Emise dluhopisů představuje vydání dluhopisů za účelem získání finančních prostředků. Dluhopis je cenný papír, který představuje závazek dlužníka vůči majiteli tohoto cenného papíru. Ten, kdo jej vydává, se nazývá emitent. Pro velké společnosti je to atraktivní způsob, jak získat obsáhlé zdroje financování, aniž by si museli brát klasickou bankovní půjčku anebo financování řešit emisemi akcií, které jsou spojené s navýšením základního kapitálu a s tím, že akciový investor bude chtít využít své právo podílet se na rozhodování ve společnosti.
V souvislosti s investičními nástroji, cennými papíry a obchodováním na burze nejčastěji slýcháme právě o dluhopisech a akciích. Zatímco akcie je cenný papír majetkový - akcionář získává majetkový podíl ve firmě, dluhopis je cenný papír dluhový. Nákupem dluhopisu se stáváte věřitelem podniku a v případě, že podnikání společnosti skončí krachem, máte lepší šanci získat své peníze zpět než akcionáři firmy. Z majetku likvidovaného podniku jsou totiž nejdříve uspokojování všichni věřitelé, zatímco akcionáři jsou až poslední.
Dluhopisy se v první řadě dělí podle toho, kdo je jejich vydavatelem, tedy emitentem. Emisi státních dluhopisů zajišťuje stát, který ručí za jejich řádné splacení. Zároveň jsou však spojeny s nižším úrokem, tedy výnosem. Vyšší úroky, které ale také odrážejí různá podnikatelská rizika, včetně rizika krachu celé firmy. Podobají se státním. Jejich emitentem je ale vždy menší správní jednotka než stát. Typicky se jedná o města nebo obce, případně i kraje.
Dluhopis je cenný papír na řad. Je to vlastně formalizovaná půjčka finančních prostředků vtělená do cenného papíru. Mezi věřitelem a dlužníkem tak odpadá uzavírání písemné smlouvy a tato je nahrazena dluhopisem. Díky tomu, že má dluhopis podobu cenného papíru, může být u jejich distribuce využito zprostředkovatelů.
Emitenti se často ptají, zda mají vydat listinné či zaknihované dluhopisy. Zda vybrat podobu listinných dluhopisů či zaknihovanou podobu se nejčastěji odvíjí od způsobu nabízení dluhopisů a jejich distribuce. Rozhodnutí o tom, zda vydat listinnou či zaknihovanou emisi dluhopisů záleží zejména na velikosti emise a schopnosti zvládnout s tím spojenou administrativu. Obecně platí, že malé emise je vhodné vydávat v listinné podobě a velké emise v zaknihované.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Z hlediska nabízení dluhopisů rozlišujeme soukromé emise dluhopisů (private placement), tyto není možné nabízet veřejně investorům a mají zákonem omezený počet potenciálních investorů na 150. Vedle privátních emisí existují emise veřejné (public offering). Veřejné emise do objemu 1 mil. EUR či jejich ekvivalentu v Kč je možné veřejně nabízet bez omezení. Pokud chce investor veřejně nabízet emise, které mají větší objem než 1 mil. EUR, je nezbytné mít k jejich nabízení schválený prospekt cenných papírů od České národní banky (ČNB).
Odpověď na úvodní otázku ohledně vhodné podoby dluhopisů se tedy odvíjí zejména od velikosti emise a způsobu jejího nabízení. Menší emise dluhopisů je s ohledem na náklady zaknihování a složitější administrativě lepší vydat v listinné podobě. Obsloužit desítky investorů prostřednictvím listinných dluhopisů je administrativně únosné. U větších emisí v řádu vyšších desítek až stovek mil. Kč je dle našeho názoru výhodnější jít cestou zaknihované emise. Administrativa spojená se stovkami až tisíci listinných dluhopisů a jejich následným svoláním při splácení jistiny je velká. Někteří emitenti však zvládnou i toto množství investorů obsloužit vydáním listinných cenných papírů.
