně je třeba si uvědomit, kolik takových jednotlivců takto přemýšlí a koná. Lékaři denně předepíší tisíce léčiv a tisíce léčiv si kupujeme sami bez předpisu. Podle údajů České lékařské komory se do lékáren ročně odevzdává v průměru kolem 500 tun nepoužitých léčiv v odhadované hodnotě zhruba 2 miliard korun.
Je dobré vědět, že lékárny nepřijímají tzv. odpadní léčiva od nás občanů na základě zákona o odpadech - a proto lékárny nemusejí mít souhlas k provozování zařízení pro sběr odpadů. Ale i tak musejí vést evidenci a ohlašovat sebrané léky jako odpad - zákon léčivech je zde odkazuje na zákon o odpadech.
tags: #barevné #značení #infekčního #odpadu