Dluhopisy jsou obecně považovány za konzervativní investici - to platí zejména u státních dluhopisů. Menší riziko investice je vykoupeno obecně nižším výnosem. Vyšších procent se investor může dočkat u korporátních dluhopisů, které s sebou ale nesou větší riziko.
Říká se to tak: dluhopisy jsou méně rizikové, než například akcie. To ale neznamená, že jsou bez rizika ztráty vložených finančních prostředků.
Investor by měl být velmi obezřetný zvláště v případech, jeví-li se nabídka na první pohled velice výhodně, například pokud je nabízen dluhopis s velmi vysokým výnosem.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Prodejem dluhopisů financuje emitent svou podnikatelskou činnost. Investice do korporátních dluhopisů není pojištěna. V případě nesplacení jistiny či úroků (kupónů) se nelze obracet na Garanční systém finančního trhu. Investor nákupem dluhopisů získává právo, aby mu emitent dluhopisů splatil jistinu spolu s dohodnutými úroky (kupóny).
Před nákupem korporátních dluhopisů je nutné se seznámit s jejich emisními podmínkami, které má každý dluhopis, a v případě rozsáhlejších emisí s větším počtem investorů i s prospektem - tyto dokumenty mohou obsahovat ustanovení zvyšující rizikovost příslušných dluhopisů (například že pohledávky držitelů dluhopisů budou v případě úpadku emitenta uspokojeny až jako poslední) anebo snižující jejich na první pohled atraktivní výnosnost (například právo emitenta dluhopisy splatit předčasně či nevyplatit v určitých stanovených případech pravidelnou platbu kupónu).
Veřejně nabízené dluhopisy v objemu nad milion EUR (cca 26 000 000 Kč) musí mít ve většině případů schválený prospekt centrální bankou. Prospekt je soubor informací, na jejichž základě si investor má sám zdravě vyhodnotit stav společnosti a reálné riziko ztráty vložených financí. ČNB každý prospekt důkladně posoudí, ale pouze z pohledu, zda obsahuje všechny zákonné informace a náležitosti. Investovat do dluhopisů má smysl. Pokud je emise dluhopisu menší než milion EUR, prospekt mít nemusí. Správně by všechny informace být zveřejněné měly i tak, aby si investor, když nic jiného, mohl vše před svým investičním rozhodnutím nastudovat. Neúplnosti podkladů u menších dluhopisů hojně využívá mnoho dluhopisových serverů, které tyto vesele nabízejí i bez všech potřebných dat a informací.
Obzvlášť pozor je třeba si dát na tzv. prašivé dluhopisy. Čím se vyznačují? Emitenty jsou často firmy bez důvěryhodné historie, solidního finančního plánu a bez zajištění, výnos bývá “podezřele” vysoký.
Informace, že ČNB schválila emisi dluhopisů, znamená pouze to, že ČNB ověřila, zda prospekt příslušné dluhopisové emise splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti. U tzv. ČNB není ze zákona oprávněna při emisi dluhopisů prověřovat bonitu jejich emitenta.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Pravděpodobnost, že dlužník své závazky splatí, posuzují nezávislé ratingové agentury, které na základě podrobné analýzy rizikovosti dlužníka stanoví tzv. rating (investiční stupeň), jenž vyjadřuje pravděpodobnost, že dlužník své závazky řádně a včas splatí. Je proto vhodné vybírat si zajištěné dluhopisy, nejlépe nemovitostí, byť takových je na trhu minimum.
Před učiněním investičního rozhodnutí vždy pečlivě zvažte, zda máte dostatek informací, abyste vhodnost investice mohli kvalifikovaně posoudit.
Investovat tedy můžete různými způsoby. Pokud je pro vás například na dluhopisech atraktivní fakt, že je výše výnosu pro vás předem stanovená, zajímavou alternativou jak zhodnotit své prostředky je participovat na podnikatelských úvěrech zajištěných nemovitostmi, což nabízíme v RONDA INVEST.
Česká národní banka proto přišla v roce 2017 s desaterem zásad, které by měl zohlednit každý, kdo investici do korporátních dluhopisů zvažuje.
tags: #emise #privatnich #dluhopisu #co #to #je